Počátkem března tohoto roku jsem seděl se čtyřmi dalšími lidmi v sanitce. Rozváželi nás po různých zákrocích z třinecké nemocnice, specializované na kardiologii. Jeseník je od Třince nejdál, a tak jsem vystupoval jako poslední.
Hned po odjezdu z Třince se rozproudila debata o politice a hospodářské situaci. O Ukrajině se ještě příliš nemluvilo. Všichni účastníci tohoto „zájezdu“ se shodli na tom, že za Babiše bylo líp. Přiznám se, že jsem do diskuse nevstupoval, ne snad proto, že bych měl strach být absolutní menšinou, ale protože mi po operaci nebylo příliš dobře a byl jsem rád, že se vezu a nemusím nic dělat.
SOUVISEJÍCÍ – Dan Drápal / K modlitbám za nepřátele
Byla to tedy debata jednostranná. Za Babiše bylo líp, protože se zvýšily důchody. Nikdo z přítomných se ani vzdáleně nedotkl otázky, kde se ty peníze na důchody berou, a zda naše životní úroveň nějak souvisí s produktivitou práce.
Od března se situace ještě výrazně zhoršila. Nejsem odborník na ekonomii a beru v potaz, že současná inflace má více příčin. Jedna je však jasná: Bylo natištěno příliš mnoho peněz. Ano, inflace je částečně způsobena faktory, které naše vláda, ať už Babišova nebo Fialova, nemohla ovlivnit. Nicméně pětitisícovka k důchodu nedlouho před volbami sice mnoho důchodců potěšila (přiznám se, že mě ne), ale málokdo si zřejmě uvědomil, že je vzata z budoucnosti našich dětí. Že je to zkrátka na dluh. Tyto a podobné kroky vedly k inflaci, takže pokud někdo tehdy tu pětitisícovku ušetřil, patrně ji nyní – kvůli inflaci – utratil.
Dokonce se mi zdálo, že Babišova vláda dělá takové kroky, aby to nastupující vládě značně ztížila. Přitom vůbec nebylo vyloučeno, že Babiš volby vyhraje a bude muset nějak řešit, co si nadrobil.
Naše (a jistě nejen naše) demokracie má jednu nevýhodu. Vláda, která se dostane k moci, má pouhé čtyři roky, aby něco předvedla. A pokud nějaká vláda rozhazuje, většinou to odskáče vláda následující. A to „odskákání“ mívá někdy podobu snížení životní úrovně za stálého křiku opozice, že ona by to dělala lépe. Po čtyřech letech se dostane k moci a opět začne z rozpočtu, který se trochu vzpamatoval, rozdávat.
SOUVISEJÍCÍ – Dan Drápal / Modlete se za nepřátele
Pokud dnešní vláda vydrží – a já doufám, že ano – je velmi pravděpodobné, že bude v řádném termínu vystřídána buď přímo Babišovou vládou, nebo nějakou vládou à la Babiš. Patrně s podporou SPD. Jenže rozdávat z nevyrobeného a nevypěstovaného nelze donekonečna. Na konci této cesty čeká katastrofa. Pak bude možno říkat, že „za Babiše bylo líp“. A možná bude možno říkat i „ano, bude líp“, protože klesneme na takové dno, že už to hlouběji nepůjde, takže ano, bude líp, ať už bude jakkoli.
Newsletter Křesťan dnes – týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
Pokud zavládne koalice Babiš – Okamura, což nyní vypadá nejpravděpodobněji, a pokud bude trvat ruská válka na Ukrajině, uzavře tento tandem spojenectví s Putinem, stejně jako ho uzavřel maďarský premiér Viktor Orbán. Rusko nám dodá plyn a ropu a hned bude líp. Touto neblahou cestou se zřejmě ještě před námi vydá Slovensko. A značná část našeho obyvatelstva si bude říkat, jak je to „rozumné“. Že to bude znamenat nůž do zad Ukrajincům, to si tito lidé nepřipouštějí. Ukrajinci se měli vzdát hned na počátku, že, hlupáci.
Katastrofa, která postihla Ukrajinu, tento národ zatím jen posílila. Ukrajinci vědí, že bojují o přežití, a proto dokáží obrovské přesile vzdorovat. Zatím nevidím, jak by mohl tento konflikt v dohledné době skončit nějak pozitivně, ale malým zázrakem je už současná ukrajinská ofenzíva. Možná přijde ještě nějaký větší zázrak. Modlím se za něj. Pokud nastane a válka skončí dřív než Fialova vláda, bude nám hej. Pokud ale tato vláda padne a my dáme přednost plynu a ropě před přátelstvím, pomocí slabšímu a vlastní sebeúctou, bude to velice zlé. Pokud to dopadne dobře, vstoupíme do dějin jako ti, kteří statisícům Ukrajinců nezištně pomáhali.
Žiji v kraji, kde Okamura boduje. Přijíždím do Jeseníku od východu a vítá mě velký billboard s velkým Okamurou a nápisem: „Zastavíme zdražování!“ Propána, jak to chce udělat? Přijíždím od severu a vítá mě velký billboard s velkým Okamurou a nápisem: „Jsme proti válce!“ No, já vlastně taky, raději bych spory řešil jednáním, ale s člověkem, který všechny smlouvy porušuje, se jedná těžko. Ano, Okamura je proti válce, ale řešil by věc ne jednáním, ale kapitulací. Bylo by nám „líp“. S plným žaludkem a někde v teple bychom se… styděli.
Dovolím si výhled trochu dál. Často slýchám, že když padne Ukrajina, přijdeme po čase na řadu i my. V této věci jsem optimističtější. Pokud by Ukrajina padla, nastane tam taková řež, které bylo vraždění civilistů a zajatců v Buči a Izjumu jen slabou předehrou. Toho se patrně zděsí i ti, jimž je osud Ukrajiny více méně lhostejný, třeba Italové nebo Španělé. Celá Evropa bude vědět, co čeká poražené. Ale rozhodující bude jiný faktor: ekonomika. I kdyby Rusko nakrásně zvítězilo, ekonomicky bude naprosto vyčerpané a bude potřebovat řadu let, aby se postavilo na nohy a mohlo se pustit do dalšího dobývání.
Ale vážně počítám i s další možností: Den Páně může nastat kdekoliv. Tak brzy, že tyto mé úvahy budou naprosto bezpředmětné.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor je teolog a publicista Datum: 21. září 2022 Foto: Wikimedia Commons – protesty v Praze, ilustrační
29 Komentáře
Konečný Fr.
Dnešní problém je ten, že USA by rády ovládaly celý svět. V cestě jim stojí Rusko, Čína i třeba státy Latinské Ameriky. Proto se válčí na Ukrajině. USA hovoří o demokracii a lidských právech, ale to je velké pokrytectví, jde jim o moc a dominanci. Pak je tu Zelený úděl – ideologie, která vede ke zbídačení obyvatel EU. Dnešní vláda svaluje vinu na Putina nebo Babiše. Hlavní zodpovědnost za současnou situaci v Evropě mají politici EU. Oni jsou plně zodpovědní za současný chaos.
EVA URBANOVÁ
Milý Dane,
ráda tě čtu a většinou souhlasím.
Te´d moc ne.
Ne proto že jsem už taky důchoce ale protože stále ještě pracuji na kase v TESCU.
A vidím ty méně š´tastné důchodce-starodůchodce počítat drobné na slevy.
Jinak myslím že Babišovu popularitu nedělají peníze ale komunikace s lidmi.Vyslechnout babičku,pohladit dítě,psa.
Tohle dnešní vlada neumí a je to jedna z věcí která jí podřezává židli.
petr niederhafner
Dobře napsané a dle mého soudu pravdivé. Díky pane Drápal a přeji Vám zdraví. Petr
Dan Drápal
Milá Evo,
není mi moc jasné, s čím nesouhlasíš.
S tou komunikací máš do značné míry pravdu. Tato vláda to moc neumí. Každý jsme nějak založený a já bych ve vysoké politice vůbec neobstál. Na druhé straně, mně osobně je nedostatečně komunikující, leč poctivý Fiala milejší než dobře komunikující lhář. Ale chápu, že jsem asi v menšině.
Karel Krejčí
Bratře Drapale,
Váš optimismus vyjádřený příhodou na začátku článku příliš nesdilim. A též mě udivuje, že když se vrátím do dřívější doby, kdy jsem začal aktivně číst tento web, dokázal jste na požádání vytvořit rozbor vnitřních i světových událostí s mimořádným vhledem. Ovšem byl v tom jeden zádrhel, na který jsem Vás začal upozorňovat. Vy jste totiž hrál na dvě strany, na světskou a na Boží.
Nyní mě udivuje, kam se vytratil Váš dřívější vhled, kdy jste docela úspěšně odhaloval skryté věci a souvislosti? A že těch skrytých věci je opravdu dost! Tak Vám tedy položím otázku: „Proč by měl nastat Den Páně?“
Eva Hájková
Tak pětitisícovka k důchodu je vzata z budoucnosti našich dětí, zatímco mimořádně vysoké příjmy některých jedinců – ty nejsou vzaty vůbec z ničeho. Jejich příčinou je patrně nadměrně vysoká produktivita práce jejich majitelů.
pavel v
Po demonstraci proti vládě na Václavském náměstí za mnou přišel soused a vítězoslavně se mě ptal: „Co tomu říkáš, že na Václaváku bylo 70 tisíc lidí, kteří už mají plné zuby té tvé pětikoalice?“ Já jsem mu odpověděl: „A co ty si myslíš o tom, když tam z tribuny zaznělo, že by měl premiér Fiala viset? Souhlasíš s tímto názorem?“ On mírně zaváhal a pak řekl: „Jo.“
Když někteří lidé v naší zemi volili v roce 1946 komunisty, netušili, do jakého nebezpečí jdou. O politicích totiž platí to samé co o houbách: Každý z nich je demokraticky volitelný, ale některý jen jednou. Lidé si neuvědomují, co by se mohlo stát, kdyby se do vlády dostal Tomio Okamura. On ví, že Putin je masový vrah a přesto ho nadále podporuje. Nedělejme si iluze, že by se choval jinak, než komunisté po ro roce 1948.
K poznámce paní Evy Urbanové: Můj soused, který pomlouvá vládu, je také důchodce. Kdy ho vidím, tehdy má cigaretu v puse. Tabakismus je drahý koníček – 2 až 3 tisíce Kč měsíčně. České domácnosti utratí ročně 8% nákladů za alkohol, tabák a narkotika. Průměr v EU je 3,9%. Ročně tak Češi utratí za alkohol a tabák 200 miliard Kč.
Ondra Kameník
Milá Evo,
Všichni máme legitimní existenciální touhy, vnitřní hlad po tom, aby nás někdo vyslechl a pohladil psa. V dnešní kultuře individualismu a konzumerismu je tento hlad vybičovaný do extrémů. Projevuje se to v tak zvané krizi elit, které buď neexistují, nebo jsou „odcizené“. Zeptejte se místního starosty nebo vašeho faráře či pastora. Pastor musí zajistit jasnou a zřetelnou komunikaci, která nikoho nezraňuje, má mít super připravené hluboké a stručné kázání, má mít bezchybné manželství, dokonalé děti, zařídit hudebně kvalitní chvály a ještě k tomu chodit po návštěvách a hladit tam psa.
Ale Kristus svým křížem tohle převrací a naplňuje. Když u kříže složíme všechny tyhle hlady a žízně, vzdáme se nároků na svůj život, tak nám dá kousek svého chleba, po kterém už není hlad. A i ten pes bude vrtět ocasem veseleji. A Vy jste za pokladnou na správném místě, protože jste v kontaktu s lidmi, kteří hladoví.
A není divu, že tenhle obrovský deficit zaplňují politici typu Babiše, Okamury a dalších. Já osobně bych radši politika, který se místo hlazení psa snaží překonávat obtíže v reformě sociálního systému, aby byl schopný rychle reagovat na obrovské šoky, kterými poslední 3 roky procházíme. To je mnohem užitečněji strávený čas. Já osobně bych radši měl Církev, která volá lidi k radikálnímu obratu od svých hladů a žízní ke chlebu, po kterém už hlad není. Já osobně bych měl radši pastora, který najde Boží moc ve své slabosti a nosí vzácný poklad evangelia v otlučené nádobě.
Dan Drápal
Pro paní Evu Hájkovou:
Nikolivěk. Nadměrné příjmy některých lidí jsou vážným problémem, který je třeba řešit. Rozhodně jsem pro progresivní zdanění. To ale nic nemění na tom, že rozdávat na dluh je velmi, velmi problematické.
Ivan Gasparič
Autor je politikem vládní koalice, který, jak sám sdělil, si dal za úkol (resp. sdělil, že se mu to v minulosti nezdařilo) přesvědčit evangelikály k volbě lidovců. Myslím, že sám věří, že je to jeho úkol od Boha a jsem rovněž přesvědčen, že není. Vydávat počet Bohu bude ale on, takže je to i jeho solitérní odpovědnost. Tento web k agitaci dobře slouží, ale je (tak trochu) jeho, tak na to má nárok. No a je před volbami, tak, logicky – myslím – plní svůj úkol. Možná ale, při zjevném volebním neúspěchu a evidentních chybách strany, od lidovců opět odejde, jak již jednou (pokud si dobře vzpomínám) učinil.
pavel v
Pro Ivana Gaspariče
Používáte typický argumentační faul, který měl v oblibě bolševik. Ten nikdy nemluvil k věci, ale vždy se snažil dehonestovat člověka, který řekl nepříjemnou pravdu. 12. ledna 1977 vyšel v Rudém právu článek Ztroskotanci a samozvanci očerňujícící autory textu Charta 77. Tento text ani nezpochybňoval legitimitu Husákova režimu – nabízel dialog. Charta 77 nebyla za komunismu nikdy zveřejněna. Režim jen pomluvil její autory.
Pane Gaspariči, to, co jste napsal, je prachsprostá pomluva nijak nesouvisející s textem pana Drápala. Myslíte, že Bůh má rád pomlouvače? 🙂
pavel v
pro paní Evu Hájkovou
Na rozdíl od pana Drápala nejsem zastánce progresivního zdanění a pokud ano, pak jen v té míře, kterou máme v naší zemi, kde člověk s nízkým příjmem může dokonce „platit“ zápornou daň ze mzdy – stát mu ve skutečnosti připlácí.
Existují lidé, kteří mají neuvěřitelnou produktivitu práce jako například Tomáš Baťa, Steve Jobs, Elon Musk. Všichni začínali skromně, dlouho žili na hranici bankrotu, než své impérium vybudovali. Museli postoupit obrovské riziko a to nebylo příjemné. Proč by se měli o své zisky dělit s lidmi, kteří se ve snaze nemít starost, vyhýbají jakékoliv odpovědnosti? Produktivita práce se neměří počtem vyrobených kusů za hodinu. Produktivitou práce se rozumí schopnost „vyzískat ze svěřené hřivny další hřivny“.
Lidé jako Warren Buffett či Bill Gates dávají obrovské peníze na charitativní projekty ve třetím světě (ponejvíce na vzdělávání). Není to účelnější než dělit se o zisky se svými zaměstnanci? Považte, že manželé, kteří v naší zemi mají 2 děti a oba berou minimální mzdu patří mezi 18% nejbohatších lidí planety (zdroj: web How Rich Am I?). Co je správnější? Aby na ně podnikatelé platili více v daních nebo umožnit podnikatelům, aby odstraňovali extrémní chudobu (méně než 2 USDna osobu a den) ve světe? Na začátku 19. století žilo v extrémní chudobě 80% obyvatel země, na začátku 20. století 36%, v roce 2018 to bylo 8%. Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Extr%C3%A9mn%C3%AD_chudoba
Honza Hučín
Když jsem před několika lety splácel rodičům poměrně velkou půjčku, měl jsem striktní měsíční rozpočet a denní limit na běžné nákupy. Ač středního věku, stejně jsem v prodejně v duchu počítal ceny, abych se vešel. A některé věci jsem si tehdy prostě musel odepřít. Od té doby vím, že člověk dokáže ušetřit výrazněji, než si v první chvíli myslí. Tento návyk mi pomáhá i dnes při nárůstu cen, díky Bohu nestrádám ani já, ani má rodina — ale na rozmařilé rozhazování to dnes jistě není.
Na druhou stranu jsem zklamaný, že současná vláda, kterou jsem ve volbách podpořil, pasivně podléhá tam, kde by bylo rozumné začít dělat nějaké kroky, např. žádat revizi Green Dealu, podporovat svobodu projevu, ořezat výdaje státního rozpočtu, redukovat byrokracii. Není nutné hladit psy a chodit na návštěvy, ale dát najevo jinak než pohnutými proslovy, že s nahromaděnými projevy chceme něco dělat.
Petr Adamec
To p. Hájková a Dan Drápal: Musím přiznat, moc v nadměrných příjmech nevidím problém. Především je takových lidí málo. A když už, takoví lidé nejsou snadno zdanitelní, jejich příjem většinou obchází zdanění. Jen minimum z nich vykazuje vysoké zdanitelné příjmy. V česku panuje dost velké rovnostářství. Problém vidím spíše v tom, že třeba 20 procent lidí dole mají příjmy příliš malé. A to vede částečně k protestním propopulistickým postojům. Být v česku chudý je mnohem horší než v jiných zemích (Dánsko, Švédsko), samozřejmě čistě statisticky je v česku chudých málo. Ale poměrně mnoho lidí žije ve špatných podmínkách. Mimo jiné jsou hluboko v exekucích.
Petr Adamec
To p. Gasparovič: Autor je kromě pastorem i politikem a věci veřejné ho vždy zajímaly. Myslím, že té agitace pro lidovce zde napsal maličko. Věřím, že by ve skutečnosti bylo pro naši politiku dobře, kdyby byli u lidovců aktivní evangelikálové. Setkal jsem se s různými evangelikály, kteří zakládali několikrát evangelikální politickou stranu. Podle mne jde o úplně marné úsilí. Jediný způsob, jak mít křesťanskou politickou stranu, je slevit v nárocích a akceptovat lidovce. To ovšem evangelikálové neudělají – nemají rádi katolíky a neshodnou se ani s evangelikály sobě mnohem podobnějšími. Než se spojit s úplně jinými a třeba podezřelými a heretickými křesťany, raději nemít nic. To takto u nás církvích funguje nejenom v politice.
Autor se před lety rozešel s lidovci, pak se k nim zase vrátil. Důvodem bylo to, že na něj byli lidovci moc středoví a levicoví. Autor je hodně pravicový, někdy až pro mne extrémní. Myslím, že tehdy upřednostnil politickou pravicovost před politickými křesťanskými principy. Než být s křesťany levicový, raději být s konzervativci pravicový. Osobně soudím, že už je znovu neopustí a nemá to moc společného s úspěchy ve volbách.
Jiří Kouba
Pavelv: o zisky by se měli dělit právě se svými zaměstnanci, kteří tím, že rozpracovávají detaily a materializují myšlenky, nesou neuvěřitelnou odpovědnost.
Mirek P.
Rychlá poznámka : rozdělujme mezi poctivě nabytým bohatstvím ( případ Baťa ), bohatstvím založeným na spekulativních vizích ( Musk ) a tím, nejhorším, tzv. crony kapitalismem, kdy velká část boháčů vzniká nekontrolovatelným přeléváním peněz mezi veřejnými financemi a podnikatelskými zájmovými skupinami.
Teď před volbami jsem si znovu projížděl, co vše se dělo v DPP, společnosti 100% vlastněné a dotované hl. m. Prahou. Zastupitelé měli vůbec problém získat informace o zakázkách této firmy, např. prodej pozemků v okolí stanic metra. A ještě před pár lety byl limit zakázek stanovený pro projednávání v zastupitelstvu nad “ pouhých “ 6 miliard Kč.
pavel v
pro pana Honzu Hučína
Mluvíte o revizi Green Dealu a máte pravděpodobně na mysli zrušení emisních povolenek. Pokud by byly zrušeny, cena silové elektřiny by klesla o 4 až 7 %. Platby za elektřinu pro maloodběratele by klesly o 2 až 3 %. Zato by vzrostly zisky majitelů uhelných elektráren a poklesly příjmy do státního rozpočtu. Emisní povolenky totiž prodává stát a ročně za ně utrží miliardy Kč. Zdroj: https://www.greenpeace.org/czech/clanek/17479/zruseni-emisnich-povolenek-by-snizilo-ceny-za-elektrinu-o-2-az-3-procenta-a-neni-to-malo-antone-pavlovici/
pavel v
pro pana Petra Adamce
Žiji na vesnici a znám ve svém okolí lidi protestující proti vládě a přichylující se k ANO či SPD. Nemohu říci, že by žili v hmotném nedostatku. Jsou na tom úplně stejně jako ti, co dnešní vládu podporují. Co je tedy příčinou velké popularity Babiše a Okamury? Je to docela obyčejná hamižnost. Jejich příznivci se nechtějí s nikým dělit a už vůbec ne s uprchlíky. Řídí se zásadou: Sám mám málo 🙂 Nejsou ochotni si cokoliv odříci. Osud Ukrajiny je jim lhostejný. Oni vidí jen svoje zájmy. Moje kamarádka mi na mou žádost občas posílá řetězové maily s prokremelskou propagandou. Je až k nevíře, jak primitivní lži se tam objevují. Celý problém je v tom, že náš soupeř nectí žádná pravidla hry a při vytváření lží nemá žádné zábrany. Jeho zbraní je demagogie. Demagog je člověk, který říká věci, o nichž ví, že nejsou pravda a to lidem, o nichž ví, že jsou hlupáci. Chceme-li být důstojným soupeřem v Rusy vyvolané hybridní válce, musíme nejprve pochopit zdroj zla. Chudoba to není.
Petr Adamec
Pro p. Pavla v.: Uznávám, rozhodně mnoho lidí volí p. Babiše a Okamuru prostě kvůli své povaze a názorech. Voliči stran tohoto typu mají zvláštní statistické rozložení, které není obvyklé u jiných stran (trochu jako Gausovu křivku). Jako by to bylo něco související s vnitřní patologií (mnohem více je to u Okamury než u Babiše). Pamatuji se, že to píšete již vícekrát. Ovšem opravdu zde je docela hodně lidí, kteří se mají po hmotné stránce dost špatně, až příliš mnoho. Možná je nevidíte? Oni nebývají moc na očích a také to nesdělují na potkání. Samoživitelky s dětmi, s více dětmi… třeba rozvedené nebo bez manžela a otec neplatí… Mezi křesťany bývá zvykem říkat, že si za to mohou sami… asi mohou, ale dát jim vinu není řešení. Pokud zde máme mnoho lidí žijících na hraně, nelze moc mluvit o nějaké celospolečenské spokojenosti a stabilitě.
pavel v
Pro Jiřího Koubu
Nevím v čem podle vás spočívá odpovědnost zaměstnance. Ta je ve srovnání s odpovědností podnikatele mizivá. Když padne firma, zbankrotuje její majitel. Zaměstnanci se nestane nic.
Eva Hájková
Nikonu nepřeji, aby se měl zle. Přiznám se, že nevím, co přesně by měla dělat vláda, abychom nežili na úkor budoucnosti, koho by měla podpořit a koho ne. Ale většinou mě utěší následující slova:
31Nemějte tedy starost a neříkejte: Co budeme jíst? Co budeme pít? Co si budeme oblékat?
32Po tom všem se shánějí pohané. Váš nebeský Otec přece ví, že to všechno potřebujete.
33Hledejte především jeho království a spravedlnost, a všechno ostatní vám bude přidáno.
34Nedělejte si tedy starost o zítřek; zítřek bude mít své starosti. Každý den má dost vlastního trápení. (Mt 6)
pavel v
pro paní Evu
Myslím, že váš citát je velice dobrým východiskem pro naše politická rozhodování (co přesně by měla dělat vláda, abychom nežili na úkor budoucnosti, koho by měla podpořit a koho ne). Budeme-li v politice hledat spravedlnost (podporovat politika, který usiluje o spravedlnost a ne o blahobyt), nemůžeme udělat chybu.
pavel v
pro pana Adamce
Na téma problematiky chudých lidí, těch kteří v oblasti financí „jedou nadoraz“, jsem se bavil se svojí kamarádkou (z města), která dělala mzdovou účetní. Ona říkala, že takoví lidé skutečně jsou – chodili si za ní pro mimořádné zálohy na mzdu, kterou jim asi nemohla dát. Říkala, že to byli vesměs lidé, kteří nežili standardním životem. Pocházeli z rozbitých manželství, měli nemanželské děti, byli mezi nimi alkoholici, byli beznadějně zadlužení – přesně, jak jste napsal. Nevěřím, že kdyby jim stát doplácel na nějakou standardní životní úroveň, že by se ti lidé naučili žít odpovědněji. Nikoho bychom neměli nechat umřít hladem, ale na druhé straně se za chyby musí platit. Sociologové typu Daniela Prokopa tuto okolnost vůbec neberou v úvahu. Dříve platilo, že když se děvče mělo vdát, jeho rodiče si kladli otázku, zda ji manžel bude schopen uživit. Dnes to lidé považují za podružnou záležitost. Máme přece sociální záchrannou síť, ne? Mnohokrát jsem se potkal s lidmi, kteří byli přesvědčeni, že v případě potíží se o ně stát m u s í postarat. Žijete-li touto ideou, proč byste si dělal finanční zásobu na nepředvídatelné výdaje, jak to bylo kdysi zvykem?
Dan Drápal
Jenom na vysvětlení, proč jsem odešel od lidovců a pak se k nim vrátil: Nešlo o rozhodnutí spjaté s nějakou ideologií, tedy s tím, že se mi lidovci přestali a pak zase začali líbit. Důvody jsem měl dva: Zakládal jsem tehdy s příteli Konzervativní noviny a byl jsem jejich prvním šéfredaktorem. Někteří lidé, kterých si vážím, mi říkali, že bych neměl kombinovat politickou angažovanost s žurnalistikou. Dal jsem na ně.
Poměrně brzy jsem zjistil, že mě práce šéfredaktora nebaví – redakcí cizího článku jsem někdy strávil víc času než napsáním článku vlastního. Tak jsem se pozice šéfredaktora vzdal.
Druhým důvodem bylo, že mě pastor Miloš Poborský pozval, abych se více zapojil co života církve a pořádal biblické hodiny. To také zabralo nějaký čas. Nerad dělám věci polovičatě, tak jsem na čas politiku opustil. V době, když ty dva důvody pominuly, mě vyhledal jeden z lidoveckých představitel s prosbou, abych se vrátil, což jsem tedy učinil.
Je pravda, že jsem založením spíše konzervativec, ale k lidovcům se „vejdu“.
Eva Hájková
Panu Pavlovi
Když máte takové představy o manželství (rodiče by se měli především starat, zda manžel dceru uživí a ne, zda ji miluje), jak potom vysvětlujete podobenství o marnotratném synovi?
Petr Adamec
To Pavel : Víte, když zbankrotuje podnikatel, přijde o své dítě – tolik tomu obětoval, třeba mnoho let to rozvíjel… ale osobní majetek mu zůstane celý, zbankrotuje jen firma. A většinou má nahromaděné nějaké rezervy a osobní investice, kterých se to nedotkne. Zaměstnanec přijde o část příjmu a většina lidí žije nadoraz a bez větších rezerv, ekonomicky to může být katastrofa, z které se mohou vzpamatovávat mnoho let. Samozřejmě, třeba v Praze získá rychle jiné místo, ale jinde to může být podstatně obtížnější. A v Praze zase je to bydlení tak drahé, že lidé zde nemají moc rezerv na hledání.
Víte, problém není v ruských trollech, problém je v tom, že docela dost lidí se propadá do chudoby. Ten nárůst cen energií je velmi vážný i pro středně příjmové lidi. Demokracie funguje dobře, pokud je převládající střední třída, pokud je chudých moc, tak fungovat přestává. Chudí volí populisty a extrémisty, kteří slibují zlepšení. A nemá význam jim vyčítat, že si za to mohou sami…Je jiná doba, není ta minulá – dnes nehledají ženicha rodiče. Kdyby se ta měřítka minulé doby používala dnes, docela velké procento dívek by se neprovdalo… Může se nám to nelíbit, ale je to tak. Připadá mi, že jste velmi citlivý a empatický třeba vůči uprchlíkům, vůči chudým či nezodpovědným čechům moc ne…
Štvou Vás? Mne často ano. Ale prostě to tak je… část lidí je ekonomicky trochu jako děti. Žádný z nás není dokonalý, někdo v té oblasti, někdo v jiné…A za svou špatnou startovací čáru lidé mohou jen částečně.
pavel v
pro paní Evu Hájkovou
To, že manžel dceru uživí se nevylučuje s tím, že ji také miluje. Znám z příbuzenstva dívku, která se zamilovala do alkoholika. Asi se jí líbilo, že byl na vesnické poměry dobrý fotbalista. Rodiče té dívky byli ostře proti, ale ona na ně nebrala ohled a vzala si ho. Zůstal alkoholikem, nedával jí téměř nic z výplaty a manželství zkrachovalo.
Podobenství o marnotratném synovi neříká, že každému provinilci bude automaticky odpuštěno, ale jen tomu, kdo „jde do sebe“. Přečtěte si znovu 17. verš.
pavel v
pro pana Adamce
Píšete, že se dost lidí propadá do chudoby. Podle ČSÚ je práh chudoby v čr 14782 Kč na osobu a měsíc. Představme si nyní člověka, který bere polovinu tohoto prahu, 7500 Kč za měsíc. Když si jeho plat (roční) dosadíte do kalkulačky na stránkách How Rich Am I?, zjistíte, že takový člověk patří mezi 27% nejbohatších lidí na světě. Objektivně vzato v Česku téměř žádní chudí lidé nejsou. Pokud přece jsou a nemají jak zaplatit účet za energie, mohou si požádat o příspěvek na bydlení. Nestačí-li příspěvek, mohou požádat o doplatek na bydlení https://www.uradprace.cz/web/cz/doplatek-na-bydleni Náš stát opravdu nenechá nikoho v zimě mrznout. Ruský trol, Okamura tohle dobře ví, jen využívá momentální drahoty pro své mocenské ambice.
V současné době přesahuje počet pracovních nabídek o 100 000 počet nezaměstnaných (nejsou lidi 🙂 ). Je to úplně jiná situace než při krizi v 30. letech minulého století.
„Za svou špatnou startovací čáru mohou lidé jen částečně.“ Souhlasím. Kdybych žil na Ukrajině a měl rozbitý dům ruskou bombou, těžko by mi mohl někdo vyčítat, že jsem chudý jako kostelní myš. Takový člověk potřebuje pomoc. Ne ten, kdo u nás nízké příjmy, ale bydlí.