Nebo u tebe jest studnice života, a v světle tvém světlo vidíme.
Ž 36,10 (K)
V něm byl život a život byl světlo lidí.
J 1,4
Na každém náměstí nebo návsi bývala studna. Zdroj, ke kterému lidé kdysi chodili pro vodu. Bylo to i místo setkávání, lidé si tu popovídali a byli spolu. Studny dnes sice ještě jsou, ale nikdo už k nim nechodí pro vodu, protože do každého domu a bytu je natažen vodovod. Kde je voda, tam je život. Bez vody nelze žít. Naše tělo se neobejde bez vody a naše duše se neobejde bez duchovní vody. Zdrojem duchovní vody pro naši duši je Boží slovo. Pán Ježíš samařské ženě právě u studny řekl: „Kdybys znala, co dává Bůh, a věděla, kdo ti říká, abys mu dala pít, požádala bys ty jeho, a on by ti dal vodu živou.“ K životu potřebujeme i světlo. Boží slovo nás povzbuzuje ohledně světla na mnoha místech, např. v Ž 119,105: „Světlem pro mé nohy je tvé slovo, osvěcuje moji stezku.“
Pane, prosím, ať mám stále žízeň po vodě života, kterou dáváš jenom ty, a tvé slovo ať je stále světlem pro mé nohy.
2K 6,1–10 * 2K 2,12–17
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
