Lid, který chodí v temnotách, uvidí velké světlo; nad těmi, kdo sídlí v zemi šeré smrti, zazáří světlo.
Iz 9,1
Když spatřili hvězdu, zaradovali se velikou radostí. Vešli do domu a uviděli dítě s Marií, jeho matkou; padli na zem, klaněli se mu.
Mt 2,10–11
Koncem května už bývá světla dost – slunce dnes vychází v 5:05 a zapadá ve 20:50. Jenže pozorný čtenář Bible si zde vzpomene na Žalm 23 a na údolí stínu smrti. V knize Izajáš nejde temným údolím jednotlivec, ale celý národ prochází temnou zemí. Jak však vypadá pobyt v zemi šeré smrti (podle ČEP) či v zemi stínu smrti (podle K) a kde leží taková hrozná země? Je to tam, kde lidé ztrácejí naději, že bude lépe? Anebo v místech, kde ze společnosti mizí důvěra a přátelství? Či tam, kde je společnost nakažena nemocí rasismu a nic s tím nedělá? Nebo tam, kde se vše svádí na menšiny? Anebo v prostředí, kde se ztrácí víra a nikdo ji nepostrádá? Může jedinec vnést svým osobním postojem trochu světla do těchto různých temnot?
Hospodine, děkujeme za tvé světlo. Prosíme, sviť těm národům, které žijí v největší temnotě, a dej trochu svého světla i nám.
Sk 11,1–18 * 1K 10,23–11,1
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
