Dan Drápal / Prý odlišná mentalita

Před několika týdny se bývalý prezident Václav Klaus vyjádřil k přijímání ukrajinských uprchlíků. V podstatě varoval před přílišným entusiasmem. Upozorňoval na to, že se jedná o lidi s odlišnou historickou zkušeností a odlišnou mentalitou, které nebude snadné vstřebat.

   Do jisté míry je to pravda. Tvrdit, že mentalita Ukrajinců je totožná s mentalitou Čechů je nesmysl. (Podobný nesmysl, jako že vlastně není rozdíl mezi muži a ženami.) Nicméně se mi nezdá, že by tyto rozdíly byly fatální nebo nepřekonatelné. 

  Už téměř dva měsíce u mě bydlí padesátiletá učitelka se sedmnáctiletým synem. A v nejbližším příbuzenstvu ubytovali dalších šest Ukrajinců, či převážně Ukrajinek, z různých částí a různého věku. Troufám si tedy říci, že určitou zkušenost s jejich mentalitou mám a nevařím z vody.

  SOUVISEJÍCÍDan Drápal / O laťce, lásce a kecání do života

Onen sedmnáctiletý chlapec je nadšený z hor a lesů, asi jako já, když jsem v patnácti poprvé viděl moře. Zpočátku mně, staříkovi, na „pragulkách“ (procházkách) nestačil, protože žil v rovině bez hor a lesů, kde motivace k výletům byla minimální. Ale už si hoch zvykl. Jinak trpí stejným nešvarem jako mnoho Čechů jeho věku: Sedí pořád před počítačem. 

  

Na mamince je znát, že je učitelka. Je rázná, zvyklá velet, podobně jako mnohé české učitelky, které znám. Na druhé straně respektuje autoritu. A podobně jako české ženy chodí nakupovat, zatímco já si jdu maximálně něco koupit. Reklamní letáky jsem nikdy nestudoval, ona si na ně už zvykla.

  Když mluví o domově, je vidět, jak se jí stýská. Končí doba sázení a setí, a ona byla zvyklá mít sto sazenic rajčat, a teď jsem jí povolil na balkóně dvě. Trpí, a nedivím se jí. 

    SOUVISEJÍCÍ – Dan Drápal / Zamyšlení nad statistikou

Ano, oba vědí, že v jejich zemi je hodně korupce. Občas o ní vyprávějí nepěkné příběhy. Ale nemají sebemenší problém ji rozpoznat jako zlo, a určit její příčinu. Většina těch, které jsme v rodině poznali, jsou rusky mluvící, ale dobře vědí, že jsou Ukrajinci. Na žádný jazykový „útlak“ si nestěžovali. 

  Již před Putinovou válkou odjížděly miliony Ukrajinců za prací na Západ. A mnozí se po čase vraceli s novou osobní zkušeností s evropskou byrokracií (teď to nemyslím hanlivě) a s právním státem (jakkoli nedokonalým). A vědí, či přinejmenším tuší, co by bylo třeba změnit, aby se na Ukrajině vedlo lépe (a připojení k Rusku to rozhodně není).

Teď tuto zkušenost udělaly další čtyři miliony převážně žen a dětí. Ukrajina už nebude stejná.  

Obdivuji prezidenta Zelenského a obdivuji odhodlání Ukrajinců ubránit se Rusku. Přeji jim vítězství, a to nejen morální – toho už dosáhli. Ale nejsem si jist, že ho dosáhnou. Pokud prohrají, nastane na Ukrajině normalizace nesrovnatelně krutější, než byla ta u nás po osmašedesátém. A miliony Ukrajinců a Ukrajinek zůstanou na Západě. Z toho patrně statisíce u nás. 

 Pokud bych to vzal od počátku dvacátého století, tak vidím dvě věci, na které může být český národ hrdý. První z nich jsou československé legie a jejich transsibiřská anabáze. Málo se u nás ví, jakou roli Čechoslováci na Rusi koncem první světové války a těsně po ní sehráli. Byly situace a celé měsíce, kdy byly nejspořádanější vojenskou silou na celé Rusi.

A za druhé to bylo rozdělení Československa. Soudím, že Češi Slovákům velice pomohli, a to jak po první, tak po druhé světové válce. A když to bylo na pořadu dne, dokázali Slováky mentálně „pustit“, a proto nyní žijeme se Slováky v míru a ve v pravdě bratrských vztazích.

  SOUVISEJÍCÍ – Dan Drápal / Proč dávám přednost demokracii

Asi před deseti lety jsem jel vlakem z Kolína do Prahy a dal jsem se do řeči s jednou početnou ruskou rodinou. Otec rodiny se mě mimo jiné zeptal, jaké teď máme vztah se Slováky. Když jsem řekl, že naprosto skvělé, velmi ho to zarazilo. Nevím, jestli mi to uvěřil. Asi si nedokázal představit, že by nějaký větší národ mohl takto „pustit“ národ menší. Myslím, že jak Češi, tak Slováci rozdělení zvládli. 

Teď máme další příležitost. Jistě, integrace takového počtu příslušníků jiného národa nebude snadná. Problémy nastanou. Ale jak mě učila maminka, problémy jsou od toho, aby se (rozumně) řešily. Ne aby se vyseděly. Ne aby se zametaly pod koberec. A jako Čech mohu říci to, co řekla Angela Merkelová německy („Wir schaffen das“), pěkně česky: Zvládneme to!

A když to zvládneme, budeme požehnaní. 

Na závěr se chci dotknout ještě překvapení některých českých liberálů, jak Češi přistoupili k uprchlické krizi letošního roku zcela jinak než k migrační krizi kulminující v roce 2015. Tehdy prý špatně, nyní dobře. Vyjadřovala se k tomu celá řada levicových intelektuálů a někteří se jenom divili, jak je to možné. Chci upozornit na evidentní: Stačilo podívat se na věkové a pohlavní složení tehdejší vlny s tou letošní. Přesná čísla neznám, ale tehdy to vizuálně bylo 80 procent převážně mladých mužů a 20 procent žen a dětí. Letos je to přesně naopak: 80 procent žen a dětí a 20 procent mužů. Muži, kteří zde nenápadně žili mezi námi a pracovali převážně na stavbách, se naopak vraceli, aby bojovali za svou vlast. A protože desetitisíce Ukrajinců tu žili již léta, tak víme, že se nás nebudou snažit přimět, abychom konvertovali k pravoslaví, a že se nikdy nestalo, že by nějaký Ukrajinec ubodal nějakého Čecha a křičel přitom „Bog vělikyj!“ nebo něco podobného. Nebo že by Ukrajinci nebo třeba Poláci či Rumuni vytvářeli dejme tomu ve Švédsku nebo ve Francii nějaká ghetta či no-go zóny.

Jistě, mezi tehdejšími migranty byli i takoví, kterým se pomoci mělo. Ale to by se muselo otevřeně přiznat, že mezi migranty jsou různé skupiny s různou mentalitou a s různými životními cíli. Lidé správně vycítili, že se to neděje a zatím dít nebude, a protože nechtěli a nechtějí, aby tu vznikaly nějaké no-go zóny, postavili se proti. Jsem přesvědčen, že to nebylo selhání národa; bylo to selhání jeho elit. 

A konečně chci poděkovat těm, kdo pomohli vloni dvěma pákistánským rodinám, které zakusily drsné pronásledování pro svou křesťanskou víru. Obě rodiny bydlí, jejich děti chodí do školy či do školky, otcové mají zaměstnání, a ačkoli jejich právní status ještě není zcela dořešen, nezdá se, že by bylo ještě možné deportovat je zpět do země, kde jim hrozila smrt. 

Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin

Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.

Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi. 

Autor je teolog a publicista Datum: 1. června 2022 Foto: Wikimedia Commons – Václav Klaus

Tags: ,,,,,,

14 Komentáře

  1. Pane Drápale,

    těší mě, že jste na straně Ukrajinců proti Rusům – totiž, že jste na straně svobody proti totalitě. Jsem rovněž rád, že podporujete solidaritu s uprchlíky i za cenu, že my se uskrovníme. Ne všichni Češi jsou pro solidaritu. Okamurovci a Babišovci se rozčilují, že vláda pomáhá ukrajinským uprchlíkům na úkor „našich lidí“ – viz https://www.irozhlas.cz/zpravy-tag/overovna. Stejní lidé, kteří brojí proti ukrajinským uprchlíkům, brojili proti uprchlíkům syrským. Aby se zalíbili a získali politické preference, líčili syrské válečné uprchlíky jako nebezpečná islámská monstra. Nebo jako lehkoživky, kteří si do Evropy přijeli pro sociální dávky. Obojí to byl nesmysl. Byli méně nebezpeční než Okamura, Zeman a Babiš. Na vrub těchto lidí spadá teror ve Vrběticích a Jaromíra Baldy proti cestujícím ve vlaku na Mladoboleslavsku.

    Vám se nelíbí, že ze Sýrie prchali mladí muži. Avšak při válečném napadení Československa v roce 1968 prchali z naší země také mladí muži. Prchali před extremistickým „náboženstvím“ – před komunismem. Jen hlupák si mohl myslet, že jsou nebezpeční, protože budou chtít Západu vnutit komunistickou ideologii. Stejně tak jen hlupák si mohl myslet, že syrští uprchlíci utíkají do Evropy, aby jí vnutili islám. Příčina syrské uprchlické vlny byla stejná jako jako té ukrajinské – ruská armáda jim rozbila jejich domovy. Čtyřmilionový Libanon přijal na své území milion syrských uprchlíků a víte snad, že by způsobili extrémní kriminalitu?

    Mnoho muslimských uprchlíků přijalo Švédsko a také to zvládlo, jak líčí český emigrant zde: https://neviditelnypes.lidovky.cz/zahranici/svedsko-na-ceste-do-socialistickeho-pekla.A150124_232047_p_zahranici_wag

    Odpověď
  2. Kdyby byl Zapad dodaval syrske opozici aspon cast zbrani, co ted dodava Ukrajine, tak by asi vetsina tech mladych muzu bojovala .. a mozna by ted Russak na Ukrajinu nezautocil.

    Odpověď
  3. Myslím, že Ukrajinci rozdílnou mentalitu mají. Ale nevidím v ní problém. Ve skutečnosti jsou velkým kladem. Záporné stránky jejich mentality samozřejmě jsou, ale není růže bez trnů. Stručně – jsou velice pracovití, mají důraz na širší rodinu, jsou často křesťané (u nás nejvíc katolíci, baptisté, letniční). Zápory – jsou silně nedůvěřiví a paranoidní. Mají sklon k nepoctivosti, pokud to pomůže jejich komunitě či rodině (obzvláště ve vztahu ke státu).
    Trochu mne mrzí zdůrazňování negativ muslimských emigrantů. Kdybychom srovnávali zločinnost emigrantů z muslimských zemí a z Ukrajiny, je docela možné, že by Ukrajinci převažovali. Stále vnímám jako dost ošklivé, že Češi nebyli ochotní přijmout ani symbolických 40 sirotků z muslimských zemí. Související atmosféra byla ošklivá a rasistická, nepokládám za vhodné ji vyzdvihovat jako zdravý rozum.

    Odpověď
  4. Osobně věřím pevně, že Ukrajina neprohraje. Věřím, že se Rusko rozkládá, nebo rozloží. Nejsou schopni reálně Ukrajinu okupovat. Je to ale i na nás – podpora zbraněmi i ekonomicky. Pokud ale prohraje, zcela jistě Rusko neskončí na Ukrajině. Rusko mezinárodně velmi posílí, bude moci prosazovat své představy o dění ve střední Evropě. Za pár let bude válka pokračovat, pokud bude mít Západ dost sil a chuti válčit. Ekonomická i vojenská síla Západu je ovšem s Ruskem nesrovnatelná. Méně již může být vůle. V akutním ohrožení bude Pobaltí. Dále Polsko, Rumunsko. Dlouhodobě i Česko. Na začátku vznesený požadavek na vrácení situace k roku 1996 je jasný. Česko se stane opět satelitem východního bloku, NATO se posune.
    Svět není vždy takový, jak bychom chtěli. Pokud je někdo silně proti podpoře Ukrajiny a proti ekonomickým ztrátám, které nám to každému přináší, uvědomme si, jaká je alternativa.

    Odpověď
  5. Úplně souhlasím, že svět není vždy takový, jak bychom chtěli. Už jenom z toho prostého důvodu, že každý člověk si to, jaký by svět měl být, představuje trochu jinak.
    A proto jsem ráda, že nakonec je všechno v Božích rukou.

    Odpověď
  6. pro Evu

    Jenom Bůh může dát víru,
    ale ty o ní můžeš dát svědectví.

    Jenom Bůh může dát naději,
    ale ty můžeš vlít důvěru svým bratřím a sestrám.

    Jenom Bůh může dát lásku,
    ale ty můžeš naučit milovat.

    Jenom Bůh může dát pokoj,
    ale ty můžeš zasévat jednotu.

    Jenom Bůh může dát sílu,
    ale ty můžeš být oporou.

    Jenom Bůh je cesta,
    ale ty ji můžeš ukázat ostatním.

    Jenom Bůh je světlo,
    ale ty je můžeš zapálit v lidských očích.

    Jenom Bůh je život,
    ale ty můžeš v ostatních
    vzkřísit touhu žít.

    Jenom Bůh může udělat to, co se zdá nemožné,
    ale ty můžeš udělat to, co je možné.

    Jenom Bůh sám sobě stačí,
    ale raději spoléhá na tebe.

    Odpověď
  7. pro pana Adamce

    Těší mě vaše vyjádření na adresu syrských uprchlíků, že je neodsuzujete a že jste se zastal syrských dětí bez doprovodu. Soucit by měl být pro křesťana samozřejmostí. Občas naši dobrotu někdo zneužije. To však nemůže být důvodem ke ztrátě soucitu s trpícími. Věřím, že se na tom shodneme. Nevěřím, že nějaké no-go zóny jsou ve Švédsku zásadním problémem. Viz například následující odkaz https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/-no-go-zony-nic-takoveho-nemame-spis-go-go-zony-rika-svedsky-policista-_201702161035_emospanova Čemu však věřím, existují politici, kteří profitují na vyvolávání nenávisti vůči muslimům. To ve svém důsledku vyvolává jejich radikalizaci. Nastává paradoxní situace, že se děti muslimů, kteří se na Západ přistěhovali před mnoha lety (a ztratili muslimskou víru), stávají tvrdými zastánci islámu v jeho extremistické formě.

    Zakladatel švédsko – dánské strany Tvrdý směr Rasmus Paludan nejprve oznámil, že spálí Korán, což vyvolalo tvrdé reakce ze strany levicových aktivistů z řad muslimů, kteří se začali dopouštět výtržnictví. Na policii házeli kameny a zapalovali policejní dodávky. Paludan byl v témže roce v Dánsku na měsíc uvězněn za rasismus a další trestné činy. Pálení Koránu plánoval také v dalších zemích, včetně Francie a Belgie. Proč asi?

    Také věřím, že Ukrajinci nakonec Rusy ze svého území vyženou. Ukrajina je podporována Západem a ten má nad Ruskem obrovskou ekonomickou převahu. Rusové tuto válku prohrají ze stejných důvodů, jako když prohráli studenou válku. Rusko (a jeho ekonomika) je mnohem menší než Sovětský svaz. Bude to však bolet a dlouho trvat. Velkým nebezpečím je Putinova pátá kolona v zemích Západu.

    Odpověď
  8. Myslím, že Klaus pokládal Putina a jeho Rusko za svého konzervativního spojence, zastávajícího konzervativní hodnoty, ve svém boji proti všem neoliberálům, pokrokářům…, přičemž se ukázalo, že pod povrchem a v jádru ruského konzervatismu se skrývá v mnohém RUSKÝ FAŠISMUS, což z Klause – a mnohem více ze Zemana – učinilo užitečné …, což mohlo/může u Klause vést k určité zhrzenosti a v důsledku i k FRUSTRACI, Z NÍŽ možná pramení Klausův takový podivně zvláštní až negativní Klausův postoj vůči Ukrajině a Ukrajincům. Postoje, náhledy a výroky Klause – viz mj. titulek – mi přijdou někdy jako natruc (zbořili mi moje bábovičky na pískovišti, a tak nevím co mám dělat a jsem kouslej) a důsledek toho, že si nechce přiznat chybu, že neviděl ruský expanzechtivý fašismus.

    Odpověď
  9. To Honza: To není nic úplně nového… američtí evangelikálové oslavovali Hitlera pro jeho drsné odeslaní prostitutek a homosexuálů do koncentračních táborů a vyčištění Berlína při olympiádě… Mnozí západní genetici zase za jeho eugeniku… bez lásky k lidem se člověk snadno dostane na scestí. Když má raději svou pravdu a své myšlenky, ale lidi jsou mu vlastně lhostejní…

    Odpověď

Zanechej svou odpověď

Tvoje e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Děkujeme za váš komentář