Nejistota trvá již dlouho. Kdy a za jak dlouho se přežene omikron? Kolik letos zaplatíme za topení a za elektřinu? Jak se vyrovnat s nebývale vysokou inflací? Mnohé mladé rodiny či nastávající manželé řeší otázku, kde a za kolik budou bydlet…
Tyto a podobné otázky řeší křesťané i nekřesťané. Věříme-li v pravého a živého Boha – ano, vymezuji se třeba proti víře ve „vesmírnou energii“ a podobným představám – víme, přinejmenším teoreticky, že Bůh může kdykoli zasáhnout a kdykoli přesměrovat běh tohoto světa. Někdy se přistihnu, že se oddávám všelijakým spekulacím. Co kdyby třeba vybuchla nějaká velká sopka, jako třeba Krakatoa v roce 1883? Po následující dva roky se teplota výrazně snížila, a to po celém světě. A bylo to o víc než o 1,5 stupně Celsia. Ale vím, je to jen spekulace, Bůh mi nic takového nezjevil.
SOUVISEJÍCÍ – Dan Drápal / Uslyšíme Boží hlas?
Potřebujeme jistotu spasení. Všimli jste si, že se diskuse na toto téma v poslední době dost výrazně vracejí?
Potřebujeme se promodlit k vnitřnímu pokoji. Domnívám se, že to není totéž. O svém spasení nepochybuji. Ale někdy jsem tak rozrušen, že se mi ani modlitba moc nedaří. V takových chvílích se modlím „Bože, daruj mi modlitbu.“ Nedivím se, pokud se to někomu z vás zdá nesmyslné. Nicméně nakonec se k vnitřnímu pokoji promodlím. A přitom jsem právě dostal další lekci, že platí Ježíšova slova „Beze mě nemůžete učinit nic“. Ano, bez Ježíše nemohu učinit nic. Nic, co by stálo za řeč.
Tak, nakonec se mi podaří promodlit se k vnitřnímu pokoji. Ale náš nebeský Otec po nás chce patrně něco víc. Chce nejen, abychom „měli pokoj s Bohem“ (Řím 5:1), ba chce i víc, než abychom zakoušeli „pokoj Boží, který převyšuje všeliký rozum lidský“ (Fp 4:7; kraličtina je úžasná, že?). Chce po nás, abychom byli činitelé pokoje (Mt 5:9).
Newsletter Křesťan dnes – týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
Co to znamená konkrétně, v naší situaci?
Denně jsem bombardován články, e-maily, odkazy na jiné články a na videa… Tímto se omlouvám všem, co mě těmito věcmi zásobují – kdybych se díval na vše a četl vše, nestačilo by mi 24 hodin denně… Takže zůstávám v této oblasti nevzdělaný. Sice se denně zapisuji počet nově nakažených a počet hospitalizovaných, reprodukční číslo a týdenní incidenci, ale jinak nemám žádný názor na to, zda je COVID umělý či přírodní, zda víc mutuje mezi očkovanými nebo mezi neočkovanými apod. Rád poslouchám Jana Konvalinku, který se nerozpakuje často používat slůvka „nevím“, a vzal jsem na milost i Prof. Hořejšího, jehož názory (na jin věci než COVID) mi připadaly ujeté, ale hodně si u mě šplhnul, když v posledních sobotních Lidovkách napsal rozsáhlý článek o tom, jak se mýlil.
Co pozoruji? V této době, v níž narůstá zmatek, nervozita a nejistota, jsme ve velkém pokušení nechat si otrávit (a bohužel i aktivně otravovat) naše mezilidské vztahy. Ano, teď mluvím o křesťanech. Kolik je mezi námi obviňování, sarkasmu, ironie, zahořklosti… Ba dokonce proklínání a jednoznačných odsudků! „Necháš-li se očkovat, přijímáš znamení šelmy!“ To je konec, že, tady veškerá diskuse končí.
Chceme-li být činiteli pokoje, buďme raději laskaví. Existují lidé, před setkáním s nimiž se modlím, aby nedošla řeč na COVID. Vím, že pokud se tak stane, bude to „zabité“ a vlastně bolestné pro obě strany. A tak se mi chce křičet: „Všichni antivaxeři, mám vás rád!“ A myslím to naprosto vážně. A ještě se mi chce dodat: Bůh mi nedal mandát, příkaz ani úkol, abych řešil COVID. Jistě, nějak jsem se rozhodnout musel, ale nepotřebuji vytrubovat do světa, jak (ano, vím, dá se to zjistit), a chci s těmi, kteří se rozhodli jinak, pěstovat normální, přátelské vztahy. Nemám ani mandát přemlouvat je, aby se přidali ke mně.
SOUVISEJÍCÍ – Dan Drápal / Poděkování „málo úspěšným“ pastorům
Pak je tady ještě druhá rovina: Všichni máme nějaké povolání. Jsou tady lékaři a zdravotní sestry. A jenom někteří z nich se nemohou vyhnout jasnému slovu. Mnozí sice mají také nějaký názor, ale v podstatě se příliš neliší od nás laiků. Takový ministr zdravotnictví nebo jeho náměstci pochopitelně musí jednak jinak než já, který spoustu věcí řešit nemusím. Nemohou se vyhnout jasným stanoviskům a rozhodnutím. Kéž by byli „tématy“ našich vroucích modliteb. Kéž ti, kteří schvalují vakcíny nebo léky, jednají moudře a odpovědně. Kéž ti, kdo ošetřují pacienty (zde mám na mysli i zdravotní sestry), mají dost sil i milosti.
Věřím, že Bůh nás všechny chce i v této situaci něco naučit. Nepochybně k tomu patří i to, abychom v této vzrušené době byli činiteli pokoje.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor je teolog a publicista Datum: 12. ledna 2022 Foto: Pixabay – ilustrační
16 Komentáře
Karel Krejčí
Ano, podstata problému nespočívá v nemoci jako takové a případném úmrtí – pokud si samozřejmě někdo nemyslí, že má nárok být téměř nesmrtelný a společnost je povinna mu tento lidově kolující „standard“ naplnit. Problém není v očkování či neočkování, ale ve skutečnosti, jak společnost reaguje sama na sebe, jak se cítí sama sebou ohrožena. Všichni se zde na Zemi navzájem ohrožujeme – je to normální? Copak tento hluboce pokleslý duchovní stav je schopna odstranit nějaká vakcína? A pak další a další? A všeobecně vynucovacím způsobem, kterým bojují ti, co na sebe berou zodpovědnost za tento stav, se opravdu přibližují k oněm zmíněným biblickým veršům.
Karel Krejčí
Ještě si dovolím poznámku,
samozřejmě nejsem lékař a ni nemám podobné vzdělání a kvalifikaci, ale po stránce duchovní a na základě biblické rovnice: HŘÍCH = NEMOC = SMRT, se vznáší velký otazník nad vakcinací mladé a i té nejmladší generace, co vlastně za ně zaséváme a co ony generace sklidí. Ale nemylme se, každý zasévá to, co později sklidí. To není samozřejmě pravda „světská“, ale Toho, kdo tento svět stvořil.
Realtoltek
4A vyšel jiný kůň, ohnivě rudý; a tomu, kdo na něm seděl, bylo dáno, aby vzal ze země pokoj a aby se lidé navzájem zabíjeli; a byl mu dán veliký meč.
Víme tedy, že nastane anebo už nastalo období nepokojů na zemi. Myslím si, že je celkem logické, že nepokoj souvisí s odvrácením se od jediného Boha. Jako příklad lze uvést nechutnou hru z Brna, která měla zastání u řady českých „kněží“.
Každý kdo ale přijímá Svatého Ducha (Ježíše ) se stává rybkou v přicházejícím nebeském království a o tom je víra. Tento svět a jeho nepokoje nás nemusí zajímat, to co se stane s tímto světem je jeho výslužka a výslužka jeho milovníků….jen sklízí co si zaseli.
Kdo má víru v Ježíše má v něj důvěru a ví že přijde uvést zemi do stavu pokoje a v tom je náš pokoj.
A sám Bůh pokoje kéž vás celé posvětí a celého vašeho ducha i duši i tělo kéž zachová bez poskvrny až k příchodu našeho Pána Ježíše Krista.
Někomu totiž stačí světský chléb aby se nasytil a měl plné břicho aniž by pochopil, že tak se rybkou nestává.
Eva Hájková
Je zajímavé, že v Bibli Kralické stojí ve Fp 4,7 „rozum“, což je úžasné, jak zmiňuje autor. A patrně je to i správnější než „pomyšlení“ v ekumenické verzi. Pomyšlením totiž může být i (nerozumná) představa.
Zato ale v Kralické Mt 5:9 není zmínka o těch, kteří působí pokoj, nýbrž jenom o pokojných („Blahoslavení pokojní, nebo oni synové Boží slouti budou.“) Zřejmě se tak nějak předpokládalo, že pokojní vždy zároveň působí pokoj.
Dan Drápal
Kralický překlad bývá zpravidla správnější než třeba ČEP. Ale jsou výjimky. Toto je jedna z nich. V originále jsou skutečně činitelé pokoje.
Jiný podobný příklad je z posledních veršů Matoušova evangelia. Kraličtí mají „učte je“, zatímco ekumenka a jiné překlady mají – správněji – „získávejte si učedníky“.
Dan Drápal
Pardon: „získávejte MI učedníky“.
Realtoltek
Myšlení těla znamená smrt, myšlení Ducha život a pokoj.
Eva Hájková
Panu Drápalovi
Tak to máte dobré, když umíte číst text v hebrejštině (nebo v řečtině?). Já můžu jen porovnávat různé překlady. V Pavlíkově překladu stojí také „rozum“: „a Boží pokoj, jenž převyšuje všechen rozum bude vaše srdce i vaše myšlenky opatrovat skrze Krista Ježíše“.
Všimla jsem si, že u slova „rozum“ je číselný odkaz na poznámku pod kapitolou: N. „mysl“ (Řím. 7:23 a jinde). Takže to slovo lze přeložit i jako „mysl“. Což se ovšem také dost liší od významu slova „pomyšlení“. Na základě této poznámky jsem si pak vyhledala Řím 7;23 (v svých údech však vidím zákon jiný, vedoucí válku proti zákonu mé mysli a vydávající mě v zajetí zákonu hříchu, jenž je v mých údech) a rozumím tomu tak, že v původním textu je v obou větách použito totéž slovo, jednou Pavlíkem přeloženo jako rozum a jednou jako mysl. A ještě více se mi ozřejmil smysl té odkazované věty z kapitoly Římanům. Svými slovy bych ji vyjádřila takhle: Jeden zákon ovládá mé vědomí (rozumovou část mé duše), zatímco jiný zákon ovládá mé nevědomí (a prosazuje se na úkor toho prvního).
Ono je někdy i při správném překladu velice těžké pochopit, co přesně znamená mysl, co znamená duch, duše, srdce, nitro, ledví, vnitřní člověk… Přitom je to celkem důležité pro porozumění smyslu.
Ale říkám si, že časem to možná všechno pochopím.
Promiňte, že se o tom tak rozepisuji v diskusi.
Dan Drápal
Studijní překlad byl pořizován s deklarovanou snahou o „konkordantnost“, tj. snahou o to, aby slovo, které je v originále, bylo vždy přeloženo stejným slovem v češtině. Pochopitelně to není možné absolutně – vzhledem k charakteru jazyka. Nicméně mnohdy je lepší určitá kostrbatost, než překládání jednoho řeckého slova pěti českými ekvivalenty. Na první čtení si může člověk vzít ČEP nebo B21, na vážnější studium doporučuji ČSP. Když máte v originálu psyché, tj. duše, víte, že v překladu bude vždycky „duše“, a ne třeba „život“. Nebo když v originále je „krev“, bude v předkladu „krev“ a ne třeba „oběť“. ČEP má původní slovo alespoň v poznámce
Eva Hájková
Setkala jsem se i s případy, kdy se lidé nechali očkovat „tajně“. Tedy, nechtěli, aby se to dověděl někdo z rodiny – syn, dcera, otec, matka a j. Protože se s nimi nechtějí hádat nebo poslouchat jejich výčitky. Postoj k očkování totiž rozděluje. Teď mám na mysli nevěřící, protože těch znám víc než křesťanů. Ale asi je to všude.
Křesťané by se ovšem neměli bát k něčemu přiznat. Ale hádat se, samozřejmě nemusejí. Prostě říct – nechci o tom mluvit, nejsem dost kompetentní. Takže v podstatě souhlasím s článkem.
pavel v
Co znamená hádat se? Nebo: Jaký je rozdíl mezi diskuzí a hádkou? Diskuze je prostředkem pro nalezení pravdy. Odmítnutí diskuze je těžký morální poklesek. Odmítající ponižuje svůj protějšek (vůči váženému člověku si odmítnutí nedovolíme).
Hádka je spojena s urážkami či s asertivitou. Když někdo stále dokola opakuje stejný argument (metoda přeskakující gramofonové desky), hádá se – s takovým člověkem můžeme rozhovor bez výčitek ukončit. Pokračování by stejně nemělo smysl.
Chtěl jsem jen říci, že samotný názorový rozdíl není ještě hádkou. Proč se lidé nemohou dohodnout? Na vině je pýcha – neochota přiznat omyl. Přiznat vlastní omyl znamená nechat v sobě „zemřít“ část vlastního já.
Jiří Aron
Ano, postoj k očkování rozděluje. Pan Drápal po nás chce, abychom byli činitelé pokoje (Mt 5:9). Jinde píše o pokušení nechat si otrávit mezilidské vztahy. Sám tyto ale velmi často otravuje – kolik už bylo zde na KD v jeho článcích obviňování, sarkasmu a ironie, rozdělování církve a lidí na očkované a neočkované.
To je smutné. Znám přitom spoustu neočkovaných křesťanů, kteří, na rozdíl od p. Drápala, své názory na covid dokážou prezentovat kultivovaně bez toho, že by druhou stranu podobně označkovali (anitivaxer) či zesměšňovali. Ani nevytrubují do světa články typu „Proč jsem neočkovanec“. Pan Drápal píše, že Bůh mu nedal mandát, příkaz ani úkol, aby řešil COVID. Může začít sám už teď sám u sebe začít být, v této vzrušené době, činitelem pokoje.
Jak? Třeba tím, že napíše sérii evangelizačních článků. Že se dejme tomu na rok úplně vzdá světa, covidu a politiky. Protože právě proto přišel Syn Boží, Pán Ježíš Kristus, aby svou obětí na kříži a svým vzkříšením přinesl pokoj s Bohem. Proto jej Otec poslal na svět, aby zbořil zeď našeho hříchu, která nás odděluje od svatého Boha. Aby nás hříšné spasil.
Ti kdo v Krista uvěří, jsou spaseni a mají lásku k druhým, zejména k věřícím. Podle 1 Pt 4 napomenutí ze 4. verše „Především mějte vytrvalou lásku jedni k druhým, vždyť láska přikryje množství hříchů“ vychází v verše prvního: „Ten, kdo trpěl v těle (Kristus) skoncoval s hříchem“. Není naším cílem rozdělovat lidi na očkované a neočkované. Božím cílem je, aby lidé byli spaseni a měli věčný život, jak očkovaní, tak neočkovaní a jako věřící se milovali navzájem.
Eva Hájková
Pane Arone, jenže vaše věta „Ti kdo v Krista uvěří, jsou spaseni a mají lásku k druhým, zejména k věřícím“ nějak moc nejde dohromady s větou pana Drápala „Kolik je mezi námi (křesťany) obviňování, sarkasmu, ironie, zahořklosti… Ba dokonce proklínání a jednoznačných odsudků! „Necháš-li se očkovat, přijímáš znamení šelmy!“ Domnívám si, že si to pan Drápal nevymyslel.
Já nemám z autorových článků pocit, že by on sám rozděloval lidi (křesťany) na očkované a neočkované. Jen ho patrně mrzí, že existují křesťané, kteří je takto rozdělují.
Karel Krejčí
Paní Hájková, pokud bude očkování dobrovolné, není zde vůbec žádný problém. Ten problém spočívá v nátlaku a totalitě, jakou formu si zvolil tento svět před uniknutím dopadů toho, co zaséval a co sklízí. Totalita nikdy nic nevyřešila a ani nevyřeší a to je cejch oné šelmy. Totalita je v naprostém protikladu ke svobodě, kterou nám Bůh, jako náš Stvořitel ponechává.
Eva Hájková
Na očkování i na to, k čemu stát má či nemá právo občany nutit, má každý jiný názor, pane Krejčí. A mít svůj názor jistě také patří ke svobodě, kterou nám Bůh jako náš Stvořitel ponechává. Možná by bylo opravdu lepší nechávat si své názory pro sebe, abychom se vyhnuli vzájemným střetům. Nevytrubovat je do světa. Tohle měl možná na mysli pan Aron. Jenže lidé zřejmě nejsou ničeho takového schopni. Ani křesťané ne. A tak bude názorových střetů patrně ještě přibývat. Nakonec i my sem píšeme a diskutujeme o těchto věcech místo toho, abychom dělali něco užitečnějšího.
Jiří Aron
Měl jsem na mysli především licoměrný komentář pana Drápala jako celek, paní Hájková.
Pan Drápal káže vodu:
– detailně nám popisuje, jak se sám promodluje k pokoji
– vyzývá nás abychom byli činitelé pokoje
– tvrdí, že že sám nemá potřebu vytrubovat do světa, jak se rozhodl,
– že nemá mandát od Boha, aby řešil kovid a že chce pěstovat normální, přátelské vztahy.
a přitom pije víno
– nepřináší pokoj a není jeho činitelem
– popisuje (nejen zde) ty, kdo mají jiný názor na očkování v podstatě jako netolerantní, částečné ignoranty, jasné náboženské fanatiky, nálepkuje je jako antivaxery atd.
– a svá rozhodnutí, své postoje vytrubuje jen zde na KD v řadě nelaskavých článků vč. odsudků, které mu vadí jen u druhé strany.
Nebo prý chce křičet: „Všichni antivaxeři, mám vás rád!“ Rozpor: mám vás rád a současně vás nelaskavým oslovením onálepkuji, zaškatulkuji, ponížím vás.
Zdá se navenek, že ta snaha o pokoj jaksi neúčinkuje u autora samotného. Proto jsem chtěl obrátit pozornost p. Drápala ke Kristu, protože On sám je ten nositel pravého pokoje.