Vzpomeňte si, jak vám řekl, když byl ještě v Galileji, že Syn člověka musí být vydán do rukou hříšných lidí, být ukřižován a třetího dne vstát.
L 24,6–7

Jeden z nejsmysluplnějších dílčích argumentů, proč Bůh dovoluje zlu, aby se na zemi šířilo, je poukázání na to, že Bůh dává hříšníkům čas, aby se obrátili. Aneb, jak praví Werich: „Kdyby se za blbý nápady zabíjelo, to by bylo bytů volnejch!“ O to víc to dává smysl, když si uvědomíme, že jsme všichni hříšníci. Potřebujeme čas. Někdo méně, někdo více, ale posuzovat to je v rukou Božích. Buďme rádi, že už jsme došli mnohých milostí, a přejme ten čas slitování i jiným. Kdo ví, možná právě z tamtoho „grázla“ bude za měsíc hrdina víry. Bůh spěchá mnohem pomaleji než my.
Otče, přimlouváme se za ty z našich blízkých, kdo tě ještě neznají: dotkni se jejich srdce!

1P 3,18–22 * J 19,31–42