Náš národ je rozdělen v pohledu na válku Ruska proti Ukrajině. A v této věci jsou rozděleni i křesťané. Jsou lidé, kteří se této otázce věnují a čtou materiály z obou stran. Není jich mnoho. Ale ani tito lidé nejsou jednotní. A pak jsou zde lidé, kteří mají jasný názor, ale dle mého mínění pro něj nemají kvalifikaci. Zpravidla se pohybují ve své bublině, ve svém názoru se jen utvrzují, a názory (nebo informace) opačné u nich nemají sebemenší šanci. Přeposílají e-maily, posílají odkazy na YouTube, případně na jiná média, jen zcela výjimečně zmiňují nějakou knihu nebo článek z nějakého časopisu, který považují za mainstreamový.
Současná situace je taková, že pokud hledáte, vždy si najdete někoho, kdo tvrdí opak, než tzv. mainstream. Třeba nějakého amerického politologa, který tvrdí, že Ukrajina napadla Rusko, ne Rusko Ukrajinu. Takový hlas je u proputinovců obzvlášť ceněný, protože „má odvahu říkat nepříjemnou pravdu“. Že je jen jedním ze sta, tedy výjimkou potvrzující pravidlo, si nepřipouštějí.
SOUVISEJÍCÍ – Dan Drápal / Hon na tetky z okrašlovacího spolku
Prostě na internetu se můžete dočíst téměř cokoli.
Zatím byla řeč o psaném slovu. Přeposílat se ale dají i videa nebo fotografie. Já to nedělám, a ani se na videa nebo fotografie nedívám. Současná technika totiž umožňuje „nafejkovat“ úplně vše. Proto v mých článcích najdete jen naprosté minimum informací, a už vůbec ne nějaký doprovodný obrazový materiál. A nemusíte mi ani nic takového posílat, protože k tomu mám apriorní nedůvěru a nemám možnost si ověřovat, zda se jedná o skutečnost nebo o fejk.
Newsletter Křesťan dnes – týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
Jak se tedy utvářím své názory? Mohu mít vůbec nějaké?
Na tuto otázku mám dvojí odpověď. Předně: Je spousta věcí, na které nemám názor. Nebo… možná nějaký názor mám, ale nejsem si natolik jist, abych ho zveřejňoval. Uvedu příklad. Nedávno zabila raketa v Polsku dva lidi. Vzápětí jsem dostal e-maily či odkazy, které tvrdily s naprostou jistotou, že to byla ukrajinská provokace, a opačné odkazy, které s naprostou jistotou tvrdily, že za to může Rusko. Já jsem si na to udělal názor až po třech dnech, a přiklonil jsem se k tomu, co se nakonec stalo „oficiální“ verzí, tedy že šlo o ukrajinskou raketu, které mířila na ruskou raketu.
Toto ale nepíšu proto, že bych vás chtěl přesvědčit o platnosti této verze. Chci jen upozornit na to, že mnozí lidé měli jasno hned, jak se to stalo. Prostě si to vyložili podle toho, v jaké bublině jsou. Pro mě jsou ovšem lidé, kteří mají jasno snad ještě dříve, než vyšetřování vůbec pořádně začne, naprosto nevěrohodní.
A teď ta druhá odpověď: Nemám jistotu o pravdivosti informací, ale mám jistotu například v tom, že je třeba pomáhat ukrajinským uprchlíkům. A že by to bylo správné, i kdyby veškerá vina byla na straně Ukrajiny (což si pochopitelně nemyslím). Nemusím spoustu věcí vědět, ale mohu vědět, zda si dávám pozor, abych nešířil falešné informace (a musím doznat, že občas v tom selžu, ale, domnívám se, jen ve velmi okrajových záležitostech). Mám jistotu, že Bůh neztratil kontrolu, a že vždy můžeme najít postoj a jednání, které jsou prodchnuty Duchem Kristovým. Důležité je znát Boha; je to důležitější než vědět, že země je placatá či kulatá, nebo zda Hollywood ovládají reptiliáni nebo ne. Jistota v Bohu mi umožňuje žít s nejistotou v tomto rozděleném světě. V nejrůznějších situacích můžeme pěstovat a rozvíjet kritické myšlení. A také „pracovat ku pokoji“. To neznamená mlčet k evidentnímu bezpráví nebo že je jedno, co si kdo myslí. Můžeme vstupovat do debaty, ale uděláme dobře, když budeme mluvit o nebezpečí bublin a fejků.
SOUVISEJÍCÍ – Dan Drápal / Budeme volit prezidenta
Kromě jistoty v Bohu, která je tím nejdůležitějším, můžeme mít i relativní jistotu ve svém oboru. Mým oborem je biblistika, a když mi někdo pošle dotaz, jak má rozumět tomu či onomu verši, tak se snažím odpovědět, a pokud odpověď neznám, tak se snažím věc nastudovat. Podobně my měl jednat lékař, jaderný fyzik, biochemik nebo třeba lesník. Buďme mistry ve svém oboru. Moc se mi líbil Derek Prince, který jednou řekl, že chce být co nejlepším vykladačem Bible, jakým může být. Ta slova „jakým může být“ jsou důležitá. On netvrdil, že bude „nejlepším vykladačem Bible“. Netvrdil ani, že se nikdy nezmýlil nebo nemýlí. Přesto ale chtěl být tím nejlepším vykladačem Bible, jakým mohl (vzhledem k jeho obdarování i vnějším možnostem) být. Podobně jako ty možná budeš nejlepším biochemikem nebo matematikem, jakým můžeš být.
Pokud se člověk poctivě věnuje svému oboru a pokud především spoléhá na Boha, může v tomto rozervaném světě pracovat ku pokoji.
Nicméně i v oblastech, kde si nejsme jisti detaily, si něčím jisti být můžeme. Třeba tím, že Rusové se snaží zničit infrastrukturu na Ukrajině a vystavit miliony lidí nebezpečí umrznutí. Proč si tím mohu být jist? Protože to shodně tvrdí Ukrajinci i Rusové. Stejně tak si můžeme být jisti tím, že ničena jsou ukrajinská, nikoli ruská města. Naopak si nemůžeme být jisti, že v boji padlo 7000 nebo naopak 105 000 Rusů (nebo Ukrajinců). Odborníci mohou jen odhadovat, a my neodborníci můžeme buď přiznat, že nevíme, nebo se připojit k jedné či druhé straně a papouškovat její údaje.
A zcela jistě se můžeme modlit, aby lidé neumírali a aby nerostla nenávist.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor je teolog a publicista Datum: 30. listopadu 2022 Foto: Pixabay – ilustrační
71 Komentáře
Petr Adamec
To p. Konečný: Celá situace je Bohužel dost jiná. Rusku nejde a nešlo o svou bezpečnost. Ale o rozšíření území – viz Náhorní Karabach, Afgánistán, Krym… Respektive snad se i cítí ohroženo, ovšem zbytečně. Postupné zabírání okolních zemí není bezpečnostním řešením pro ekonomicky a demograficky kolabující stát. Rusko promítá své vlastní imperiální a dobyvačné ambice na své okolí a předpokládá, že ostatní státy uvažují stejně. Samozřejmě by při pádu Ukrajiny bylo v akutním ohrožení Pobaltí a Rumunsko. A v déledobém ohrožení i Polsko a Slovensko, Česko… Rusko požaduje jako záruku své bezpečnosti vytvoření demilitarizované zóny v těchto zemích, resp. jejich vystoupení z NATO (ovšem naše armáda není bez NATO schopna naše území bránit). Staly by se tím vojensky nehájitelné a zranitelné. Jejich postupné oslabování a politické ovlivňování Ruskem by pak bylo zcela nevyhnutelné až k jejich vystoupení z NATO a EU a připojení k Ruskému bloku. O toto se snažilo Rusko už nyní. Jsme již řadu let v akutním ohrožení a pod hybridními útoky od Ruska. (Např. prezident zvolený za ruské peníze a ovlivňovaný ruskou rozvědkou). Nespravedlivý mír nemusí být vůbec řešením a lepší než nespravedlivá válka. Viz Mnichovská dohoda. Prohra Ukrajiny by byla jistě spouštěčem dalších válek, ne řešením. A Západ Ukrajinu k obraně nenutí a nenutil. Naopak očekával jejich rychlou prohru. Pokud se ale Ukrajinci chtějí bránit, je i v našem existenčním zájmu jim maximálně pomoci. Naše ohrožení Ruskem se sníží. Dávat hraběcí rady o větší autonomii pro ruskojazyčné části Ukrajiny je jednoduché. Je ale dost pravděpodobné, že to prostě nešlo. Rusko tyto oblasti chtělo a nenechalo by je na pokoji (z principu, dále ocelárny a zbrojní průmysl navazující úzce na ten ruský).V krátké době by zde zinscenovalo masáž obyvatel, puč a připojení k Rusku, autonomie by byla jen krokem k anexi. Nečekám, že Vás přesvědčím. Nechtěl jsem jen nechat bez odpovědi Vaše komenty.
Eva Hájková
Panu Pavlovi k větě o zaměňování agresora a oběti
Churchill přece žádnou obětí nebyl. Kdo se dovede bránit, není žádná oběť.
pavel v
pro paní Evu
Před bitvou o Británii měli Němci dobytou prakticky celou Evropu a její zbrojní průmysl pro ně chrlil munici. Navíc v té době (1940) bylo Německo podporováno dodávkami surovin, pohonných hmot a potravin ze Sovětského svazu. Ne všichni Angličané obranu proti Německu podporovali. Hitler tam měl svoji pátou kolonu jako Putin u nás.* Jiní považovali boj za předem předem prohraný. Britský ministr zahraničních věcí, lord Halifax byl evidentně přesvědčen, že Británie spěje ke katastrofě. Měmci měli trojnásobnou převahu v počtu letadel celkem, z toho ve stíhačkách měli převahu dvojnásobnou. Churchill obětí byl.
————————————————————-
*) Mezi Putinovu pátou kolonu patří zde Konečný Fr., Jiří Aron a Karel Krejčí.
pavel v
to pan Adamec
Dobrá analýza.
Putinovy „nevýhry“ mu časem zlomí vaz. Na jeho místo se dostane ještě větší ničema, než je on sám. Ani on nebude vítězit, ale Rusové pochopí, jaké zrůdy mají v čele státu a vzbouří se ze strachu, aby kvůli nim Rusko úplně nezaniklo.
Když bude Putin úplně na dně, zmačkne červený knoflík? Jistěže ano – Putin prohru nepřipustí. Naštěstí jde rozkaz vypuštění atomové bomby přes několik úrovní velení. Lze předpokládat, že na nižší úrovni bude mít někdo elementární inteligenci.
Konečný Fr.
Dokonce i Merkelová potvrdila, že Minské dohody sloužily k tomu, aby byla Ukrajina vyzbrojena, aniž by se dohody realizovaly. Zodpovědnost za válku padá na Washington, Berlín a Brusel.
Karel Krejčí
Pane Pavle v,
„Vést válku na moři, po zemi, i ve vzduchu, se vší silou, kterou nám jen Bůh může dát.“
Toto přání snad ani nelze brát vážně. Opravdu si přejete vést válku s Boží pomocí? Aby člověk zabíjel člověka s Božím požehnáním a ještě při tom nezhřešil? Tak to se opravdu nad Vaší představou o Bohu vznáší velký otazník …
Konečný Fr.
Dnes nás ohrožuje více USA než Rusko.
Konečný Fr.
Jsem pátá kolona. A proč ne. Kdybych měl tu moc, tak bych se domluvil s Putinem, pro mně je důvěryhodný. S USA bych vztahy přehodnotil, stejně i s EU. S Ruskem by jsme se měli lépe. To je prostě teorie, která nyní není reálná. Vize. Pouze by to šlo, kdybych měl tu moc. A vůbec bych se nehněval na Západ, je třeba usilovat o dobré vztahy s každým.
pavel v
Pane Krejčí,
jste jako farizeové, kteří vyčítali Ježíšovi, že porušuje Boží přikázání, například, že porušuje pracovní klid ve sváteční den. Celá Ježíšova mise byla o tom, že cílem není slepé plnění Zákona. To znamená, že někdy je Boží vůlí zabít člověka. Například když šílený střelec přepadne školu a vraždí děti. Vy byste se začal modlit za jeho obrácení. Správné však je toho střelce co nejdříve zabít a přerušit tak jeho vražednou sérii. Věřte, že Bůh takovému postupu žehná. Člověče, nejdříve přemýšleje, potom pište.
Karel Krejčí
A co když se k Bohu modlí obě strany? Co pak? Připomíná to středověk, kdy byly představiteli katolíků na objednávky a přání světa, posvěcovány ty „správné“ zbraně.
Karel Krejčí
Pane Pavle v.
Když už se s takovou „důvěrou“ obracíte k Bohu, pak je ovšem klíčová otázka, na kolik Ho vlastně znáte a důvěřujete Mu?
V první řadě je naprosto zřejmé, že zdaleka není v našich schopnostech Ho pochopit a vytvářet si o Něm nějaké představy nebo obrazy. Naopak, Duch svatý nás prostřednictvím Písma před touto aktivitou důrazně varuje! Jako příklad, důvod a poodhalení této podstaty, podstaty samotného Boha uvádím odkaz na konkrétní video.
https://youtu.be/cY-CxSqJE58
Vědecké poznatky o funkci a průběhu našeho myšlení se shodují s Písmem. Bůh zná naše myšlenky ještě dříve, než je vyslovíme a dokonce „naše“ myšlenky ani nemusí nebo nejsou naše. Klademe této skutečnosti jen malou nebo téměř žádnou důležitost, protože jinak bychom byli nuceni si připustit, že ve světě nebo správněji vyjádřeno – ve Stvoření – je daleko více Boha, než si vůbec uvědomujeme a připouštíme. I nad fanatičností, s jakou prosazujete své názory se vznáší velký otazník – co je a není Vaše … ?
pavel v
Pane Krejčí,
policista, který zastřelí sériového vraha je fanatik? Ani já nejsem fanatik.
jestli jsem vás správně pochopil, Rupert Spira si myslí, že člověk je loutka – je nedobrovolným aktérem v jakési vyšší hře. Tato filozofie snímá s člověka vinu za jeho činy, což je v příkrém rozporu s křesťanským učením, kde každý neseme plnou odpovědnost za to, co říkáme a děléme.
Představte si, že otec říká svému dítěti, aby nesahalo na rozpálená kamna. Dítě na ně přesto sáhne a udělá bolestnou zkušenost. Byl to otcův záměr? Ani omylem. Otec má své dítě rád a nepřeje si, aby prožívalo bolest (bolest dítěte je i jeho bolestí). Tak ani vraždění sériových vrahů Putina či Hitlera nebylo Božím záměrem.
Otec dokáže předpovědět, že až se otočí zády, dítě si na rozpálená kamna sáhne. On totiž ví, jak je jeho dítě umíněné. Toto „proroctví“ není produktem jeho jasnovidnosti nýbrž inteligence. Když znáte rychlost vozidla a vzdálenost mezi městy A,B, dokážete vypočítat čas příjezdu do města B. Je to jasnovidectví? Nikoliv. Na podobném principu byla založena proroctví. V historii se stále opakují podobné vzorce. Kdo zná historii, dokáže bez jakékoliv magie předpovědět budoucnost.
Rupert Spira hlásá bludy. Spira se domnívá, že jeho duchovní cesta začala čtením poezie Rúmího v patnácti letech. Po stopách svých rodičů studoval v Colet House v Londýně pod vedením Dr. Francise Rolese, sám studenta mystických filozofů Ouspenskyho a Gurdjieffa a meditace mantry Svámího Shantanandy Saraswatiho . To ho také vedlo k zájmu o klasickou advaitu (nedualitu), zatímco také pokračoval ve zkoumání súfismu prostřednictvím umění Mevlevi Turning , formy posvátného pohybu kombinující modlitbu a meditaci. Četl také učení Sri Nisargadatta Maharaj a Ramana Maharshia koncem 70. let navštěvoval Krishnamurtiho poslední setkání v Brockwood Parku.
Eva Hájková
Panu Pavlovi
Nevadí vám, že vaše tvrzení jsou v rozporu? Totiž tvrzení, že každý člověk je absolutně svobodný a odpovědný za své činy, a na druhé straně, že lze předpovědět budoucnost, protože už je předem jasné, jak se lidé budou chovat.
(„Kdo zná historii, dokáže bez jakékoliv magie předpovědět budoucnost.“)
Mimochodem, hlavním posláním proroků nebylo předpovídat budoucnost, nýbrž volat lidi k pokání, čili ke změně smýšlení. To je přece to hlavní,co vede k odpovědnému jednání, a tedy to připravuje budoucnost.
Karel Krejčí
Pane Pavle v,
rozhodně nepodceňuji nebezpečí, které může být sofistikovaně skryto v různých učeních či náboženských směrech. Ale stejně tak nic a nikdo mi nemůže zakázat, abych zkoumal věci. A právě téma onoho videa, se až příliš realisticky týká našeho myšlení a svobodné či nesvobodné volby. O duševním stavu nepodléhat rozrušení nebo strachu, podobně se zmiňuje i Písmo a konkrétněji například apoštol Marek.
Marek 13, 11 Až vás povedou před soud, nemějte předem starost, co budete mluvit; ale co vám bude v té hodině dáno, to mluvte. Nejste to vy, kdo mluví, ale Duch svatý.
Proto znovu opakuji, ač to například právě v současné době tak nevypadá, ale Bůh má své Stvoření v každém okamžiku dokonale pod kontrolou. Nenávist, fanatičnost, lhaní, pokrytectví, strach a pod., je problém přímo konkrétního jednotlivce. A právě Písmo, současně i s vědou, poodhalují tajemství člověka.
pavel v
Pro paní Evu
Se vším, co jste napsala, souhlasím. Člověk skutečně má svobodnou vůli. Četl jsem od Koukolíka Vzpoura deprivantů. Kniha je plná sociologických studií. Bylo například zjištěno, že děti alkoholiků jsou opět alkoholiky, ale není tomu tak úplně vždy. Občas se navzdory strašným rodinným poměrům mezi nimi vyskytne ryzí (odpovědný) člověk.
Prorok znamená vidoucí – vidí to, čeho si jiní nevšimnou. Říká: Lidi tohle nedělejte, v minulosti na něco podobného lidé doplatili. Dokáže předpovědět, že přijde hodpodářská krize, ale neví, jestli to bude ještě letos nebo až za 20 let. Občas se jeho proroctví nenaplní, jako se to stalo proroku Jonášovi. Prorok není věštec jako baba Vanga či Nostradamus.
Petr Adamec
To E. Hájková – Pavlovo tvrzení v logickém rozporu je. Ovšem jsem přesvědčený, že je zhruba pravdivé. Podobně 2 velké teologické pravdy – Bůh zná budoucnost a je vševědoucí. Současně člověk není jeho loutkou a je svobodný a za své hříchy odpovědný. Pokud jednu z těchto teologických pravd odmítnete, dojdete do hereze a rozpadne se biblický obraz světa. Platí obě pravdy naráz. Podobně je v bibli mnoho podobných logických rozporů – a je chybou se je snažit nějak smířit a odstranit napětí – platí obojí naráz. Třeba napětí Boží imanence a transcendence a jiné podobné příklady.
pavel v
Pierre Teilhard de Chardin byl náboženský myslitel a vědec (paleontolog). Je znám především pro svůj koncept Vesmíru jako skutečné evoluce, jež není předurčená či plánovaná, ale směřuje ke svému cíli v bodu Omega, který rozmanitost světa aktivně spojuje a přitahuje. Pod vlivem Lamarckovým, Darwinovým a Bergsonovým volí Teilhard pro tuto jedinou celkovou super-událost název „evoluce“, aby zdůraznil její celkovost, její nevratnou časovost a dějovost a konečně také jisté zaměření, jež celku dodává smysl. Teilhardovo pojetí evoluce se ovšem od jeho předchůdců liší. Předně je daleko širší: zahrnuje jak evoluci neživé přírody, jak ji později vyjádřila například teorie velkého třesku (Big Bang), tak na druhé straně i evoluci lidské společnosti a lidstva. Za druhé se netýká pouze fyzické, hmotné přírody, ale postupně přechází v evoluci duchovní, jejímž prototypem je věda. V evoluci lidstva pak hrají – vedle Darwinovské soutěže – stále větší roli kladné vztahy mezi lidmi a skupinami, přitažlivost, přátelství a láska. Za třetí má evoluce nejen počátek, ale také směr a „ohnisko“, Teilhardův „Bod Omega“. To není cíl, chápaný jako nějaký konečný stav, nýbrž jakýsi pól přitažlivosti, který ji ovlivňuje a pohání nikoli „zezadu“, z minulosti jako u Bergsona, nýbrž z budoucnosti, která ještě není. Proto se Teilhardova evoluce projevuje v počátečních fázích rozrůzňováním, větvením (jako je například vznik druhů čili speciace) a soupeřením, od jisté fáze však začíná také opačný pohyb sbližování, integrace a spojování, který postupně převládne. Teilhard tedy chápe vesmír jako smysluplný celek a dílo Boží, ale vyhýbá se problematickému výkladu biblického stvoření v doslovném smyslu objektivní zprávy, jak to činí i současný biblický „kreacionismus“. https://cs.wikipedia.org/wiki/Pierre_Teilhard_de_Chardin
Karel Krejčí
Pane Pavle v,
Vaše nadprůměrné teoretické znalosti a orientace jak v historii, tak i v současnosti je jedna věc. Druhá věc je ta, že ostře kontrastují s povrchním pohledem, kterým hodnotíte a reagujete na současné události ve světě. Ano, jste schopen opět nashromáždit spoustu informací, ale jednoduchá otázka je, zda jste pronikl do nitra událostí? Podobně i co se týká Písma, kde uchopíte významově naprosto „jasný a nezaměnitelný“ verš a kdo jeho význam nenaplňuje, je zcela neomluvitelný hříšník. Ovšem Bůh naštěstí není nabiflovaná teorie, ale život ……
P. Ašer
ad pavel v
Tvrdíte: „V historii se stále opakují podobné vzorce. Kdo zná historii, dokáže bez jakékoliv magie předpovědět budoucnost.“
To tvrdili i marxisté, kteří věřili v „historické zákony“. Ovšem zjevně tomu tak není. Model předvídatelného mechanistického vesmíru již dávno padl. K pochopení toho, že budoucnost nelze jednoduše předvídat na základě nějakých opakujících se vzorců (historických zákonů) doporučuji např. spisek K. R. Poppera: Bída historicismu.
P. Ašer
ad pavel v
Tvrdíte: „To znamená, že někdy je Boží vůlí zabít člověka. Například když šílený střelec přepadne školu a vraždí děti. Vy byste se začal modlit za jeho obrácení. Správné však je toho střelce co nejdříve zabít a přerušit tak jeho vražednou sérii.“
Mýlíte se. Váš názor v této věci je starozákonní. Z hlediska Ježíšova učení to však rozhodně správné není (Mt 5:39). Podobný příklad s ohrožením dítěte lupičem se zbraní uvádí, pokud si dobře vzpomínám, L. N. Tolstoj, velký hlasatel neodpírání zlému, který píše zhruba v tom smyslu, že ani v takové vypjaté situaci nelze proti zlému zasáhnout násilím, neboť nikdo nemůže předem vědět, zda se ten vrah nakonec neobrátí a nepřivede k víře masy lidí, stejně jako nemůže vědět, zda z toho zachráněného dítěte nakonec nevyroste masový vrah.
P. Ašer
ad pavel v
Pierre Teilhard de Chardin byl fanatikem, který byl tak zaslepen darwinismem na úkor biblického učení o stvoření, že se buď přímo vědomě spolu s Dawsonem podílel na vzniku falza „piltdownského člověka“, anebo se ve svém evolucionistickém tmářství nechal Dawsonem jen rád obalamutit. To byl podle Vás vědec? A takového šarlatána považujete za reprezentanta Kristova odkazu?