Jen málokteré otázka dokáže dát diskusi mezi křesťany takové emoce, jako je otázka stvoření. Někteří křesťané tvrdí, že záznam prvních veršů Genesis je doslovným záznamem na úrovni vědecké výpovědi a někteří jdou dokonce tak daleko, že ty, kdy by zastávali jiný pohled, nepovažují za „biblicky věřící křesťany“.
Na podporu sedmidenního stvoření vytahují různé vědecké argumenty, které mají dokázat, „že Bible má přece pravdu“. Na druhé straně křesťanského spektra jsou zastánci inteligentního designu, kteří záznam o sedmi dnech stvoření za vědeckou výpověď nepovažují a spíše se snaží ukázat jednak na některé slabiny evoluční teorie a pak hlavně na to, že svět musí mít počátek daný inteligentním Bohem. Mezi těmito dvěma póly je mnoho odstínů a pohledů.
Mám za to, že hlavní problém není na straně „vědeckých argumentů“, ale v otázce jak interpretujeme první kapitoly Bible nebo řečeno trochu vyhroceněji, zda je máme brát doslova. Lze se na příběh o stvoření dívat jako na prosté konstatování faktů, které se staly tak, jak je to psáno? Osobně mám za to, že první kapitoly Bible nejsou doslovným záznamem, jak to tehdy bylo. Řečeno s J. Stottem „Bůh zřejmě nikdy nezamýšlel, že by se Bible měla stát vědeckou učebnicí. Čtenářům by mělo být zřejmé, že Genesis 1 je velmi osobně zpracovaná, překrásná báseň.“ (Stott J., Rok s Biblí, s. 12) V podobném duchu píše Jan Sokol: „Bible vznikla dřív než věda a starým Izraelcům záleželo především na jiných věcech: jak mám rozumět sám sobě? Jaký má smysl to, v čem žiji a co dělám? Když vznikla věda a začala se zabývat i tím, jak vesmír a Země vznikly, došlo k docela jinému „scénáři“, který netrval šest dní… všem se zdálo, že je to tvrzení proti tvrzení a tak vzniklo známý konflikt „vědy a víry“. Ale není to přece jen veliké nedorozumění? Chtě ten dávný příběh opravdu odpovědět na ty otázky, na které odpovídá věda, kosmologie? Nemluví o něčem úplně jiném?“ (Sokol J., Čtení z Bible s. 255) Jan Heller na otázku jak sladit biblickou zprávu o stvoření s evolučními teoriemi odpovídá, že „klíčové na zprávě o stvoření je, že člověk rozpoznává, že mu Pán Bůh dal na zemi domov, což je naprostý opak pohanských představ, ve kterých bozi stvořili člověka jako svého otroka.“ (Heller J., Znamení odkazující k nebi s. 73) Vybral jsem tyto tři muže proto, že jsou pro můj život duchovní inspirací, zároveň jim jen málokdo může upřít obrovskou teologickou erudici.
Reklama
S podobnými pohledy bychom se ale setkali i v mnoha dalších publikacích či pohledech na otázky stvoření.
Styl psaní prvních kapitol Bible prostě není vědeckým záznamem, což ho ale vůbec nesnižuje. Jen hlupák by si myslel, že jedinou pravdu má věda a správné je pouze to, co si lze změřit, zvážit a vyfotit. Mnoho oblastí života těmito testy neprojde, a přesto o nich nepochybujeme. Zároveň věda nemá vyčerpávající odpovědi, jak vznikl vesmír a do dnes přichází s hypotézami, nikoli s jedním pro vždy platným a nevyvratitelným vysvětlením. Pochopitelně problémem je, když se z vědy stane nástroj ideologie – včetně ideologie anti-náboženské. Pak totiž ztrácí nezaujatost a objektivitu.
Nechci se v tomto krátkém článku pouštět na pole podpory té které vědecké teorie, která by podpořila „mojí“ hypotézu. Není to pouze díky mé nedostatečné erudici, ale především proto, že jsem přesvědčen, že klíčem k prvním kapitolám Genesis není věda, ale jak daný text čteme, co od něj očekáváme a co si myslíme, že od něj očekávali čtenáři, kterým byl adresován. Mám za to, že pro ně bylo úžasné slyšet, že slunce, měsíc, hvězdy nejsou bohové, ale jen svítilny, že nad celou zemí vládne jen jeden Hospodin – stvořitel, který dokonce o svoji vládu s nikým nebojuje, ale jen řekne a stane se. Že není omezen na chrám, ale celá země je jeho chrámem, že vládu nad zemí nemá chaos, který je člověku nepřátelský, ale řád, který je Božím dílem. Zároveň že Bůh – Stvořitel je Bohem sestupujícím, který se sklání k člověku a nabízí mu svoje moudré vedení. Tyto a mnohé další myšlenky oslovovaly svým osobitým literárním jazykem Boží následovníky kdysi a stejně tak je oslovují i dnes. Proto zprávu o stvoření tak rád čtu, proto mi přijde nesmírně inspirativní a zároveň mám za to, že se tato zpráva nijak s vědou nehádá…
Respektuji křesťany, kteří věří v doslovný záznam sedmi dní, zároveň sám sebe, ale i mnohé další nepovažuji za nebiblické, když si o stvoření myslíme něco jiného.
Autor: David Novák, Zdroj: Blog Davida Nováka Foto: Pixabay.com
29 Komentáře
Marie Frydrychová
Jen by mě zajímalo, drahý Davide Nováku, jak potom rozlišujete, která slova Bible ( které Slovo Boźi) jsou pro nás lidi závazná, a která jsou pouhou krásnou poezií na úrovni Karla Hynka Máchy.? Zajisté dosti komplikované, nezdá se Vám?
Petr Adamec
Slova Bible jsou pro nás závazná. Současně přece velká část Bible je poezie. To neznamená, že jde snad o pouhou krásnou poezii na úrovni Hynka Máchy! Copak slovo Boží, aby bylo závazné, musí být v próze? Poezie není nějak méně vážná a závazná. Současně samozřejmě poezie je poezie a musím ji vykládat jako poezii.
Karel Krejčí
Pro někoho je „silná káva“ již to, učinit nezbytnou hranici předělu mezi biblickým principem a skutečnou realitou. A což teprve sdělení z knihy Zjevení, kde je uvedena existence stvoření jak na zemi, tak i na nebi i pod zemí. Co je vlastně za tímto sdělením ukryto …
Jaroslav Rada
Zcela souhlasím s autorem, je to veliký problém. Stvoření světa v šesti dnech je kamenem úrazu mnohým lidem ve světě a doslovný důraz na tyto verše odrazuje tisíce z nich od spasení. Přitom nikdo nebude souzen za to, jaké měl prostorové a časové představy o vesmíru, ale za to, jak jednal ve svém životě. Na doslovnost časových údajů v prvních kapitolách Písma trpí dnes hlavně evangelikálové. Katolíci se již historicky poučili, oni už totiž totéž dělali asi před 500 lety např. s Galileem. Dnes už nikdo v církvi neřekne, že jeho objevy odporují Písmu svatému. Katolíci také hájili doslovnost Písma. To, co se před 500 lety odehrávalo v prostorových otázkách vesmíru, to se dnes děje v časových.
Souhlasím s autorem, že logiku první kapitoly Bible je třeba hledat jinde, než v astrofyzice a Bůh si jistě přeje, abychom ji našli.
Nabízím útěchu a možná i návod ve svém tvůrčím přístupu k logické analýze návazností jednotlivých dní stvoření v článku „OBoží koncepci stvoření“ v rubrice „Jiné texty“ na svých stránkách: prvnivetabible.
Otakar Vožeh
Spasení není ve víře ve stvoření, nýbrž ve víře v Pána Ježíše Krista a Jeho zástupnou oběť na kříži. Jestli někdo sdílí „evangelium stvoření“, má problém. Evangelium je Pán Ježíš a lidé k Němu musí zaujmout postoj. Kdo uvěří v Pána Ježíše jako Božího Syna a Spasitele, je naplněn Duchem Svatým, který mu pak pomáhá rozumět Písmu/Bibli, včetně zázraků jako bylo např. stvoření v 6/7 dnech.
Konečný
To hlavní Boží Slovo se stalo tělem – Ježíš Kristus. A on nezvěstoval evangelium o biblickém učení stvoření v 7-mi dnech.
Lucie
Bible mluví v obrazech, jen pošetilec by ji chápal doslova….. jsem praktikující věřící katolička. Stvoření v sedmi dnech, to je něco jako plánek metra v Praze – všichni víme, že je to pravda, ale když vyjdeme ven z metra, skutečnost je mnohem složitější….. Stejně tak ten zápis v bibli o stvoření – tak nějak to bylo, to všichni víme, sedm dnů je něco jako plán nebo příklad : ) ve skutečnosti přece nejsou všechny stanice od sebe stejně vzdáleny a víme to, a přesto se tím plánkem dá dost dobře řídit, a podobné je to s Biblí.
Karel Krejčí
Velmi výstižné 🙂
Otakar Vožeh
Lucie : Nevím, co to přesně znamená, když o sobě říkáte, že jste „praktikující věřící katolička“, ale položím Vám jen jednu otázku : čemu věříte, když ne Božímu slovu, Bibli ?
Marie Frydrychová
Bible je především Boži Slovo. Slovo Stvořitele Vesmíru a dárce źivota nás všech. Jistě źe je psaná tu v poezii a tu v próze. Ale o to přece nejde. Jde o to, źe je to Slovo, kterým je učiněno vśechno, co je.
Naše ŕeci o tom, jak jsme se “ poučili“ jsou úsměvné . Vždyť dnes tu jsme, a zítra, pozítří tu ani jeden z nás nemusí být. Jestli máme v moci i tak málo, jako je náš vlastní život, je opravdu drzé polemizovat o stvoŕeni světa. Trochu více pokory před Božím majestátem by nám, milačkové, doopravdy sluśelo. Libejte syna, ať se nerozhněvá nebo všichni zahynete! Žalm 2, 12. Poezie nebo próza? Můźete diskutovat. Ale v kaźedém případě je to velmi vážně varování, dnes dosti aktuální.
A tim končím. Promiňte, že jsem si odvážila být tak směšné zpátečniká.
Karel Krejčí
Nemyslím si, že výraz „směšně zpátečnická“ je výstižný. Mnohem výstižnější je obsah komentáře, jehož autorem je Lucie. Z něj je přece zřejmé, že obojí je pravda. To, na čem záleží je úhel pohledu. Chybou jistě bude dokazovat, jedním pohledem nepravdu druhého pohledu. Realita a Písmo vychází přece ze stejného zdroje, tak jak si mohou odporovat?
Otakar Vožeh
Měl jsem na toto téma s bratrem Novákem elektronickou diskusi už před časem. Tak jen zopakuji. Pokud má někdo potíže věřit tomu, že Bůh stvořil vesmír, svět, člověka . . . v šesti – potažmo sedmi – dnech, pak bude mít potíže věřit i dalším zázrakům Písma. Které si vybere, aby jim věřil, a kterým věřit nebude ? A což teprve vzkříšení Pána Ježíše Krista jako zázrak nejvyšší, který je pilířem naší víry v Boha ?
Skutečně mi není jasné, čeho tím chtějí lidé jako bratr Novák dosáhnout, když popírají biblický popis stvoření ? Že to Bůh nemohl udělat ? Co by to bylo za Boha ?
Navíc je známo, že dnes se od evoluční teorie stále více odstupuje, je k ní zapotřebí větší víry než ve stvoření Bohem v biblických termínech.
Petr Adamec
Opravdu, pro vzdělanější lidi je problém věřit křesťanům v otázce vzkříšení Ježíše z mrtvých, když současně s tím je jim předkládáno učení o stvoření v 6 dnech. Nebo třeba protiuprchlická hysterie nebo odpor k EU.
Co dosáhnu, pokud toto učení nebudu lidem nutit ve stejné vážnosti jako učení o spáse skrze Ježíše Krista? Spasení vědců a vzdělanějších lidí. Teologii, která neodmítá svět vzdělání okolo jako od počátku chybný. Církev ne jako malou extremistickou sektu s podivnými názory, které nesnesou argumenty reality okolo. Církev, kde není potřeba tajit názory na evoluci. Pravdivější a hlubší pohled na bibli. Když vnímám text o stvoření jen jako časový harmonogram, jsem slepý pro další roviny, které jsou důležitější.
Můj vzácný učitel A. Germars (profesor NZ exegeze na Univerzitě v Upsalle a děkan teologického semináře Lives Ort) nám stále opakoval – pravda je jen jedna – a také – za bludy je špatná exegeze biblických veršů. Třetí jeho bonmot byl – mezi charizmatiky je používání rozumu často zakázáno.
Tedy dosáhnu církve, kde pravda je jen jedna a kde se bible interpretuje kvalitně a dobře. A to jsou důležité hodnoty.
Bohužel, to o problémech evoluce není známo. Naopak v posledních cca 20 letech již pokročila biologie natolik daleko, že protievoluční argumenty křesťanů již ztrácí smysl. Nůžky mezi biologií a částí evangelikální teologie se rozevírají natolik, že to již přestává být možné. A před námi je udělat ten bolestný koperníkovský obrat. Jinak budeme jako Boko haram, která systematicky vraždí učitele zeměpisu, protože vyučují děti bludy o kulatosti země…
Otakar Vožeh
Předpokládám, že jste si vědom všech novozákonních textů, které berou Boží stvoření v 6/7 dnech jako hotovou věc.
Jste na omylu, když si myslíte, že protievoluční argumenty věřících ztrácejí smysl . . . je tomu přesně naopak a současné vědecké poznání stále silněji volá po seriózním přehodnocení evoluční teorie.
Arnošt Kobylka
Jenže to zdaleka není jen o evoluční biologii, ale i o antropologii, geologii, chemii, fyzice. Pro mne je osobně sedmidenní stvoření především v rozporu s fyzikou. (A pro kamaráda bratra docenta geologie s geologií). To není tak, že je něco možná špatně ve vědě, ale něco jistě v exegezi tohoto místa. Sorry. TO není pochybnost, ale jistota.
Jinak souhlasím, že je nejvyšší čas vzít vážně starou diskusi o stvoření mezi vědou a vírou a začít ji i historicky zkoumat. On totiž ani Darwin nepřišel, jako blesk z nebe, ale navazuje na počátky systematické přírodovědy, na Linného, taxonomii, a odtud problémy s archou, na uvědomění si konečnosti vesmíru (temná noční obloha), na stabilitu hvězd (v historii jich nepřibývá, jako by byly stvořeny 3. dne) atd, Pokud přijmeme pozici jen převážně doslovný výklad, tak jsme ve stejném problému, jako církev před Pavlem. Pohany ano, ale jen pokud přijmou Zákon a stanou se Židy.
Doslovný výklad je jednodušší, jenže nejde se ho držet proti poznané pravdě vědy.
Otakar Vožeh
A jiné další biblické zázraky nejsou v rozporu s fyzikou ? Každý zázrak je něčím nadpřirozeným, a je v rozporu s naším omezeným poznáním světa. Není však v žádném rozporu s Boží realitou, která je nad naše poznání a chápání.
Arnošt Kobylka
Otakar: Jenže zázrakem je, že se něco událo, byl uzdraven nemocný apod. Ne, že o tom někdo zahladí stopy. O uzdravení víme, a když se děje dnes, tak hledáme, aby bylo pokud možno dokumentované. Pokud byl Spasitel zjeven mudrcům hvězdou, pak můžeme hledat, které že to nebeské znamení bylo. Pokud byl Spasitel vzkříšen, hledáme prázdný hrob, respektive svědectví o něm. Vzkříšení je doložená pravdivá historická událost, nikoli víra, Pokud bychom měli v Písmu, nebo v realitě „neprázdný“ hrob, museli bychom to řešit.
Pokud se naše poznání o vzniku světa výrazně odchyluje od prvoplánově pochopené biblické zvěsti, musíme ji opustit a hledat poctivě pravdivou exegezi. (Nebo bychom museli prohlásit Pána Boha za lháře, ale to s ohledem na naše osobní zjevení jeho osoby jistě nechceme.)
Petr Adamec
Texty jistěže znám…a nemám problém s jejich exegezí. Nesmíme Bibli nutit svá měřítka a své pozitivistické modernistické pojetí poznání a dějin…naopak musíme my přijmout ta biblická pojetí a její uvažování. Brát bibli vážně a s úctou a ne ji poměřovat našimi měřítky a chtít po ní to, co dát nechce.
Ovšem evoluce se mění a určitě bude dál upravena, ale zcela jistě ne ve smyslu stvoření v 6 dnech…
Otakar Vožeh
Především brát Bibli jako Boží slovo. Z toho plyne přirozený respekt a úcta, a taky pokora.
Jaroslav Rada
Autor článku nepopírá Boží stvoření v 6 dnech, jen upozorňuje, že logiku je třeba asi hledat někde jinde. Je dobré věřit, ale teď čemu? Slovo muslim se překládá jako věřící. Muslim to má ještě jednoduší, on věří, že vše je vůle Aláhova. Když pustí kámen a on spadne na zem, není to gravitace, ale vůle Aláhova, tedy zázrak a když vyletí do vzduchu, je to stejný zázrak jako když spadl, protože je to znovu vůle Aláhova. Chce snad náš Živý Bůh, abychom věřili touto zjednodušenou vírou?
Je třeba si vyjasnit pojmy. Je Boží den jako lidský den? Proč by měl být? Jiné jsou věci nebeské a jiné pozemské. Bible je kniha duchovní a je ji třeba číst duchovně (a také obrazně viz. sestra Lucie) a ne jen pozemsky.
Bible obsahuje více myšlenek, než má veršů! Některé křesťany doslovně věřící Písmu tato věta vyloženě dráždí a já neříkám, že přicházejí o spasení, jen se šidí o nová poznání i zjevení a o nový úžas nad podivuhodností Písma i celého Stvoření.
Bible dokonce, světe div se, skrytě potvrzuje Einsteinovu teorii relativity času. To už ale asi leckdo nezkousne – nevadí, o spasení nepřichází, když zůstane bez toho. Pro zájemce viz. kapitola 35. „Skryté souvislosti“ v rubrice „Mapa stránek“. (Ťuknout na jméno tohoto komentáře.)
Tomášek Olin Gonzík
Pane Vožeh, také je smutné to, že odmítnutím biblicky popsaného stvoření, si vlastně začíná autor stavět svojí vlastní víru a svého vlastního boha (sebe), když říká, takhle blbě to určitě nebylo, a stejně to nebylo tak blbě jako Darwin to vymyslel,… bylo to tak jak sem to Já vymyslel. Průšvih je v tom, že nám tu svou teorii ani náznakově ani do hloubky nikdy nemá dost odvahy předložit k diskuzi.
Jozef Uhlik
Nie, v tejto otázke nejde len o to ako pristupovať k prvým 11 kapitolám Biblie. V stávke je dôveryhodnosť celej Biblie ako Božieho slova. Ako potom vysvetlíme to, čo hovorí Boh Mojžišovi v Exodus 20 ? Šesť dní budeš pracovať, lebo šesť dní činil Hospodin nebesia a zem. Vymyslel si to snáď Mojžiš? Ak áno, tak v Biblii sú ľudské výmysly. Ak to hovoril Boh, o čom to vlastne hovoril? Svätenie siedmeho dňa, ktorému Hospodin dal takú veľkú dôležitosť, teda vôbec nesúviselo s tým ako stvoril vesmír? V celej Biblii dostáva človek jednu otázku: Či to naozaj riekol Boh? A dnes už zápasí aj s otázkou Čo to vlastne riekol Boh? Pán Ježiš, skrze ktorého a pre ktorého bolo stvorené všetko a všetko v ňom povstalo a stojí, sa zvykol pýtať zvláštnu otázku: Či ste nečítali? On považoval Bibliu napísanú hriešnymi ľuďmi za nespochybniteľné a pochopiteľné Božie slovo. A opýtal sa ju aj v prípade, keď hovoril o nerozlučnosti manželstva muža a ženy. Či ste nečítali, že ten, ktorý ich učinil, od počiatku stvorenia ich učinil ako muža a ženu? Teda od okamihu, kedy Boh stvoril človeka ako muža a ženu platí, že tí dvaja sú jedným telom. Od kedy? Od počiatku stvorenia. Alebo boli ľudia stvorení v súlade s evolučnou teóriou po nejakej tej miliarde rokov postupne cez všetky vývojové stupne ? A kedy nastal ten okamih, že sa stali mužom a ženou, ktorí keď sa stanú jedným telom, sa ich vzťah stane nerozlučiteľným? A to už nehovorím o fyzickej smrti, ktorá je podľa Biblie jedným z dôsledkov neposlušnosti človeka: Prach si a do prachu sa navrátiš. Alebo smrť a utrpenie stvoril Boh na počiatku a pomocou nich postupne vytvoril všetko ostatné tvorstvo? Potom však prečo treba aj fyzickú smrť človeka riešiť? Prečo musel Pán Ježiš prísť na túto zem, trpieť a aj fyzicky zomrieť? Prečo je vzkriesenie Krista riešením najväčšieho ľudského problému? Pre mňa by evanjelium prijatím smrti ako Božieho stvoriteľského nástroja stratilo zmysel.
Arnošt Kobylka
Určitá smrt v Ráji již existovala i podle pojetí, že zvířecí smrt zde nebyla – byla zde smrt rostlin, buněčná smrt, zřejmě i bakteriální atd. Byl zde i ďábel a jeho služebníci na zemi propadlí smrti… Již z času pádu andělů.
Pán Ježíš považoval Bibli za platné Boží slovo, ale neaplikoval ji do jiných oblastí, než Božího království. Vzhledem ke své úplné lidskosti byl podroben stejným paradigmatům své doby, avšak co se týče spravedlnosti, spásy, vztahu k Bohu byl zcela pravdivý, protože toto vyučování změnám paradigmatu nepodléhá, je stejné v barbarské vesnici i v Londýnské City. Občas jeho božské zjevení „prosáklo“ ve vyučování na povrch: Třeba časová pásma ve vyučování o vytržení: Jeden(na) vzat(a) a druhý zanechán na poli, při mletí, na loži – v jednom okamžiku.
Co se týče sedmého dne, neřekl Ježíš, že jeho Otec stále pracuje (na spáse lidstva) a on tedy také, když byl kritizován za porušení sedmého dne? Mojžíš si to vše jistě nevymyslel, pouze určité zjevení (o 6 periodách stvoření jakožto dnech a Boží pozici nad vším stvořeným) prostě dostal podle analogie přeloženo pro Izrael jako přikázání světit sedmý den. Kteréžto např. (z titulu Pavlem prosazené svobody od Mojžíšova zákona) na mne jako na pohana, ani na pohano-křesťana nikdy neplatilo.
Nejsem jednoznačným zastáncem žádné z forem pojetí, ani 6tidenního stvoření, ani periody delší, ani bohem řízené evoluce, byť třeba pro svoji víru potřebuji počáteční pár.
Mj. fyzická smrt přeci není hlavním důsledkem pádu. Tím je ztráta vztahu s Bohem, ne? Smrt je jen průchodem pro nesmrtelnou duši.
Petr Kluka
Prosím Vás, kdo mi vysvětlí Ježíšova slova „od počátku stvoření je ale Bůh stvořil jako muže a ženu (mr 10/6)“ a Pavlova „hřích přišel skrze jediného člověka a s hříchem přišla smrt. (řím 5/12)“ optikou tisíciletých dnů. Po kolika stoletích přišla smrt? Nemluví samotný Bůh v Ex 20k. k tělesným (nikoliv duchovním) Izraelitům?
Arnošt Kobylka
Cožpak by ten výrok o hříchu nebyl pravda, i kdyby to byl jen obraz složitější reality? Například obraz faktu, že hřích je dědičný a faktu, že i skrze naše špatná rozhodnutí vešel hřích? Pro každého z nás je přeci důležitější jediný člověk, než je Adam, skrze kterého vešel hřích a tím jsme mi sami.
Cožpak to bylo i v teoretické Bohem řízené evoluci jinak, než že Bůh stvořil od počátku člověka jako muže a ženu? Plodili se snad lidé pučením?
Mluví a v čem je potíž?
Petr Kluka
viz hřích a smrt: „s hříchem přišla smrt“ totiž chápu jako zě před hříchem smrt nebyla a tudíš by tu stvoření pobývala tisíce, nebo snad miliardy let, což je nemyslitelné, ale i ony „byly podrobeny marnosti, kvůli tomu, který je podrobil -řím 8/20“
viz od počátku stvoření : zde chápu doslovně tedy od té chvíle kdy bylo vše svořeno, ne po uběhnutí staletí kdy si Bůh řekl že by přidal ještě člověka, notabene mu ještě přiřknul práci nad tím vším panovat – gn 1/26
viz tělesný Izrael – to je jen reakcí na, vtéto diskuzi padlou větu, že 6 dní je jakýmsi „duchovním pojmem“ ačnoliv bylo zřetelně pronášeno zcela tělesnému lidu, bez dalších teologických poznámek, či vysvětlivek. Pokoj Vám
Tomášek Olin Gonzík
Pane Novák i ostatní pasáže jsou krásná báseň a jen ňákej křesťanskej nováček by je bral doslovně: Celosvětová potopa Noemova byl vlastně jen hurikán, jako třeba Katrýna a bůh jím neodsoudil celý svět, nýbrž jenom jistého zlého panovníka jako Katrýna Bušíka. Bitva o Jericho je taky jen básnička, zaprvé Bůh není zlý a chudáky peleštýnce by všechny učitě nedal na smrt, taky ta chůze kolem hradeb bylo spíš jenom takové čajové posezeníčko, kdy si to vůdci obou stran pěkně prodiskutovali a pak v zájmu humanity se objali a otevřeli brány a rozbourali zdi a oplocení. (možná by nám to mělo něco říct o současné migrantské situaci). A samo sebou největší alegorie a báseň je ukřižování a zmrtvívstání Krista, protože opravdu došlo jenom o odsouzení humanistického publicisty Ježíše, který si odseděl trest za až trochu moc progresivní eseje a fejetony o tom, jak jsme všichni jedna lidská rodina a máme žít v bratrství a respektovat práva transgenderových chlápků, kteří chtějí chodit čůrat s holčičkama na stejný záchod. Tak asi tak, že jo pane Novák?
Petr Adamec
Je chyba podsouvat oponentovi v diskusi něco, co určitě nezastává. A myslím, že přes názorovou neshodu by snad šlo brát druhého s úctou? Ne apriori jako nepřijatelného nepřítele? Bludaře? Ježíš se svými oponenty mluvil, nechal se od nich hostit, diskutoval s nimi…nezesměšňoval je…
Otakar Vožeh
Arnošt Kobylka : Je celá řada zázraků, které dohledat/doložit nemůžeme, staly se a staly se působením Boží moci. Biblické zázraky byly přímé Boží zásahy do našeho světa, jak jej známe a poznáváme, a vůbec nemusejí a třeba ani nemohou být vysvětlitelné. Také jsem přesvědčen o tom, že vzkříšení Pána Ježíše je historická událost – ale nadpřirozená, je to prostě zázrak. Můžeme si myslet, že víme, kde je Jeho prázdný hrob, ale důkazy o tom nejsou. Logika je v tom, že když věřím v nadpřirozené Boží jednání z Písem NZ, mám podklad pro to, abych věřil zázrakům SZ, které nikdy nebudou dohledatelné, vědecky potvrzené. Bible a věda nejsou v rozporu. Ale Bible nám ukazuje Boha, který dal vznik tomu, co se věda snaží pracně objevit.