Dle průzkumů veřejného mínění stojí zhruba 87 procent obyvatel na straně Ukrajiny, pár procent neví, a několik procent stojí na straně putinovského Ruska. Domnívám se, že pokud by se dělal podobný průzkum čistě mezi křesťany, výsledky by se nijak výrazně nelišily. Na začátek se přiznám, že stojím plně na straně Ukrajiny, považuji tento konflikt za černobílý a vidím ho jako boj Davida s Goliášem. To ovšem neznamená, že bych se nezamýšlel nad argumenty těch, kteří to vidí jinak. Přestože situace se nám zdá být „ložená“, měli bychom být schopni své stanovisko obhájit a současně bychom měli jasně a srozumitelně argumentovat.
Ponechávám stranou různé obrázky a videa natočená tou či onou stranou. Současná digitální technologie dokáže „nafejkovat“ prakticky cokoli. Takže i když si myslím, že ukrajinská strana „fejkuje“ mnohem méně než ta ruská, čas od času „fejkuje“ taky, a tak nebudu argumentovat na základě obrázků, které nám ta či ona strana přináší. Soustředím se na to, co se mi jeví jako očividné a těžko zpochybnitelné.
SOUVISEJÍCÍ – Dan Drápal / Ovce a kozli
Jako očividné a těžko zpochybnitelné vidím to, že rakety a bomby dopadají na ukrajinská města a nikoli na města Ruské federace. Bojuje se na území Ukrajiny, nikoli na území Ruska. Tvrzení, že Ukrajina napadla Rusko, vidím jako naprosto absurdní. Bylo by to stejné jako tvrdit, že Československo se v roce 1938 chystalo napadnout Německo, nebo že se v roce 1939 chystalo k témuž kroku Polsko. Ukrajinci byli ve všech parametrech několikanásobně slabší než putinovské Rusko a byli si toho vědomi. Tvrzení, že se Ukrajinci chystali napadnout Rusko, vidím jako naprostý nesmysl.
Newsletter Křesťan dnes – týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
Ale i pokud by se k něčemu takovému chystali, neznamená to dle mého názoru, že by to opravňovalo ruskou akci. Mohu si o někom myslet, že je to násilník, ale nemohu ho preventivně zmlátit, dokud mi nic neudělal. Nemohu na něj zavolat policii s tím, že ten člověk vypadá velmi nesympaticky a asi se k něčemu chystá. Trestat lze dokonaný čin, nikoli předpokládaný úmysl.
„Chápači“ Putina argumentují tím, že Rusko se cítilo ohroženo organizací NATO. NATO by ovšem Rusko nikdy nenapadlo, už jen proto, že by něco takového „neprodalo“ obyvatelstvu členských států. Evropa má zájem na byznysu; je možno ji vinit z hamižnosti, jenže v 21. století se byznysu daří mnohem lépe v dobách mírových než válečných. Mezinárodní korporace lépe vydělávají prachy, když je klid. To soustředění na zisk se nám nemusí líbit (mně se taky nelíbí), nicméně žádná válka v zájmu NATO není.
SOUVISEJÍCÍ – Dan Drápal / Otázky, které řešíme
Ale i kdyby byla, stejně nakonec záleží na tom, „kdo si začal“. Ano, NATO se rozšiřovalo, ale tuto válku nezačalo.
Tu jsme u další výsostně morální otázky. Rusko požaduje, aby se NATO stáhlo za hranice v roce 1997. Jinými slovy, chce, aby se o menších státech rozhodovalo podobně jako na Jaltské konferenci v únoru 1945, kde si velmoci Evropu rozparcelovaly. Nicméně dnes je svět někde jinde. V západní civilizaci panuje všeobecná shoda, že by si jednotlivé státy měly rozhodovat samy o tom, do jakých mezinárodních organizací vstoupí a „s kým budou kamarádit“. Kdyby se třeba Putin dohodl s Bidenem, že nějaký stát bude z NATO vyloučen, byl by to důvod, abychom z NATO vystoupili, protože bychom neměli být součástí organizace, v níž se rozhoduje „o nás bez nás“. Ono to tak patrně nakonec nedopadne, a Ukrajina nebude – přinejmenším na mnoho desetiletí – do NATO přijata, podobně jako do něj nemohlo být přijato Finsko dejme tomu v roce 1965. Je ale snad jasné, že přistoupit na ruský požadavek není z principu možné, protože západ by se musel vzdát principu sebeurčení národů.
SOUVISEJÍCÍ – Dan Drápal / Smíšené sňatky
A princip sebeurčení národů souvisí s principem sebeurčení (tedy se svobodou) jednotlivce. Pokud velmoci rozhodují o malých státech, je to podobné, jako když v nějaké zemi rozhodují pouze mocní a obyvatel se neptají. Chceme-li hájit osobní svobodu, musíme hájit i právo národů na sebeurčení. Jsou to spojité nádoby.
Rusko zkrátka žije mentálně někde úplně jinde. Naši „chápači Putina“ se zde těší velké svobodě slova – jinak bych nedostával denně několik jejich pamfletů. Kdyby žili v Rusku a šířili by různé negativní materiály o Rusku, už by s nimi dávno zatočili. Proto mi připadá obzvlášť kuriózní, že Putina hájí i někteří evangelikální křesťané, protože situace evangelikálích křesťanů v Rusku je stále prekérnější. Někteří pastoři byli dokonce zabiti, jiní byli zmláceni a jejich sbory byly rozprášeny.
SOUVISEJÍCÍ – Dan Drápal / Důležité ukrajinské vítězství
Konečně zmíním ještě jednu z morálních otázek. Několik lidí se ptalo, zda je možno modlit se za Putinovu smrt. Nebudu na tuto otázku odpovídat kategoricky, protože nežiju na Ukrajině, Rusové mi nerozbombardovali dům a nezabili dítě. Pokud někdo něco takového prožil, nebudu soudit, zač se modlí. Ale za sebe doporučuji, abychom se modlili za to, aby byl odstraněn (třeba penzionován) a aby na jeho místo nedosedl někdo ještě horší. A současně je možno modlit se za jeho obrácení. Ano, vím, že to zní téměř šíleně, ale jsem přesvědčen, že dokud člověk dýchá, může se k Bohu obrátit. Jistě, je to velmi nepravděpodobné, ale domnívám se, že ne zcela nemožné.
Znám jednu Ukrajinku, chodila k nám na skupinku. Byla to architektka, ale v Praze se živila jako uklízečka ve vojenské nemocnici. Občas mluvila s pacienty o Bohu. A jednou mluvila s bývalým komunistickým generálem, který měl před sebou pár dnů života. Byl to člověk, z nějž šel strach. Bály se ho i zdravotní sestry. Nicméně i tento člověk po službě oné drobné Ukrajinky přijal Pána. Někdy se zázraky dějí. Pochopitelně, modlím se především za Ukrajinu. Za její vítězství, jakkoli je nepravděpodobné, za její obnovu, za probuzení ukrajinského národa.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor je teolog a publicista Datum: 30. března 2022 Foto: Pixabay – ilustrační
66 Komentáře
Olga Nedbalová
A pro pana Pavla odkaz k zamyšlení na jeho oblíbené wikipedii
https://cs.wikipedia.org/wiki/D%C5%AFsledky_prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A9_v%C3%A1lky
Oddíl Německo, poslední odstavec:
Porážka v první světové válce a následné tvrdé mírové podmínky Pařížské mírové konference byly hlavním předpokladem k nástupu Adolfa Hitlera k moci.[3] Hitler dožadující se revize Versaillského mírového systému, jež německá společnost považovala za nespravedlivý, získal další impulz pro převzetí moci po vypuknutí velké hospodářské krize na počátku 30. let. Následky první světové války tak v konečném důsledku zapříčinily nový světový konflikt o jednadvacet let později.[62]
Eva Hájková
Paní Nedbalové. Ano. Všechno, co uděláme, má následky. Krize 30. let a s ní spojená bída urychlila příchod Hitlera. Podobně to bylo po pádu komunismu s Putinem:
https://www.novinky.cz/kultura/salon/clanek/putin-jako-uzitecny-idiot-zapadu-rozhovor-s-filosofem-borisem-budenem-40392302#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky.web.nexttoart&dop_req_id=AfRXq5qYOAh-202204071018&dop_id=40392302
Olga Nedbalová
Paní Hájková, pan Pavel mě zase nazve fundamentalistou, ale já jiné řešení než v Písmu nevidím. Tedy skrze Ježíše Krista a díky Jeho oběti bude svět spasen. A naše světská více či méně dobrá politická řešení svět nespasí. Znovu opakuji – točíme se pořád dokola v bludném kruhu příčin a následků. Křesťané pomáhají Ukrajině – osobně, dary, modlitbami. Jsem za to moc ráda. A také se každý večer modlím, ať již to utrpení skončí. A spoléhám na to, že Hospodin je milosrdný a slitovný Bůh a má pevně vše ve Svých rukou. Ach, proč my lidé jsme tak často hluší k Hospodinu? Proč obracíme svou tvář k falešným bohům? Proč je nám zatěžko přijmout to jediné dokonalé řešení?
Eva Hájková
Ani já nevidím jiné řešení než skrze Ježíše Krista, paní Nedbalová. Je mi líto, že vás pan Pavel nazval fundamentalistkou. Já bych vás tak nenazvala.
Ale vím, že někteří křesťané se za fundamentalisty sami pokládají a neberou to vůbec jako nadávku. Prostě to slovo vnímají jinak.
pavel v
to Olga Nedbalová, 6. dubna 2022 18:54
Olgo,
rozhodně nejsem zastánce kolektivní viny. Jestli si něco takového myslíte, nepochopila jste mě. Ježíš například řekl: „Běda vám, zákoníci a farizeové, pokrytci! Zavíráte lidem království nebeské, sami nevcházíte a zabraňujete těm, kdo chtějí vejít. …“ Myslíe, že Ježíš přisuzoval kolektivní vinu všem farizeům a zákoníkům, že mezi nimi nebyla žádná výjimka? Byla (Nikodém, Josef z Arimatie …). Ježíš použil abstrakci – odhlédl od nepodstatné menšiny. Takové vyjadřování je běžné. Říkáme například, že nacisté byli ničemové. Co myslíte, je takové vyjádření vůči nacistům křivdou?
Co jsem myslel pojmem velmocenská pýcha? V dobách Sovětského svazu byl ruský stát supervelmocí. Rusové byli blažení, že se před nimi třásl celý svět. Když se opili, zahodili masky a jejich pýcha se obnažila. Jen nepatrná část z nich z nich si dokázala zachovat zdravý rozum (například 8 statečných, kteří demonstrovali na Rudém náměstí proti válečnému napadení Československa v roce 1968). Putin se stal populární myšlenkou obnovení velmocenského postavení Ruska. Například když vojensky napadl Krym, jeho popularita u prostých Rusů skokem vzrostla.
Pavel v listu Galatským popisuje hříchy, které se odehrávaly v době míru. Považte, že žádný z nich nesnese srovnání s tím, co spáchala ruská svoloč v ukrajinské Buče. Představte si, že vám vyvraždí rodinu a někdo vám začne kázat, že soupeřivost je veliké zlo. Asi by vás napadlo, že žije mimo realitu, nebo ne?
pavel v
to Olga Nedbalová 7. dubna 2022 10:00
Olgo, sním či bdím? Vy si opravdu myslíte, že Německo rozpoutalo 2. světovou válku oprávněně?
Eva Hájková
Možná se následující odkaz křesťanům nebude líbit, když je to z řecké mytologie (ale tu mimochodem často používal i J.A. Komenský).
„Hybris (ὕβρις) znamenala v řeckém starověku navenek projevovanou pýchu, domýšlivost a aroganci, vyzývavé, drzé jednání a vystupování, jež překračuje člověku vymezenou hranici a nutně vyvolá trest bohů, který pak postihne celou společnost.“
„Hybris se často projevuje nedostatkem kontaktu s realitou a přehodnocením svých vlastních schopností, kompetencí a úspěšných výsledků.“
https://cs.wikipedia.org/wiki/Hybris
Olga Nedbalová
Pane Pavle, na kterém místě tvrdím, že II. světová válka byla ze strany Německa oprávněná? Jen upozorňuji na řetězce příčin a následků. A to ve shodě s odbornou veřejností. A opakuji, souzení se vyhýbám. Prosím o korektnost z vaší strany a nevkládání mi do úst výroků, které jsem nevyslovila.
Olga Nedbalová
Pro pana Pavla – vedla jsem pod článkem Davida Nováka Ruská agrese a naše modlitby https://www.krestandnes.cz/david-novak-ruska-agrese-a-nase-modlitby/ obsáhlou diskusi s jistým Petrem W. Hodně mi vás připomíná, jenom je přesně na opačné straně zákopu než vy. Válka je zlo k koncentrované podobě. Umírají v ní lidé. Politické vedení Ruska, které rozpoutalo válku je agresorem. Tak jako byl agresorem Hitler a s ním spjaté politické vedení. Nacionalismus je také velmi špatný. Kupodivu – i obrozenecké hnutí a s ním spojené nadšení v počátku samostatného českého státu mělo své mouchy. Kdysi jsem pátrala po historii naší rodiny. Moje babička pocházela z nemanželského vztahu, otec byl židovského původu. Odešel z ČR již v roce 1918 a mně to vrtalo hlavou. Nakonec jsem narazila na málo zmiňovaný židovský pogrom v Holešově. Citace z článku: „Skvrnou na těle mladé republiky, označoval dobový tisk pogrom, který v židovském ghettu v moravském Holešově rozpoutal oddíl českých vojáků. Ti odstartovali ostudné rabování, do kterého se hned ráno zapojili dobří křesťané z městečka i jeho okolí.“ Více na https://www.stoplusjednicka.cz/pred-100-lety-vypuklo-v-holesove-ostudne-rabovani-zidovsky-pogrom
Židé tenkrát byli špatní – mluvili německy a všechno německé bylo špatné, takže to opravňovala „vlastence“ k rabování. Dále naši babičku jeden takový vlastenec Čech za války udal, že je židovka. Babička již byla vdaná a děda pracoval u jistého Kneisla ve výrobě cukrovinek (dnes Sfinx – Nestlé). Ten se za ně zaručil a maminku i s babičkou zachránil z transportu do koncentráku. Pan Kneisl byl Rakušan, za války nikoho neudal, nikoho nezabil. Spíše tedy lidi zachraňoval. A těsně po válce? Holešov byl vybombardovaný a pan Kneisl i se svou rodinou museli odklízet trosky za posměchu místních „vlastenců“. Plivali na něho jako na třídního nepřítele. Vlastně ironicky mohu říci, že měli štěstí – aspoň je nezabili. Pak Benešovy dekrety – zabavený majetek, který mu již nikdy nebyl vrácen. Co se dělo v naší a manželově rodině v 50. letech jsem již psala obsáhle panu Petrovi W. A proč v žádném případě nehoruji za návrat východního bloku. Ze světského hlediska je to pořád dokola. Pravda a spravedlnost tak pořád nějak nechtějí zvítězit. Až člověk pochopí, že odpovědí je Ježíš Kristus. A vyznání, že i já jsem hříšná a potřebuji pomoc. Potřebuji otevřít oči. Pane Pavle, nedávno jsem přemýšlela nad Chamberlainem a Churchillem. Kterého z nich Ježíš vezme do svého věčného království? Musím přiznat, že nevím. Je to pořád jen v rukou Ježíše, ne v mých světských omezených představách. Naštěstí.
pavel v
pro dámy Olgu a Evu
Byly válečné reparace Německa po 1. světové válce nepřiměřené? Bojištěm první světové války byla převážně Francie a kvůli tomu byla silně zdevastovaná. To byl důvod, proč francouzský premiér Georges Clemenceau trval na vysokých reparacích. Připusťme, že nepřiměřené opravdu byly. Byl to snad důvod k vyvolání války? Jestliže nebyl, proč o tom zde vůbec mluvíme?
Upozorňujete na „řetězce příčin a následků“. To vyvolává představu, že dějinné události jsou zapříčiněny nějakými neosobními úkazy nezávisle na lidské vůli. Opak je pravdou. Za válku vždy nesou odpovědnost zcela konkrétní lidé, jejich cílem je buď lup nebo moc. Hlavně moc je neodolatelnou drogou. Tato ruská hybris (opilost mocí) také byla motivem války na Ukrajině. Rusům se nelíbí, že se NATO posunulo k jejich hranicím. Že jsou oni na hranicích Finska, to nevadí? Neměli by si nejprve zamést před vlastním prahem? Jakým právem diktují svým sousedům, koho si vyberou za spojence? Nota bene, když mají s Rusy tak smutné zkušenosti? Finové dnes uvažují o vstupu do NATO. Proč? Kdyby Rusko napadlo Finsko, bylo by to Rusko, kdo vyvolal válku proti NATO, tedy 3. světovou válku. Jednoduše řečeno – členové NATO jsou mnohem lépe chráněni.
Mělo být NATO recipročně zrušeno, když byla zrušena Varšavská smlouva? K tomu, aby se tak stalo, chyběla zásadní podmínka – dekomunizace (jako denacifikace). Ničemové, kteří se podíleli na zločinech Sovětského svazu, zůstali po rozpadu Sovětského svazu u moci a čekali na novou příležitost. Mezi ně patřil i plukovník KGB Vladimír Putin.
Olgo, historie vaší rodiny má naznačovat, že svět není černobílý, že mezi těmi „oficiálně zlými“ byli lidé dobří a mezi „našimi přáteli“ byli gauneři. Jak se v tom pak má člověk vyznat, že? K tomu se váže příběh z filmu Schindlerův seznam. Oskar Schindler byl na jedné straně nacista (a je údajně na seznamu válečných zločinců), na druhé straně zachránil život více než tisícovky židů. V tom filmu je zajímavá scéna, kdy židé děkují Schindlerovi za záchranu a on to odmítá s poukazem na to, že byl nacista. Scéna podle mého není autentická, ale vyvolává zásadní otázku: Co je významnější? Schindlerův nacismus nebo záchrana židovských životů? Podle mého Schindlerův nacismus, kterým se podílel na Hitlerově válečné mašinérii. Hitler by bez takových lidí sám nic nezmohl. Nemám právo Schindlera soudit. Mohu však říci, že všichni Rusové, kteří tak či onak podporují Putina a předstírají, že neví o masové vraždě civilistů v Buče, nesou za tyto vraždy plnou odpovědnost. Putin se totiž svými agresivními plány nikdy netajil.
Eva Hájková
Pavlovi
Takže vy si myslíte, že není možné, aby člověk neviděl špatnost? Myslíte si, že podporovatelé Putina nemohou nevidět, co on je zač?
A co třeba Saul z Tarsu? Platí i pro něho, že nemohl nevidět, čeho se na křesťanech dopouští? – „Saul nepřestával vyhrožovat učedníkům Páně a chtěl je vyhladit.“ (Sk 9,1)
Platí i něj, že důležitější je to, čeho se dopouštěl dříve než co dokázal potom?
Vždyť Saul si přece myslel, že to, co na křesťanech páchá, dělá pro Boha! Čili že je v právu. On nepředstíral, že nevidí pravdu.
A potom…
„Na cestě, když už byl blízko Damašku, zazářilo kolem něho náhle světlo z nebe. (Sk 9,3)
A dál….
„Tu jako by mu z očí spadly šupiny, zase viděl a hned se dal pokřtít.“(Sk 9,18)
Tady je přece jasně ukázáno, jak člověk může Božím řízením prohlédnout.
Olga Nedbalová
Paní Hájková to krásně popsala. V jménu domnělého boha se nadělalo hodně zla. Dokonce se zabíjelo. Ale Bůh nikdy nechce zlo. Nemůžeme bojovat za dobro zlými prostředky. Tak jako Saul – ve jménu boha podporoval smrt. Vina a trest. V 50. letech stačilo hodně málo – třeba sloužit za války jako letec v Anglii. Pak následovaly uranové doly a většinou smrt. Další příklad z mého okolí. Lidská srdce dokáží být plná zášti a zla. Někdy se schovávají za ušlechtilé myšlenky – my jsme přece ti spravedlivý, ti, co znají pravdu. My můžeme soudit. Skutečně můžeme?
Olga Nedbalová
A omlouvám se, správně má být spravedliví.
pavel v
pro Olgu
Ve věci války na Ukrajině si opravdu myslím, že není možné, aby Rus, přestože je krmen jednostrannou propagandou, nevěděl na čí straně je pravda. Zcela jasně to vysvětlil autor článku, Dan Drápal. Za prvé se Putin jasně vyjádřil, že nehodlá Ukrajinu napadnout, ale pak udělal pravý opak – tedy lhal. Za druhé Putin řekl, že Ukrajina ohrožuje Rusko. To však má mnohem početnější a lépe vyzbrojenou armádu. I v tomto bodě Putin lhal. Tyto Putinovy lži se nedaly nijak zakrýt ani sebelépe vymyšlenou propagandou. Rusové dobře vědí, že Putin lže, že se mu nedá věřit.
Jak to bylo se Saulem z Tarsu, nevíme. Je velmi pravděpodobné, že nebyl účasten Ježíšova působení, že byl ve vleku jednostranných informací. Avšak planul vírou a to byla příčina, že se mu Ježíš dal poznat. Neumím to nijak doložit, ale troufnu si říci, že se stejně tak dá Ježíš poznat komukoli, kdo upřímně hledá pravdu. Konvertité existují i dnes.
Když k nám v roce 1968 přijely ruské tanky, bylo mi 15 let. Až na Svobodu, Husáka a Biľaka byli všichni Čechoslováci zajedno, že se jedná o vojenskou okupaci. Jak šel čas, byl jsem u svých kamarádů svědkem úpadkových názorových konverzí diktovaných ekonomickým prospěchem. Viděl jsem, jak se ti kamarádi přede mnou stydí, byť já jsem jim nic nevyčítal. Věřím, že něco podobného prožívají Rusové. Dobře vědí, že žijí ve lži, ale jejich pýcha a prospěchářství oslepují jejich svědomí.
Eva Hájková
Mně bylo v roce 1968 devět let. Máte pravdu, že většina Čechoslováků považovala příchod sovětských vojsk za okupaci. Ono se to tak prezentovalo i v rádiu a v televizi, pokud si pamatuji. Ale byli taky lidé, kteří to viděli jinak a věřili sovětům. Nejen ti tři zmínění, ale například i moji rodiče to tehdy viděli jinak. Neposlouchali totiž mainstream. Byli to dělníci a komunisté. Samozřejmé, byli pod vlivem určité ideologie, kterou ale považovali za svou (otec byl v KSČ od roku 1930). Řekla bych, že komunusmus bylo takové jejich náboženství. A svědomí je určováno tím, čemu věříme.
pavel v
pro Evu
pokud lidé přistupují k dialogu poctivě, měli by se teoreticky domluvit. Naprosto nezbytnou podmínkou je, že připustí možnost vlastního omylu a že si budou navzájem naslouchat. To znamená, že se budou snažit pochopit argumenty toho druhého. Takový přístup je běžný ve vědecké komunitě. Kdyby chtěl nějaký vědec například použít demagogii (argumentovat vyvoláváním emocí), úplně by se mezi svými kolegy znemožnil. Když vědec udělá objev, musí ho prokázat – musí svoji „pravdu“ nechat vystavit pokusům o její falsifikaci (pokusům, které dokazují její neplatnost). Jinou zásadou pro poctivý dialog je, že v jeho průběhu jsou si všichni diskutující rovni – není možné, aby někdo měl více pravdy, protože má vyšší postavení.
Vzdělaní lidé se mezi sebou obvykle dohodnou. Je to pravděpodobně z toho důvodu, že chápou komplikovanost světa a obtížnou prokazatelnost (nejistotu) nějaké „pravdy“. Sokrates to vyjádřil takto: „Vím, že nic nevím, ale vy ani nevíte, že nic nevíte“. Jinak řečeno: Čím větší omezenec, tím pevněji je přesvědčen o své „pravdě“.
Řekl bych, že jedním z cílů Ježíšovy mise bylo naučit člověka samostatně (dospěle) myslet. To znamená ne papouškovat „pravdy“ těch, kdo mají moc. Ježíš se nebál takové lidi (farizeje a zákoníky) kritizovat – ignoroval jejich domnělou autoritu. Proč Ježíš používal podobenství? Aby lidem ukázal, že jeho učení je v souladu s prostou logikou, že každý člověk je povolán k samostatnému nacházení pravdy. To představovalo v jeho době úplnou revoluci. A možná že je samostané myšlení revoluční i v naší době. Říká se, že myšlení bolí. Myslí se tím asi, že člověk se zapotí, než vyřeší obtížnou matematickou rovnici. Ale je zde i jiný aspekt. Člověk může myšlením (úvahou) dospět k nepříjemnému zjištění, že se mýlil nebo, že to, čemu věřil, byly předsudky. To znamená zahodit to, co bylo a začít od začátku jiný život. Zbavit se pohodlí zaběhaných kolejí. Obrazně: umřít a znovu se narodit.