Přiznám se, že reakce na článek „Umíme projevovat úctu“ mne zarazila. Jistě, přišlo i několik pozitivních reakcí, nicméně řada čtenářů mi napsala, že bychom si měli dát pozor a neprojevovat úctu těm, kdo si ji nezaslouží, a někteří mi napsali, s kým vším Pán Ježíš Kristus nejednal uctivě (vztah k farizeům, penězoměnci na chrámovém nádvoří apod.).
Podnítilo mne to tuto otázku dále promýšlet. Jeví se mi to tak, že k této otázce jsou dva možné přístupy. Zastánci jednoho přístupu, který bych nazval individualistickým, jsou toho názoru, že úctu bychom měli lidem projevovat jen na základě jejich postojů a činů, pokud je shledáme chvályhodnými (tj. úctyhodnými). Pokud je někdo rodičem, učitelem, šéfem v zaměstnání, pastorem nebo poslancem či ministrem, pak toto postavení žádný nárok na úctu nezakládá.
SOUVISEJÍCÍ – Dan Drápal / Stále je co obdivovat
Pak je zde druhý přístup, podle nějž musí být zdravá společnost nutně hierarchická, a my bychom autority v této společnosti měli uznávat a ctít – při plném vědomí, že ne vždy budou nositelé autority ve svém životě příkladní. Tento postoj označím – co jiného ode mne čekat – za konzervativní.
Zamýšlel jsem se nad touto otázkou z hlediska Písma. Pochopitelně byli lidé, kterým Pán Ježíš úctu neprojevoval – já jsem ovšem nikdy netvrdil, že úctu máme projevovat všem a za všech okolností. Nicméně jsem přesvědčen, že daná postavení určitý nárok zakládají, a to bez ohledu na morální charakter nositele. A domnívám se, že nerespektování tohoto nároku je příčinou řady našich problémů, a u jiných problémů sice není příčinou, ale daný problém více či méně prohlubuje.
Na podporu svého přístupu uvedu dvě místa z Písma – jedno novozákonní a druhé starozákonní. Znalci Písma si vzpomenou, jak stál apoštol Pavel před sanhedrinem a dostal na příkaz velekněze políček. Nazval velekněze „obílenou stěnou“, načež mu vytkli, že se chová neuctivě k veleknězi. A Pavel se kupodivu omluvil, byť veleknězovo počínání bylo naprosto nepatřičné. A svou omluvu zdůvodnil tím, že netušil, že onen muž je velekněz. Byl přesvědčen, že velekněz je hoden úcty právě pro své postavení, nikoli jen pro osobní charakterovou ryzost.
Dan Drápal / Stále je co obdivovat
Starozákonním příkladem je postoj krále Davida ke svému předchůdci a zapřisáhlému nepříteli Saulovi. David až do poslední chvíle ctí, že Saul je Hospodinův pomazaný, ačkoli on sám by v té době již také Hospodinovým pomazaným. David rozhodně nebyl v pokušení dělat si nějaké iluze o Saulově charakteru. Byl ale přesvědčen, že přes to všechno má Saulovi prokazovat úctu.
Někdo možná namítne, že tento starozákonní příklad už se nás netýká. My máme volené představitele a zvolíme si ty, k nimž máme úctu. Ano, můžeme volit, ale přesto i dnes platí, že Hospodin je ten, kdo ustanovuje a sesazuje krále (Dan 2,21).
Odmítání nebo zpochybňování úcty je součástí útoku na autority jako takové. Má-li společnost něčeho dosáhnout, musí být nutně hierarchická. Nejlépe je to vidět na armádě, ale týká se to všech sociálních vztahů. Proč státní správa funguje tak uboze? Protože ji tvoří úředníci, kteří, když přijde nový ministr, jeho snahy vládnout bojkotují. A protože tomu v jistém ohledu rozumí lépe než nový ministr (případně starosta nebo primátor), může práci ministra bojkotovat velice úspěšně.
Nebylo tomu tak vždy a všude. Před lety byl schválen zákon o státní službě, který měl zabránit tomu, aby strana nastupující po volbách nemohla vyměnit celé vedení daného ministerstva. Tak to prý kdysi fungovalo ve Spojeném království – ministerstvo bylo připraveno loajálně uskutečňovat záměry nového ministra. U nás to ovšem po přijetí zákona o státní službě nefungovalo a nový ministr si musí přivést svou garnituru, má-li něčeho dosáhnout. Jenže to díky novému zákonu tak úplně nejde. Státní úředníci nemají k novému ministru úctu a pak všichni nadáváme, jak je to u nás hrozné.
Tak bych mohl psát i o jiných vztazích nadřízenosti a podřízenosti. Ve společnosti převažuje ideologie, která se snaží veškeré hierarchie zničit, rodinou počínaje. Začíná to v rodinách, a proto obnova bude rovněž muset začít v rodinách – za předpokladu, že ještě bude čas.
To, co jsem psal, neznamená, že bychom měli poslouchat všechny autority a za všech okolností. Někdy je správné, ba dokonce nezbytné, aby dítě řeklo rodičům NE, aby to řekl student profesorovi nebo zaměstnanec šéfovi či člen sboru pastorovi. Není to ale zdaleka tak často, jak si dnes mnozí lidé myslí. Když někdo autority ctí a ví se to o něm, pak má mnohem větší váhu, když v určité situaci řekne NE, než kdy to NE říká člověk každý druhý den.
Je načase, abychom začali ctít Bohem ustanovené autority. A pokud tou autoritou jsme, je načase budovat v sobě Kristův charakter.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor je teolog a publicista Datum: 31. července 2024 Foto: Pixabay
85 Komentáře
P. Ašer
Ad Mirek P.
Jasně jsem Vám sdělil svou příslušnost k církvi Kristově. Denominační příslušnost je v tomto ohledu redundantní informací.
Že nechcete napsat, co si o mém posledním spisování myslíte, jen ukazuje, že se Vám holt nechce odpovídat na nepříjemné otázky. Bůh Vám žehnej. 🙂
pavel v
pro pana Adamce
Karel Kryl řekl: „„Politikům se nevěří, politikové se kontrolují. Věří se v Boha, věří se v přírodu, věří se v krásu, věří se v myšlenku, ideu. V politika se nevěří, a kdo v něho věří, je idiot!“
Krylův názor je diametrálně odlišný od autrorova uctívání autorit. Je správné držet se občanských zákonů, kromě těch norimberských. My nechápeme, proč se v minulosti událo tolik zla – jeho aktéři se často zaštiťovali Bohem. To nás nutí zkoumat, zda jednou naši potomci se nebudou takto kriticky dívat také na nás. Proto je důležité místo prokazování úcty nedůvěřovat autoritám – všas rozeznat klíčícího Hitlera. To není extrémismus, to je opatrnost.
Petr Adamec
Nedůvěra autoritám ze zásady je podobně extrémní jako absolutní důvěra – není to trochu divné a nezdravé?
pavel v
pro P. Ašera
Vůbec se nedivím Mirkovi P., že s vámi nemíní ztrácet čas. Vy totiž berete Bibli doslovně a to vás přivádí k falešným závěrům. Doslovný (fundamentalistický) výklad Bible byl důvodem, proč v druhé polovině 18. století lidé začali odpadat od víry s poukazem na to, že Bible je v rozporu s vědeckým pozorováním – se skutečností. Kdybychom vzali doslovně například knihu Genesis, pak se tam hned na začátku dočteme, že Bůh stvořil ve třetím dni vegetaci, ale až čtvrtý den slunce. To je naprosto zřejmý nonsens. Musíme se smířit s myšlenkou, že pisatelé Bible vycházeli ze stupně poznání své doby a že jejich velmi nedokonalé poznání ovlivnilo jejich výpověď – Bible například obsahuje pro nás těžko pochopitelnou krutost. Podle doslovného výkladu bychom museli souhlasit s upalováním čarodějnic.
Váš bůh není křesťanským bohem. Podobá se spíše bohům starého Řecka. Řečtí bohové byli jako děti – rozhodovali se podle momentálního rozmaru. Lidé jim byli lhostejní, ledaže je použili jako prostředek k dosažení nějakého svého cíle. Naproti tomu náš Bůh jedná přísně logicky. My ne vždy chápeme smysl jeho jednání, jako děti ne vždy chápou jednání svých rodičů. Důvod je ten, že rodiče mají mnohem více informací. Dětem se často zdá, že rodiče se chovají nesmyslně, ale opak je pravdou. Křesťanský Bůh je jako rodič, který má rád svoje děti a trpí, když mají nějakou bolest – tím se zásadně liší od pohanských bohů.
Největší utrpení si působí lidé sobě navzájem. Proč tomu Bůh neučiní přítrž? Musel by zasáhnout do svobodné vůle člověka (například nedovolit bolševikům gulag).
Je Bůh pánem dějin? Ano je. Bůh dal světu zákony, jejichž důsledkem byl vznik života, posléze i člověka. Bůh dal člověku schopnost myslet a poučit se z vlastních chyb. Poslal vlastního Syna, aby člověku ukázal cestu a zjevil pravdu. Pravda je obrovská síla, která určuje dějiny. Tímto způsobem se Bůh projevil jako pán dějin. Nikoliv tak, že by určoval běh světa jako nějaký režisér, ale tak, že dal člověku poznání, které mu umožní realizovat Boží záměry.
pavel v
pro pana Adamce
Psal jsem tady o Milgramově experimentu a stanfordském vězeňském experimentu. Oba experimenty ukázaly, jak snadno podléhají lidé autoritám, když jim ty autority nařizují nějakou zvrhlost. A naopak, je jen málo lidí, kteří se proti zvrhlosti dokážou vzepřít. To je příčina, že se lidé nechají tak snadno vtáhnout do (dobyvačné) války. Snad se shodneme, že válka je ze všech zel to největší.
Je charakteristické, že války vyvolávají státy organizované na hierarchickém, autorem propagovaném principu. Autor dokonce uvádí jako příklad hodný následování armádu. Vojenským systémem jsou organizovány totalitní systémy. Je smutné, kam autora jeho konzervatismus zavedl.
Místo uctívání autorit bychom poptřebovali výchovu vedoucí k ostražitosti vůči autoritám. Ve svobodných zemích tomu tak je. Proto svobodné země nevyvolávají války.
P. Ašer
Ad pavel v
Napsal se:
„Vůbec se nedivím Mirkovi P., že s vámi nemíní ztrácet čas. Vy totiž berete Bibli doslovně a to vás přivádí k falešným závěrům.“
Opět Vaše obehraná písnička o falešnosti doslovného výkladu Písma, na kterou jsem Vám už x-krát odpovídal? Nedivím se Vám. Stejně jako Mirek P. se pak ani nemusíte pokoušet o žádnou biblickou argumentaci. Jen paušálně odmítnete doslovný výklad a ex cathedra prohlásíte takový nesmysl jako:
„Podle doslovného výkladu bychom museli souhlasit s upalováním čarodějnic..“
Ne, nemuseli bychom souhlasit s jejich upalováním, ba dokonce jako křesťané to dělat v žádném případě dělat nesmíme. Kdybyste pořádně četl, co jsem napsal v přechozích příspěvcích, tak byste takový nesmysl vůbec nemohl vyplodit. Odkazoval jsem přece jasně na Ef 6:12:
„Neboť náš zápas není proti krvi a tělu, ale proti vládám, proti autoritám, proti světovládcům této temnoty, proti duchovním mocnostem zla v nebeských oblastech.” (Ef 6:12)
Jaký smysl by tedy mělo upalovat čarodějnice, když kosmokratorům temnoty by to nijak neuškodilo, jelikož nejsou z krve a z masa? Navíc bychom se takovými skutky sami připravili o věčný život (1 J 3:15). Výmluvné přitom je, že upalovat čarodějnice Vám správně připadá zvrácené, ač to byla doména především Vaší denominace, ale upalovat nepřátelské vojáky americkými javeliny Vám v duchu Vaší politické agitace nijak zvrácené nepřipadá. To jsou ale paradoxy…
Jestliže odmítáte doslovný výklad Písma, pak tím odmítáte i Ježíšova slova o tom, že ďábel je vládcem tohoto světa (J 14:30)? Odmítáte stejně tak Ježíšova slova o tom, že Pilátovi byla dána jeho moc shůry (J 19:11), a máte za to, že se Pilát dostal k moci v Judeji jen souhrou historických událostí, které měly počátek v politických nesvárech mezi hasmonejskými bratry Hyrkánem II. a Aristobulem II.? Odmítáte i doslovné znění Ježíšových slov, že jeho království není z tohoto světa a proto jeho služebníci v tomto světě za jeho věc nebojují (J 18:36)? Pokud ano, pak je zvláštní, že se tak křečovitě držíte doslovného výkladu Ježíšových slov v podobenství o ovcích a kozlech (Mt 25:31-46), kterého se téměř v každém svém příspěvku dovoláváte. Buď je tedy doslovné braní Ježíšových slov špatné, anebo je dobré. Nemůžete jeho slova jednou odmítat, a podruhé přijímat, nemůžete si z evangelia dělat trhací kalendář.
Napsal jste:
„Váš bůh není křesťanským bohem. Podobá se spíše bohům starého Řecka.“
Já nemám žádného svého boha. Mě zajímá jen Bůh Ježíšův a apoštolů. Ale ten zase nezajímá Vás, poněvadž překáží Vaším politickým agitkám a tirádám o svobodné vůli, kterou právě tento Bůh jaksi odmítá respektovat (Ř 9:10-22).
Napsal jste:
„Je Bůh pánem dějin? Ano je. Bůh dal světu zákony, jejichž důsledkem byl vznik života, posléze i člověka. Bůh dal člověku schopnost myslet a poučit se z vlastních chyb… Tímto způsobem se Bůh projevil jako pán dějin. Nikoliv tak, že by určoval běh světa jako nějaký režisér, ale tak, že dal člověku poznání, které mu umožní realizovat Boží záměry.“
Zase jen opakovaně dokazujete, že neznáte Písma ani moc Boží. Ježíš sám přece řekl, že věci, které jsou předem napsány v režisérově scénáři, se musejí stát:
„Ale jak by se potom splnila Písma, že to tak musí být?“ (Mt 26:54)
“Až uslyšíte válečný ryk a zvěsti o válkách, nelekejte se! Musí to být, ale ještě nebude konec.” (Mk 13:7)
Bůh je zkrátka Pánem dějin přece jen jinak, než si představujete ve svém tělesném smýšlení Vy.
pavel v
to P. Ašer
Já věřím, že Bůh dal člověku svobodnou vůli, jinak by nebyl odpovědný za své činy. Loutka neodpovídá za roli, kterou m u s í hrát. Na druhé straně věřím, že Bůh vidí do budoucnosti, takže věděl, jaká zvěrstva lidé budou páchat. Přesto přivedl člověka na svět s tím, že všechny jeho křivdy jednou napraví.
Ani Bůh nedokáže udělat kulatý čtvereček. Jestliže stvořil člověka, nemohl zabránit tomu, že člověk bude páchat zlo. Suma sumárum: Bůh zlo nestvořil, ale (přechodné) zlo připustil. Naštěstí je tu smrt – je obrovským štěstím, že Hitler, Stalin, Mao… už nemohou nikoho trápit.
Jestliže Bůh evidentně zná budoucnost, znamená to, že ji zná proto, že ji tvoří, že svět je jakýsi Matrix, že žijeme ve fiktivním světě, v nějaké jakoby počítačové hře? Domnívám se, že je to jinak. Bůh má člověka přečteného. Ví tedy, co člověk bude činit, stejně jako rodiče dopředu vědí, co udělá jejich batole. Tento příměr moc nesedí, převaha Boží inteligence je giga krát vyšší než převaha rodičů nad batoletem.
Ježíš říká že Pilátovi byla dána moc shůry. Piláta však do funkce jmenoval císař. Ježíšovo vyjádření je tedy básnické a říká, že bez Boha by nebyl Pilát tam, kde je. Někdo si to může vyložit tak, že se císaři Tiberiovi zjevil Bůh a nařídil mu jmenovat Piláta. Jiný tak, že se Tiberiovi Bůh dal příkaz ve snu. Další tak, že Bůh umožnil Pilátovi blýsknout se nějakým „hrdinským“ činem a Pilát získal funkci za zásluhu. Nejpravděpodobnější je, že Pilát získal funkci díky urozenosti, tedy příbuzenským vztahům. My nevíme, která z těch verzí je ta správná. Co však víme zcela určitě, je to, že za svou existenci vděčil Pilát (jako každý člověk) Bohu, a že tedy díky Bohu se Pilát mohl stát prefektem v Judeji. Ježíš tímto Piláta odkazuje do patřičných mezí. Věc se nemá tak, že Bůh vymyslel scénář příběhu o ukřižování Ježíše a Piláta jako figurku v tomto příběhu. Ve skutečnosti každý z aktérů v tomto příběhu jednal podle své vůle. Nicméně bylo dopředu jasné, jak to celé dopadne. Pilát nebyl schopen udělat nic, co by ohrozilo jeho moc.
Mirek P.
Vážení, já ctím názory druhých. Reaguji, jen když mi připadají proti duchu Kristovu, zbytečně repetitivní, odvolávající se na světské autority atd.
Co odmítám, je rigorózní kalvinismus, že Bůh řídí naprosto vše a člověk je loutka v jeho rukou. https://sitviry.cz/baptiste/teologie-proc-nejsem-kalvinista-biblicky/
Stejně tak, když respektuji M. O. Váchu neznamená, že s ním souhlasím ve všem. Bůh stvořil světlo již prvního dne, takže klidně mohly již třetího dne vegetovat rostliny. Zatímco v pohanských kosmologiích bývá Slunce bohem, v Písmu je prvotním světlem Bůh. Slunce vyhasne, Boží světlo v nebeském Jeruzalémě bude trvat Zj 21,23
M. Pinkas
Lída
To pan Mirek
Oceňuji Vaši moudrost nevěnovat čas komentářům spamerů, neboť je to zbytečně vynaložená energie, kterou je prospěšnější vkládat do diskusí než-li do monologů zdejšího spamování a útokům na osobu člověka. Odpovědi povzbuzují spamery k dalšímu větvení témat a v odsudcích všech, kteří nesmýšlejí stejně. Nerada bych, aby se Vaše komentáře ztratily v textu, protože texty ztrácející se ve spamování čte jen málo lidí, byť jsou kvalitní. Myslím, že je lepší se za spamery modlit, aby byli zasaženi Boží láskou 🙂
Rohalová Lída
Lída
To pan Adamec
Děkuji za podnětné komentáře. Souhlasím s upozorněním na vyvážené postoje.
Rohalová Lída
Petr Adamec
To p. Pavel: Nemyslím, že autor propaguje hiearchický autoritativní model řízení společnosti. Již jsem psal, že mi to připadá jako určitý faul v diskuzi, když vyostříte nějaký názor do úplného extrému a pak s ním polemizujete. Určitá hiearchie je důležitá v každé skupině, jinak nefunguje nic. Vždycky je potřeba někdo, kdo vede. Pokud není stanoven, dojde nutně k tomu, že zase někdo vede, ale často to má horší následky. Když máte třídu dětí, nutně zde musí být učitel. Prostě to bez učitele nejde. Jinak se chopí role nějaké dítě a stanoví svá pravidla samo a často postupně dojde ke špatné situaci. To, že mluvím o nějaké potřebě hiearchie, ještě není hiearchický model řízení společnosti. Pokud by se dítě systematicky učilo nedůvěře k autoritě (učitele), nic se nenaučí. A ještě to neznamená, že tím dítě má mít důvěru úplně bezbřehou. Pokud to, co píšete, myslíte úplně vážně a doslova, trochu si říkám, jak zvládáte vztahy k otci, šéfovi, učitelům v minulosti, vládě, policii… Část diskutujících zde projevuje nezdravou nedůvěru a nepřátelství ke každé autoritě s vyjímkou sebe…
P. Ašer
Ad pavel v
Napsal jste:
„Já věřím, že Bůh dal člověku svobodnou vůli, jinak by nebyl odpovědný za své činy.“
Vy si můžete věřit, čemu chcete. Pokud to však na není na základě Písma, není Vám to nic platné. A biblické argumentaci jste se jako obvykle obloukem vyhnul. To je pro Vás typické. Místo toho nám zde servírujete světskou sofistiku založenou na tzv. svobodné vůli, v níž nevěří především darwinisté, mezi něž se sám řadíte.
Napsal jste:
„Naštěstí je tu smrt – je obrovským štěstím, že Hitler, Stalin, Mao… už nemohou nikoho trápit.“
Stále dokola ten Váš stranický výběr jako figury na orloji. Nějak jste ovšem zase pozapomněl k tomuto svému výběru přidat třeba Victorii, Churchilla, Trumana atd. Tomu se říká jednostranná slepota.
Napsal jste:
„Ježíšovo vyjádření je tedy básnické a říká, že bez Boha by nebyl Pilát tam, kde je.“
Tuto obezličku ovšem můžete aplikovat na všechny Ježíšovy výroky, jimiž se nehodláte řídit. Vzhledem k tomu, že tak činíte opakovaně, je to už opravdu trapné. Chcete-li tvrdit, že jste křesťanem, tak alespoň neznevažujte Kristova slova. Jestliže se jimi řídit odmítáte, tak to napište na rovinu a nesnažte se to zaobalovat do nějaké jeho údajně básnické řeči, která Vás má zbavit závaznosti jeho slov. Ježíš s Pilátem rozhodně nehovořil v žádných alegoriích.
Nikdo soudný si zajisté nebude myslet, že tím, že Pilátovi byla jeho moc dána shůry (J 19:11), mínil Ježíš, že by se Bůh zjevil Tiberiovi a řekl mu, aby ustanovil Piláta prokurátorem etc.
P. Ašer
Ad Lída
Pokud jste si neráčila všimnout, tak útok na osobu zde započal právě onen Vámi protežovaný pan Mirek P., jehož moudrost tak oceňujete:
„Pisatele s nickem P. Ašer bych pak poprosil, aby se omezil ve spamování z kontextu zcela vytržených biblických odkazů. Není to dobré svědectví. Buď tento pisatel nemá ducha Kristova, nebo to činí ze zlé vůle.“
To Vám Vaše prosopolemptická angažovanost nedovoluje spatřit? Měla byste jít po vlákně, než začnete něco psát, abyste nebyla za nemoudrou.
Mirek P.
Paní Lído, děkuji za podporu, dotyčným nickem se nenechte rozhodit.
M. Pinkas – dříve Křesťanská Společenství, teď spíše návštěvník Církve Bratrské.
Mirek P.
Pane Ašere,
2. 8. jste reagoval přímo na autora a jeho použití Da 2,21 . V pořádku. Pak jste ovšem během téhož dne reagoval minimálně na 3 další osoby přispívající ke článku. Proto jsem se ozval, protože váš styl nevyžádaných, opakovaných, často politických a světskými autoritami podpořených příspěvků považuji za neslušný obtěžující spam.
Určitě s vámi nesouhlasím v tom, že křesťan nemá chodit k volbám. Naopak souhlasím, že křesťan se má modlit i za své nepřátele a špatné autority. V tom se s Da 2,21 shodujeme, že Bůh může zcela zvrátit situaci skrze okolnosti, které lze obtížně vysvětlit racionalisticky. Přesto dál trvám na tom, že člověk má duchovní autonomii rozhodovat se o svém životě a volat k Bohu o pomoc. Snažte se méně exhibovat ve zdejších diskusích, chovat se pokorně a já si vás přestanu všímat.
M. Pinkas
pavel v
pro pana Adamce
Autor napsal: „Má-li společnost něčeho dosáhnout, musí být nutně hierarchická. Nejlépe je to vidět na armádě, ale týká se to všech sociálních vztahů.“ Vy mě však přesvědčujete, že autor hierarchii neprosazuje. Tomu nerozumím.
V životě jsem neměl problém, že bych neposlouchal rodiče, učitele nebo nadřízené v práci. Důvodem nebyla úcta k autoritám, ale úcta k řádu. To je něco jiného. Poslechnu nadřízeného ne úcty, ale protože nese odpovědnost (třeba i za mě). Pokud se však nadřízený chová neodpovědně (nedrží se svých povinností – nedrží se řádu), nejsem už povinen ho poslouchat. V tom je odlišnost mezi středověkým systémem uspořádání společnosti a svobodnou společností. Ve středověku byla považována za jednu z největších ctností bezvýhradná poslušnost. Komunismus byl návratem ke středověku. V demokracii je největší ctností odpovědnost.
Autor si stěžuje na nedostatek poslušnosti. O tom, že společenské autority často porušují své povinnosti, a tím se připravují o autoritu, se moc nerozšiřuje. Píše sice, že někdy je správné říci autoritě ne, ale nijak to nerozvádí. Celkově článek vyznívá, že je málo poslušnosti. Já si myslím opak – je málo lidí s odvahou postavit se autoritě, když páchá nějakou podlost.
pavel v
Pane Ašere,
bezduché papouškování Bible odvádí lidi od víry. Víra není rezignací na logiku, na rozum. Vy mě obviňujete, že hlásám, co v Bibli není (svobodnou vůli člověka a z ní plynoucí odpovědnost). Ono to tam však je. Bůh stvořil člověka podle Božího obrazu. To znamená svobodného včetně svobody vzepřít se Boží vůli (pojíst zakázané ovoce).
Jestliže Bůh ustanovil Piláta prefektem v Judeji, jak ho do této funkce podle vás jmenoval?
pavel v
to P. Ašer
„Pisatele s nickem P. Ašer bych pak poprosil, aby se omezil ve spamování z kontextu zcela vytržených biblických odkazů. Není to dobré svědectví. Buď tento pisatel nemá ducha Kristova, nebo to činí ze zlé vůle.“
Já v tomto s panem Mirkem také souhlasím. Vy totiž neargumentujete Biblí, ale svým vlastním výkladem citátů z Bible. Váš výklad je často výkladem autisty, který nechápe nasázku, skrytý význam slov nebo skutečnost, že Bible mluví o nějaké konkrétní události a nelze v ní vše zobecnit.
Tak například když Ježíš říká, že snadněji projde velbloud uchem jehly, než boháč do království nebeského, neznamená to že my, Evropané, kteří patříme mezi 20% nebohatších lidí na světě, skončíme všichni v pekle.
Mirek P.
Ocenil bych diskusi mezi pány Pavlem a Petrem. Na obou stranách dobré argumentační momenty. A teď se vrátím k leitmotivu mých příspěvků, tedy debata o svobodné vůli člověka. Narazil jsem na vtipné kreslené video, které říká : svobodnou vůli má jedině Bůh ( protože ví vše a může činit co chce ), člověk má svobodnou volbu přijít či nepřijít ke Kristu https://www.youtube.com/watch?v=Fed9hwmJNSE
V angličtině, přesto srozumitelné. Jen přeložím úvod : Toto video není k rozdělení církve. Jestliže věříme, že Ježíš je Bůh, zemřel za naše hříchy, vstal z mrtvých a vírou v něj můžeme přijmout věčný život, potom můžeme mít vzájemné společenství.
M. Pinkas
P. Ašer
Ad Mirek P.
Napsal jste:
„Pak jste ovšem během téhož dne reagoval minimálně na 3 další osoby přispívající ke článku. Proto jsem se ozval, protože váš styl nevyžádaných, opakovaných, často politických a světskými autoritami podpořených příspěvků považuji za neslušný obtěžující spam.“
Jaký spam? Považujete korekci NEVĚRECKÉHO NÁZORU Pavla V. relevantními biblickými citáty za spam? Reagoval jsem totiž na jeho slova zpochybňující autorem článku uvedený odkaz Da 2:21. Pavel V. napsal:
„Co když světské autority nařizují nespravedlnost (například holocaust)? Jsou takové autority opravdu zřízeny Bohem? NEVĚŘÍM TOMU.“ (31. července 2024 17:37)
To Vás Písmo tolik pohoršuje, že ho označujete za spam, zatímco vyslovený PROJEV NEVĚRY V PÍSMO pana Pavla V. přecházíte s bohorovným klidem? Zdá se, že jste jen klasický přijímač osob.
Moje reakce na paní Olgu Nedbalovou (duce 2. srpna 2024 13:49), nebyla kritikou, sloužila spíše k odlehčení tématu.
Další má reakce se týkala Realtolteka, který napsal:
„Napriklad jediny Buh toleruje a i castecne respektuje…docasne… SATANA v tomtu svete, nicmene mu neprojevuje zadnou uctu. V pripade autora by asi tedy ..nizsi..svati bozi andele meli projevovat uctu padlemu cherubovi.“ (31. července 2024 7:16)
Protože jeho tvrzení není v souladu s Písmem, odkázal jsem ho na Ju 9, abych korigoval jeho scestný názor v tomto ohledu. A tuto korekci Vy označujete za spam? Jste vůbec při smyslech? Vy nejste schopen pochopit rozdíl mezi napomínání Písmem a obtěžujícím spamem? Vy raději někoho necháte jít do zahynutí v jeho bludném přesvědčení, jen abyste ho náhodou neobtěžoval nějakými „neslušnými“ připomínkami? Proč pak vůbec vstupujete do této diskuse? Stejně tak Vaše příspěvky může někdo považovat za neslušný a obtěžující spam…
Napsal jste:
„Určitě s vámi nesouhlasím v tom, že křesťan nemá chodit k volbám.“
Ale klidně si k volbám choďte, pokud odmítáte poslouchat Ježíšova slova: „Vy však ne tak…“ (L 22:26) a místo služby usilujete panovat. Chozením k volbám se totiž prostřednictvím svého volebního lístku snažíte panovat nad jinými lidmi, tak jako panovali oni králové (L 22:25), jejichž příkladem se právě Ježíšovi učedníci nemají řídit (L 22:26), nýbrž mají zaujímat roli služebníků (L 22:27). Tedy ne vládců. A demokracie je vláda jedné části lidu nad jinou jeho částí. Proto opravdový křesťan nemůže na demokracii využitím svého volebního práva participovat, pokud se nemá protivit Ježíšovým slovům.
Napsal jste:
„V tom se s Da 2,21 shodujeme, že Bůh může zcela zvrátit situaci skrze okolnosti, které lze obtížně vysvětlit racionalisticky.“
Aby tyto události ovšem Bůh zvrátil, nakloní lidskou „svobodnou vůli“ tam, kam potřebuje, aby se naplnilo to, co je psáno (Mt 26:54; J 10:35). To nás učí Písmo (Ž 76:11 KB; Př 21:1). Vaše názory, kterými byste chtěl Písmo korigovat, jsou tudíž zcela irelevantní.
Napsal jste:
„Snažte se méně exhibovat ve zdejších diskusích, chovat se pokorně a já si vás přestanu všímat.“
Mně je srdečně jedno, zda si mne budete či nebudete všímat, všímejte si však Písma. Ten, kdo Vám ho v dané souvislosti tlumočí, je nepodstatný.
Lída A.R.
To Mirek P.
Toto mne nerozhodí, nepřekvapuje mne to 🙂. Děkuji za odezvu i starost, je to milé. Spameři těží z reakcí lidí, a pokud již na ně lidé nereagují, zaútočí na emoce, aby měl člověk pocit, že se musí obhajovat. Každopádně ani Vy se nenechejte rozhodit, doporučuji nereagovat. Ale kvalitní diskuse dále veďte a kéž se neztratí Vaše komentáře v záplavě stále vršících se veršů bez kontextu.
Lída Rohalová, dříve adventistka, prošla CB, má adventistickou a letničně charismatickou školu, nyní katolička.
P.S. Nepovažuji za nutné uvádět denominační příslušnost, pro mne to není podstatné a zajímají mne víc názory. Ale líbí se mi Vaše transparentnost a pokud někdo církevní příslušnost tají, možná ani v žádné církvi není. Kdo ví 🙂
P. Ašer
Ad Lída A. R.
„Ale kvalitní diskuse dále veďte a kéž se neztratí Vaše komentáře v záplavě stále vršících se veršů bez kontextu.“
Takže Vy nejen nechápete, co je to spam, ale nechápete ani, co je to kontext, nemluvě už o kvalitní diskusi?
Mirek P.
Pane Ašere, wikipedická definice spamu : Za komentářový spam či diskusní spam (z anglického Forum spam) je považováno vkládání reklamních, nevyžádaných, obtěžujících či nerelevantních příspěvků do volně dostupných diskusních fór na Internetu.
Pod posledním článkem D. Drápala Nepokoje v Británii jsem reagoval na někoho jiného a teď mě to mrzí, protože ten dotyčný neprojevuje na rozdíl od Vás žádnou verbální agresivitu. Píšete o evangeliu, ale místo Kristovy lásky jste neustále konfrontační, pomlouvačný ( je např. nespravedlivé M. O. Váchovi přičítat hříchy katolické církve ), s tendencemi k rasismu, kdyby jsme Vás včas nezarazili. Viz. útoky na Romy či Židy skrze nějaký nepovedený komentář k Talmudu. Vypadá to, že ani žádný pozitivní křesťanský vzor nemáte.
A pokud jdu ke svobodným volbám, vůbec to neznamená, že chci nad jinými panovat. Naopak, podle mne to znamená, že se chci dohodnout a poznat jiné názory. Tak veliký je rozdíl mezi našimi viděními světa ! M. Pinkas
P. Ašer
Ad Lída A. R.
Kvalitní diskusi si představujete tak, že si zde budete vyjadřovat vzájemně podporu s některými vybranými jedinci s podobnými názory, avšak odlišné názory budete ignorovat, případně je označíte za založené na biblických textech vytržených z kontextu nebo rovnou za spam? Věřím, že je pro některé lidi obtížné pouštět se do hlubší biblické argumentace, ale ignorance odlišných názorů za vzájemného poklepávání se po ramenou, jak jste ve své ad hoc koalici tomu obtěžujícímu „spamerovi“ nandali, je pouze ukázkou nejistoty v biblické obhajitelnosti Vámi prezentovaných stanovisek, nikoli ukázkou kvalitní diskuse. Je to však zajisté pohodlnější, než se snažit na základě Písma pokoušet relevantně vyvrátit tvrzení, s nimiž nesouhlasíte.
pavel v
to P. Ašer
Vy stále argumentujete doslovným výkladem Bible. V Bibli najdeme, že Bůh ustanovuje krále, ale během čtyřicetidenního Ježíšova půstu mu satan nabízí všechna království světa. Tato dvě tvrzení jsou ve zjevném rozporu. Které je pravé? Na jedné straně tvrdíte, že Bůh řídí dějiny, na druhé straně, že svět ve zlém leží. Řídí podle vás Bůh dějiny tak, aby ve světě bylo zlo?
P. Ašer
Ad pavel v
Napsal jste:
„…bezduché papouškování Bible odvádí lidi od víry. Víra není rezignací na logiku, na rozum.“
Jaké bezduché papouškování bible? Pokud Vám z různých částí bible shromáždím nejméně 10 míst, na nichž se shodně píše, že Bůh ustanovuje či sesazuje krále či dává někomu k něčemu moc (J 3:27), není to bezduché papouškování, ale vystižení něčeho, na co Bůh zřejmě klade velký důraz (neboť veškeré Písmo je Bohem vdechnuté – 2 Tm 3:16), když to autoři bible zmiňovali opakovaně napříč staletími. Tak často jako Boží suverenita nad chodem dějin není v bibli zmiňováno ani Desatero a přitom budete asi sotva někomu předhazovat, že odvádí lidi od víry papouškováním bible, když jim říká, že se nesmí cizoložit nebo vraždit.
A obviníte stejně z bezduchého papouškování bible i Ježíše kvůli tomu, že odrazil ďáblova pokušení pouze citací různých starozákonních míst vytržených z kontextu (Mt 4:1-11)? Podobně jako Ježíš odrazil ďáblovy lži prostou citací biblických míst, odrážím já Vaše lži o tom, že Bůh neřídí dějiny, prostou citací biblických míst, která tvrdí něco jiného než Vy. To není žádná rezignace na rozum a logiku, jelikož je rozumné a logické předpokládat, že pokud Bůh nechal v bibli tolikrát zaznít, že on je suverénem nad dějinami, a ne člověk, tak patrně chce, abychom tomuto jeho sdělení věřili a řídili se podle něj, a ne abychom jím pohrdali a snažili se ho zneplatnit lidskými smyšlenkami (Kaz 7:29).
A když už se zde oháníte rozumem a logikou tak, jakou logiku má svoboda vůle vzhledem ke kauzalitě platící v oblasti elementárních částic, jejichž pohyb ve Vašem mozku má způsobovat Vaše myšlení, včetně té iluze svobody vůle? To je přece proti logice, ta Vaše víra ve svobodnou vůli. Proto ve svobodnou vůli také nevěřil třeba Einstein, jehož logiku se snad nebudete snažit zpochybňovat:
„Bůh, který odměňuje a trestá, je pro něj nemyslitelný už proto, že člověk jedná podle vnější i vnitřní zákonité nezbytnosti, z hlediska božího nenese tedy žádnou zodpovědnost, stejně tak jako jakýkoliv neživý předmět neodpovídá za pohyby, které vykonává. Proto se vědě už nejednou vyčítalo, že podlamuje morálku, ovšem zjevně neprávem.“ (Albert Einstein: Jak vidím svět, Praha 1993, s 11)
Takto ve třetí osobě Einstein vyjadřuje své přesvědčení o své „vesmírné religiozitě“ blízké buddhismu, v níž jaksi pro svobodu vůle nenašel místo…
Napsal jste:
„Vy mě obviňujete, že hlásám, co v Bibli není (svobodnou vůli člověka a z ní plynoucí odpovědnost). Ono to tam však je. Bůh stvořil člověka podle Božího obrazu. To znamená svobodného včetně svobody vzepřít se Boží vůli (pojíst zakázané ovoce).“
Když už píšete o onom Božím obrazu a Boží podobě (Gn 1:26), zeptal bych se Vás slovy Izajáše:
“Ke komu připodobníte Boha? Jakou podobu mu přisoudíte?” (Iz 40:18)
To je přece pouze Váš výklad, Vaše spekulace, že ta Boží podoba zahrnovala i svobodu. Abychom mohli říci, v čem spočívala podoba člověka s Bohem, museli bychom napřed znát podobu Boží. Tu však z podstaty věci znát nemůžeme, neboť Bůh je Duch (J 4:24) a nikdo neví, co je v Bohu než Duch Boží (1 K 2:11). Tvrdíte-li, že podoba člověka s Bohem zahrnuje svobodu, proč by ta podoba neměla stějně tak dobře zahrnovat také Boží vševědoucnost, všemohoucnost či všudypřítomnost? Boží vševědoucnost ta podoba ovšem určitě nezahrnovala, když člověk podlehl hadovu pokušení být jako Bůh a mít jeho vědění (Gn 3:5). Kdyby věděním Božím první lidé disponovali, jsouce stvořeni podle Boží podoby, nepodlehli by hadovu svodu. Takže svým věděním Bohu určitě podobni nebyli. Proč by mu tedy měli být podobni svou svobodou? Už chápete, že argumentujete pouze svým výkladem, svou spekulací? Kde máte v Písmu konkrétně napsáno, že Bůh stvořil člověka svobodného, tak jako v Písmu máte konkrétně napsáno, že Bůh ustanovuje a sesazuje krále? Já na rozdíl od Vaší spekulace o svobodě vůle nemusím vycházet z nějaké své spekulace o tom, že Bůh ustanovuje a sesazuje krále, ale mohu vycházet přímo z konkrétních biblických míst, která toto výslovně tvrdí.
Napsal jste:
„Jestliže Bůh ustanovil Piláta prefektem v Judeji, jak ho do této funkce podle vás jmenoval?“
Na to se musíte zeptat Ježíše, který tvrdil, že Pilátovi byla jeho moc dána shůry (J 19:11). Nebo mu snad nevěříte, ač se vydáváte za křesťana? Já bych o způsobu Pilátova ustanovení mohl pouze spekulovat v tom smyslu, že Bůh naklonil srdce císaře (Př 21:1) a dalších osob, které o tom rozhodovaly, aby byl prokurátorem v Judeji ustanoven právě Pilát, který měl sehrát jednu z klíčových rolí v Ježíšově vykupitelské smrti na kříži.
P. Ašer
Ad pavel v
Napsal jste:
„Vy totiž neargumentujete Biblí, ale svým vlastním výkladem citátů z Bible. Váš výklad je často výkladem autisty, který nechápe nasázku, skrytý význam slov nebo skutečnost, že Bible mluví o nějaké konkrétní události a nelze v ní vše zobecnit.“
Když to vezmeme sensu stricto, tak každý vždy argumentuje jen svým vlastním výkladem citátů z bible či jakéhokoli jiného textu. Říká se tomu hermeneutický kruh. Zjistil jsem, že když jsem četl texty, které jsem sám napsal před lety, tak je také musím znovu vykládat, poněvadž už přesně nevím, „co tím chtěl básník říci“, neboť už se nenalézám ve stejné situaci, jako když jsem je napsal, přičemž tehdejší situaci, za nichž texty vnikly, si už dobře nepamatuji, je v mých vzpomínkách zkreslena. Takže se pak chtě nechtě stávám vykladačem sám sebe. O to více je každý člověk vždy vykladačem textů, které sám nenapsal. Nikdy nemůžeme přesně vědět, co chtěl autor daným textem sdělit, neboť nejsme v jeho kůži, vždy můžeme jeho text jen subjektivně více nebo méně zdařile interpretovat (vykládat) v závislosti na našich vlastních životních zkušenostech, postojích, vzdělání, sociálním začlenění atd.
Jinak chci jen podotknout, že židé tak jako Vy argumentovali proti křesťanům, že starozákonní texty vytrhli z kontextu a vyložili si je jinak, než byly původně myšleny, jen aby jim pasovaly na Ježíše a dokázaly, že on je Mesiáš. Zavrhnete snad kvůli tomu Nový zákon?
Zrovna texty o ustanovování a sesazování vladařů, o čemž je náš spor, zobecnit lze, poněvadž ty už obecně formulovány jsou (např. Da 2:21; J 3:27; Ř 13:1). Jestliže ve stejném verši Da 2:21 Daniel ve svém dobrořečení Bohu říká, že Bůh dává moudrost moudrým, myslíte si, že to nemíní obecně? To by bylo nesmyslné tvrzení. Stejně tak nesmyslné je tvrzení, že Daniel nemíní obecně, že Bůh sesazuje a ustanovuje krále. V té době totiž ještě vůbec nebyla na scéně Nevúkadrecarova lykanthropie, v jejímž kontextu pak bylo zopakováno, že Bůh ustanovuje nad lidským královstvím, koho chce (Da 5:21). Da 5:21 by se proto dal interpretovat vzhledem ke kontextu jen jako ad hoc výrok týkající se pouze tristní situace Nevúkadrecara vyhnaného od lidí, ne tak ovšem Da 2:21, který má vhledem ke svému kontextu charakter obecného tvrzení.
Napsal jste:
„Tak například když Ježíš říká, že snadněji projde velbloud uchem jehly, než boháč do království nebeského, neznamená to že my, Evropané, kteří patříme mezi 20% nebohatších lidí na světě, skončíme všichni v pekle.“
Ježíš neříká, že bohatý v žádném případě nevstoupí do Božího království, ale že tam těžko vstoupí (Mt 19:23). A proč těžko? No, protože se jen těžce vzdává svého majetku (Mt 19:22). Ale pokud použije svůj majetek správně a udělá si díky němu přátele (L 16:9) a poklad v nebesích (L 12:33), pak do Božího království vstoupit může. Vy tady ovšem srovnáváte relativní bohatství v rámci celého světa, přičemž řada lidí žijících v Evropě se za bohaté vůbec nepovažuje. Jestliže jsou Evropané mnohem bohatější než lidé jinde na světě, neznamená to, že i v Evropě nejsou chudáci. Ježíš ve své době rozhodně neporovnával chudobu v Judeji s chudobou jinde ve světě (ani k tomu neměl data, i kdyby tak chtěl činit, svět nebyl globální vesnicí). Možná by tehdejší Judea také vyšla ve srovnání s jinými částmi světa jako poměrně bohatá římská provincie. Ježíš soustřeďoval pozornost na potřebné v lokálním dosahu, ne na nějaké neznámé potřebné, co možná žijí kdesi za mořem. Srovnáváte nesrovnatelné.
P. Ašer
Ad Mirek P.
Napsal jste:
„Pane Ašere, wikipedická definice spamu : Za komentářový spam či diskusní spam (z anglického Forum spam) je považováno vkládání reklamních, nevyžádaných, obtěžujících či nerelevantních příspěvků do volně dostupných diskusních fór na Internetu.“
Takže nějaké argumentace Písmem se od Vás zase nedočkám, jen nějakých repetitivních světských tirád o spamu, na což už jsem Vás už upozornil, že označovat biblické odkazy za spam hraničí s blasfemií. Jestliže Vás citace Písma obtěžují, vypovídá to leccos o Vašem nitru. Pokud vkládám reklamu, pak jedině na Boží království, v protikladu k reklamě politické, která se ve zdejších článcích a příspěvcích pod nimi běžně vyskytuje. Nerelevantní příspěvky rovněž nevkládám, poněvadž v drtivé většině jen reaguji na nebiblické názory prezentované v článcích nebo příspěvcích. A pokud jde o nevyžádané příspěvky, chcete tím snad naznačit, že některé příspěvky pod články jsou vyžádané, tedy něco jako klaka? Domnívám se, že všechny příspěvky čtenářů tohoto webu jsou nevyžádané, záleží jen na nich, zda se rozhodnou něco napsat či nikoli. Z biblického hlediska se však nemáme příliš ohlížet na to, zda si někdo Boží slovo přeje či nepřeje slyšet (2 Tm 4:2), takže z tohoto hlediska jsou i nevyžádané příspěvky odkazující na Boží slovo nepochybně žádoucí.
A ještě něco k tomu spamu. Politicky laděné články na tomto webu lze rovněž považovat za obtěžující politický spam, který jen vnáší rozkol mezi křesťany. Proto na ně po zásluze reaguji a konfrontuji jejich poselství s poselstvím Nového zákona.
Mám totiž za to, že křesťané na křesťanském webu by neměli být obtěžování politickou propagandou, politickým spamem, který se na ně už tak dennodenně valí z České televize, Respektu, Deníku N, Aktuálně.cz, Seznamu.cz a dalších zaprodaných propagandistických médií. Tato světská propaganda by neměla mít mezi křesťany vůbec místo, poněvadž jen odvádí jejich pozornost na přízemní věci (Kol 3:2), na které se zaměřovat vůbec nemají. Jejich pozornost má být soustřeďována na věci nebeské (Kol 3:1). Tomu by měl sloužit i tzv. křesťanský web.
Napsal jste:
„protože ten dotyčný neprojevuje na rozdíl od Vás žádnou verbální agresivitu.“
A co si počnete s verbální agresivitou takového apoštola Pavla (1 K 4:21)? Ta Vám nevadí? Nebo s nejen verbální agresivitou samotného Ježíše, který v chrámě zpřevracel stoly prodavačů a směnárníků a vypráskal je odtamtud bičem (J 2:14-16)? Opět Vám musím položit otázku. Jste vyznavačem hesla: „Quod licet Iovi, non licet bovi.“?
Napsal jste:
„Píšete o evangeliu, ale místo Kristovy lásky jste neustále konfrontační, pomlouvačný…“
Jsem konfrontační? Přečtěte si, jak mnohem více konfrontační styl než já používal Ježíš ve své řeči proti zákoníkům a farizeům (Mt 23:1-39) nebo ap. Pavel ve své listu proti zastáncům obřízky (2 K 11:4-15). A jestliže někdo hlásá scestné názory, je zcela namístě, abych tyto názory konfrontoval s Písmem, aby vynikla jejich neudržitelnost pro křesťany.
Uvádíte, že jsem konfrontační. Jestliže píšu konfrontačně, pak jen v reakci na předchozí konfrontačně zabarvené politické články („Přiznám se, že když sleduji dění na Slovensku, naskakuje mi husí kůže.“ apod.) nebo na ještě více konfrontační příspěvky pod takovými články, zvláště na četné příspěvky zdejšího známého nejmenovaného politického agitátora. Jeho jméno si jistě domyslíte sám. Takže můj styl je konfrontační jedině v tom smyslu, že tyto scestné politické agitky, které deformují evangelium, konfrontuji s Písmem. V tom jsem skutečně konfrontační.
Jsem pomlouvačný? Ježíšovu řeč (Mt 23) byste také označil za pomlouvačnou, když o zákonících a farizeích mluvil ke svým učedníkům a zástupům (Mt 23:1) ve 3. osobě plurálu (Mt 23:1-7), což naznačuje, že tam v tu chvíli nebyli přítomni? A mluvit negativní věci o nepřítomných se dnes za pomluvu považuje, poněvadž nepřítomný se nemůže hájit.
Napsal jste:
„( je např. nespravedlivé M. O. Váchovi přičítat hříchy katolické církve )“
Kde Váchovi přičítám hříchy katolické církve? Zmínil jsem se o něm pouze v jediné větě, a to ještě v reakci na to, že jste o něm napřed napsal Vy v souvislosti s P. V., kde jsem Váchu jen kritizoval za jeho darwinismus, pro nějž by u křesťanů neměl mít žádné renomé. Ten zbytek odstavce se netýká Váchy, nýbrž P. V.
Napsal jste:
„s tendencemi k rasismu, kdyby jsme Vás včas nezarazili. Viz. útoky na Romy či Židy skrze nějaký nepovedený komentář k Talmudu.“
Nevím o tom, že bych měl tendence k rasismu ani o tom, že by mě někdo v nich včas zarazil. Není mi jasné, z čeho to fabulujete.
Jaké tendence k rasismu? Já jsem snad kritizoval někoho kvůli jeho rase? Ne, pokud jsem nějakou skupinu kritizoval, pak to bylo kvůli převažujícímu chování jejích členů, ne kvůli jejich rase či etnicitě.
Jaképak útoky na Cikány a Židy? To, že se letmo zmíním o tom, jak to s nimi ve skutečnosti je, a nepapouškuji zde nějaké mainstreamové lživé politickokorektní narativy, to přece nejsou žádné útoky. Budete snad vyčítat útok na Židy apoštolu Pavlovi kvůli tomu, že napsal, že jsou nepřátelští vůči všem lidem a Bohu se nelíbí? Budete mu vyčítat útok na Kréťany kvůli tomu, že o nich napsal, že jsou vždy lháři, lenivá břicha a zlá hovada (Tt 1:12-13)? Budete vyčítat Ježíšovi útok na Kenaance kvůli tomu, že je označil za psy (Mt 15:26-27)?
Rovněž mi není jasné, jaký nepovedený komentář k talmudu máte na mysli. Já jsem zmiňoval kdysi v diskusi s Vámi o věku Díny Ibn Ezrův komentář ke knize Genesis, ne k talmudu. A Židé Ibn Ezru rozhodně za nepovedeného komentátora nepovažují. Jinak jsem uvedl pouze citát z talmudu…
Napsal jste:
„A pokud jdu ke svobodným volbám, vůbec to neznamená, že chci nad jinými panovat. Naopak, podle mne to znamená, že se chci dohodnout a poznat jiné názory. Tak veliký je rozdíl mezi našimi viděními světa !“
Jak se v té volební místnosti s těmi dalšími voliči dohodujete? Jak v té místnosti poznáváte jiné názory? To si děláte legraci? Když jdete do volební místnosti, tak už snad předem víte, komu to hodíte. Nebo ne? Čekáte snad na nějakou inspiraci na poslední chvíli? Pokud však podpoříte svým hlasem nějakou stranu, pak to děláte proto, aby ona zvítězila. A jestliže zvítězí a sestaví vládu, pak skrze ni panujete nad těmi, kteří ve volbách prohráli a své názory neprosadili. Nicméně stejně i ti kdo volili poražené strany, toužili zrovna panovat nad svými spoluobčany. Jenže jim to nevyšlo. Tedy ať tak či tak, je to v rozporu s Ježíšovou instrukcí. Ježíš totiž říká, že máte lidem sloužit (L 22:26), a ne jim vnucovat svým volební lístkem své politické názory a tak se snažit nad nimi panovat (L 22:25) a ještě si k tomu myslet, že jim tím činíte dobrodiní (L 22:25: εὐεργέται καλοῦνται).
P. Ašer
Ad pavel v
Napsal jste:
„Řídí podle vás Bůh dějiny tak, aby ve světě bylo zlo?“
Bůh řídí dějiny tak, aby i zlo, které vešlo hříchem do světa (Ř 5:12), muselo sloužit jeho záměrům:
Jak říká Josef v Egyptě svým bratřím, kteří se ho chtěli zbavit:
„Vy jste proti mně zamýšleli zlo, Bůh však zamýšlel dobro; tím, co se stalo, jak dnes vidíme, zachoval naživu četný lid.” (Gn 50:20)
Nebo jak praví žalmista:
„Zajisté i hněv člověka chváliti tě musí, a ostatek zůřivosti skrotíš.” (Ž 76:11)
Stejně tak ďábel a jeho služebníci usilují o zlo (neboli dobro jen pro sebe), přesto však nakonec musí sloužit jeho plánům. Ďábel sice docílil svého kýženého dobra ukřižováním Ježíše, avšak tím si způsobil vlastní porážku (Žd 2:14) a vykoupení lidstva.
Lída A. R.
Nelze diskutovat s letitými politickými agitátory v křesťanském rouše jako je pan Pavel nebo s lidmi, kteří nejsou při smyslech, jako je pan Mirek. Tito lidé se navíc nechovají křesťansky, neboť chodí k volbám. Nechápou, že křesťan se zajímá pouze o Boží království a zbytek světa je mu šumák – kromě toho, že je třeba „svět“ přesvědčit o své pravdě, kterou je třeba pokládat za pravdu Boží. Také nechápou, že zvát ke Kristu nelze jinak nežli konfrontačně, přičemž je dobré nazývat v komentářích lidi politickými agitátory v křesťanském rouše či se tázat, zda jsou při smyslech či parafrázovaně jinak, a tím jim podsunovat, že soudný úsudek ani nemohou mít. Nechápou, že pravá diskuse nespočívá v tom, aby mluvili, jak chápou Písmo, ale je třeba mít u všeho biblický citát, neboť to působí zbožněji. Jejich problém je také v tom, že nevědí, že přitažlivost biblické zvěsti o Kristu nespočívá v množství citátů, ale myslí si, že je Kristus dokonce i milosrdný a přitahoval lidi tím, že je měl rád a oni se pak „obraceli“. Tito lidé pak bibli používají k osobnímu růstu a povzbuzení, což není úplně dobré, protože bible by měla sloužit především jako těžký předmět, kterým bude moci druhé vzít po hlavě, aby lépe chápali její poselství. Takový přístup funguje stejně tak jako kdysi i dnes a na jeho základě zvláště sekulární společnost dospěje ke křesťanskému obratu.
pavel v
to P. Ašer
Jestli jsem vás správně pochopil, to, o čem my si myslíme, že je zlo, zlem ve skutečnosti není. Zlo ve své podstatě tedy neexistuje. Řídí-li Bůh dějiny tak, že se v nich vyskytuje holocaust, pak to znamená, že Bůh ten holocaust z nějakého důvodu vlastně chtěl a holocaust žádné zlo nepředstavoval. Ti, kdo holocaust prosadili, či realizovali, nemají žádný hřích. Oni jen plnili Boží scénář – byli loutkami v Božích rukou.
pavel v
to P. Ašer
Reagoval jste na repliku Mirka P. z 22. 8. 2024 týkající se demokracie. Podle vás ti, kdo chodí k volbám,m chodí tam proto, aby získali většinu v institucích státu a mohli tak panovat nad menšinou. To je podle vás v rozporu s křesťanskou zásadou, že křesťan by neměl panovat, ale „být služebníkem všech“.
Myslím, že jste použil argumentační klam zvaný slaměný panák (Podstatou klamu je předložit (obvykle slabý až hloupý) argument, který se podobá argumentu protistrany, ale který ve skutečnosti protistrana nezastává, pak argument demonstrativně vyvrátit a tím budit zdání, že se všemi argumenty protistrany se lze takto snadno vypořádat). Panování je násilné vnucování vůle ujařmenému. Demokracie není násilné vnucení vůle většiny menšině. V demokratickém systému se menšina podrobuje dobrovolně – na základě smlouvy zvané Ústava. Když poslanec skládá slib, zavazuje se, že bude dobrovolně respektovat rozhodnutí většiny. Ústava je formulována tak, aby chránila menšiny, aby momentální politická většina nemohla menšinu utlačovat. Ve volbách se volí jen parlament, kde se může většina uplatnit. Ve státě je však rozhodující moc soudní, která parlamentu nepodléhá (pokud podléhá, není to demokracie, je to totalita).
P. Ašer
Ad Lída A. R.
Napsala jste:
„Nelze diskutovat s letitými politickými agitátory v křesťanském rouše jako je pan Pavel nebo s lidmi, kteří nejsou při smyslech, jako je pan Mirek. Tito lidé se navíc nechovají křesťansky, neboť chodí k volbám… Také nechápou, že zvát ke Kristu nelze jinak nežli konfrontačně, přičemž je dobré nazývat v komentářích lidi politickými agitátory v křesťanském rouše či se tázat, zda jsou při smyslech či parafrázovaně jinak, a tím jim podsunovat, že soudný úsudek ani nemohou mít… Tito lidé pak bibli používají k osobnímu růstu a povzbuzení, což není úplně dobré, protože bible by měla sloužit především jako těžký předmět, kterým bude moci druhé vzít po hlavě, aby lépe chápali její poselství. Takový přístup funguje stejně tak jako kdysi i dnes a na jeho základě zvláště sekulární společnost dospěje ke křesťanskému obratu.“
Váš příspěvek se zřejmě týká mne, takže si dovolím na něj reagovat. V prvé řadě jste zřejmě přehlédla, že já se biblickými citacemi neobracím na sekulární společnost, ale na ty, kteří o sobě tvrdí, že jsou křesťany. Čím jiným bych měl asi vyvracet jejich pomýlené názory než Písmem, s nímž jsou takové názory neslučitelné? Já tady nemlátím biblí po hlavě někoho ze světa, abych ho tím přiměl k obrácení, nýbrž biblí usvědčuji ze lži ty, kteří o sobě tvrdí, že jsou křesťané, ale přitom zastávají očividně nenovozákonní postoje. Takovým je nutno argumentovat právě biblí. Jak jinak byste proti nim chtěla argumentovat? Nějakým svým subjektivním míněním založeným na vodě? Taková diskuse by byla o ničem. Tak se mohou bavit lidé ve světě, ale ne lidé, kteří o sobě tvrdí, že jsou křesťané. Křesťané musí mít svá tvrzení důkladně podložena Písmem, neboť právě ono „je užitečné k učení, K USVĚDČOVÁNÍ, K NAPRAVOVÁNÍ, k výchově ve spravedlnosti…” (2 Tm 3:16). Nepoužívám snad já Písmo právě k tomu, k čemu je mimo jiné výslovně určeno – tedy k usvědčování a nápravě čili korekci (Vg.: corrigendum)? Říká Vám vůbec něco výrok ap. Pavla ‚ne nad to, co je napsáno’ (1 K 4:6) nebo reformační zásada sola scriptura? Asi sotva, když jste dle svých vlastních slov zaměnila protestantské prostředí za katolické. Zřejmě dáte více na pocity než na slovo Boží…
A pokud Vás pohoršuje konfrontační forma mých příspěvků a označování mých theologických oponentů, přečtěte si laskavě, jakými slovy častoval apoštol Pavel hlasatele jiného Ježíše (2 K 11:4.13-15), než tady začnete někomu vyčítat nějaké diskusní faux pas. Nebo proč ap. Pavel nazývá galatské křesťany nerozumnými (Ga 3:1)? Není to snad totéž, jako kdyby jim napsal, že nejsou při smyslech? A nenazval je nerozumnými právě proto, že se nechali očarovat „křesťanskými“ hlasateli obřízky? Co je pak na tom nepatřičného, když se někoho zeptám, zda je při smyslech, když se nechává očarovat politikou, ačkoli se považuje za křesťana? Politizace křesťanství je totiž s to připravit křesťany o spasení přinejmenším stejně spolehlivě jako kázání obřízky (Ga 5:2.4). Navíc k tomu ještě jako „bonus“ přináší to, že jim vytvoří peklo už zde na zemi – v tomto časném životě.
Kromě toho, jestliže někdo není schopen pochopit, proč na někoho (Realtolteka), kdo tvrdí něco, co je v rozporu s Písmem, reaguji tak, jak reaguji, tak to vzbuzuje oprávněnou pochybnost o funkčnosti jeho smyslů, přinejmenším zraku, případně o mohutnosti, která všechny smysly vyhodnocuje – tedy o jeho rozumu. Pokud má ovšem smysly a rozum v pořádku, pak se nabízí druhá možnost, která je ovšem pro dotyčného morálně horší: totiž že tak nečiní v pominutí či zastření smyslů, nýbrž vědomě ze zlé vůle.
Apoštol Pavel hlasatele jiného Ježíše (2 K 11:4), jiného Ducha a jiného evangelia (patrně hlasatele obřízky – viz Gal 1:6-7) zcela nepokrytě označuje za služebníky satanovy (2 K 11:13-15), protože obřízka vede k vypadnutí z milosti (Ga 5:4). Oč více však vede k odloučení od Krista a vypadnutí z milosti politizace a z ní plynoucí militarizace křesťanství? Čí služebníci potom asi jsou ti, kteří vnášejí do církve světské politické boje, které vyúsťují posléze i v horkou válku ohněm a mečem, na níž se ve světě běžně podílejí i členové křesťanských denominací?
Nemusíme ovšem zůstat jen u apoštola Pavla. Nenazývá snad sám Ježíš své theologické odpůrce (zákoníky a farizeje) blázny a slepci (Mt 23:17)? Je-li někdo slepý, pak není plně při smyslech, poněvadž jeden ze smyslů postrádá. O tom, že při smyslech není blázen, se snad nemusím rozepisovat.
Takže ve srovnání s Ježíšem, který konfrontačně své theologické protivníky nazývá blázny a slepci (Mt 23:17), či ve srovnání s apoštolem Pavlem, který své theologické protivníky také konfrontačně rovnou označuje za služebníky satanovy (2 K 11:13-15), se vyjadřuji ještě velmi kulantně…
P. Ašer
Ad pavel v
Napsal jste:
„Podle vás ti, kdo chodí k volbám,m chodí tam proto, aby získali většinu v institucích státu a mohli tak panovat nad menšinou… Myslím, že jste použil argumentační klam zvaný slaměný panák… Panování je násilné vnucování vůle ujařmenému. Demokracie není násilné vnucení vůle většiny menšině. V demokratickém systému se menšina podrobuje dobrovolně – na základě smlouvy zvané Ústava“
A z jakého jiného důvodu by tam jinak voliči chodili? Vy snad nechcete, aby ve volbách zvítězila ta strana, které jste vhodil do urny svůj hlas? Proč byste tam potom vůbec chodil, pokud byste netoužil po tom, aby vládla zrovna ta strana, které jste dal svůj hlas, a skrze ni jste mohl takto v zastoupení vládnout i Vy? (Žijete přece v zastupitelské demokracii, není-liž pravda? Takže Vás zastupuje někdo, na koho jste, jsa součástí lidu, od nějž prý pochází veškerá moc (Ústava ČR čl. 2 odst. 1), ve volbách svým hlasem delegoval svou moc.) To není žádný slaměný panák. To je jen popis skutečné motivace demokratických voličů. V demokracii o nic jiného než o vládu, o moc nominální většiny nad nominální menšinou, nejde. Tuto moc a nadvládu máte přece přímo v jejím názvu (κρατεῖν = „vládnout“, „být pánem“, „ovládat“, „přemoci“, „zmocniti se“, „nabýti převahy“ atd.). A tato deklarativní vláda lidu se v demokracii demonstruje vládou nad kým? Nad někým jiným jiným než zase nad lidem? To určitě ne. Takže který lid v ní vlastně vládne? Ten ujařmený diktaturou většiny asi sotva (viz mnou z Xenofonta citovaný rozhovor Alkibiada s Periklem). Tak tady nefantazírujte o nějaké smlouvě, o nějaké selance, kdy se jedna část lidu nechává dobrovolně ujařmovat jinou jeho částí. Já jsem dobrovolně do žádné takové smlouvy nevstoupil. Diktaturu většiny respektuji jedině jakožto křesťan na základě apoštolovy instrukce v Ř 13:1, kde jsem vybízen abych byl poddán vládní moci, bez ohledu na to jaké. Proto bych úplně stejně tak respektoval diktaturu jediného autokrata. V tom není rozdíl. Kdybych nebyl křesťanem, tak budu bojovat proti diktatuře většiny úplně stejně jako proti diktatuře nějakého autokrata.
Jestliže vezmete v úvahu, jak na sebe jednotlivé strany v předvolebním boji a v parlamentech štěkají, jakou špínu na sebe vytahují, jakých podrazů a podlostí se vůči sobě dopouštějí (v poslední době třeba atentát na Fica nebo na Trumpa), což je spíše boj o moc na život a na smrt, nemůžete snad myslet vážně to, co jste popsal svými idylickými slovy o dobrovolném podrobování se menšiny většině. Není totiž žádný jiný důvod pro to, aby vládla většina menšině, než právo silnějšího (většina má větší sílu než menšina), jak to správně popsal již politologický klasik Thomas Hobbes v 17. století:
„Za třetí, protože většina zvolila souhlasnými hlasy nějakého suveréna, musí ten, kdo byl jiného názoru, nyní souhlasit s ostatními, to znamená vzít na vědomí, že se buď přihlásí ke všemu, co tento suverén učiní, nebo bude ostatními poprávu zničen.“ (Thomas Hobbes: Leviathan, Praha 2009, s. 123)
Právo silnějšího ovšem pochopitelně není ničím jiným než bezprávím (opět odkazuji na rozhovor Alkibiada s Periklem).
Napsal jste:
„Panování je násilné vnucování vůle ujařmenému. Demokracie není násilné vnucení vůle většiny menšině… Ústava je formulována tak, aby chránila menšiny, aby momentální politická většina nemohla menšinu utlačovat.“
Zákony jsou v parlamentu přijímány rozhodnutím většiny bez ohledu na to, že menšina s nimi nesouhlasí. Takže skrze zákony schválené většinou vnucuje většina násilně (přes nesouhlas) svou vůli menšině. Když píšete, že menšina je dle Ústavy (čl. 6) chráněna, chcete tím říci, že v rámci té ochrany není menšina povinna dodržovat zákony, které ji vnutila menšina? To asi těžko. Takže ochrana menšiny proti zvůli většiny je jen taková slovní vata, která má tlumit vášně. Nic víc.
Napsal jste:
„Ve volbách se volí jen parlament, kde se může většina uplatnit. Ve státě je však rozhodující moc soudní, která parlamentu nepodléhá (pokud podléhá, není to demokracie, je to totalita).“
O té Vaši nezávislé moci soudní jsem Vám již několikrát napsal, že je to jen Vaše utopie. Takže to asi potřebujete zopakovat, pokud Vám neslouží dobře paměť nebo pokud si myslíte, že opakováním tisíckrát omletých směšných demokratických floskulí dosáhnete větší přesvědčivosti.
Jak by mohli být u nás soudcové nezávislí, když jsou závislí na zákonech přijatých parlamentem? Nemáme zde anglosaský precedenční systém, kde právo vytváří i soudce. U nás je soudce striktně vázán zákony, jež vznikly diktátem parlamentní většiny, která byla vytvořena zase diktátem většiny elektorátu. K tomu soudce jmenuje prezident a prezident je zase volen většinou. Z diktatury většiny se tudíž v té Vaší pohádce o demokracii nevymotáte.
P. Ašer
Ad pavel v
Napsal jste:
„Jestli jsem vás správně pochopil, to, o čem my si myslíme, že je zlo, zlem ve skutečnosti není. Zlo ve své podstatě tedy neexistuje.“
Nic takového, že by zlo nebylo zlem, či že by ve své podstatě neexistovalo, jsem netvrdil. Zase mi přičítáte něco, co jsem nenapsal. Nejde o to, že by se zlo nestalo, ale o to, že Bůh přesto to zlo tak, aby sloužilo jeho plánům se světem. Viz Josefova slova svým bratřím (Gn 50:20). To zlo, že Josefa chtěli nejprve zabít, ale potom ho „jen“ prodali do otroctví, se skutečně stalo. Ale stalo se proto, aby nakonec vyústilo v dobro a vedlo k záchraně Jaakova a jeho rodu před hladomorem. Takže to reálné zlo muselo nakonec sloužit Bohu, který zlou vůli Josefových bratří využil k záchraně Izraele. Stejně tak jakékoli zlé úmysly lidí (Ž 2:1-4) nemohou zmařit |Boží plány, ale musí jim v konečných důsledcích sloužit (Ž 76:11 KB). Kdybyste pořádně četl, co Vám cituji z Písma, tak mi nebudete podsouvat takové nesmyslné úvahy.
Napsal jste:
„Řídí-li Bůh dějiny tak, že se v nich vyskytuje holocaust, pak to znamená, že Bůh ten holocaust z nějakého důvodu vlastně chtěl a holocaust žádné zlo nepředstavoval. Ti, kdo holocaust prosadili, či realizovali, nemají žádný hřích. Oni jen plnili Boží scénář – byli loutkami v Božích rukou.“
Pokud Bůh připustil vyhlazování Židů během holocaustu, tak to asi tak chtěl, protože chtěl Židy jednak potrestat za jejich neposlušnost, jednak tím otevřel cestu ke vzniku Izraele, čímž se mohla naplnit starozákonní proroctví o jejich návratu do země praotců.
Proč by jinak Bůh skrze Mojžíše říkal, že se bude veselit při jejich vyhlazování tak, jako se veselil při jejich rozmnožování (Dt 28:63), kdyby holocaust nechtěl? Proto také Bůh nechal Elijášem pomazat za krále nad Aramem Chazaela (1 Kr 19:15-17), přestože věděl, že se bude snažit Izrael vyhladit (2 Kr 8:11-12). Takže s tím byl přinejmenším srozuměn a pomazáním Chazaela tomu dal zelenou. Podobně chtěl zase Bůh, aby Izrael provedl holocaust v Kenaanu usazených národů (Dt 7:2; 9:3-4; Ž 106:34), které prostřednictvím něj trestal za jejich ohavnou modloslužbu. Holocausty nejsou v dějinách ničím až tak neobvyklým, jak se nám dnes Židé snaží namluvit a udělat jen ze svého vyhlazování za Hitlera zcela jedinečnou historickou událost, z níž lze donekonečna těžit.
Lidé nejsou vůči Bohu pasivní jako nemyslící loutky. Do naplňování Božích plánů vstupují obvykle nevědomě, zvláště nevěří-li v Boha, na základě svých rozhodnutí, o nichž se domnívají, že jsou svobodná. Nemyslí si přece, že jim Bůh pohybuje rukama či nohama, aby něco provedli proti své vůli. Jde tedy spíše o jakousi neuvědomovanou synergii lidské vůle, potažmo ďáblovy vůle, s vůlí Boží. Nelze proto tvrdit, že ti, kdo realizovali holocaust, nemají hřích, když se pro jeho realizaci nějakým způsobem sami rozhodli.