Dan Drápal: Slamění panáci

Před dvěma lety byla uzavřena dohoda mezi Evropskou unií a Tureckem. Evropa bude Turecku platit miliardy eur a Turecko zabrání masivní migraci ze svého území především do Řecka. Dohoda nějakou dobu fungovala, ale vzhledem k politickému vývoji na Blízkém východě fungovat přestává. Po určitou dobu byla cílem migrantů především Itálie, pak ji na čas vystřídalo Španělsko, pak padla v Itálii vláda, jejímž ministrem vnitra byl Matteo Salvini, takže Itálie migranty opět přijímá, ovšem v posledních měsících setrvale stoupá proud migrantů z Turecka na řecké ostrovy, kde již propukla humanitární krize. (V situaci, kdy jedna toaleta připadá na sto lidí, už lze o humanitární krizi mluvit zcela oprávněně.)

Snažím se již několik let ve svých článcích upozorňovat na to, že co se týče migrace, chybí Evropě promyšlená strategie, a pro to, co se děje, se dá oprávněně použít termín „flikování“. Když jsem se pokusil nějak zachytit póly diskuse, jak probíhá v naší zemi, a – velice zjednodušeně, což jsem od počátku přiznával – jsem mluvil o dvou pólech, „sluníčkářském“ a „okamurovském“, byl jsem nařčen mimo jiné z toho, že bojuji proti slaměným panákům, které jsem si sám vymyslel. Povzdechl jsem si a pomyslel jsem si: Kéž by to tak bylo. Kéž by šlo jen o slaměné panáky.

Mezitím se mi dostalo do rukou (pardon, co počítače) interview Martina Veselovského s izraelským bezpečnostním odborníkem Dr. Danem Schueftanem, který byl poradcem několika premiérů. Velice doporučuji všem, aby si toto interview poslechli. Najdete ho na adrese https://www.youtube.com/watch?v=1DXBL5SrURY. Pan Schueftan nám klade otázky, které jsme si dávno měli položit my sami. Volám ho tedy na pomoc: Nedáte-li na mě, zkuste si poslechnout jej.

Kdybych chtěl být kousavý, mluvil bych o tom, že se – údajně neexistující – „slamění panáci“ přece jenom ozvali, ale nechci být kousavý, protože klíčový příspěvek sepsala dáma: „Pane Drápale, tady píšete, že se [migranti] chtějí mít líp. Je to omyl. Pokud se chce někdo mít líp, tak prostě ať jsem kde jsem, najdu si práci, platím daně a snažím se přizpůsobit společnosti ve které jsem. Tito příživníci, kteří se sem ženou, se nechtějí přizpůsobit, ale chtějí si podmanit společnost, do které došli. Chtějí dávky, byty, přidělené ženy a pracovat v životě nebudou. V podstatě, je to plánovaná islamizace Evropy. jejich imámové, jim vtloukají do hlavy, že jim všechno Alláh dal. Jsou přesvědčeni, že jsou nadlidi.“ Na to jeden poměrně vzdělaný člověk reagoval postem, začínajícím slovy: „Vystihla jste to přesně.“

Nebudu teď řešit „slaměné panáky“, protože lidé takto smýšlející žijí mezi námi a já se nevzdávám naděje, že snad – alespoň někteří z nich – budou přístupní argumentům. Měli bychom totiž správně rozumět problému – když mu neporozumíme, nebudeme schopni ho řešit.

Tedy: „Chci-li se mít líp, najdu si práci, ať jsem kde jsem.“

Kéž by to bylo tak jednoduché! Před několika lety odstartovala „arabské jaro“ sebevražda mladého Tunisana, který sice měl vysokoškolské vzdělání, ale práci v oboru nenašel a prodával načerno zeleninu, aby uživil rodinu. Přistihla ho policistka, která ho ponížila a znemožnila mu dále pracovat. Představa, že si „najdu práci ať jsem, kde jsem“, je zcela naivní. Práci si jistě můžete najít, ale vydělat si můžete jen tam, kde je právní stát, kde získáte povolení k práci i bez astronomických úplatků a kde vás o váš výdělek nepřipraví mafie.

„…platím daně…“

Asi vás překvapí, že třeba v takovém Iráku se daně neplatí, ba dokonce že tam stát platí lidem, aby – mám-li to říci lidově – „nedělali bordel“. V praxi to vypadá tak, že v zemi je spousta státních zaměstnanců, kteří berou plat za práci, která je často zcela fiktivní. V Iráku totiž, dá se říci, „peníze tečou ze země“ v podobě ropy.

Problém je, že státy, kde se nemusí platit daně, jsou na tom dlouhodobě vždycky bity a demokracie tam má malou šanci. Země, které nemají žádné nerostné bohatství, nebo ho mají jen malé, se musí více snažit a je v nich větší pořádek. (To platí jak o námi často zbožňovaném Švýcarsku, ale i o nás samotných.) Obyvatelé vědí, že musí platit daně, ale právě proto se také zajímají, nač jsou tyto daně použity. Takže: Potenciální migranti daně neplatí, nemusí, ani nemohou.

Dále: „Tito příživníci, kteří se sem ženou, se nechtějí přizpůsobit, ale chtějí si podmanit společnost, do které došli.“

Zase vedle. Vedle především pro naprostou generalizaci. Mezi ekonomickými migranty je spousta těch, kteří by se rádi přizpůsobili, kteří naši společnost ovládnout nechtějí, chtějí pracovat a „normálně žít“. Ano, jsou i takoví, kteří si naši společnost podmanit chtějí. Co k tomu „slamění panáci“? Sluníčkáři popírají, že migranti mohou představovat nebezpečí, anebo toto nebezpečí bagatelizují. Okamurovci (nemyslím „ty skutečné“, ale ty slaměné panáky, které si vymyslel Dan Drápal – jistě mi rozumíte) tvrdí, že všichni si nás chtějí podmanit a jsou to všechno ďáblové, kteří nás chtějí zničit. Slova o tom, že chtějí „přidělené ženy“, jsou samozřejmě zcela mimo, nicméně… i tato slova, ač v zásadě lživá, nám mohou připomenout vážnou a nepříjemnou skutečnost: Mezi migranty vysoce převažují muži, kterým žádné ženy přiděleny nebudou, a tak se dalo a dá očekávat, že ve společnostech s vysokým podílem migrantů poroste počet znásilnění, což se ostatně již děje a je to statisticky zdokumentováno. To samo o sobě s náboženstvím nebo kulturou nesouvisí; kdyby se Skandinávci dostali nějakým řízením osudu do podobné situace, v jaké jsou Súdánci nebo Eritrejci, bylo by to stejné. Ovšem že řešení problému bude těžší, pokud jde o kultury, v nichž žena vždy hraje druhé housle, je také pravda. Ti, kdo hledají nějaké řešení migračního problému, by měli jistě o těchto souvislostech uvažovat.

Ať se to sluníčkářům líbí či nelíbí, naše civilizace je v nebezpečí. Měli bychom hledat řešení, ale nesmíme při něm ztratit lidskost. A neměli bychom podléhat různým klišé, která lze snadno odhalit a vyvrátit.

Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin

Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.

Rádi byste nám pomohli pokračovat v této misi a měli tak možnost se na ní spolu s námi. 

 

Autor je teolog a publicista  Datum: 16. října 2019  Foto: screenshot YouTube –  Dr. Dan Schueftan

Tags: ,,

15 Komentáře

  1. Už si asi dlouho nevystačíme s tím „ať si zůstanou, tam, kde jsou, hlavně ať nám nechodí sem“. Protože jestliže „tam venku“ je to hrozné, pak se pochopitelně budou všichni tlačit sem. Svět už globalizovaný je a my tomu těžko zabráníme.
    Ano, je důležité, aby stát dobře fungoval. Nedávno o tom psal Ivan Štampach na Referendu:
    http://denikreferendum.cz/clanek/30282-k-cemu-je-nam-stat

    Odpověď
  2. Na migraci vydělávají pašeráci, se kterými kooperují neziskovky financované z EU. Tento obchod dokázal překazit Salvini a následně byl odstraněn spoluprací levice a pravice v Itálii za potlesku z Bruselu. EU pouze pořádá sumity, které k ničemu nevedou. A pořád se snaží ty přebytky migrantů dostat do států V4, které o ně nestojí. To ani ti naši komunisté nebyli takoví duráci.

    Odpověď
  3. Kdo je vlastně slaměný panák? Podle mne jsou to právě ti, co takto vidí a hodnotí svět. Jsou snad imigranti a současné, stále se zvětšující rozdělení světa na dva tábory, výsledkem činnosti slaměných panáků? Byl a je snad Kristus slaměný panák? Byli Izák a Izmael slaměnými panáky s vymyšlenými rozdílnými charakteristikami? A pokud ano, tak by celé Písmo bylo naplněno pouze slaměnými panáky. Dění v tomto světě je příliš reálné a kruté, tak jak můžeme vidět v dalším novém válečném konfliktu, jehož obětí a důsledkem zase budou lidé na útěku a bez domova. Bohužel, opět to nebudou slamění panáci.

    Odpověď
  4. Jak jsem psal, řešením je globální loterie prosazená OSN a její výtěžek musí jít na rozvoj třetích zemích (při současné korupci by to ale bylo spíše zneužito a rozkradeno).

    Při současném neřešení imigrace je jen otázka času kdy dojde k válce v Evropě nejdřív bude mít charakter občanské války…později náboženský….kde zvítězí Islám, který se pak s radostí zbaví všech duhovo – genderových spojenců, kteří je původně naivně vítali a podporovali.

    Odpověď
  5. “ Mezi migranty vysoce převažují muži,“

    a) ano .. v první fázi to byli především muži . .protože
    1) se předpokládalo, že lépe překonají nebezpečí cesty
    2) a hlavně věřilo se na „spojování rodin“, tj. že ženy a děti budou moci .. už bezpečně .. přijet za nimi.
    b) pak přijímající země to spojování omezily .. a (asi) výsledkem toho bylo
    „Poprvé od počátku migrační krize v loňském roce přichází do Evropy více žen a dětí než dospělých mužů. Tvoří téměř 60 procent všech migrantů, kteří v současnosti překračují hranici Řecka s Makedonií, tvrdí Dětský fond Organizace spojených národů (UNICEF). Ve srovnání se situací před půlrokem se podíl dětí mezi migranty prý až ztrojnásobil.“ (info 2. únor 2016)

    https://www.e15.cz/zahranicni/unicef-zeny-a-deti-tvori-az-dve-tretiny-nynejsich-uprchliku-1267847

    Odpověď
  6. Myslím, že se autor zmítá mezi tím, že je zhnusen odmítavými a drsnými reakcemi na uprchlíky a současně chce kvůli svým obavám pokud možno zůstat v táboře odmítačů imigrace. Tak se snaží sluníčkáře (příznivce imigrace) charakterizovat nesmyslně – aby si zakryl, že se v něm rodí také spíše sluníčkář – opravdu jsem hluboce přesvědčen, že neomezenou imigrace a neplatnost zákonů si nikdo nepřeje (či snad jen zcela mizivý počet tzv. sluníčkářů). Podobně si myslím , že jen málo odpůrců imigrace by bylo ochotno vraždit.
    Autor opravdu vytváří slaměné panáky – přisuzuje nesmyslné názory okolí. Tak tedy třeba já jsem příznivec imigrace – jde o lidi v zoufalé situaci a pomoci jim pokládám za povinnost – samozřejmě velmi omezeně a pokud možno bezpečně. A rozhodně zákony musí platit. A připadá mi urážlivé, pokud mi někdo podsouvá podobné postoje jako to dělá autor Určitá rizika to samozřejmě přinese – a myslím, že skoro nikdo nebude zpochybňovat, že rizika zde jsou. Věřím, že zrovna cirkev by měla být spíše tím, kdo zdůrazňuje milosrdentsví než obavy a rizika s pomocí spojené. Rizika jsou také legitimní do diskuze. Život sám je ale rizikový, poodbně misie mezi jinověrci. Samaritán pomohl jinověrci, farizej a kněz neměli čas a možná také vnímali spíše rizika.
    Autorovy pozice jsou velmi vyhraněné a extrémní. Když jsem zde napsal, že by snad přijetí vybraných a prověřených 500 imigrantů ročně bylo zvládnutelné, za situace, kdy jiné státy přijímají okolo 100 tisíc, autor zareagoval zcela hystericky. Odpověděl mi, že přijetí jen 1 muslima již statisticky zvyšuje ohrožení a dále, že s tímto názorem je mou morální povinností až někoho muslimové zabijí, tak se jít osobně omluvit pozůstalým. Osobně si myslím,, že autor (a redakce) svými články nese určitou spoluzodpovědnost za ty vyhraněně protimuslimské a protiimigrační postoje ve společnosti. Kdo vytrvale seje vítr, sklízí bouři. Když budu vytrvale šířit (silně přehnané) obavy, nesu určitou spoluzodpovědnost za to, až nějaký úzkostlivý člověk začne ze strachu vraždit. Mimo jiné se do těchto diskuzí natáhli nenávistní lidé, kteří křesťané často ani nejsou, ale těší je tato protimuslimská tématika. Podezřívám některé z nich, že jsou za své reakce placeni a schválně zde šíří strach a špínu a odmítání EU. Prostor pro takové diskuse by křesťanský server snad ani neměl dávat.
    Jsem také znechucený tou stálou kartou znásilňování, kterou autor vytrvale zdůrazňuje. Rizika imigrace jsou spíše jinde. Již jsem se k tomu vyjadřoval opakovaně. Souhlasím, že přijetí imigrantů zvyšuje riziko znášilňování. Ovšem zcela chybí kontext. Za situace, kdy ročně je v ČR znásilněno minimálně 5 tis. dívek a kdy dle výzkumů až 30% dívek začíná svůj sexuální živiot znásilněním a kdy minimálně 10 % žen tuto zkušenost má, není, myslím, na místě uvažovat, jak radikálně by stouply statistiky, pokud bychom přijali třeba 500 imigrantů. Autor znásilňování ošklivě připisuje především muslimským imigrantům – třeba ve Švédsku. Je to laciné, nepoctivé a velmi zavádějící.

    Odpověď
  7. Já myslím, že autor se ničím nezmítá, ani se nestává sluníčkářem, ani nechce být v žádném táboře. Ony (politické či názorové) tábory nejsou nic dobrého, protože člověk se pak stává jejich zajatcem.
    Autorovy názory nepovažuji za nijak extrémní. Nepřipadá mi, že je zásadním odpůrcem, i když není ani příznivcem imigrace. Jen upozorňuje na možná rizika.

    Odpověď
    • Pokud byste četla autorovi články dlouhopu dobu, objevila byste ostré veletoče od zdi ke zdi. Třeba od akceptace k ostrému odmítání EU a zase zpátky k pochopení, že lepší alternativa není. Některé autortovy názory jistě extrémní jsou. Třeba ten mnou citovaný o tom, že i přijatý 1 muslim již zvyšuje pravděpodobnost teroristického útoku. Přečtěte si články v minulosti – zcela extrémním a zásadním odpůrcem imigrace byl.

      Odpověď
      • To je možné, já ho sleduji teprve asi dva roky. Ale člověk přece může změnit názor. Třeba proto, že stále poznává nové a nové věci a přemýšlí o nich.

        Odpověď
  8. Co člověk, to jiný názor. To je ale pro tento svět přece typické. Poněkud se divím autorovi komentáře, že se viditelně až příliš nechává „vtáhnout“ do jeho děje a poctivě se snaží vidět problémy že všech možných úhlů. Jenomže naše schopnosti na to nestačí a kdyby ano, musel by být svět zcela jinde a role Krista by byla zbytečná. Znovu opakuji, že autorovy úvahy vychází z poctivé snahy být korektní, ale ta skutečná pravda je ukrytá v Písmu a ne ve znalostech, přehledu, informovanosti, citech a pod.

    Odpověď
    • „Jenomže naše schopnosti na to nestačí a kdyby ano, musel by být svět zcela jinde a role Krista by byla zbytečná. “
      Já myslím, pane Krejčí, že právě Kristus člověku umožňuje vidět víc než vidí člověk, který je mu vzdálen. Tedy umožňuje i vidět problémy že všech možných úhlů, nikoli jen z toho svého, úzce vymezeného.

      Odpověď
  9. Paní Hájková, paradoxem je, že Písmo odhaluje falešnou podstatu tohoto světa a jestliže chceme najít pravdu, tak tou pravdou je, že ona je právě mimo tento svět. Autor komentáře stále vyvíjí v tomto „stylu“ nazorovou aktivitu, ale vždy bude pouze s relativním výsledkem. A Písmo ani Kristus nám nepřišel radit jak v první řadě „ukocirovat“ tento svět, ale jak se z něho vysvobodit. Je samozřejmě plně záležitosti autora, z jakých hledisek a kritérií vychází, ale podle mého názoru se takto dostává do podobného střetu jako církev, pro kterou je simbioza světa a duchovna charakteristické.

    Odpověď

Zanechej svou odpověď

Tvoje e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Děkujeme za váš komentář