Už několik lidí se mě ptalo, jestli se křesťan může modlit, aby někdo umřel. Ano, hned mi bylo jasné, že myslí na Vladimíra Putina. Sám jsem se za jeho smrt nemodlil, a musím se přiznat, že jsem tu otázku vlastně neměl promyšlenou. Čtu teď sedmisetstránkový životopis Dietricha Bonhoeffera, luterského faráře a teologa, který se účastnil příprav na atentát na Hitlera, byl zatčen a v dubnu roku 1945 popraven. Nedlouho před smrtí napsal mou milovanou píseň Moc předivná nás tiše obestírá. Vždycky jsem ho obdivoval, takže bych v tom měl mít jasno… Co druhý den si volám se svým přítelem ukrajinským pastorem. Spojení s ním zatím funguje, v neděli jsme dokonce v rámci bohoslužeb udělali malou videokonferenci, aby naši lidé viděli jej a jeho manželku a oni viděli nás, kdo se za ně modlíme a kdo se je snažíme podporovat. V jednom rozhovoru jsem se ho zeptal, jak to vidí on. Může se modlit za smrt Putina? On je v tom naprosto jednoznačný.
Možná někoho hrozně naštvu, ale já se modlím, aby se Putin obrátil. Motivuje mě k tomu příběh posledních měsíců několika nacistických zločinců, kteří čekali v Norimberku na soud. Sloužil jim pastor H. F. Gerecke, který sám přišel ve válce o dva syny. Patnáct z nich přijalo Ježíše a činilo pokání. Někteří z nich byli popraveni (Wilhelm Frick, říšský protektor Protektorátu Čechy a Morava, Fritz Sauckel, generální pověřenec nad nucenými pracemi, Wilhelm Keitel, říšský maršál, a Joachim von Ribbentrop, ministr zahraničí). Další z obrácených byli odsouzeni k trestům vězení.
SOUVISEJÍCÍ – Dan Drápal / Smíšené sňatky
Dokážeme si představit, že se jednou setkáme s těmito válečnými zločinci ve velikém zástupu lidí oslavujících Boha?
Newsletter Křesťan dnes – týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
A je správné, že tito novopečení křesťané byli popraveni? Jsem přesvědčen, že ano. Jedna věc je náš duchovní život, jiná věc je, jsme-li voláni k zodpovědnosti za své činy v tomto světě. Když někomu ukradnu milion a pak se obrátím, pak mé obrácení nemůže bránit tomu, abych byl světskou spravedlností potrestán. To, že chci milion vrátit, je jen polehčující okolnost.
Ale kdybych byl v situaci Bonhoefferově, asi bych se zachoval stejné. Tedy aspoň doufám, že bych nebyl příliš zbabělý.
Bylo mi hodně odpuštěno. Činil jsem pokání, a měl jsem z čeho. Byl jsem svévolník, posměvač a hříšník. To, že Ježíš zemřel za mé hříchy a že mi Bůh odpustil, je moje jediná naděje. Ano, jsou lidé, kteří mi neodpustili. (Zajímavé je, že jsou to někdy lidé, kterým jsem nikdy nijak neublížil.) Nevěří, že pokání je míněno upřímně a že „stačí“. Nebo nevěří, že odpouštět je správné.
SOUVISEJÍCÍ – Dan Drápal / Důležité ukrajinské vítězství
Tím se dostávám k další otázce: k omluvě prezidenta Zemana. Když měl svůj krátký projev po začátku války na Ukrajině, byl jsem na procházce a měl jsem ho na sluchátkách. Když skončil, měl jsem slzy v očích. On dokázal říci „mýlil jsem se“ a „omlouvám se“! V to už jsem ani nedoufal. A tak mě mrzí, že spousta lidí říká a píše, že to nestačí, že je to příliš málo příliš pozdě, a že ho to nezbavuje odpovědnosti za jeho dřívější proputinovské postoje.
Kdybych byl jeho zpovědníkem, asi bych mu poradil, aby rezignoval. Nicméně přiznám se, že mám větší obavy z lidí, kteří jeho pokání zpochybňují. Člověk, která sám pokání činil, má otevřené srdce pro ty, kteří ho činí také.
V předminulém článku jsem napsal, že současná krize zatím z nás Čechů „vytáhla“ to lepší. Mnozí – psychologové i politici – varují, že nadšené pomáhání běžencům nevydrží dlouho a nastanou problémy. Lidsky viděno se to dá předpokládat, ale nesmyslím si, že je takový vývoj nevyhnutelný. Taky jsem se přihlásil, že někoho ubytuji, ačkoli se mi vůbec nechce. Přijdu tím o své pohodlí, ať už mi nadělí kohokoli. A co když to bude někdo protivný? Nebo s nevychovaným dítětem? Ale nějak bych nedokázal žít s pocitem, že statisíce lidí mrzne někde na hranicích, a já si doma hovím. Mé horší já se ozývá: „Hele, už sis to odpracoval s Iráčany a Pákistánci, dej už si pokoj! To sis neužil dost kritiky?“ Ale pak si zase vzpomenu na to, co se děje, a nedá mi to.
Pokud skutečně dojde k vyhasnutí ochoty pomáhat, měli bychom my křesťané jít příkladem. Neměli bychom vyhasnout. Vždyť naším Pánem je Ježíš, nehasnoucí Slunce spravedlnosti. (Promiňte mi mou patetičnost; opravdu si myslím, že teď je čas na patetičnost a ne na cynismus.)
A ještě z jednoho dalšího soudku. I nyní mě někteří lidé zahrnují proputinovskou propagandou. A říkají: „Nevěř mainstreamu!“ Odpovídám: Já mainstream vlastně nepotřebuji. Což Putin neříkal, že na Krym nikoho nevyslal? A což o měsíc později ty „zelené mužíčky“ nevyznamenal? A což nyní neříkal, že Západ se zesměšňuje, když mluví o hrozící invazi? Že jsou to jenom vojenská cvičení? A vzápětí Ukrajinu napadl. A americké tajné služby byly zpochybňovány: Což nelhaly ohledně zbraní hromadného ničení v Iráku? A to jim teď věříš? Nu, já jsem „nevěřil“, ale současně jsem si nemyslel opak. A hele, americké tajné služby měly pravdu! Ne, mě žádná „mainstreamová propaganda“ nemusí zpracovávat. Stačí poslouchat Putina – a brát ho vážně.
Pamatujme na tuto pravdu: „Nezáleží tolik na okolnostech, které prožíváš, záleží víc na tom, jak na tyto okolnosti reaguješ.“
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor je teolog a publicista Datum: 16. března 2022 Foto: Wikimedia Commons – Vladimir Putin
34 Komentáře
Konečný Fr.
Mainstream dlouhou dobu nesleduji, protože pro mně není důvěryhodný, ale poplatky platím. Lze důvěřovat Západu, když při sjednocení Německa slíbil, že se NATO neposune na východ? Nedivme se, že jim Putin nevěřil. Západ nemusí činit pokání? Breivik nečinil pokání a stále žije. Br. Drápal by ho asi poslal na onen svět. To bude ta křesťanská etika. Zeman s Klausem dostali strach, aby je snad nelynčoval dav. Nikdo přece nechceme válku a odsoudit ji nemůže být nesprávné. Pán Ježíš psal do písku – Kdo je z vás bez viny, první hoď kamenem. Volil jsem stranu, která usilovala o spolupráci mezi státy a ne o konfrontaci.
Petr Adamec
Jak co bude, není jisté. Také si myslím, že ochota mnoha lidí opadne. Potřeba pomoci bude totiž mnohem déle a více, než většina čeká. Mnoho běženců zde již zůstane, část se vrátí, ale až za 2-3 roky. Zatím je zde jen docela málo běženců, hodně rodiny zde pracujících ukrajinců. Na Ukrajině ale čekají miliony lidí bez domova. Myslím, že Putin vyrábí bombardováním obytných čtvrtí běžence schválně, aby získal ústupky. A že jistě udělá všechno pro to, aby rozdmýchal nespokojenost s Ukrajinci v česku.
Mimo jiné je zde nyní necelých 100 tisíc ukrajinských dětí a bude jich přibývat, minimálně násobně, možná i o řád. Ministerstvo školství preferuje rychlé přijímání jednotlivců do škol a pro ostatní zakládání přechodných skupin (skupiny dětí s výukou, hlídané ukrajinskými dobrovolníky – učiteli , učené podle ukr. učebnic) do prázdnin. Od září by se měly již zařadit do škol. Ještě není jisté jak – jednotlivě do škol, ukrajinské třídy, komunitní školy, učení na směny, církevní školy… Nemá některý sbor volné prostory – sálky, nedělky, besídky….(cca 9-13 hod.)? Pokud mohu předat bližší informace Petr 724362386. Uvažujte, nespěchejte – potřeba bude narůstat hlavně do prázdnin, ale třeba i potom již na jiném základě – založení církevní školy – ideální čas.
Petr Adamec
Američtí vyjednávači opravdu slibovali, že se NATO na západ neposune, část zemí byla ale zcela proti takovým velmocenským slibům. Ovšem to bylo v době, kdy ještě existoval Sovětský svaz a nikdo nepředpokládal, že se rozpadne a skončí i Varšavská smlouva…Americké představy byly takové, že se Východní Německo sjednotí, východní země ale zůstanou v Sovětské zóně vlivu. Německo prostě nešlo nesjednotit – jedinou alternativou byla ruská okupace a silové řešení, režim Východního Německa se totiž pod tlakem demonstrací položil. Sovětský svaz se měl zase zavázat, že východním satelitům dá plnou demokracii. To je ale protimluv. Nejde mít plnou demokracii, kde zvolení politici chtěli do NATO a EU. Češi se chtěli mít ekonomicky dobře jako v Německu – to znamenalo EU a NATO. Jinak to při rozpadu RVHP prostě nešlo. Východní trhy byly pryč. A naše produkce byla nekonkurenceschopná. Česko je průmyslový stát. Někam jsme se hospodářsky navázat museli. Dějiny prostě šly jinam. Umíte si představit, jak by vypadalo Česko bez EU a NATO? Navázané na Rusko? To bychom měli žít uprostřed Evropy jako Severní Korea?
Realtoltek
Jedno je jisté, jediný Bůh zná pravdu a myslím si, že hodně lidí bude překvapeno jak se ji dozví.
Olga Nedbalová
Ano, někdy je velmi těžké plnit Ježíšova slova. Například Lukáš, 6:27-28:
Ale vám, kteří mě slyšíte, pravím: Milujte své nepřátele. Dobře čiňte těm, kteří vás nenávidí. Žehnejte těm, kteří vás proklínají, modlete se za ty, kteří vám ubližují.
Můžu žehnat někomu zlému? A vlastně proč ne. Můžu mu žehnat, odevzdávat ho pod Boží vůli. Prosit Hospodina, ať nad ním rozjasní svou tvář. Můžu prosit za dar Ducha Svatého. Za prozření.
Je dobré si uvědomit, že požehnání pro křesťana znamená přijetí Ježíše Krista jako svého Pána a Spasitele. V tomto kontextu je to zcela logické. Přijmu Krista a odvracím se od svého dosavadního hříšného života. Hříšný život je pořád stejný, ať je člověk Američan, Rus, Ukrajinec, Čech. A samozřejmě svatý život – oddělený od hříchu je také pro všechny stejný (Galatským 5). Pravda je jen jedna a ta je v Ježíši Kristu. A ano, také si myslím, že některé věci nám ještě zůstávají skryté a plná pravda vyjde najevo až v posledních dnech. Nicméně my křesťané máme Písmo, díky kterému si můžeme ohlídat, jaké je naše srdce. A koho vlastně máme za pána. Těm, kdo chtějí slyšet, říká Ježíš některé věci zcela jasně. Otázka spíše je, jak moc Ho chceme poslouchat.
Otakar Vožeh
Apoštol Pavel nabádal věřící, aby se modlili za vládu, nehledě na to, kdo byl u moci. Neříká, abychom se modlili za jejich obrácení, jemu se spíš jedná o to, aby pod jejich vládou mohla žít pokojně Církev, věřící lidé. Pokud věříme tomu, že každý život je tady v časnosti od Boha, aby posloužil Božím záměrům – v dobrém či špatném – pak není namístě, abychom se modlili za něčí smrt. Modlit se za jejich spasení je jistě správné a také za to, aby někdo měl možnost těm „zlým“ zvěstovat evangelium, Pána Ježíše Krista. My jsme dneska posedlí zlým ruským prezidentem, ale na světě je takových plno, a ani o nich nemusíme vědět. Osobnost bratra Bonhoeffera a jeho zapojení do násilného činu (politický aktivismus) je pro mne stále kontroverzní, ale o tom se mohou bavit odborníci . . .
Václav Drozda
Také se divím, jak po vlně panického strachu přišla vlna až živočišné nenávisti, která se nevyhýbá ani křesťanům. Což třeba zmobilizovat vlastnosti, jako je odvaha a láska? Ale možná je to i současným trendem přeměnit svět v Boží království a zabydlet se zde, což je předem samotným Bohem odsouzeno k zániku, a tak přichází zákonitá frustrace.
pavel v
ad Petr Adamec, 16. března 2022 22:54
Zda USA slíbily Sovětům, že se NATO nebude dále posouvat na východ, je naprosto nepodstatné. Taková věc stejně nebyla v jejich pravomoci. O tom mohly rozhodnout jen ty východoevropské státy a Sovětský svaz neměl žádné právo určovat jim, koho si vyberou jako spojence.
Olga Nedbalová
Pro pana Vožeha. Přiznám se, že o otázce pozemské vlády a jaký k ní zaujmout postoj přemýšlím již delší čas. Začátek vládnutí králů nad Izraelity byl z mého pohledu nešťastný, viz. 1. Samuelova 8: 6-9
Ale Samuelovi se to nelíbilo, že řekli: „Dej nám krále, aby nás soudil.“ I modlil se Samuel k Hospodinu. A Hospodin Samuelovi odpověděl: „Uposlechni lid ve všem, co od tebe žádají. Vždyť nezavrhli tebe, ale zavrhli mne, abych nad nimi nekraloval. Vším, co dělali ode dne, kdy jsem je vyvedl z Egypta, až dodnes, dokazují , že mě opustili a že slouží jiným bohům; tak jednají i vůči tobě. Teď však je uposlechni, ale důrazně je varuj a oznam jim právo krále, který nad nimi bude kralovat.“
Odmítnutí Hospodina jako svrchovaného vládce a dosazení pozemského náhradníka – tlumočníka a vykonavatele Boží vůle.
Na druhou stranu nám Bůh dává Ježíše jako jediné správné řešení viz. Jan 3:16-20. I z tohoto důvodu beru žehnání jako prosbu o obrácení a přijetí Ježíše Krista. Hospodin kraluje i nad pozemským životem a všechny vlády světa jsou ve skutečnosti pod Boží mocí. Do jaké míry si to každý jedinec uvědomuje, je pro mě otázka dvou věcí: 1) ještě všem lidem nebylo hlásáno evangelium, jsou tedy lidé, kteří o Ježíši Kristu neví, 2) ne všichni, kdo slyší evangelium, ho přijmou. Mají hluché uši, slepé oči, kamenné srdce. Ve skutečnosti nás zřejmě nic nemůže oddělit od lásky Boží (Římanům 8:38-39), jen naše tvrdé a pyšné srdce, náš hřích nás může oddělit. Přemýšlela jsem také nad tím, co s utrpením na tomto světě. Je to Boží trest, Boží znamení, proč nás Bůh někdy neslyší. Dospěla jsem zatím k závěru a nevím, zda k správnému. Utrpení na tomto světě je způsobeno tím, že zlo má stále ještě moc. Sice omezenou, ale pořád se může projevovat. Ale utrpení se může mírnit. Můžeme pomáhat trpícím, hladovějícím, poníženým. Můžeme se navzájem povzbuzovat, podpírat, vést v křesťanském společenství. Můžeme se společně modlit za poznání Boží vůle, za to, ať my sami hodíme po stezkách Božích. Někdy i my sami můžeme jít domnělou tmou, můžeme mít pocit, že nás Bůh opustil. Třeba jako Job. A pak je důležité mít bratry a sestry ve víře, kteří nám pomohou. Skrze které nás uchopí Ježíš za ruku. Připomínat si zaslíbení z Písma. Utvrzovat se ve víře. Přijetí Ježíše Krista beru jako tu nejlepší věc na světě, kterou mohu druhému přát. Jedině skrze Ježíše může každý z nás porazit i toho největšího nepřítele – smrt. A přát smrt nepříteli nebo ho dokonce zabít? V tomto případě používáme zbraně toho zlého. Pro zlého je řešením smrt. Pro Ježíše Krista je řešením život. Na to bychom neměli zapomínat. A omlouvám se, že zase zřejmě v některých věcech uhýbám od tématu původního článků.
Olga Nedbalová
Ještě pro upřesnění – nevím, zda to mám úplně správně formulované. Ale z Písma jsem si vyvodila závěr, že pod Boží mocí je celý svět bez rozdílu. Tedy být pod Boží mocí je samozřejmé. Rozdíl je v tom, zda Boží svrchovanost přijmu, vyznám svou nedostatečnost, hříšnost a přijmu Ježíše Krista jako jediného Pána a Spasitele nebo si pojedu dál podle své domnělé „svobody“, ve skutečnosti ale budu figurkou v rukou zlého (otrok hříchu). Výše uvedené jsem v praxi pozorovala na své osobě. Pokud zapomenu na Krista, nevede to nikdy k ničemu dobrému. Naopak – držím-li se Krista, mám pokoj v srdci. Ale velmi dobře si uvědomuji, že pouze osobní zkušenost nestačí. Proto jsem velmi ráda za každé doplnění, opravení, vysvětlení. Hledání pravdy v Ježíši Kristu beru jako společnou cestu nás všech – bez rozdílu.
Eva Hájková
Sice jsem chtěla s politikou úplně skoncovat, ale přece ještě jedna připomínka.
Filozof V. Bělohradský napsal následující článek k zamyšlení:
https://www.novinky.cz/kultura/salon/clanek/diagnoza-unipolarni-porucha-esej-vaclava-belohradskeho-40390022
Fotka Putina, klečícího v r. 2010 u památníku v Katyni, mě překvapila.
Olga Nedbalová
Pro pana Drozdu – máte pravdu. Tomuto světu prospěje odvaha, láska a to vše v duchu Ježíše Krista. V Jeho jménu. Vskutku tento svět spěje ke konci, tak jak to je psáno v Písmu. My však nemáme být jen nezúčastnění pozorovatelé, ale máme následovat svého Pána Ježíše Krista a tak jako On se skláněl k trpícím, k pronásledovaným, k maličkým i my máme být plni soucitu. Dříve jsem se trápila, měla jsem pocit, že plně lidi neodhadnu. Že jim nevidím do srdce. Ale pak jsem si řekla – vždyť jediný, kdo doopravdy vidí lidem do srdce, je Ježíš. Přece se nemohu stavět na Jeho úroveň. Ano, na tomto světě se dějí zlé věci. Ale my se nemusíme toho zlého bát. Nikdy nezvítězí. Konečné vítězství patří našemu Pánu, Ježíši Kristu. A možná i na tomto bláznivém světě můžeme zažít záblesk budoucí slávy Ježíšova věčného království. Tam, kde mají Ježíše Krista ve svém středu, tam, kde mají srdce otevřené pro Jeho slova, tam se dějí zázraky. I dnes.
pavel v
ad Václav Drozda, 17. března 2022 21:41
Pane Drozdo, jsem s vámi zajedno. Také se divím, jaká nenávist ovládá srdce Putina i většiny Rusů, že posílají své vojáky na Ukrajinu bombardovat obytné domy i nemocnice, v nichž pak umírají civilisté včetně malých dětí. Zabili již nejméně 100 dětí.
Karel Krejčí
Paní Nedbalová,
je pouze jedno Stvoření, jeden Bůh, jeden Duch Svatý, jeden Kristus – jeden absolutní vládce. Celé Stvoření, včetně nás, vyjadřuje Boha, jinak to ani být nemůže. Není žádný jiný zdroj energie ani inteligence ani žádného dění. Všechno stvořené je obraz Boha. A proto je pouze jediný Bůh oprávněn nás soudit, protože On jediný je spravedlivý. Však také apoštol Pavel sděluje, že to, co vidíme teď, je pouze zlomek toho, co uvidíme později. Války jsou nepochybně katastrofou pro člověka, ale stejně tak si nenamlouvejme si, že jsme „svatí“ – k tomu jistě máme hodně daleko. Tento svět je funguje na povrchních skutečnostech, ale daleko rozhodující je to, co je skryto pod povrchem. A hlavně nesuďme a pomstu přenechme Bohu, tak jak nás nabádá Písmo. Skutečným vítězem a vládcem může být pouze ten, kdo se nenechá žádným děním strhnout, ale bude pevně ukotven v Kristu. Nesvádějme alibisticky všechno zlé a špatné na toho Zlého, nebyl snad poražen?
pavel v
ad Otakar Vožeh, 17. března 2022 21:06
Pane Vožehu, píšete, že „jsme posedlí zlým ruským prezidentem…“. Jestli jsem vás dobře pochopil, vám se nelíbí, když někdo mluví o Putinovi jako o zrůdě a přeje si jeho smrt. Je pro křesťana vůbec přijatelné přát si něčí smrt? Ano, je. Například policista má plné právo zabít agresivního útočníka. A toto právo má každý občan v sebeobraně nebo obraně svých blízkých. V evangeliu o posledním soudu říká Ježíš, že království nebeské je určeno těm, kteří něco vykonali pro trpícího člověka. Ježíš říká, že takový čin, který zmírní utrpení, jsme vlastně vykonali pro něj (cokoliv jste učinili jednomu z těchto mých nejmenších bratří, mně jste učinili). Dnes je pro nás tím trpícím Ukrajina. Jejímu utrpení by bylo menší, kdyby byl šílený Putin po smrti.
Osamocený Putin by mnoho nezmohl bez zfanatizovaného ruského národa. Co žene Rusy do války? Je to jejich pýcha, kterou podnítil Putin svojí vizí velkoruské říše, když řekl, že rozpad Sovětského svazu byl katastrofou. Rusové totiž byli zvyklí, že se před nimi třásl celý svět (včetně Československa) a chtěli by znovu panovat. Je to stejná nacionalistická pýcha jako u Němců za druhé světové války.
Petr Adamec
Re Karel Krejčí – to zní dosti fatalisticky – spíše než křesťanskému myšlení se podobá budhistickému. Myslím, že skutečným vítězem bude spíše ten, kdo svou víru v Krista projeví skutkem pomoci trpícím…
pavel v
ad Otakar Vožeh, 17. března 2022 21:06
Píšete, že apoštol Pavel nabádal věřící, aby se modlili za vládu. Ve 13. kapitole epištoly Římanům dokonce píše, že vládní moc je zřízena Bohem, ale také tam píše, že „vládcové jsou v Boží službě, když se drží svých úkolů“. To znamená, že ne všichni vládcové jsou v Boží službě. V Boží službě sotva byli císařové jako Nero nebo Dioklecián, kteří umučili mnoho křesťanů.
Když Pavel píše, že vládní moc je zřízena Bohem, má na mysli to, co bychom dnes nazvali společenský řád. Společenský pořádek je totiž mnohem lepší než anarchie nebo občanská válka. Společenský řád v Pavlově době byl velmi odlišný od toho dnešního. Ve starověku se císařové chápali moci na základě zákona silnějšího. Křesťané jako Pavel svou vůlí jejich vládu nemohli nijak ovlivnit – leda modlitbou. Dnes máme mnohem větší vliv na vládu, ba dokonce my sami jsme ti vládcové – v demokratickém státě vládne lid – politici nejsou vládci ve starověkém smyslu toho slova, jsou jen pouhými zástupci lidu, který je zvolil. My, křesťané máme nyní na výběr – buď oslovit své spoluobčany a vysvětlovat jim, kteří politici odpovídají Božím zásadám, nebo se jen modlit, aby všechno zařídil náš Pán. To prvé znamená vystoupit ze své komfortní zóny a jít s kůží na trh. Mám podezření, že křesťané, kteří se chtějí jen modlit, jsou prostě pohodlní.
pavel v
ad Eva Hájková 18. března 2022 13:39
Paní Evo, nechápu, co chtěl Václav Bělohradský vlastně říci. Mohla byste mi to vysvětlit? Mám tomu rozumět tak, že kapitalistický Západ má ve své historii řadu těžkých hříchů, které opravňují Putina k hrůzám, které páchá na Ukrajině?
Olga Nedbalová
Pro pana Krejčího. Ano, zlý byl poražen Ježíšem Kristem. Tedy každý, kdo zůstane v Kristu, je v bezpečí. Máte pravdu, že pokud jednáme špatně, nemáme to svádět jen na toho zlého. Tak jak Eva s Adamem. Adam – to Eva, Eva – to had….Když tak nad tím přemýšlím, první hřích vlastně nevypadal vůbec hrozně. Jeho důsledky ovšem byly hrozné. I dnes se mohou ty malé, skoro přehlédnutelné hříchy pomalu skládat, až najednou vytryskne velké zlo. K působení zlého – zde se dá použít i Efezským 6:10-20. Tedy máme si být zřejmě vědomi toho, že někdy se nás zlý může snažit obloudit. Někdy se zlo může převlékat za dobro. K naší svatosti – samozřejmě, že jsme lidé tápající, hledající, bloudící. Přiznám se, že ze Starého zákonu je mi velmi blízká postava krále Davida – i když několikrát zhřešil, vždy se dokázal zase vrátit k Hospodinu. K souzení – jediné, co můžeme posuzovat je naše srdce. Myslím, že Ježíš často mluvil velmi jasně a přímo. A stále k nám mluví a dostatečně srozumitelně. Problém je spíše na naší straně a v naší ochotě naslouchat a chovat se dle Ježíšových rad. Kdysi jsem slyšela velmi dobrou definici hříchu – je to minutí se s Boží vůlí. Vědomě neposloucháme a chováme se jako malé děti. Smutné je, že sami naší vzpourou kráčíme do záhuby. Myslím, že máme velké štěstí, že Hospodin mimo to, že je všemohoucí, vševědoucí, je také milosrdný a slitovný Bůh. Jinak by nás už tady dávno utopil a vůbec by nám nedával šanci na záchranu. Tedy naše naději nespočívá v nás, v našich omezených schopnostech, ale v Bohu. Naštěstí 🙂
Eva Hájková
Panu Pavlovi
Co tím chtěl říci? Zřejmě to, že patologické chování určité osoby nemá příčinu jen v ní samotné. To samozřejmě nic nemění na trestní odpovědnosti oné osoby, pokud je svéprávná.
Karel Krejčí
Pane Adamče
máte pravdu, pohled který sděluji, může mít nádech nebo vyznívat fatalisticky. Ale nemají snad stejný význam biblické výzvy: „pokoj vám, nebojte se, nestrachujte se, radujte se, věřte, nesuďte, plačte s plačícími a radujte se s radujícími?“ Čím dál více jsem si jist, že život nejsou náhody ale naopak, my se domníváme, že jsme se právě teď rozhodli ze své vůle, ale ono to tak ve skutečnosti vůbec nemusí být. Jak už jsem se jednou zmínil, každému zde na zemi je Bohem určena role, ze které se „nevyvléknem“ a Bůh nás také bude jako jediný spravedlivě soudit, nakolik jsme ji naplnili. Dokonce jsme Bohem ujištěni, že na nás nebudou vloženy zkoušky nad naše schopnosti. Vaší otázce rozumím, ale budhismus mě zcela jistě neinspiruje, spíše spatřuji jakousi zkostnatělost a zaslepenost v křesťanském vnímání světa, že se nechává jím emotivně strhávat. A právě jako by ony emoce vítězily nad rozvahou, nadhledem a především vírou ve spravedlivého Boha …
pavel v
Náboženští fundamentalisté jsou lidé, kteří lpí na doslovném výkladu Písma – přesněji jeho určité části, kterou si vyberou. Mezi fundamentalisty patří i křesťanští pacifisté přesvědčení, že jakákoli forma násilí je neslučitelná s křesťanskou vírou. Odůvodňují to citáty z Písma jako například: „Slyšeli jste, že bylo řečeno: ‚Oko za oko, zub za zub.‘ Já však vám pravím, abyste se zlým nejednali jako on s vámi; ale kdo tě uhodí do pravé tváře, nastav mu i druhou; a tomu, kdo by se chtěl s tebou soudit o košili, nech i svůj plášť. Kdo tě donutí k službě na jednu míli, jdi s ním dvě. Kdo tě prosí, tomu dej, a kdo si chce od tebe vypůjčit, od toho se neodvracej.“ Nebo: „Blaze těm, kdo působí pokoj, neboť oni budou nazváni syny Božími.“ A také: „Ježíš mu řekl: ‚Vrať svůj meč na jeho místo; všichni, kdo se chápou meče, mečem zajdou.‘“
Pacifismus jako každý fundamentalismus je veliké zlo. Pacifismus měl na svědomí mnichovskou dohodu a byl tak spouštěčem druhé světové války. Pacifista může říci: To tedy ona slova v Písmu o neodpírání zlu zlem neplatí? Platí, ale ne úplně obecně. Na rozdíl od Mojžíšova zákona není Nový zákon soustavou striktních příkazů a zákazů. Křesťan musí v každé situaci individuálně hledat, co odpovídá Boží vůli. Celá Ježíšova mise je zaměřena na to, aby se křesťan neohlížel na poučky, ale aby každý problém řešil srdcem, aby jednal podle svého nejlepšího svědomí. V Písmu můžeme najít také tato slova: „Oheň jsem přišel uvrhnout na zemi, a jak si přeji, aby se už vzňal! …Nemyslete si, že jsem přišel, abych na zem přinesl pokoj. Nepřišel jsem přinést pokoj, ale meč. Přišel jsem, abych rozdělil člověka proti jeho otci, dceru proti matce a snachu proti tchyni. Člověk bude mít nepřátele ve vlastní rodině.“ Každá interpretace Písma může být učiněna jen s ohledem na celé Písmo.
Domnívám se, že někteří křesťané by považovali za legitimní, aby se Ukrajinci vzdali ruské přesile a uchránili tak životy bombardovaných civilistů ve městech. Bylo by to z křesťanského hlediska správné? Historická zkušenost říká, že výsledek by byl přesně opačný: Zahynulo by ještě více lidí. Tak jako se nezastavil Hitler po anexi Československa, tak by se nezastavil ani Putin po anexi Ukrajiny. Pacifistická politika appeasementu je cestou do pekel. Jak hloupí byli ti, kdo si mysleli, že se Putin spokojí s Krymem a Donbasem.
Na hrůzách ukrajinské války nenese vinu toliko Putin. Na vině jsou i prostí Rusové, kteří ho podporovali, kvůli svým velmocenským choutkám. Byli sice pod soustavným mediálním tlakem, ale to není polehčující okolnost. V zemi dlouho byla nezávislá média, ktertá informovala pravdivě. Všichni Rusové rovněž věděli, že Putin je vrah – poslal vrahy na nejméně 100 opozičních politiků či novinářů. Na vině je i Putinova pátá kolona v naší zemi. Často jsou to „křesťané“, kteří uvěřili, že Rusko zachrání Evropu od „dekadentní kultury“ Západu.
pavel v
Ad Eva Hájková, 19. března 2022 19:42
Kdyby to mělo být tak, jak píšete, pak bychom mohli omlouvat Hitlerovu agresivitu tím, že válečné reparace uložené Německu po první světové válce byly neúměrně vysoké. To možná bylo pravdou, ale jako omluva to ani v nejmenším sloužit nemůže. Pravou příčinou byla německá národní pýcha. Je charakteristické, že němečtí intelektuálové jako například prezident Frank-Walter Steinmaier provedli přiznání vin, ale nikdy se ani nepokusili poukazovat na nějaké polehčující okolnosti, jako například ony reparace.
Stejně tak je nestoudnost, když Václav Bělohradský hledá polehčující okolnosti pro Putina. Ve světle jeho zvrácenosti jsou jakékoliv polehčující okolnosti zcela zanedbatelné. Bělohradský, stejně jako Václav Klaus se nepřijatelně snaží rozmělnit Putinovu vinu. Stejně jako u Hitlera žene Putina do války jen a jen jeho nacionalistická pýcha.
Je pravdou, že Západ má ve svén historii řadu událostí (válek), na které nemůže být hrdý. Ale pravdou je i to, že Západ své viny přiznal. Tím dal najevo, že v tom nechce pokračovat. Naproti tomu ani Rusové, ani Číňané nic takového neudělali. Jen vyměnili jeden druh totality za jiný.
Určité kruhy na Západě přiznávání vin nenávidí. Dokonce se snaží zabránit, aby děti ve školách byly informovány o holokaustu. Školní rada v McMinnu v Tennessee vyškrtla z osnov Pulitzerovou cenou oceněný komiksový román Maus o holokaustu s tím, že obsahuje neslušnou mluvu a nahotu. Přiznávání vin je považováno za urážku vlastenectví. Je příznačné, že právě tyto kruhy nalezly v Putinovi svého spojence.
pavel v
Ad Petr Adamec, 19.3.
Řekl bych, že fatalistické myšlení pana Krejčího se podobá spíše stoicismu. Učení stoiků poznamenalo i pozdější filosofii, vliv stoicismu lze nalézt jak u křesťanských otců, tak i v dílech renesančních a novověkých myslitelů. Z filosofických škol, které vznikly či působily v době helénistické, má tato škola nejdelší životnost. Její zvláštní ráz je dán právě dobou, v níž působí. Působí totiž v době, kdy Řekové už ztratili svou samostatnost, kdy na místo drobných městských států (polis) nastoupily větší státní celky, monarchie. Tehdy se občan už nemohl účastnit veřejného života jako dříve. Nemožnost uplatnit se v politickém životě vedla k tomu, že člověk se zaměřoval více na sebe samého, a v důsledku toho se místo etiky sociální stále více hlásila ke slovu etika individuální. Stoici byli deterministé – vše je spojeno s nejvyšším; všechno vnější se děje nutně, příčinně. Srovnávali člověka se psem, který je zapřažen k vozíku a připadá si svobodný, dokud běží jak má, ale je nucen jít proti své vůli nebo je dokonce vlečen, když se nechce přizpůsobit pohybu svého vozu. Seneca toto zachytil ve svém citátu: „Volentem fata ducunt, nolentem trahunt“ – „Chtějícího osud vede, nechtějícího vleče.“
Stoici věřili v jednoho boha (měl však jinou povahu než Bůh křesťanů). Věřili také jako křesťané v rovnost všech lidí (i barbarů). Měli s křesťany cosi společného, ale to zásadní, čím se lišili, byl jejich fatalismus. Ten ve svém důsledku vyvazuje člověka z odpovědnosti za svět.
Domnívám se, že fatalismus stoiků může konvenovat lidem, kteří nesou těžkou vinu, jako byli bývalí nacisté či komunisté. Ti si mohou myslet, že oba totalitní systémy, které způsobily tolik utrpení, vznikly řízením osudu a oni tak byli jen byli jen nepodstatným kolečkem v celé té mašinérii bez sebemenšího vlivu na události. Oni tak nemají žádnou vinu – vinen je „osud“.
Eva Hájková
Pavel V.
Ještě jste si měl o stoicích na internetu přečíst následující:
„Člověk se začíná cítit součástí větších celků, ba celého lidstva. Na místo polis nastupuje představa jakési kosmopolis. I šíří se sklon ke kosmopolitismu. Světoobčan se cítí příslušníkem celého lidstva, jež vlastně tvoří jednotu. Rodí se tak i humanismus, neboť všichni lidé jsou tu spřízněni. Proto se ke stoi mohou brzy hlásit i cizinci.
Nejdůležitější ctností je podle žít v souladu s rozumem a přírodou.“
To už zní mnohem lépe, že?
Ostatně, co kdo vyznává, přece podle vás není důležité. Důležité je, co dělá. To jste sám napsal. Alexandrijští křesťané v pátém století také vyznávali Ježíše Krista, ale nijak jim to nebránilo lynčovat novoplatonskou filosofku Hypatii. O středověku ani nemluvě.
Karel Krejčí
pavle v,
více či méně žijeme v iluzi, že jsme to my, kdo udává tón běhu tohoto světa. Ale to vůbec není pravda, vždyť nejprokazatelnějším důkazem je právě Bible. Vy reagujete „svým“ způsobem na mé pohledy a názory a já stejně tak zase na Vaše tím „svým“. Stěžejní otázkou je, nakolik je to moje nebo Vaše opravdu individuální, nakolik je opravdu naším originálem. Bůh je dokonalý a veškeré dění je v dokonalé rovnováze, ač se to zdá být naprosto absurdní, neuvěřitelné, ale je to tak. Nehledejte v tomto světě nějakou spravedlnost, vždyť si jenom například uvědomme, že na jedné straně vymýšlíme a vyrábíme čím dál více dokonalejší a „produktivnější“ zbraně, stojí na zbrojení nemalá část ekonomiky a na druhé straně při jejich použití dochází k ohromným hmotným škodám a humanitárním katastrofám. Koho chcete trestat?
pavel v
pro Evu
Nejsem proti stoikům (mají hodně společného s křesťany), jsem proti jejich nesmyslnému fatalismu. Prostý lid rád věří, že veškeré události jsou určeny osudem, protože to z něho snímá jakoukoliv odpovědnost za to, co se ve světě děje. To je v ostrém rozporu s křesťanským učením vyjádřený pregnantně filozofem Karlem Jaspersem myšlenkou o politické a metafyzické vině navazující na evangelium o posledním soudu.
Hypatia oplývala (duševní 🙂 krásou. Její lynčování byla neuvěřitelná hanebnost a vina za ně (i po těch staletích) padá na každého křesťana. Vyvinit se lze jen tak, že křesťané za prvé tuto vinu přiznají, za druhé udělají v církvi taková opatření, aby se už nikdy nemohlo něco podobného opakovat. Znamená to vymýtit v církvi klerikalismus.
Žít v souladu s rozumem a s přírodou? Pokud je to myšleno jako nutnost respektovat fyzikální zákony, pak ano. Pokud se souladem s přírodou myslí sociální darwinismus, nelze souhlasit. Přirozeně se chovají zvířata, ale člověk se tak chovat nesmí. V přírodě platí právo silnějšího. Mezi lidmi by to tak být nemělo.
pavel v
pro Karla Krejčího
Vy říkáte „nehledejte ve světě spravedlnost“. To je v hlubokém rozporu s Ježíšovou misí. Například v horském kázání říká: „Blaze těm, kdo hladovějí a žízní po spravedlnosti, neboť oni budou nasyceni.“
Nůž je velice užitečná věc, ale může s ním být spáchána vražda. Je vrahem nůž nebo ten, kdo ho drží v ruce? Když se do vašeho domu bude dobývat lupič, zavoláte policii a budete rád, že má sebou zbraně. Zbraň je cosi podobného jako ten nůž. To jen pomatení pacifisté zbraně zásadně odmítají. Kdyby Západ po anexi Krymu včas vyzbrojil Ukrajinu vojenským letectvem a protiraketovým deštníkem, Putin by si na ni netroufl a tato hrozná válka by nevznikla. Pacifisté se tváří jako ušlechtilí, ale oni jsou příčinou válek.
Chceš-li mír, připravuj se na válku. Znáte pohádku o zlaté rybce? Zlo nemá nikdy dost. Přemoci Stalina, Hitlera Maa či Putina dobrem nelze!
Eva Hájková
Panu Pavlovi
Žít v souladu s přírodou podle mě pro člověka znamená žít v souladu se svou přirozeností, tedy v souladu s tím, jaký každý z nás je (a jakého ho chce mít Bůh). To rozhodně neznamená žít jako bychom byli zvířata. Zvířatům je totiž přirozené, že jsou zvířata a člověku je přirozené, že je člověk. Píšete, že v přírodě platí právo silnějšího, zatímco mezi lidmi by to tak být nemělo. Souhlasím. A proto se mi ani nelíbí slovo „vymýtit“. Něco vymýtit může totiž vždycky jen ten silnější. Lidé se mají vzájemně domlouvat. To, že musí být zákony, soudy a policie samozřejmě uznávám.
Vyviňovat se za Hypatii podle mého názoru není třeba. Ačkoliv křesťané by si jistě měli přiznat zločiny, jichž se církev v minulosti dopustila. Mnohé křesťany to velmi mrzí a bude je to asi mrzet až do konce života. Nijak napravit se to totiž nedá. Jiní si to vůbec nepřipouští. Je to individuální, jak se kdo k tomu staví. Dělat opatření, aby se něco neopakovalo, je dost problém. Nevěřím, že si lze vzít nějaké kolektivní poučení z minulosti. To může leda každý sám za sebe.
Nemám představu, co je Jaspersova metafyzická vina. Pokud je to odpovědnost před Bohem, tak naše viny z nás přece snímá Ježíš Kristus. Jen je zapotřebí se k němu obrátit. A to může každý člověk, ani si nemusí říkat křesťan.
Karel Krejčí
pavle v,
Vy jste docela slušný, novodobý představitel Jonáše. Vy jste se také vůči Rusku přímo nesmlouvavě zatvrdil. Přitom k tomu zdaleka nemáte takový důvod, jaký měl oprávněně z historického hlediska Jonáš vůči Syřanům. Jsem si ale jist, že i Vaše koleno poklekne. Ne, nemusí to být v tomto životě, vždyť nemáme naději jen pro tento život. Bůh má na všechno správný čas …
pavel v
pro paní Evu
Co je to ta Jaspersova metafyzická vina? Metafyzická vina činí člověka odpovědným i za zločiny, které sice nespáchal, avšak které se děly za jeho života s jeho vědomím. „Jestliže jsem neučinil všechno, co jsem mohl, abych jim zabránil, jsem spoluvinen.“ Měřítkem takové viny je Bůh. Uvedu dva příklady.
1. K vašemu sousedu odnaproti přijede auto, něho vystoupí jacísi podezřelí lidé a cosi tam kutí u jeho vhodvých dveří. Vy nevíte, zda jsou to zloději, protože se nijak neskrývají. Mohl byste tam zajít a zeptat se jich, ale neuděláte to, protože nechcete mít potíže. Později se dozvíte, že byl soused vykraden.
2. Syrská válka vyhnala z obydlí 10 milionů lidí. Vznikla uprchlická krize. Politici jako Miloš Zeman, Andrej Babiš a Tomio Okamura získali přízeň davů díky odmítání uprchlíků z této války. Mohlo by se zdát, že prostý občan naší země neměl na uprchlickou krizi vliv. Není to pravda. Kdo někdy volil ty tři politiky, nese část viny na příšerných podmínkách v táboře Moria.
pavel v
pro Karla Krejčího
Nezatvrdil jsem se jen proti Rusku, ale také proti Hitlerovi. Mám se stydět, že jsem se proti němu zatvrdil? 🙂 Je vám to líto, že jsem na něj zlý?
Eva Hájková
„Jako je každý člověk výtah světa, má sám v sobě nebe a zemi, vodu a oheň, hmotu a ducha, světlo a tmu, pohyb a klid atd., tak se také božským řízením obrážejí v každém zvlášť dějiny celého lidského rodu, takže není nikoho, kdo by neměl svého Boha a Satana, svůj ráj a peklo, svůj strom života a smrti, svá pokušení a zápasy, svá vítězství a porážky, svého Kaina a Ábela, jedním slovem semeno ženy a semeno hada, a to převládající u každého jinak.“
(J. A. Komenský: Unum necessarium)
Petr W.
pavel v 17.3.
Myslím, že to, zda někdo něco někomu slíbí, je podstatné, jelikož jde o smlouvu (ústní) a taková smlouva je závazná, tím spíš, je-li zdokumentovaná a je zjevné, že tomu tak je. Jde tedy o porušení smlouvy. Je pravda, že každý stát má právo vybrat si spojence v případě, že dostane nabídku. Pokud je ale nabídka spojena s porušením smlouvy, tak na to lze pohlížet, jako na podvod a ten se zjevně také stal. Myslím, že je velmi užitečné a poučné, vztáhnou si to na sebe. Cítil bych se dobře, kdyby mi někdo stále dokola něco sliboval a opakovaně by to neplnil? Nevím, ale já bych už takovému člověku asi nevěřil. Dalším příkladem může být situace, kdy někoho, byť takovým není, neustále podezříváte (vyberte si z čeho), a tak k němu i přistupujete, možná se takovým nakonec stane – jeho snaha dokázat, že takovým není, je příliš vyčerpávající a zpravidla zbytečná. Nebo se vzdá udržování vztahů s lidmi, kterým je lhostejný a bude k nim přistupovat chladně.