Ale zachovám v Izraeli sedm tisíc, všechny ty, jejichž kolena nepoklekla před Baalem a jejichž ústa ho nepolíbila.
1Kr 19,18
A vy jste ti, kdo se mnou v mých zkouškách vytrvali.
L 22,28
Teď to došlo i Elijášovi. Zdá se mu, že je sám, poslední mohykán víry v Hospodina, a že sám je na dně. Zoufá si, že mu jako poslednímu nezbývá než zhasnout, i když ještě nedávno hořel nadějí na obnovu Božího lidu; jenže v popel se obrátila nejen ta zázračně zapálená obětní hranice na Karmelu. Jezábel a její nohsledi mu usilují o život, nic se nezměnilo, vše se zdá ztraceno, nezbývá než odevzdat svůj život do rukou Hospodina. Přeje si zemřít, všechny jeho naděje přišly vniveč. Ale… Elijáš není sám. Andělé ho nasytí pro cestu k setkání s Hospodinem. A při něm se dozví, že těch, kteří neklekli před Baalem, není mnoho, ale málo taky ne. Elijáš není sám, i když to tak třeba vypadá. A také není poslední, jím to nekončí, ještě předá svůj prorocký plášť Elíšovi. Ne, není konec, ještě je tu cesta, úkol. Pro Elijáše, pro nás. S Bohem.
Pane náš, smíme poznávat z příběhů Bible, že i lidem bez naděje vycházíš vstříc. A že posiluješ, tělo i duši. Posiluj i nás dnes, volej k úkolům, cestě za tebou.
Žd 9,11-15 * L 22,31-38
Ůvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Evangelická církev metodistická
