Mé vlastní srdce se proti mně vzepřelo, jsem pohnut hlubokou lítostí. Nedám průchod svému planoucímu hněvu. Jsem Bůh, a ne člověk, jsem Svatý uprostřed tebe.
Oz 11,8–9
A kde se rozmohl hřích, tam se ještě mnohem více rozhojnila milost.
Ř 5,20
Svodů a lákadel je plný svět a člověk jim stále podléhá. Slouží všemu možnému, jen ne Bohu. Jak v dobách starého Izraele, tak i dnes. Kriticky zhodnoceno, lidstvo by ve všech časech čekalo Boží odsouzení. Bůh však i přes všechny naše urážky a nevěrnosti stále znovu a znovu odvrací svůj hněv, neboť jeho láska, jež ho vede ke slitování, je silnější. Ve slitovné lásce tkví dokonalost a svatost. Bůh je v našem středu, tak proč bychom v jeho síle neměli ve slitovné lásce odpouštět všem našim viníkům také my? Aby Bůh odpustil i nám, jak prosíme v modlitbě Otče náš. Jen z Boží milosti jsme spaseni!
Pane, nenechávej nás sloužit modlám, ale proměňuj nás svou slitovnou láskou k lásce k tobě i k lásce a odpuštění našim bližním.
Sk 5,34–42 * Ga 2,1–10
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
