Potom uvidíte rozdíl mezi spravedlivým a svévolníkem, mezi tím, kdo Bohu slouží, a tím, kdo mu sloužit nechce.
Mal 3,18
V konání dobra neumdlévejme; neochabneme-li, budeme sklízet v ustanovený čas.
Ga 6,9
Včera jsme byli povzbuzeni k tomu, abychom se vzájemně potěšovali. Dnes jsme vedeni zase o krok dál. V tom je Boží cesta úžasná – vždycky nás posouvá někam dopředu, nenechá nás stát na místě. Kdo věří Bohu na každý den, kdo s ním chodí, kdo mu důvěřuje nebo se to učí, ten prožívá Boží pečování. A Bůh v něm působí, že tento člověk chce Bohu sloužit. Sloužit tím, co má, ať už vrozeným darem od Pána Boha, nebo tím, co má hmotného. Vzpomínám na starší bratry, některé si už Pán k sobě povolal, ale to byli služebníci, páni! Vždy pokorní a tiší, navíc s ohromnou láskou a trpělivostí hledali, kde by mohli pomoci, být užiteční, sloužit. Navíc byli neustále radostní a vděční, zpívali si staré písně z kancionálu, modlili se, chválili Pána a využili každou příležitost, aby mu děkovali. Ano, na nich jsem viděla rozdíl mezi spravedlivým a svévolníkem, mezi tím, kdo Bohu slouží, a tím, kdo mu sloužit nechce. Znám i pár lidí, co sloužit Bohu nechtějí, ale ty ani nevidím šťastné.
Pane Ježíši, ukaž mi dnes, kde, jak a komu mohu posloužit tak, aby skrze to viděl tebe a tvou lásku.
Fp 1,19–26 * Žd 6,9–20
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
