Vždyť Hospodin lid svůj neodvrhne, své dědictví neopustí.
Ž 94,14
My však máme občanství v nebesích, odkud očekáváme i Spasitele, Pána Ježíše Krista.
Fp 3,20
Jako by toho nebylo málo! Sotva se utišily vlny pandemie, začala burácet děla, do pohybu se daly kolony tanků, ze svých domovů uprchly milióny lidí. Celá města lehla popelem, celý jeden národ měl být vymazán z mapy a paměti… Člověka obchází hrůza z nevybíravé krutosti, z bohorovnosti a prolhanosti válečných pánů; i nám vyhrožují. Jak doufat? Jak se modlit? Najednou zní nově a překvapivě živě slova žalmů, jako je ten dnešní. Slova žalmů, které vzývají Boha msty! Které vyzývají Hospodina, aby tvrdě zasáhl proti krutovládcům, ničitelům, propagandistům. Aby vysvobodil obležené, trýzněné, ohrožené. Našim modlitbám docházejí slova. V dnešním žalmu je můžeme najít.
Kriste Ježíši, ty svůj lid neodvrhneš, nyní ani navěky.
Fp 1,18b–26 * Mt 20,1–16
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
