Co budou lidé za nějakých třicet let (bude-li svět ještě existovat, což je sice pravděpodobné, ale ne samozřejmé) považovat za nejdůležitější událost první poloviny roku 2020? Ještě před dvěma měsíci bych přinejmenším připouštěl, že by mohlo jít o závažné prohloubení katastrofálního sucha; teď je ovšem už jisté, že tomu tak nebude. Dalším přirozeným kandidátem je pochopitelně pandemie COVID 19, a je možné, že tento kandidát vyhraje. Obávám se však, že by to mohla být ještě jiná událost, která se rodí a možná odezní, ale možná také ne. Mám na mysli anarchii ve Spojených státech.
Současný pohyb odstartovala chladnokrevná vražda, které se dopustil bílý policista na Afroameričanovi Georgi Floydovi, který byl dříve odsouzen za trestný čin a nyní měl být zatčen pro podezření, že se dopustil dalšího. Záběr z jeho zatýkání je volně přístupný na internetu.
Pachatel – policista – jistě netušil, co jeho počínání vyvolá. Čeká ho soud a trest, a to je správně. Po celé události, která není ve Spojených státech ojedinělá, se vzedmula vlna protestů proti policejnímu násilí.
Zbytečné policejní násilí nesmí být tolerováno, o tom žádná. Nicméně abychom správně zhodnotili situaci ve Spojených státech, nesmíme vycházet pouze z tohoto medializovaného případu. Pro správné zhodnocení bychom potřebovali následující statistiky:
počet Afroameričanů zabitých bílým policistou
počet Afroameričanů zabitých afroamerickým policistou
počet bílých zabitých bílým policistou
počet afroamerických policistů zabitých Afroameričanem
počet afroamerických policistů zabitých bělochem
počet bílých policistů zabitých bělochem
počet bílých policistů zabitých Afroameričanem.
Pro zajímavost uvedu jediné číslo jakoby z pozadí: Ročně ve Spojených státech zahyne ve výkonu služby asi tisíc policistů. Ve Spojeném království to prý loni byli dva.
Ať už jsou statistická čísla jakákoli, jistě neospravedlňují to, co se v Minneapolis stalo. Nicméně někteří přemýšlivější lidé by si mohli položit otázku, zdali správnější heslo pro nápravu poměrů by nemělo znít ALL LIVES MATTER („Na všech životech záleží“) místo BLACK LIVES MATTER („Na černých životech záleží“). Jisti si můžeme být rovněž tím, že kdyby afroamerický policista zabil bělocha, mediální pozornost by to nevzbudilo.
Mnozí začali ve Spojených státech volat po zastavení financí pro policii, případně po jejím úplném zrušení. Většina politiků a celebrit ví, co by to znamenalo, nicméně bojí se ozvat, a když jsou dotázáni, dávají mnohdy vyhýbavé odpovědi. Při prvním rabování v Minneapolis dostala policie rozkaz nezasahovat. To těžko mohlo rabující nepovzbudit.
Bude-li zrušena policie, bude se muset každý bránit sám. Zločinci se totiž nezruší. Jen budou mít volnější pole působnosti. Elit se to patrně příliš nedotkne – ty většinou žijí v domech či areálech s ochrankou. Anarchie, která nastane, postihne mnohem více chudinu a nižší střední třídu. Těžko ale dnes Američanům radit, aby změnili zákony umožňující občanům pořídit si střelné zbraně.
Současný stav nevyvolalo nějaké prohloubení systémového rasismu. Od hnutí za občanská práva v šedesátých letech nebyly přijaty žádné zákony, které by Afroameričany nějak omezovaly – právě naopak. Současný stav je výsledkem určité intelektuální atmosféry, které se podařilo zmást pojmy a přesvědčit nejmladší generaci, že v Americe je všechno špatně a že násilí je povoleno. Svoboda slova byla prohlášena za privilegium bílého muže. V současné Americe je možno spatřit hesla SILENCE = VIOLENCE (Mlčení je násilí). Kdo mlčí, kdo se tedy nepřidá k hlasitým protestům, dopouští se násilí. A na násilí lze odpovědět násilím, že ano.
Ve velkém městě Seattlu na Západním pobřeží Spojených států vyhlásili anarchisté „autonomní zónu“ a obsadili jednu policejní stanici. Prý je to něco mezi protestem a happeningem. Prezident Trump vyzval starostku města, aby zjednala pořádek. Ta to odmítla. Prezident Trump hrozil, že pořádek udělá sám, ale neudělá. Spojené státy nejsou Rusko, a prezident tam nemá takovou moc, aby mohl do města vyslat armádu.
Nám byla v roce 1948 totalita vnucena, i když jsme tehdy udělali dost pro to, aby mohla být nastolena. Němci si ji v roce 1932 zvolili sami. Američané si ji volí možná právě teď.
Jeden starší americký novinář před dvaceti lety vyprávěl studentům žurnalistiky, jak se bavil s jakýmsi ruským novinářem o svobodě slova. Rus prohlásil: „My máme také svobodu slova. Jenže máme taky zákony, které zakazují lhát.“ Před dvaceti lety se tomu studenti zasmáli. Tutéž příhodu prý vyprávěl letos z jara znovu, opět studentům žurnalistiky. Tentokrát se už nesmál nikdo.
V určitých kruzích už máte povinnost vyznávat stávající a stále se měnící ideologii. Když tak nečiníte, můžete přijít o práci.
Asi se na mě sesypou nadávky zleva i zprava, ale troufnu si tvrdit, že máme šanci být zemí, kde se svoboda slova udrží snad nejdéle. A ke všemu tak budeme ve společnosti se státem Izrael. Aspoň něco mě na té současné situací těší. Nicméně to, co se teď děje v Americe, je fakt průšvih. Jak na to budou hledět lidé za třicet let?
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novinAbychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor je teolog a publicista Datum: 17. června 2020 Foto: Wikimedia Commons – protesty v USA
37 Komentáře
Miloš Machát
Dobře napsáno, pane Drápale.
Jiří Serbus
Díky Dane za Tvůj komentář!!
Karel Krejčí
Předem podotýkám, že má připomínka ke komentáři vůbec není věcná, pouze reaguji na obsah první věty: „bude-li svět ještě existovat, což je sice pravděpodobné, ale ne samozřejmé“. Když pominu události krátkodobějšího charakteru, které jsou v Písmu předpovězeny a ještě se viditelně nenaplnily, pak tu ještě máme období tisíciletého království, což zaručuje normální životní podmínky na Zemi minimálně na tuto dobu. Je možné, že tato doba nemusí být tak přesná, jak jsme zvyklí běžně určovat čas a vnímat jej „pozemsky“, ale na druhé straně, nikdo tento specifický a časový úsek nezpochybňuje. Proč je tedy hned na začátku komentáře taková irelevantní úvaha?
Arnošt Kobylka
Což samozřejmě platí pouze tehdy, pokud nejsme amilenialisty…
Konečný Fr.
Putin již také kritizuje vývoj v USA, to by se v Rusku stát nemohlo. A u nás se politici stále zaklínají Západem. Který ten Západ mají na mysli. V USA nic moc, v Dijonu si vyřizují účty Čečenci s Maročany a dělají nám výbornou reklamu, protože leckde si pletou Čečence s Čechy.
Petr Adamec
Vím o těchto věcech minimum… tak se mi nechce moc reagovat.
Nemohu se ale zbavit silného dojmu, že problém je jinde. Afroameričané mají dlouhodobý pocit, že sice právně je vše v pořádku, ale úplně rovnoprávní nejsou, jsou občany druhé kategorie. (Mimochodem podobně jako arabové v Izraeli.) A že policie je rasistická. To není otázka nějakého přesvědčování posledních let. To bylo i dříve… a stále je to silné. Pamatujete se na tu kauzu černého fotbalisty, jmenoval se asi Simpson, který zavraždil svou manželku? Špičkový obhájci přesvědčili (převážně černošskou) porotu, že je možné, že rasističtí policisté důkazy podvrhli ze závisti k hvězdně bohatému a slavnému Simsonovi. Jde o kauzu starou asi 20 let? Psalo se o tom, že běloši prostě mají k policii důvěru, černoši ne. A podobná šílená teorie pro ně není za hranicí možného. Protože mají prostě špatné zkušenosti. Tuto nedůvěru se zjevně nepodařilo zlepšit. Spíše naopak.
Většina američanů zjevně tento problém vidí jinak než autor a nemyslím, že jde o plody nové intelektuální atmosféry.
Každopádně je to opravdu bolavý problém… zvláště za situace, kdy bílí středostavovští američané se stávají v US menšinou. Rušení policie je nesmyslné. Ovšem je možné, že současné hnutí přinese pozitivní posun.
Peter
Naozaj je to len o policajnom násilí?
https://www.theguardian.com/sport/2020/jun/14/alice-dearing-i-dont-want-to-always-be-referred-to-as-the-black-swimmer-from-britain
https://www.theguardian.com/us-news/2020/jun/06/charles-cq-brown-black-air-force-general?CMP=Share_iOSApp_Other
Arnošt Kobylka
Nesouhlasím s tím přístupem ke statistice. A pak, příspěvek přehlíží tzv. nepřímou diskriminaci, kdy zdánlivě neutrální pravidlo reálně diskriminuje některou chráněnou skupinu.
Historicky mají bílí američané ve vztahu k černým másla na hlavě až dost. Nejprve si je jako dobytek nechali lovit a přivážet v lodích z Afriky. V USA s nimi nakládali jako s osobami bez jakékoliv subjektivity a to ani morální, například svatby otroků nebyly uznávané a páni mohli jakkoliv svévolně zasahovat do rodinného života. Pak, když zjistili, že vzdělání černých může vést k povstáním apod., tak zakázali je vyučovat čtení a psaní zákonem, přikazovali pánům aby je tvrdě trestali. Tam už nevadilo, že je to soukromé vlastnictví, báli se šíření nepokojů z farmy na farmu. Samozřejmě přitom někdy neuznávali potřebu kázání evangelia, zakazovali i černošské shromáždění apod. Maximálně najímali kazatele, kteří jim přišli říct: Poslouchejte pány, nekraďte jim jídlo atd.
Pak přišla občanská válka, která více vznikla kvůli secesi jižních státu a jejich útokům na federální pevnosti na svém území, než kvůli černochům. Nicméně byla vedena proto, že se jižní státy báli zákazu otroctví a chtěli se mu vyhnout stůj co stůj. Proto nakonec k osvobození otroků došlo. Jenže když se Sever snažil prosadit za vojenské okupace Jihu svoji vůli, došlo ke vzniku Ku-Klux-Klanu a dalších aktivit vůči jednak černochům, kteří si moc dovolovali, například dostali úřad, jednak proti republikánským politikům, kteří přicházeli na Jih zavést správu. (Často to však byli ti horší a všeho schopní – přišli s taškou – odtud taškáři.) Zároveň byl zaomenut slib, který by asi zřejmě pomohl, že – ať už pozemkovou reformou, nebo prostě dalšími zábory na západě – bude černé rodině poskytnuta mula a 16 ha půdy. Přes neúspěch období Rekonstrukce Jihu na severu převládly názory, že je třeba jižním státům usnadnit návrat do Unie, což se stalo. V následujícím období Jižní státy přijali jednak řadu opatření, aby černým zabránili volit, jednak často zákony, které se nelišili příliš od otroctví (povinný zápis do služby k pánovi na celý rok, bez toho kriminál apod.). A vedle toho přísnou segregaci, zákazy multirasových manželství atd.
Poté co se válka změnila v legendu začaly na počátku 20. století různé spolky, jako „Dcery Jihu“ vybírat na pomníky hrdinům boje proti Severu a připomínat zašlou „otrokářskou slávu“ Jihu. V hnutí za občanská práva si do 60.let černí vybojovali zrušení zákonných omezení volit (ne všude), segregace, právo navštěvovat bílé školy apod.
Nicméně ta překážka tam stále ještě je. Jednak majetková (černí vlastní menší díl majetku, než odpovídá zastoupení), školní a bytová (stále je ještě přistěhování černochů do bílé čtvrti zvláštní a odtud pak jsou kvalitní a nekvalitní školy podle distriktů), náboženská (většina církví je segregovaných),policejní (policie v USA si občas dovolí věci, nad nimiž jde rozum stát – např. v NY bylo legální držení 25g trávy, pokud nebyla na veřejnosti. Policie standardně při kontrole nutila vysypat kapsy – a tím už byla tráva na veřejnosti a dotyčného zatýkala, než to zakázal po letech policejní šéf. Tohle by v méně zákonické zemi (doslovné zákonictví pro spoluexistenci kultur je klíčové) prostě neprošlo přes soudy. Četl jsem, že tam kde se tlačí na výkony policie, takse zvyšuje procento kontrol černochů. protože tam skoro vždy něco najdou…
Bílí a černí Američané mají mít stejné právo před zákonem = poměr zatýkáním kde dojde k zabití by měl odpovídat poměru obou populací. Policista by se neměl řídit barvou pleti a střílet na černé dříve, protože se jimi cítí (třeba i reálně) více ohrožen. To už je vlastně zakázaný předsudek, byť třeba zkušenost je to pravdivá. Ale zaměstnanec státu se podle toho nesmí rozhodovat.
Minimálně by měl poměru obou populací odpovídat poměr zpackaných zatčení neozbrojených osob. Maximálně by to ještě mohlo být ovlivněno poměrem počtu zatýkání, ale ten je údajně také v neprospěch černých více než je míra zločinnosti.
Četl jsem, že USA je velmi skvělá země pro úspěšné. Ale velmi krutá na neúspěšné.
Eva Hájková
Neumím posoudit, nakolik ty statistiky o něčem vypovídají, ale podle mě nelze říct, že zločinnost musí být rovnoměrně rozdělena mezi černochy a bělochy. Myslím si, že zločinnost se žádným takovým pravidlem neřídí. To, že někdo z toho pak něco vyvozuje (například rasistické názory), to je už druhá věc – naše vlastní interpretace jakýchsi čísel.
Nepochybuji o tom, že v USA se v ještě stále vyskytuje latentní rasismus, a to i mezi policisty. Je sice hezké, že předsudky jsou zakázány, ale vyjde to asi tak nastejno, jako když zakážete emoce. Nespraví to ani pozitivní diskriminace nařízená zákonem.
Částečně je jádrem pudla ta úspěšnost, o níž se zmiňujete v závěru. Domnívám se, že úspěšnost je v USA všeobecně uznávanou modlou bílých i černých. Jejím rubem je pohrdání těmi, kdo úspěšní nejsou. Předpokladem úspěšnosti je mimo osobní schopnosti i určitá úroveň – kultura prostředí z něhož pocházím, sociální kapitál, rodinné zázemí, atd. Úspěšní opravdu nemohou být všichni. A úspěšnost, podobně jako zločinnost, se pravděpodobně neřídí předpokládanými procentuálními poměry. A zase platí: aniž bychom z toho mohli usuzovat na vlastnosti rasy.
pavel v
Tento článek vychází z falešných údajů. Například tvrzení „ročně ve Spojených státech zahyne ve výkonu služby asi tisíc policistů“, není pravdivé. Ve skutečnosti je to průměrně kolem 100 policistů. Polovina z nich zemře při nehodě a druhá polovina při násilném incidentu. Falešný údaj o zabití 1000 policistů vznikl možná omylem. Ve skutečnosti policisté v USA ročně zabijí přibližně 1000 lidí. Zdroj: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/vecne-a-bez-emoci-tohle-rikaji-o-nasili-a-rasismu-policie-v-usa-cisla-108612
V článku se píše: “ Spojené státy nejsou Rusko, a prezident tam nemá takovou moc, aby mohl do města vyslat armádu.“ To také není pravda. Při nepokojích v Los Angeles v roce 1992 prezident George Bush starší armádu nasadil . Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Nepokoje_v_Los_Angeles_1992
Autor píše: „Jisti si můžeme být rovněž tím, že kdyby afroamerický policista zabil bělocha, mediální pozornost by to nevzbudilo.“ To je neprokázaná domněnka. Nevěřím, že kdyby černošský policista klečel bělochovi na krku přes osm minut a kolemjdoucí lidé by toho černošského policistu upozorňovali, že běloch už asi umírá, že by takový incident vzala média jako cosi běžného.
„V současné Americe je možno spatřit hesla SILENCE = VIOLENCE (Mlčení je násilí). Kdo mlčí, kdo se tedy nepřidá k hlasitým protestům, dopouští se násilí.“ V tomto hesle je ukryta hluboká pravda. Tak například v Číně jsou politickým vězňům odebírány tělesné orgány pro účely transplantace (na kšeft). Každý, kdo se tvrdí, že bychom měli s Čínou udržovat přátelské styky (mlčí k tomu, co se tam děje) je spoluviníkem tamního násilí! Každá totalita je založena na vyvolání strachu, aby se nikdo neodvážil ozvat na obhajobu perzekuovaných.
Autor článku naznačuje, že v USA vznikla jakási totalita, že společnost ovládána liberály. Kdo se postaví na odpor, přijde o zaměstnání. Věřím, že takové nezdravé jevy v USA skutečně nastávají. Ale věřím i druhé straně, že při stejných schopnostech snadněji sežene zaměstnání běloch než černoch. Americká společnost je rozdělena. Běloši nemají důvěru k černochům a naopak. Kde jsou kořeny této animozity? Kdo a proč ji vyvolal? Můžeme se poučit z historie. Každý totalitní vládce postupuje stejně. Nejprve vytvoří veřejného nepřítele. Pro Hitlera to byli židé (žid=bankéř=lichvář). Posléze se tento politik prohlásí za spasitele, který společnost domnělého nebezpečí zbaví. Když Trump kandidoval na prezidenta, vytvořil narativ utlačovaného bílého muže. Jeho kandidaturu pak podpořily odbory amerických policistů, které v Minneapolisu i řadě dalších amerických měst pomáhají bránit postihům policistů, kteří poruší pravidla. Odbory například blokují reformy, které by měly zajistit rovné zastoupení černošských policistů, zahlazují jejich rasistické projevy, nebo dokonce vyplácejí stovky dolarů „podpory“ policistům, kteří někoho ve výkonu služby zabili. https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/kazdy-den-vas-nekdo-muze-zabit-slysi-americti-policiste-pri/r~96d82cb4a63611ea8972ac1f6b220ee8/ V naší zemi rozděluje společnost prezident Zeman. Úspěšně se mu podařilo vytvořit obraz nepřítele, kterého nazval „pražskou kavárnou“. Lidé mdlého rozumu skutečně věří, že pomyslná pražská kavárna jim chce diktovat.
Mají Rusové zákony, které zakazují lhát? Možná mají, ale na Vladimira Vladimiroviče se určitě nevztahují.
Petra R. Kaprálová (PRK)
Naše společnost není rozdělena kvůli Zemanovi. Jsou to liberálové, kteří po revoluci většinově obsadili významné společenské pozice. Jejich snahy zachovat tuto pozici se postupem let setkávají s neúspěchem, ať už vedou boj po dobrém (polibek smrti) nebo po zlém (mediální kritika) . Obsazení státnických pozic, prezidenta i premiéra, opozicí, je jen jedním dokladem z mnoha. Ve společnosti došlo k názorovému posunu a liberálové v ČR ztrácí pozice.
Možná, že něco takového platí i o USA; i přesto, co se tam nyní děje…
pavel v
Slečno Petro,
cílem pamfletu Protokoly sionských mudrců bylo vyvolat strach ze spiknutí židů, kteří se měli scházet na pražském hřbitově a plánovat ovládnutí společnosti. A skutečně, hodně lidí té mizerné slátanině uvěřilo. Podařilo se vyvolat strach z neexistujícího nebezpečí. Když Miloš Zeman přišel se svojí „pražskou kavárnou“, jeho cíl byl stejný – vyvolat strach ze spiknutí. Umně využívá neoblíbenost Pražáků u mas způsobenou tím, že mají vyšší příjmy. Žádná organizace jako pražská kavárna neexistuje a přece je „dolními desíti miliony občanů“ nenáviděna. Uvedený termín Zeman vymyslel, aby rozdělil společnost a vyvolal nenávist. Stejným prostředkem k vyvolání nenávisti je nálepka „liberál“. Ten, kdo ji vynalezl, měl opět za cíl vyvolat nenávist. Stejné metody vyvolávání nenávisti používalo Rudé právo, když kritizovalo opozici vůči režimu. Totiž nikdy nenapsalo nic konkrétního o tom, co režimu na té opozici vadí, zato jeho „zprávy“ spousty narážek a floskulí. Princip spočíval v té nejasnosti při vytváření obrazu třídního nepřítetele. Stejně tak výraz „liberál“ nemá konkrétní význam. Cílem je, ve zkratce říci, že každý, kdo usiluje o svobodu, je podezřelý z neomarxismu či ateismu.
Miloš Zeman úmyslně vytváří atmosféru nenávisti.
geras
K pražské kavárně: nemyslím, že by ji někdo vnímal jako organizaci. Spíše jde o společné názory lidí většinou s těžko vykazatelným povoláním, kteří prožijí profesní život bez píchaček, v sociální bublině.
Pro ně je představitel Západu laskavý německý kazatel, a ne třeba verbálně ponižující střední manažer z korporátu.
Mirek P.
Mládenče Pavle, dosud jsem Vaše příspěvky považoval za obohacující úhel pohledu, teď Vás prosím, abyste se mírnil :
1. Bezdůvodně nazýváte paní Kaprálovou slečnou
2. Srovnávat Protokoly siónských mudrců, podvržené dílo tajné policie, s žertovnou nadsázkou „pražská kavárna “ může jen člověk mdlého rozumu nebo demagog ( P. S. volil jsem Zemanova protikandidáta )
3. Pojem “ liberál “ není žádná nálepka, je to stejně hodnotné označení politického názorového proudu jako např. konzervativec nebo socialista.
Můžete se omluvit ?
pavel v
Za tu slečnu se omlouvám. Byl to vtípek. Domníval jsem se, že takto u dámy nedá nic pokazit. Ale uznávám, že se jí to dotknout mohlo, že to mohla pochopit jako znevažování v tom smyslu, že je příliš mladá a nezkušená. Proč se neozve sama? Co když pochopila to oslovení opravdu jako vtípek a vůbec jí to nevadí? Dámy, které rozumí legraci, existují.
Pojem „pražská kavárna“ není žertovná nadsázka. Je to zárodek konspirační teorie s rukopisem Rudého práva. Vytváří obraz nepřítele, ale nekonkretizuje ho. To znamená, že kdo by se proti tomu termínu ozval, bude označen za „potrefenou husu“. Přesně tak to dělal bolševik, když mluvil o zaprodancích a zkrachovancích.
Pojem liberál je pojem velmi vágní. Podle Wikipedie „v různých oblastech světa se však liberalismus dále vyvíjel odlišně, a proto může mít slovo „liberalismus“ celou řadu významů v závislosti na kontextu a regionu, které se mohou i částečně ideologicky rozporovat. Lze nalézt levicové i pravicové formy liberalismu, přičemž je důležité odlišovat sociální liberalismus a ekonomický liberalismus. V USA se smysl slova liberalismus postupně změnil a nyní jím jsou označeny politické ideály, které jsou v Evropě považovány za sociálně-demokratické. “
Pro někoho může pojem liberál splývat s pojmem neomarxista. Neomarxisty nemusím, ale věřím, že kdo kritizuje rasismus, nemusí být nutně neomarxista.
Když v diskuzi použijete vágní pojem, signalizuje to jistou zchytralost. Mnohokrát se mi totiž stalo, že ten vágní pojem byla zadní vrátka pro člověka, který v každé diskuzi musí vyhrát. Pokud tomu člověku oponujete, řekne vám, že byl špatně pochopen. Neurčitost jeho vyjadřování mu to dovolí.
Petra R. Kaprálová (PRK)
S pražskou kavárnou je to o něčem jiném, než spor Praha x vesnice nebo intelektuál x dělňas. Jsem součástí pražské intelektuální vrstvy po celý život. Podle mého názoru, Zeman zavedením pojmu pražská kavárna vymezil politický prostor pro názorovou opozici. V době, kdy liberálové seděli na většině postů v médiích, veřejných úřadech, na univerzitách, v akademii, atd. Myslím, že tím udělal pro demokracii záslužnou práci, nikoliv proti ní.
Těsně po sametové revoluci bylo v naší zemi probuzení k víře, ale po dvou letech se mění scéna ve prospěch podnikajících lupičů, zlodějů ve velkém, zatímco liberálové nahrazují komunistické bose v převážně pražských institucích. Politický boj? Antiklerikální sentiment byl v postkomunistické společnosti natolik silný, že křesťanské strany nebyly ateisticky smýšlejícím liberálům skutečnou opozicí. Ve volbách se jako na divadle přehrával boj s komunistickým nepřítelem, který dusil věcnou společenskou diskusi stejně tak jako odvahu. Přízrak komunistické minulosti byl významným důvodem pro vstup do západoevropských struktur. Významným zlomem byly domácí korupční skandály, ekonomická krize, a migrační krize. Divadelní scéna a postavy nepřítele se mění. Liberálové však zůstávají na svých místech, obehrávají staré songy a jen přitvrzují muziku.
Konečný Fr.
Myslím, že Zeman termín pražská kavárna nezavedl. Jde o to, že Zeman občas používá bonmoty vtipné nebo méně vtipné. A tohle se prostě uchytilo.
Konečný Fr.
Zeman je politický šachista a rád vyhrává. A to se mu daří. Potom coby vítěz se na oponenty dívá jako na amatéry a rád je očastuje bonmotem. Ale to není nenávist. Že ho potom někdo nenávidí, je věc těch opozičníků – oni nenávidí, místo toho, aby řekli – vyhrál a místo pomluv se snažili zvítězit oni čestným způsobem a ne podrazy.
Konečný Fr.
Jak tehdy létala na Zemana vajíčka, tak to by ta pravda a láska. Zeman se pouze bránil.
Konečný Fr.
Zemana volilo větší množství Čechů, tím pádem tady máte nějaké dvě půlky – chcete-li rozdělení .Jinak to ani nejde. Pražská kavárna ovládá ČT a nazývají to nezávislostí. Když ve volbách bude mít strana 60%, tak bude skutečně nezávislá a opozice bude vždy snadno přehlasována. O tuhle nezávislost v ČT jde. Šarapatka a spol. usiluje o to, aby jim do toho nikdo nekecal. Proto tak zuří, když má někdo jiný názor. Pražská kavárna není oficiální organizace, ale v podstatě se jedná o TOP, KDU, STAN, Piráty, ČSSD.
Mirek P.
Ve vlákně už reagovat nemohu, takže poděkuji panu Pavlu V za sebereflexi. A připomenu pravidla pro oslovování žen ze zdroje nejpovolanějšího, pana Ladislava Špačka
https://www.ceskatelevize.cz/porady/1124997157-etiketa/203522165250006-etiketa-oslovovani/
Jarek Nedávný
My máme tendenci vidět svět černě. Zdá se nám, že je to stále horší a horší. Je to omyl. Celosvětově je chudoba na ústupu. Negramotnost klesá. Kriminalita klesá rovněž, v mnoha částech světa výrazně. Proč to tak nevidíme? Protože média referují víc o tom, co se nepovedlo, než o tom, co se povedlo. Nepíšu to proto, abych jim to vyčítal. Taková je povaha médií – referují spíše o záporech a křiklavých katastrofách než o úspěších a dílčích zlepšeních. Měli bychom s tím počítat.
Petra R. Kaprálová (PRK)
Není všechno negativní. Afrika byla v posledních několika desetiletích v podstatě christianizována. V muslimských zemích i v Číně roste církev.
Pro sekulární média jsou tyto věci mimo jejich radar, ale mohou být vlastně určující pro to, co píše pan Nedávný. Stálo by za to prozkoumat, zda je tam korelace.
Jiří Aron
K panu Nedávnému. Věříte, že svět se zlepšuje a že za negativní pohled mohou média.
Osobně tomu nevěřím a přidám jedno pozorování. V době, kdy začaly nynější násilnosti v Americe, jsem se podíval na web ČSFD na trailery filmů (tj. asi 2 minutové upoutávky), o čem jsou teď novinky v kinech. Proti jedné bez násilí stálo devět novinek s ukázkami: zabíjení, vraždy, rvačky, bití, zastrašování (horory), sexuální násilí. Kultura Made in USA.
Děsí mě zjištění, že je ve Státech taková poptávka po násilí, že se tamním filmařům vyplácí toto zboží vyrábět. Nikdo přece nenutí mladé zákazníky si toto zboží kupovat. Platí si to dobrovolně. Jsem ročník 64 a takovou pohromu v kinech nepamatuji. V podstatě dnes není na co chodit. Jistě i tato ‚umělecká tvorba‘ má vliv na to, co se tam teď děje na ulicích mezi mladými lidmi pod záminkou Black lives matter.
Přijde mi to jako jedno ze znamení před druhým příchodem Kristovým, kdy děti povstanou proti svým rodičům.
pavel v
Zatímco v USA se točí filmy o násilí, v Rusku se to násilí realizuje v praxi – viz. Litviněnko, Politkovská, Magnitskij, Němcov ….
Že v Číně jsou politickým vězňům vyoperovány orgány na kšeft, to vám nevadí? To pro vás není znamením před druhým příchodem Kristovým? Vyrostl jste za bolševika a naučil jste se selektivnímu vidění světa? Ani Kuberova smrt s vámi neotřásla?
Jiří Aron
Pane Pavle V., jedná se o diskusi k tématu, nebo o další trolling? Pokud o to druhé, tak nemám zájem. Zkuste něco jiného nebo někoho jiného.
pavel v
Já jsem jen reagoval na vaše názory, které se tématu článku vůbec netýkaly. Totiž, když lidé v USA demonstrují proti bělošskému rasismu, nemá to s filmy plnými násilí souvislost. Článek je o těch demonstracích, ne o zkaženosti USA. Byl jste to vy, kdo se odchýlil. Vy jste tím trollem.
Konečný Fr.
V USA se také střílí mezi sebou, rabují v obchodech, na Západě je v módě bodání noži a ještě by nejradši zrušili policii, aby mohli rabovat bez vyrušování. Tak to by jste chtěl u nás. Já rozhodně ne, mně dostatečně stačí ten Západ, který u nás je a více netřeba.
Eva Hájková
„…děti povstanou proti svým rodičům…“
To se dělo už za kulturní revoluce v Číně. A možná i jindy a jinde.
Správné by bylo, kdyby děti vždy přehodnotily, co rodiče dělali špatně, a co dobře. Špatné by už neopakovaly a dobrého by se držely jakožto tradice, která dává smysl celým generacím.
Jenže v praxi to chodí většinou tak, že se buď nekriticky všechno přebírá anebo se (stejně nekriticky) zavrhne úplně všechno. Smete se stavba a začne se od nuly.
Prostě, ode zdi ke zdi – to je vývoj tohoto světa.
pavel v
V roce 1989 povstaly děti, jelikož nechtěly přijmout od rodičů tvrzení, že čtverec je kulatý. Bylo to povstání správné?
Podle mého názoru není žádný antagonismus mezi mladými a starými. Já chodím na demonstrace Milionu chvilek pro demokracii, které vedou šestadvacetiletí studenti. Demonstrací se zúčastňují jak mladí, tak staříci, jako jsem já (67). Jsem tam v dobré společnosti lidí jako Zdeněk Svěrák, Václav Malý, Marek Vácha, Ivan Trojan, Tomáš Klus …
Eva Hájková
Někteří lidé jsou možná věčně dětmi 🙂
pavel v
Replika mohla být myšlena jako lichotka, nebo jako urážka – nic mezi tím.
V Písmu je uvedeno: „Amen, pravím vám, kdo nepřijme Boží království jako dítě, jistě do něho nevejde.“ Mk10,15. Nikde tam není žádné bližší vysvětlení. Tak se pokusím o vysvětlení své vlastní. Dítě je zde symbolem upřímnosti. V pohádce Císařovy nové šaty to bylo právě jen dítě, kdo se odvážil říci pravdu. Rovněž v Ježíšově době lidé viděli, že Ježíš je prorok, ale kvůli farizeům se báli o tom mluvit. Pokud jste zažila totalitu, poznala jste něco podobného. Věděla jste, jak je režim prohnilý, ale bála jste se o tom mluvit. Václav Malý byl jako to dítě – on veřejně řekl pravdu, kterou všichni viděli, ale kvůli své neupřímnosti zamlčovali.
Eva Hájková
Copak, když člověk mluví, říká jenom pochvaly nebo urážky? Může si třeba jen nad něčím povzdechnout. Přeberte si to, jak chcete. Když ty demonstrace vidíte jako dobré a přínosné, tak demonstrujte. Ale domníváte se, že každý musí vidět svět stejně (to jest jako vy), jenže tak to není. Každý vidíme jenom kousek pravdy a nevidíme ji celou. Já jsem zamlada nemlčela ze strachu, jenom jsem žila v nějaké ideologické bublině, to dnes přiznávám. Dlouho jsem byla přesvědčená komunistka.
Dnes už jsem velice skeptická a opatrná s přesvědčením o tom, co je pravda a co ne. Právě proto, že vím, že naše poznávání pravdy je jen částečné.
Konečný Fr.
Malý a Vácha – pro ně je Milion chvilek dobrý k tomu, aby klerikálové posílili u koryta. Pan Svěrák, bývalý člen KSČ, v životě něčeho dosáhl v oblasti umění, takže patří k elitě, k těm moudrým, kteří by měli vládnout. Bohužel v politice mu to nějak nevychází, bohudíky. Ti lidé ustrnuli v roce 1968, kdy jsme všichni Rusům říkali Rusáci. Jsou oklamáni propagandou EU a NATO.
pavel v
Vy jste asi oklamán tím, co má na hlavě rohy, vzadu ocas a na jedné noze kopyto 🙂 Čest, soudruhu!
Konečný Fr.
Soudruhu bratře, není třeba se klanět ani na Západ ani na Východ. Já jsem spokojený, že neplavu jako leklá ryba po proudu. Přeji šťastnou plavbu po proudu do….. ráje pod modrou oblohou a rudý( žlutými) hvězdičkami.
Eva Hájková
Včera jsem četla předpověď jednoho politologa, že do pěti let v USA vypukne občanská válka.
Můžeme jenom doufat, že to není pravda.