Dne 11. listopadu se v Praze konalo malé teologické fórum u příležitosti 10. výročí publikace tří významných a vlivných českých překladů Písma – Bible 21, Českého studijního překladu a české verze Jeruzalémské bible. Zastavím se u jedné zajímavé otázky, která zazněla více méně okrajově a vlastně se přímo netýká tématu, nicméně je s námi přítomná stále a stále znova se vrací.
Jeden z účastníků v diskusním příspěvku řekl, že to, co máme v Bibli, není Boží Slovo, ale je to svědectví lidí, k nimž se Boží Slovo stalo.
Tento přístup je v mé rodné denominaci, tedy v Českobratrské církvi evangelické, značně rozšířen. Předpokládám, že by se s ním mohla ztotožnit i řada současných husitských teologů a patrně i řada katolíků. Problém s ním pochopitelně mají klasičtí fundamentalisté a patrně i většina evangelikálů.
Této otázce jsme věnovali knížečku Inspirovanost Písma, kterou jsme sepsali spolu s Jiřím Hedánkem. Jelikož tuto otázku bude řešit patrně každá nová generace křesťanů – stejně jako ji řešily generace před námi – není od věci se nad jedním dílčím problémem tohoto přístupu zastavit.
Otázce, zda je v Bibli Slovo Boží nebo slovo lidské, předchází několik jiných, základnějších otázek:
- Promlouvá Bůh k člověku?
- Jak k nám promlouvá?
- Je možné Boží slovo písemně zachytit?
- Stalo se to?
- Jak to víme?
Vyslovím tvrzení, z něž je jasné, jak odpovídám na první čtyři otázky: Bůh je mocen a schopen dát nám do ruky své sdělení v písemné formě, a také to udělal. Touto písemnou formou je Bible, jak se nám dostala do rukou.
Vím, že toto tvrzení je liberálním teologům nepřijatelné. Jednou z námitek je existence různočtení a písařských chyb.
A vskutku: Ti, kdo se – počínaje Erasmem Rotterdamským – věnovali kritickému bádání a snažili se rekonstruovat původní text, nebo se k němu alespoň přiblížit, měli hodně práce. Existuje celá řada variant. Nicméně, ruku na srdce: Skutečně podstatných různočtení je v Písmu minimum. (Mám na mysli třeba 1J 5:18 – toto místo ČEP překládá „Víme, že nikdo, kdo se narodil z Boha, nehřeší, ale Syn Boží jej chrání a Zlý se ho ani nedotkne“, zatímco ČSP má „Víme, že kdo je narozen z Boha, nehřeší; ale ten, kdo byl zplozen z Boha, střeží sebe samého a ten Zlý se ho nedotýká.“ Obojí má dobrou oporu v starověkých rukopisech. Výkladově ale ani zde nemusí být rozpor.) Přes všechny možné odchylky je základní zvěst Písma jasná. Věřím, že Bůh se postaral o to, abychom měli jeho slovo v té podobě, v jaké ho máme. Je toho mocen, chtěl to udělat, a také to udělal.
Zatím jsem nechal nezodpovězenou otázku, jak to víme, či zda to můžeme s jistotou tvrdit.
Přiznávám, že toto je otázka víry. Vím to, protože to odpovídá všemu, co vím o Bohu. Dává mi to smysl. A řešení, která s tím nepočítají, mi smysl nedávají.
Samozřejmě anticipuji námitku, že to je pokus „mít Boha v hrsti“. Z dějin dobře víme, jak někteří lidé, kteří věřili ve verbální inspirovanost Písma, dokázali být krutí a namyšlení.
Vím o tom také a zakusil jsem to na vlastní kůži. A také jsem přesvědčen, že pro mnohé je učení o inspirovanosti Písma berličkou, která se může změnit v hůl na jinověrce. Přesto jsem přesvědčen, že máme v rukou Písmo v té podobě, v jaké Bůh chtěl, abychom ho měli. Mnohé drobné odchylky (různočtení) na tom nic nemění.
A na rozdíl od fundamentalistů – i jejich kritiků – si nemyslím, že bychom měli „Boha v hrsti“. Stále platí, že Hospodinovo tajemství patří těm, kdo se ho bojí – těm uvádí ve známost svou smlouvu (viz Žalm 25:14). Jinými slovy, Písmo sice máme v jeho inspirované podobě, ale klíčem k Písmu vždy byl a stále zůstává Duch svatý. Bez Ducha svatého skončíme jako nenávistní fundamentalisté nebo nevěřící liberálové. Bez Boží bázně se nám Písmo neotevře. Kde je Boží Slovo oživeno Duchem svatým, tam se rodí duchovní život.
U lidí, kteří nevěří, že Bible je Boží Slovo, vidím často připravenost a ochotu nedbat na Boží normy – v současné době třeba v otázkách sexuality. Církev, která nebere Písmo vážně, se snadno přizpůsobuje myšlení tohoto světa a tím ztrácí svou slanost. Svět to sice vítá, ale současně se od takové církve odvrací. Proto liberální denominace neustále ztrácejí členy a nejsou to ani schopny smysluplně reflektovat. Proto se s oním přispěvatelem, jenž promluvil na zmiňovaném teologickém fóru, v této otázce nemohu ztotožnit, jakkoli s ním v řadě jiných otázek souhlasím.
Pokud bereme Písmo vážně, musíme hledat odpovědi na spoustu nesnadných otázek, kterými se liberální teologové zabývat nemusejí. A někdy odpovědi nacházíme jen velmi těžko. Nicméně nemůžeme opustit tuto pozici, nechceme-li jednoduše plout s proudem.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novinAbychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Rádi byste nám pomohli pokračovat v této misi a měli tak možnost se na ní spolu s námi.
Autor je teolog a publicista Datum: 4. listopadu 2019 Foto: Wikimedia Commons – ilustrační
50 Komentáře
Karel Konečný
K tomuto tématu lze napsat toto: Člověk zůstává člověkem a nemůže bý polobohem ani Bohem. Tím je dáno, že i jeho , tedy lidské myšlení, když má být logické, tak nemůže používat slova tkzv. od Boha. Myšlenkové pochody používající slova spojená s duchy, nadpřirozenými bytostmi, mohou lidi jaksi povzbuzovat, když ti lidé vnímají život jako“ slzavé, těžké údolí“. Je to však spojeno s tím, že je vytvářen dojem, že mozek těch lidí nepracuje, nenaučili se myslet, a umí jen memorovat. Z toho je zřejmé, že i pisatelé Bible používali jen lidské myšlení se svými představami.
Karel Krejčí
Věřím ve věrohodnost Písma čím dál více a mou víru nezmění žádné kličky a zpochybňování, mající prameny v lidském intelektu. Je však jedna velmi důležitá věc, která se nachází přímo v začátku Písma, v Genesis 1: 2 a to je: Země byla pustá a prázdná … , což je znění např. Českého ekumenického překladu. Země PAK byla pustá a prázdná … , což je znění např. Bible 21. Slovo PAK je naprosto zásadní, protože logicky a chronologicky umožňuje chápat a zařadit události tak, jak jsou uvedeny v Písmu. Smysluplně dává prostor pro nekonečné množství událostí zde na Zemi před Satanovou vzpourou a jeho andělů. Nevyvstává žádný rozpor mezi skutečným stářím vesmíru, vědecky zjištěno v miliardách let a dobou 6000 let, kdy Bůh po katastrofě, způsobené vzpourou Satana zde na Zemi, znovu vše obnovoval a uváděl do původního stavu. Bez chybějícího významu slova – PAK – Písmo zcela neoprávněně ztrácí do značné míry smysl a dostává se do rozporu s vědou. Ztrácí logickou oporu a není divu, že je sekulárním světem zpochybňované. To však samozřejmé nezpochybňuj to, co je zcela zásadní – Kristovu oběť za naše hříchy a ta zůstává za všech okolností.
Konečný Fr.
Myslím, že PAK není důležité, proto je v ek. překladu vypuštěno. Věda zkoumá stáří Země a stáří lidstva a v podstatě jí můžeme důvěřovat. Věda také poznatky přehodnocuje, to znamená – co platilo včera nemusí platit zítra, pokud to někdo vyvrátí. Přistupovat k prvním kapitolám Genesis jako k vědeckému popisu je nesprávný přístup.
Bárta
Hurá… právě jste ukázal na problém toho, jak se Bible vykládat nesmí! Nevíme, a nikdy se nedozvíme, zda ono slovíčko „pak“ znamená to, co jste napsal, a nebo je jenom výrazovým pozůstatkem „předminulého času“, který lze do češtiny těžko přeložit, neboť tento jazykový jev se v současné češtině nevyskytuje. Proto na tom nejde stavět jakoukoliv teologii.
Zajímavější z tohoto hlediska je jeden z rabínských výkladů, který nehovoří o stvoření, ale právě o uspořádání poměrů světa, který nemá počátek.
Karel Krejčí
Před Satanovou vzpourou, to znamená logicky minimálně 6000 let a dále, musel existovat zde na Zemi i ve Stvoření, nějaký časový úsek, kdy vše probíhalo podle Božích představ, protože všechno bylo dokonalé. To, že tomu tak opravdu bylo, potvrzuje kniha Jób 38:7. a Izaiáš. Avšak právě podle Písma, musel existovat nějaký časový úsek, (aktivní úsek života) který pro nás není nijak zásadní a k ničemu by nám to ani nebylo, k postupnému zpychnutí a vzpouře nejvýše postaveného anděla – Jitřenky – a třetiny andělů, kteří se k němu přidali. Jeho vzpoura následně vedla k nějaké ničivé události, jejímž důsledkem bylo, že se pak země stala pustou a prázdnou.
Pokud by tomu tak nebylo, kde je tedy podle oponentů časový úsek, kdy vše fungovalo podle Božích představ až do doby, kdy nejvyšší anděl zpychl a chtěl se rovnat Bohu a kdy byl nad ním vynesen Boží soud? A který je tak reálný a nepopíratelný, stejně jako realita Satana zde v tomto věku a přítomném čase?
Realtoltek
No kdyby tam byly jen písařských chyby tak je to v pořádku. Je tam ale i mnoho úprav na podporu „trojice“, které nemohou uniknout těm co písmo studují skrz Svatého ducha. Tyto záměrné úpravy jsou prokletím pozemských církví.
Bárta
Až na to, že v Bibli se o Trojici nikde nepíše – nevím tedy o jakých úpravách mluvíte. Pokud ovšem příliš nedáte na různé „konspirační teorie“.
Křesťanské církve jsou ve shodě v tom, že obraz „Trojice“ je snahou popsat nepopsatelnou a neuchopitelnou existenci Boží jako obraz dynamického vztahu. Bůh není samotář!
Konečný Fr.
Tak o těch úpravách dost pochybuji.
Konečný Fr.
Pokud budu mít knihu psanou čínskými znaky bude to pro mně španělská vesnice. A to je Číňan normální člověk, pouze s mírnými odlišnostmi od nás. Jaká by potom musela být Boží řeč ? Něco absolutně nad naše možnosti. Proto Bible musí být formou vždy lidské slovo, po této stránce nemůže být božskou. Boží řeč by mohla třeba mít formu zemětřesení, po kterém by zůstala třeba z Prahy hromada sutin.
Dalo by se uvažovat, že Mojžíš dostal desky Zákona nadpřirozeným způsobem – v zemi objevil desky s hebrejským písmem a ty donesl lidu. To by bylo autentické Boží slovo, nějaká Bible spadlá z nebes. Tak to ale není.
Pravá církev je tam, kde je slovo Boží živě přítomné. V ortodoxii je naproti tomu měřítkem pro pravost církve existence správného učení.
Eva Hájková
„Pravá církev je tam, kde je slovo Boží živě přítomné…“
A pravý křesťan je ten, na němž je působení Božího slova viditelné.
Otakar Vožeh
Zásadní otázkou je původ Bible, nikoli její forma. Autorem Písma je Bůh – Duch Svatý. Použil si lidské zprostředkovatele k její formě, ale Duch Svatý zůstává jejím vykladačem a učitelem. Bez Něj by to byla jen lidská slova. Viz můj delší příspěvěk na jiném místě.
Olga Nedbalová
Osobně mi hodně pomohly knihy Jana Hellera, který byl vynikající biblista. Byl nejen odborně na výši, ale dokázal s pokorou v srdci vykládat Bibli. Úžasné jsou také jeho sbírky kázaní. Jinak pro mě je důležité nezapomenout při výkladu Bible na milosrdenství. Je nutné podotknout, že perfektní znalost Bible z nás ještě nedělá skutečné učedníky Kristovy, vždyť i Satan na poušti citoval z Písma. A všichni víme, co mu Ježíš odpověděl.
Eva Hájková
Ježíš mu odpovídal také slovy Písma: „…neboť psáno jest…“
Protože, jak jsem četla, s ďáblem se jiným způsobem nediskutuje“.
Olga Nedbalová
Určitě, já jsem to spíše myslela, že není dobré někdy citovat jen určitou část Bible, protože v jiné se může psát také úplný opak. Já jsem sama u sebe nedávno zpozorovala příznaky jistého „farizejství“, kdy jsem pohotově tahala z rukávu biblické citáty, ale tak nějak jsem opomněla na lásku k bližnímu, odpuštění apod. Docela mě to vyděsilo, vždyť snad jsem měla srdce kamenné. Také jsme si připomněla, že vlastně máme mít hlavně vepsaný zákon v srdci. Já se omlouvám, ale tyto diskuse beru také jako součást mé cesty za Kristem, tak do toho asi zatahuji někdy až moc osobní věci 🙂
Martin Hambálek
Souhlasím s autorem článku – Bible JE Boží Slovo k člověku. V době, kdy jsem teprve hledal víru, někde v počátcích mého kristovství, jsem neměl žádný pevný základ, na kterém bych mohl stát. Až jeden bratr mi přečetl z Písma „kdo věří, má život věčný“. A dodal – na tom postav svou víru, na Slovo Boží. Po více než 40 letech mohu vyznat – osvědčilo se!!!
Adam Hladky
„Je bible slovo Boží?“
„Ne automaticky. Slovem Božím se může stát, když budeme číst s otevřeností a bible nás osloví a promění“
(z katechismu ČCE)
Otakar Vožeh
Bible je Božím slovem bez ohledu na nás, na to, jestli jí věříme nebo nikoli.
Konečný Fr.
To pokládám za rozumné. Tedy že jde o slovo Boží i slovo lidské zároveň.
Konečný Fr.
Žádné slovo bible není Božím slovem, ale všechna slova bible jsou svědectvím o Božím slově. Reflexi o Božím zjevení nelze ztotožnit se samotným Božím zjevení. Nelze se klanět Měsící, protože jeho světlo pochází ze Slunce. V Credu je – věřím v Boha Otce, Syna a Ducha svatého. O bibli nic. Na trůnu kromě trojjediného Boha nemůže být ještě třeba Marie nebo bible. Jednota bratrská měla bibli zařazenu ve věcech služebným.
Konečný Fr.
Bůh má vše pod kontrolou, ale nemyslím si, že vše řídí, protože lidé mají svobodnou vůli. Díky tomu od počátku církve vzniklo mnoho různých falešných učení, to trvá i do současnosti. A křesťanství se zrodilo v tomto dialogu a boji mezi různými proudy. Které knihy budou v bibli, o tom rozhodovali lidé, ti to vytvořili – v katolické bibli s apokryfy a v protestantské bez nich. Pochopitelně můžeme si myslet, že si Bůh řekl: Mám plán – nechám , aby se v Německu narodil Martin Luther a použiji si ho, aby založil luterskou církev.
Proč by jsme studovali bibli nebo se namáhali, když to Bůh zařídí za nás. Obejde se bez nás, ale nedělá to tak. Proč se Luther nenarodil třeba v roce 600. Svět by dnes byl dále. Bůh to mohl zařídit.
Otakar Vožeh
1.Tim.3,16 : „Veškeré Písmo pochází z Božího Ducha“. Řecký výraz „theopneustos“ je doslovně přeložen „vydechnutí“. Bůh svým Duchem „vydechl“ svá slova prostřednictvím těch, kdo Písma psali.
2.Petr.1,21 : „Žádné proroctví v Písmu nevzniká z vlastního pochopení skutečnosti. Nikdy totiž nebylo vyřčeno proroctví z lidské vůle, nýbrž z popudu Ducha Svatého mluvili lidé, poslaní od Boha“. Bible není svědectvím lidí, je slovem Boha k člověku. Zdrojem Božího slova je Bůh, lidé jsou jeho zprostředkovateli. Výraz „z popudu Ducha Svatého“ je stejný jako ve Sk.27,15, kde se mluví o větru, který se „opřel do lodi tak, že ji nemohli ovládat“. Boží Duch se tak „opřel“ o ty, kteří měli Boží slovo vyřídit, že nad tím neměli žádnou kontrolu, nemohli jinak.
Starý Zákon
2.Sam.23,2-3 : „Hospodinův Duch skrze mne mluvil, na mém jazyku byla řeč Jeho . . .“
Nový Zákon
Pán Ježíš říká : „Sám David řekl v Duchu Svatém . . .“ (Mk.12,36)
Apoštol Petr Sk.1,13-20 :“Bratří, muselo se splni slovo Písma, kde Duch Svatý už ústy Davidovými mluvil o Jidášovi . . .“
Apoštol Pavel Sk.28,25 : „Duch Svatý dobře pověděl vašim předkům ústy proroka Izaiáše . . .“ (Iz.6,9-10)
Pán Ježíš potvrzuje autoritu slov apoštolů : „Kdo slyší vás, slyší mne . . . “ (Lk.10,16)
Apoštolové si byli dobře vědomi autoritz slova, které jim svěřil Pán Ježíš
„Vždyť víte, které příkazy jsme vám dali od Pána Ježíše . . .“ a „Toto vám říkáme podle slova Páně“ (1.Tess.4,2 a 15)
„Abyste pamatovali na to, co předpověděli svatí proroci, i na to, co ustanovil Pán a Spasitel skrze vaše apoštoly“ (2.Petr.3,2)
Ohledně výkladu Písma
„Duch Svatý, kterého vám pošle Otec ve jménu mém, ten vás naučí všemu a připomene vám všecko, co jsem vám řekl“ (slova Pána Ježíše u Jana 14,26)
„Jakmile však přijde On, Duch pravdy, uvede vás do veškeré pravdy, neboť nebude mluvit sám ze sebe, ale bude mluvit, co uslyší.“ (Pán Ježíš u Jana 16,13)
Duch Svatý nebude nikdy v rozporu sám se sebou. Vzhledem k tomu, že je Autorem Písma, pomáhá nám správně, pravdivě rozumět Písmu.
Zásadní a velmi stará otázka : je Bible Božím slovem, anebo se teprve v Církvi Boží slovem stává ? Z výše uvedeného nemůžeme jinak než vnímat, že Bible, Písmo, je Božím slovem od chvíle „vydechnutí“, od chvíle svého zrodu. Stejný Duch Boží, který je autorem Písma, je nám dán k tomu, abychom Písmu správně rozuměli. Bez něj to možné není.
Bible nepodléhá dnešní instatní mentalitě. Kdo chce Boží slovo znát a rozumět mu, musí je trpělivě studovat v pokoře před jeho Autorem. Pak teprve začne chápat jeho bohatství a jeho nadpřirozenou moc.
Konečný Fr.
Jak tedy vysvětlíte, že se bible nedostala do Ap.vyznání víry. Nic tam o bibli není. Ti kdo ho formulovali na to zapomněli? Nemělo by se to opravit? Nebudeš mít jiných bohů přede mnou platí i pro bibli – domnívám se.
Otakar Vožeh
Charakterizovat Bibli jako „jiného boha“ je za hranou, pane Konečný. A stavět tzv. „apoštolské vyznání“ nad Bibli ? Vždyť je to přesně naopak : na čem si myslíte, že je to „vyznání“ založeno, jestli ne na Bibli ?
Eva Hájková
Mně se líbí, jak si apoštol Pavel „vypůjčil“ starozákonní příběh o Sáře a Hagar, aby na něm vysvětlil rozdíl mezi Starou a Novou smlouvou.
Přitom přirovnal Boží lid, který Krista nepřijal, k dětem Hagar, ačkoli oni byli tělesně potomci Sáry, nikoliv Hagar. Zatímco pohané, kteří uvěřili, se stali potomky Sáry, ač jimi nebyli.
Čili dal tomu příběhu úplně nový smysl. Duchovní smysl. Kdosi to nazval „novým čtením Písma“.
Karel Krejčí
Obávám se paní Hájková, že si to nevykládáte tak, jak je to myšleno.
Eva Hájková
A jak to tedy je?
Karel Krejčí
Z obsahu Pavlova listu Galatským, vyplývá něco zcela jiného. Týká se oddělenosti těch, kteří jsou zrozeni podle Božího zaslíbení a těch, kteří jsou zrozeni podle těla. Je to praktická výzva k zachování tohoto Božího uspořádání, se kterým úzce souvisí i předpovězená role Izmaela a jeho potomků. To, že evangelium má moc oslovit každého člověka, je věc jiná a nesouvisí s tím, co je vyjádřeno nejen v listu Galatským, ale i v Genesis 21.
Konečný Fr.
Myslím, že nemáte pravdu. V tom textu je vyjádřen paradox – mezi vlastní přišel a jeho vlastní ho nepřijali.
Bárta
Pravdu má paní Hájková. Takových textů bychom mohli v Pavlových epištolách, ale i mezi Ježíšovými výroky najít více. Přiznejte si, pane Krejčí, že autoři biblických knih nebyli „fundamentalisté“ a texty Písma, které měli k dispozici (Starý Zákon), četli a vykládali často velmi volně. A přesto i tyto jejich výroky nazýváme Slovem Božím.
Eva Hájková
Máte tam chybu, pane Vožehu. Ten první citát není z 1.Tim.3,16, nýbrž ze 2.Tim.3,16
Otakar Vožeh
Děkuji za upozornění a omlouvám se.
Olga Nedbalová
Myslím, že je úžasné, jak nás Hospodin pomocí Písma dokáže osobně oslovit. Je to sice záznam zkušeností jiných lidí s Hospodinem, ale já skutečně věřím, že Písmo je živé slovo. Proto se někdy může stát, že určité oddíly vnímají lidé různě. Také vnímám sama u sebe jistý „posun“ při četbě Písma, stále objevuji něco nového. Myslím, že Bibli mám na čtení až do konce života. Mít tuto knihu se prostě vyplatí.
Eva Hájková
Pro paní Nedbalovou.
Máte pravdu.
Já si také občas uvědomím, že nečiním, co mám činit.
Eva Hájková
Toto bylo myšleno k vašemu příspěvku z 5.prosince o tom, že člověk by neměl neustále házet kolem sebe biblické citáty, ale starat se také , jestli se jimi řídí.
Olga Nedbalová
Myslím, že je důležité, s jakým úmyslem člověk použije biblický citát. Pokud je to napomenutí v lásce, aby bližní nesešel z cesty, tak je to v pořádku a velmi potřebné. Pokud ale tak činí člověk z pýchy srdce, aby bližního ponížil a odsoudil, tak je to velmi nebezpečné. Děkuji Ježíši, že mi tenkrát otevřel oči a napomenul mě. Právě pomocí Bible.
Eva Hájková
Myslím si, že pan Vožeh má pravdu. Jestliže se Duch svatý někoho zmocní, nemůže ten člověk dělat nic jiného než ho poslouchat. Ztrácí svou vlastní vůli a řídí se Boží vůlí.
Karel Konečný
Jsme na zemi, Duch není fyzikální veličina, a nemůžeme být naivní.
Eva Hájková
Ani lidská vůle není fyzikální veličina. A přitom existuje. Někteří lidé mají tu svou vůli slabou a nechají se ovlivňovat cizí vůlí. Mohou se jich také zmocnit různé závislosti (alkohol , drogy a tak). Chcete říct, že to všechno neexistuje, když se nejedná o fyzikální veličiny?
Otázkou je, co to vlastně znamená vlastní vůle. Vůle našeho těla? Nebo vůle těch, kteří na nás měli největší vliv?
Ale poslouchat Ducha svatého je pro nás jistě to nejlepší.
Karel Konečný
Pro pani Hájkovou: To píšete dobře „Co to vlastně znamená vlastní vůle?“. Vůle našeho těla to je jednak plodící síla, kterou lidé různě ovládají, nebo také neovládají. Tato plodící síla je přirozená pro zachování lidského rodu. Samozřejmě lidé touží také po slasti, a to má spojitost se slabou vůlí, a důvodem často bývá to, že nejsou v životě šťastní, a hledají štěstí kde se dá. Šťastný člověk je však tehdy když životu rozumí, a to je spojeno s tím, že myslí, a k tomu potřebuje mít poznatky, vědomosti, a umět s nimi logicky pracovat. Důležitý je tvůrčí život.
Eva Hájková
Já myslím, že alkoholismus a jiné závislosti napadají i lidi vzdělané, kteří mají velmi mnoho vědomostí. Naproti tomu jiní lidé jim nepodléhají, přestože jejich vzdělání není příliš vysoké.
Karel Konečný
To je pak otázka podle čeho vzdělání posuzujete. Kdy použijete pro vzdělání počet titulů, tak brzy zjistíte, že úroveň je velmi rozdílná. Snadno si všimnete, například když profesor lékařství mluví v rozhovoru jak je tvrdý k sobě, a bude tvrdý i k spolupracovníkům, a jak je dobré pracovat dvacet čtyři hodin denně, celý týden, tak vám lehce přijde na mysl, že je to slaboduchý člověk. Víte dobře, že s tituly se dosti podvádí a klame. Vzdělaný člověk má rozhodně sebereflexi, a dovede se podívat na nějaké téma i ze strany oponentů, a snaží se pochopit jejich názor. Alkoholismus, drogy, a další věci, to jsou prostředky pro únik z reality, která je pro dotyčného těžká, a on chce být šťasten. Dotyčný člověk nechce používat mozek, pro to, aby dovedl překonávat životní překážky.
Jiří Aron
Pro paní Hájkovou: doporučuji Vám neztrácet drahocenný čas diskusí zde s panem Karlem Konečným. Myslím, že se ve Vašem případě jedná o nedoporučované házení perel někomu, kdo o to vůbec nestojí.
Dlouhodobě vnímám, že tento pán na serveru Křesťan Dnes svými příspěvky nikdy nebuduje víru ostatních, naopak vždy ji podrývá.
Viz v této diskusi už jeho 1. příspěvek ze 4. prosince, kde už poněkolikáté opakuje své odmítání myšlenky, že Bible je Boží slovo. Opakovaně se v různých svých komentářích staví nad lidi věřící v Písmo, např. naznačuje, že jsou naivní (dnes v 7:50), když věří v moc a práci Ducha svatého. Neustále obrací pozornost od Boha a Krista na svou víru ve své vlastní vzdělání a ve svůj tvůrčí život, jeho oblíbeným výrazem je mj. slovo „primitivní“. Křesťany považuje za nešťastníky. V podstatě se pořád opakuje, třebaže pod články na různá témata.
Když jej necháme být, třeba jej to nakonec přestane bavit a zapojí se do nějaké skupiny agnostiků. Tam spíše nalezne spřízněnou duši a – namísto trvalé negace – začne být konečně ‚tvůrčí‘.
Karel Konečný
Pane Jiří Arone myslím, že máte pravdu v tom hledisku z Vaší strany. Mě zajímají lidské názory, a myšlení lidí, ale jako agnostik se necítím, a nepřipadlo mi to z mé strany tak negativní.
Jiří Aron
Pro p. Konečného: Opakovaně oponujete různým lidem, kteří zde v diskusích píšou, že spoléhají na Bibli jako na slovo od Boha. Naznačujete jim např., že jejich spoléhání se na to, co je Boží zjevená pravda, je naivní či primitivní. Ale naše víra vychází ze slyšení Božího slova, spoléhá na ně a opírá se. Vy se, naopak, vůči věřícím v Bibli, neustále negativně vyhrazujete, jste proti.
Protože jste už vícekrát a jindy napsal, že Vás více zajímají lidské názory, nazval jsem to agnosticismem. Podle wiki, cituji:
„Podle Huxleyho je agnosticismus důslednou aplikací principu, který lze vyjádřit:
pozitivně: ‚ve věcech myšlení následujte vlastní rozum až tam, kam vás zavede, bez ohledu na cokoliv jiného‘
negativně: ‚ve věcech myšlení neberte za jisté úsudky, jež nejsou či nemohou být dokázány‘ „
Eva Hájková
Myslela jsem si, pane Arone, že nedůvěřujete ani mně. Tedy že příliš nevěříte v upřímnost mého hledání skutečné Boží vůle.
Abych pravdu řekla, já taky někdy přemýšlím, jestli to, co píšu (a nejen sem) není ztrátou času. Ale na druhé straně – ty diskuse čtou i lidé, kteří do nich nevstupují… A nakonec, aspoň si člověk ujasni, kdo vlastně je a co chce.
Jiří Aron
Paní Hájkové: asi to píšete v souvislosti s naší dřívější diskusí, zde v KD, ohledně rozdílných názorů na autoritu Božího slova. Nemůžu to teď v googlu najít, co konkrétního jsme spolu diskutovali, ale vnímal jsem a napsal jsem Vám tenkrát, že pro Vás Bible není nejvyšší autorita ve věcech víry. Není přece možné hledat Boží vůli, pokud jsou nějaké věci, názory, zdroje na stejné úrovni v oblasti poznání Boha jako má být Bible.
Vaše příspěvky zde čtu rád, přijde mi, že máte dobré postřehy a snažíte se vyjadřovat konkrétně k věci a k lidem slušně.
Eva Hájková
Je pravda, pane Arone, že si myslím, že Bůh k nám promlouvá i jiným způsobem než jenom skrz Písmo. Ale věřím, že Bůh s každým člověkem jedná trochu jinak – podle toho, co je pro daného člověka nejlepší. Že jsou tedy i lidé, pro které je Písmo jednoznačně nejvyšší autoritou.
Pro mě je nejvyšší autoritou Duch svatý. Pokud jde o to, že Duch nemůže být v rozporu sám se sebou (jak se tady o tom často píše), pak musím napsat, že se mi už nezdá, že bychom například my dva byli v rozporu. Prostě to tak necítím.
Jiří Aron
Obecně máte samozřejmě pravdu, že Duch nemůže být v rozporu sám se sebou.
Platí současně i to, že Duch, autor Bible, nemůže být v rozporu se svým vlastním textem. Škoda, že nemohu najít to konkrétní, na čem jsme se tenkrát neshodli, snad si ještě vybavíte odkaz Vy sama.
Je nebezpečné tvrdit, že Duch, ne Písmo, je pro Vás nejvyšší autoritou, bez toho, abychom současně v Písmu jeho pečlivým studiem (kontext literární, historický, výklad SZ skrze NZ, vnitřní kontext bible) a s modlitbou, vycházející z poznání Písma, zkoumali, jestli vše z toho, co vnímáte jako řeč Ducha, je pravda a že to není klam. Takto, bez zakotvení v Písmu, už vzniklo a bují řada sekt a falešných učení. Čímž rozhodně neoznačuji za sektáře Vás osobně, myslím to jako obecné pravidlo..
Eva Hájková
Ne. Sektářka určitě nejsem. Sektáři bývají většinou nesnášenliví. Písmo čtu, ale nemám nějaké mimořádné znalosti. Začala jsem dost pozdě a paměť mě někdy zlobí.
Občas se i modlím. Ale jinak jsem přesvědčena, že Bůh ví, co potřebujeme, aniž bychom o to museli prosit. A také, že všechno, co chceme, nemusíme dostat.
Nelíbil se vám můj článek o Jidášovi, pokud si vzpomínám. Už nevím, jak se jmenoval. Podruhé bych ho už nenapsala, protože už nechci nikoho ovlivňovat stran těchto záležitostí. Takže se vám za něj omlouvám.
Jiří Aron
Děkuji za připomenutí, že to mělo nějakou souvislost s Vaším článkem o Jidášovi: Úvahy o spáse. Takže jsem to už našel. Diskutoval jsem pak s Vámi o tomto článku pod tímto odkazem: https://www.krestandnes.cz/dan-drapal-muze-krestan-prijit-o-spaseni/.
I Vaše poslední věta nahoře jasně ukazuje, že sektářkou rozhodně nejste!
A nikdy není pozdě začít vážně s Biblí. Osobně miluji komentář McDonalda k NZ, je v češtině a vřele doporučuji. Kromě jediné oblasti eschatologie je ta kniha pro mne hluboká pokladnice moudrosti o Kristu, církvi, milosti, spáse, věčném životě, společenství v církvi atd atd..