Denní zamyšlení 2. dubna 2017

 

 Hle, přetavil jsem tě, ne však jako stříbro, vyzkoušel jsem tě v tavicí peci utrpení.

Iz 48,10

Vždyť my, pokud žijeme, jsme pro Ježíše stále vydáváni na smrt, aby byl na našem smrtelném těle zjeven i Ježíšův život.

2K 4,11

A ještě daleko těžší než včera… Jsme spojeni s Ježíšem. Nejen v tom, že s ním žijeme, prožíváme vzlety víry, sílu lásky, dechberoucí naději, ale také pády, utrpení, smrt. Ale právě i v tom se zjevuje na našem smrtelném těle Ježíšův život, píše Pavel. A celým svým životem o tom svědčil, že právě v jeho slabosti se projevovala Boží síla. Na utrpení se dá hledět i tak, jak o tom mluví prorok Izajáš – jako na zkoušku. Dobře tomu, kdo projde. Lépe těm, kdo v ní obstojí s Ježíšem, i když to se smrtelným pozemským tělem dopadne, jak už označení napovídá.

Pane Ježíši Kriste, Pane mého života, mých úspěchů, síly, zdraví, ty jsi však také Pánem, když se mi přestalo dařit, když jsem poklesl, když zdraví ubývá a nad mým žitím se smráká. Buď i v tom se mnou, dej mi tím projít, s dobrou nadějí, s tebou…

 

Mk 10,35-45 * Žd 5,7-9 * Ž 22,1-22

Ůvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Evangelická církev metodistická

 

Tags:

Zanechej svou odpověď

Tvoje e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Děkujeme za váš komentář