Dan Drápal: O klimatických změnách střízlivě

Mnozí se dnes vysmívají vznikajícímu kultu švédské středoškolačky Grety Thunbergové, která nabyla světové proslulosti svým bojem proti klimatickým změnám. Tuto šestnáctiletou aktivistku přijal papež, promluvila na setkání světových lídrů v Davosu a stala se kandidátkou na udělení Nobelovy ceny míru.

Nebudu se jejímu postoji vysmívat ani ho zlehčovat. Možná je příkladem toho, že i mladý člověk může dosáhnout velkých věcí. Přesto mám nad ní jako fenoménem (nikoli nad ní jako mladou angažovanou dívkou) několik otazníků.

Obávám se, že kult Grety Thunbergové nevznikl ani tak kvůli ní samotné, ale kvůli tomu, že pro média nastala příznivá doba, kdy lze tento kult vytvořit. Kdyby se o ní (hodně) nepsalo, asi bychom se o ní nikdy nedověděli. Greta Thunbergová totiž nevymyslela nic nového. Žádný vědecký objev, žádné nové stanovisko nebo politický postoj. Stala se pouze ozvučnou deskou, která zesílila myšlenky či hesla, které už tu byly. V tomto ohledu ji „vytvořila“ média.

Nic z toho, co jsem napsal, nemá snížit její snahy. Rozpaky – ba ne, spíše znechucení – ve mně vyvolává ona nominace na Nobelovu cenu míru. Měl jsem zato, že původním smyslem bylo upozornit na někoho, kdo vymyslel či udělal něco opravdu nového. To ale už dávno není pravda. Nobelova cena míru je vyjádřením politického postoje norského Nobelova výboru (jmenovaného norským parlamentem), ničím víc. Po velmi kontroverzním „vyznamenání“ Jásira Arafata přišlo neméně kontroverzní udělení Nobelovy ceny americkému prezidentovi Barracku Obamovi, a to ještě předtím, než stačil vykonat něco dobrého či špatného. Nobelova cena míru je zkrátka udělována ne tomu, kdo něčeho skutečně dosáhl, ale lidem, kteří konvenují určitému politickému proudu.

Hlavním poselstvím Grety Thunbergové je, že máme panikařit. Nabádala k tomu světové lídry shromážděné v Davosu a značná část médií tomu aplaudovala. Bez vysvětlení zůstala otázka, proč máme panikařit v případě klimatické změny, ale – podle týchž médií – jsme neměli panikařit, když do Německa přišlo během jednoho roku milion migrantů. Existuje zkrátka panikaření schvalované a doporučované a panikaření neschvalované a odmítané.

Proti tomu stojí český skepticismus. Co se týče globálního oteplování, tak považuji za nepopiratelné, že se něco děje. Horka a sucha je stále více, a málo nás může utěšit tvrzení některých nekonvenčních vědců, že se zase tak moc neděje. Osobně považuji za nesporné, že k oteplování dochází. Jiná je otázka, do jaké míry je to způsobeno lidskou činností, a pokud ano, jaký je podíl lidské činnosti na celkovém oteplování. A pak je zde otázka, zda navrhované změny chování člověka skutečně přispějí ke „snížení emisí“.

Jistě existuje zdravá a potřebná podoba skepticismu. Nicméně český skepticismus nesdílím. Částečně je způsoben strkáním hlavy do písku, tedy někdy i popíráním evidentního, nebo pocitem vlastní malosti a nemohoucnosti. Proč se snažit snižovat emise, když na Českou republiku připadá pouze 0,2 % těchto emisí? Česká malost říká: „Zmůžeme málo, tak nebudeme dělat nic.“ Že bychom mohli jít příkladem, nám připadá téměř nemožné.

Přitom onu zdravou složku skepticismu by bylo možno a záhodno zapojit. Skeptici například měli pravdu, když upozorňovali, že výroba biopaliv v celkovém součtu životnímu prostředí spíše škodí než prospívá, a rozhodně neprospívá hospodaření s velmi cenou komoditou, kterou je úrodná půda.

Česká reakce je zpravidla velmi opožděná. V tomto roce „odejde“ ještě větší část našich smrkových lesů, než tomu bylo loni. Přitom Vladimír Úlehla (v knize Napojme prameny z roku 1947) velmi přesně předpověděl, co se stane, když budeme sázet smrkové monokultury. Bohužel mu relevantní lidé nenaslouchali. Navzdory číslům z ministerstva zemědělství, podle kterých už se sází smrků méně, se mi zdá, když chodím po Jeseníkách nebo po Orlických horách, že se sázejí převážně zase jen smrky, a to i v nižších polohách, kde se jim v suchu dařit opět nebude.

Podobně je tomu s protipovodňovými opatřeními. Skoro celé dvacáté století se odvodňovalo. V roce 1997 postihla Moravu snad tisíciletá povodeň. Jezdívám pravidelně z Jeseníku do Krnova přes Heřmanovice, Holčovice a Albrechtice. Říčka Opavice teče hlubokým kameny vydlážděným a vybetonovaným korytem. Právě ve zmíněných obcích nadělala povodeň obrovské škody. Podobná povodeň možná zahrozí až za dalších tisíc let, pokud by nám tato léta byla dána, ale my budeme rok co rok co nejrychleji odvádět veškerou vodu z krajiny těmito vybetonovanými koryty. Škoda, že se zdravý český skepticismus neprojevil při schvalování oněch „protipovodňových opatření“.

Je známo a vědecky dokázáno, že hospodaření na velkých lánech škodí životnímu prostředí. Jenže pokud jsou vlastníci půdy téměř abstraktní, nikdo nemá zájem na tom, aby se o půdu správně pečovalo. A tak ornici budeme dále nechávat splavovat do řek a ochuzená pole budeme chemicky hnojit, abychom z nich dostali co nejvíc. Nemohu si pomoci, ale evropský trend posilování spíše drobných a středních zemědělců považuji za prospěšný, nicméně Česká republika bude opět proti. Trocha skepticismu vůči Agrofertu by fakt neškodila.

Obecně se ví, že by dlouhodobě všem prospělo rozdělení velkých lánů, obnova remízků a polních cest, vysazování smíšených lesů, zadržování vody v krajině. Jenže vedle zdravého českého skepticismu je zde skepticismus nezdravý, který dokáže do omrzení opakovat dvě slova: „To nejde.“ My Češi jsme fakt přeborníky ve vysvětlování, že něco nejde.

Zdravá míra dobře nasměrovaného skepticismu je potřebná, a někdy nás možná skutečně povede „proti všem“. Nás ale častěji ohrožuje skepticismus nezdravý, demobilizující, vedoucí k pasivitě nebo k neustálým odkladům. Že je třeba něco řešit radikálně, hodně lidem dojde, až zůstane třeba pět set vesnic bez pitné vody. Pak někteří skeptici možná uznají, že k nějakým klimatickým změnám asi skutečně dochází. My Češi jsme mnohdy ochotni reagovat, až když se to bytostně dotýká nás samotných. Že až roztaje Grónsko, se pod vodou ocitnou někdy celé státy (ano, Maledivy nebo Tonga jsou státy malé, ale žijí tam taky lidé), je pro nás zajímavost z magazínu.

Nejde o to, nezdravý skepticismus nahradit nepromyšlenými hurá akcemi. Neschopnost dělat zásadní rozhodnutí v rozumné době bychom ale neměli vydávat za nějakou ctnost.

Autor je teolog a publicista  Datum: 17. července 2019  Foto: Facebook,com

Tags: ,

9 Komentáře

  1. Satanova „snaha“ o změnu světa bez jediného Boha…aneb výstavba Babylonu

    Ze Svatého písma víme zcela jistě, že jedině Ježíš má v pravomoci učinit novou zemi.

    Ze Svatého písma víme zcela jistě, že máme usilovat o naši vnitřní změnu a to přijetím Ježíše – Svatého ducha a máme šířit evangelium.
    Ze Svatého písma víme zcela jistě, že Satan je dočasným vládcem tohoto světa a jeho konec na tomto světe se blíží.
    Satan dobře ví, že prohrál a jeho vláda na zemi brzo skončí a ve smrtelné agónii se snaží změnit svět, pomocí lidských vlád, pomocí médií, pomocí různých hnutí (převážně ateistických)…snaží se „zachránit“ /změnit tento svět.
    Je to ale klam, už dávno prohrál a jediné o co mu jde je odvést co nejvíce lidí od jediného Boha a popřít to, že jediný kdo změní tento svět je Ježíš
    Nevěřte tedy slouhům a zachráncům tohoto zlého, zkorumpovaného, nespravedlivého Satanova světa !!!
    My čekáme na příchod našeho pána Ježíše tak jak je psáno ve Svatém písmu. Ten změní tento svět !!!.
    Satan naopak mění tento svět tak aby byl bez jediného Boha a člověk kraloval člověku !!!.

    A toto mi řekl můj pán Ježíš Kristus – Svatý duch. Ať jeho slova napíši na konec svého článku.
    „Jsou lidí co nevědí co činí a proto to podporují jsou ale lidé co ví co činí a jsou to spoluviníci Antikrista ti se snaží vytvořit nový svět bez Boha – Babylon“

    Napsal ten, který od Svatého ducha dostal bílý kamének

    Přiložené verše ze Svatého písma, v nichž je pravda o tomto Satanově světě a o tom kdo ho jako jediný změní !!!

    ,,Není člověka panujícího nad větrem tak, že by zadržel vítr, nikdo nemá pravomoc nade dnem smrti, nemůže se vyhnout boji. A ničemnost nepomůže těm, kdo ji páchají. Tohle všechno jsem viděl, když jsem obrátil svou pozornost k veškerému dílu, které se konalo pod sluncem: Čas, kdy člověk panoval nad člověkem k jeho škodě.“ Kaz 8:8,9;

    Jan 16 kapitola

    4Ale toto jsem vám pověděl, abyste, až ta hodina přijde, měli v paměti, že jsem vám to řekl.“ „ Tyto věci jsem vám na počátku neřekl, protože jsem byl s vámi. 5Nyní však odcházím k tomu, kdo mne poslal, a nikdo z vás se mne neptá: ‚Kam jdeš?‘ 6Ale že jsem vám toto pověděl, zármutek naplnil vaše srdce. 7Ale říkám vám pravdu: Je pro vás užitečné, abych odešel. Neboť neodejdu-li, Zastánce k vám nepřijde; odejdu-li, pošlu ho k vám. 8A on, až přijde, přinese světu důkaz o hříchu, o spravedlnosti a o soudu: 9o hříchu, že nevěří ve mne, 10o spravedlnosti, že odcházím k Otci a již mne neuvidíte, 11a o soudu, že vládce tohoto světa je již odsouzen.“ 12„Ještě vám mám mnoho co říci, ale nemůžete to nyní snést. 13Když však přijde On, Duch Pravdy, uvede vás do veškeré pravdy, neboť nebude mluvit sám ze sebe, ale bude mluvit to, co uslyší; oznámí vám i to, co má přijít. 14On mne oslaví, neboť z mého vezme a oznámí to vám. 15Všechno, co má Otec, je mé; proto jsem řekl, že z mého bere a vám to oznámí.“ 16„Zanedlouho mě již nespatříte a zanedlouho mě opět uvidíte, protože odcházím k Otci.“

    20Amen, amen, pravím vám, vy budete plakat a naříkat, ale svět se bude radovat; vy budete zarmouceni, ale váš zármutek se změní v radost. 21Žena, když rodí, má zármutek, protože přišla její hodina; ale když porodí dítě, nevzpomíná již na soužení pro radost, že se na svět narodil člověk. 22Tak i vy nyní máte zármutek; opět vás však uvidím a vaše srdce se bude radovat a vaši radost vám nikdo nevezme. 23V té hodině se mě nebudete na nic ptát. Amen, amen, pravím vám: Jestliže o něco požádáte Otce v mém jménu, dá vám to.

    31Ježíš jim odpověděl: „Teď věříte? 32Hle, přichází hodina, a již přišla, kdy budete rozptýleni každý do svých domovů a mne necháte samotného. Ale nejsem sám, neboť Otec je se mnou. 33Toto jsem vám pověděl, abyste ve mně měli pokoj. Ve světě máte soužení. Ale buďte dobré mysli, já jsem přemohl svět.“

    1. Korintským 6 kapitola
    1Proč se někdo z vás odvažuje, když má nějakou věc proti druhému, soudit se před nevěřícími místo před svatými? 2Nevíte, že svatí budou soudit svět? A soudíte-li svět, nejste hodni soudit maličkosti? 3Nevíte, že budeme soudit anděly? Oč spíše záležitosti tohoto života!

    1. Janův 4 kapitola
    1Milovaní, nevěřte každému duchu, ale zkoumejte duchy, jsou-li z Boha; neboť do světa vyšlo mnoho falešných proroků. 2Podle toho poznávejte Ducha Božího: Každý duch, který vyznává Ježíše Krista, jenž přišel v těle, je z Boha. 3A žádný duch, který nevyznává Ježíše Krista, jenž přišel v těle, není z Boha. To je ten duch Antikrista, o němž jste slyšeli, že přichází, a který již nyní je ve světě. 4Vy, dítky, jste z Boha a přemohli jste je, neboť ten, který je ve vás, je větší než ten, který je ve světě. 5Oni jsou ze světa, proto mluví věci ze světa a svět jim naslouchá. 6My jsme z Boha; kdo zná Boha, naslouchá nám, kdo není z Boha, nenaslouchá nám. Podle toho poznáváme Ducha pravdy a ducha bludu.

    1. Janův 5 kapitola
    1Každý, kdo věří, že Ježíš je Kristus, je zrozen z Boha. A každý, kdo miluje Otce, miluje i jeho dítě. 2Podle toho poznáváme, že milujeme Boží děti, když milujeme Boha a plníme jeho přikázání. 3To je totiž láska k Bohu, že zachováváme jeho přikázání. A jeho přikázání nejsou těžká, 4neboť vše, co se narodilo z Boha, přemáhá svět. A to je to vítězství, které přemohlo svět: naše víra. 5Kdo je ten, který přemáhá svět, ne-li ten, kdo věří, že Ježíš je Syn Boží? 6To je ten, který přišel skrze vodu a krev: Ježíš Kristus. Ne pouze ve vodě, ale ve vodě a v krvi. A Duch je ten, který to dosvědčuje, neboť Duch je pravda. 7Tři jsou, kteří vydávají svědectví na nebi — Otec, Slovo a Duch Svatý — a ti tři jsou jedno. 8A jsou tři, kteří vydávají svědectví na zemi — Duch, voda a krev —, a ti tři jsou zajedno. 9Přijímáme-li svědectví lidí, oč větší je svědectví Boží. Toto je Boží svědectví, protože on sám vydal svědectví o svém Synu. 10Kdo věří v Syna Božího, má to svědectví v sobě. Kdo nevěří Bohu, učinil ho lhářem, protože neuvěřil svědectví, které Bůh vydal o svém Synu. 11A to je to svědectví: Bůh nám dal věčný život a ten život je v jeho Synu. 12Kdo má Syna, má život; kdo nemá Syna Božího, ten život nemá. 13Toto jsem napsal vám, kteří věříte ve jméno Syna Božího, abyste věděli, že máte věčný život. 14A to je ta naprostá důvěra, kterou máme k němu, že když bychom o něco žádali podle jeho vůle, slyší nás. 15A víme-li, že nás slyší, kdykoli o něco žádáme, víme, že máme to, co jsme od něho žádali. 16Uviděl-li by někdo svého bratra, že hřeší hříchem, který není k smrti, ať za něj poprosí, a Bůh mu dá život; těm, kdo nehřeší k smrti. Je hřích k smrti; u takového neříkám, aby prosil. 17Každá nepravost je hřích, ale je i hřích, který není k smrti. 18Víme, že kdo je narozen z Boha, nehřeší; ale ten, kdo byl zplozen z Boha, střeží sebe samého a ten Zlý se ho nedotýká. 19Víme, že jsme z Boha a celý svět leží v tom Zlém. 20Víme, že Syn Boží přišel a dal nám schopnost poznávat toho pravého, a jsme v tom pravém, v jeho Synu Ježíši Kristu. On je ten pravý Bůh a věčný život. 21Dítky, uchraňte se model! Amen.

    1. Janův 2 kapitola
    13Píšu vám, otcové, že jste poznali toho, který je od počátku; píšu vám, mládenci, že jste přemohli toho Zlého. 14Napsal jsem vám, dítky, že jste poznali Otce; napsal jsem vám, otcové, že jste poznali toho, který je od počátku; napsal jsem vám, mládenci, že jste silní a slovo Boží ve vás zůstává, a přemohli jste toho Zlého. 15Nemilujte svět ani to, co je ve světě. Jestliže někdo miluje svět, není v něm Otcova láska. 16Neboť všechno, co je ve světě — žádost těla, žádost očí a prázdná chlouba života — není z Otce, ale ze světa. 17A svět pomíjí i jeho žádost; kdo však činí vůli Boží, zůstává na věčnost.

    Zjevení Janovo 22. Kapitola

    6I řekl mi: „Tato slova jsou věrná a pravá; Pán Bůh duchů proroků poslal svého anděla, aby svým otrokům ukázal, co se má brzo stát. 7A hle, přijdu brzy. Blahoslavený, kdo zachovává slova proroctví tohoto svitku.“ 8Já, Jan, jsem ten, kdo tyto věci slyšel a viděl. A když jsem to uslyšel a uviděl, padl jsem k nohám anděla, který mi tyto věci ukazoval, abych se mu poklonil. 9Řekl mi: „Varuj se toho! Jsem spoluotrok tvůj a tvých bratrů proroků a těch, kdo zachovávají slova tohoto svitku. Bohu se pokloň.“ 10Ještě mi řekl: „Nezapečeť slova proroctví tohoto svitku, neboť ten čas je blízko. 11Kdo ubližuje, ať ještě ubližuje do konce, kdo je špinavý, ať se ještě ušpiní, a kdo je spravedlivý, ať ještě až do konce koná spravedlnost, a kdo je svatý, ať se ještě posvětí.“ 12„Hle, přijdu brzy a moje mzda se mnou, abych odplatil každému podle toho, jaké je jeho dílo. 13Já jsem Alfa i Omega, první i poslední, počátek i konec.“ 14„Blahoslavení ti, kdo si perou roucha, aby měli právo ke stromu života a aby branami vstoupili do města.

    Zjevení 21. Kapitola

    1A spatřil jsem nové nebe a novou zemi, neboť první nebe a první země pominuly, a moře již není. 2A to svaté město, nový Jeruzalém, jsem uviděl sestupovat z nebe od Boha, připravené jako nevěsta ozdobená pro svého muže. 3A uslyšel jsem mocný hlas z trůnu, který řekl: „Hle, Boží stánek s lidmi; bude přebývat s nimi a oni budou jeho lid, a sám Bůh bude s nimi a bude jejich Bohem. 4A Bůh setře každou slzu z jejich očí. A smrti již nebude, ani žalu ani křiku ani bolesti již nebude, neboť první věci pominuly.“ 5Ten, který seděl na trůnu, řekl: „Hle, činím všechno nové.“ A řekl mi: „ Napiš: Tato slova jsou věrná a pravá.“ 6A řekl mi: „ Stalo se. Já jsem Alfa i Omega, počátek i konec. Já dám žíznivému zadarmo napít z pramene vody života. 7Kdo vítězí, dostane toto jako dědictví; budu mu Bohem a on mi bude synem.

    Matouš 6. Kapitola

    24„Nikdo nemůže být otrokem dvou pánů; buď bude totiž jednoho nenávidět a druhého milovat, nebo se k jednomu upne a druhým pohrdne. Nemůžete sloužit Bohu i mamonu.“ 25„Proto vám pravím: Nedělejte si starosti o svůj život, o to, co budete jíst a co budete pít, ani o své tělo, o to, co si obléknete. Není život víc než pokrm a tělo víc než oděv? 26Pohleďte na nebeské ptáky: nesejí, nežnou ani neshromažďují do stodol, a váš nebeský Otec je živí. Což vy nejste o mnoho cennější než oni? 27Kdo z vás dokáže svou starostlivostí přidat k délce svého věku jediný loket? 28A proč si děláte starosti o oděv? Podívejte se pozorně na polní lilie, jak rostou. Nenamáhají se ani nepředou, 29a pravím vám, že ani Šalomoun v celé své slávě nebyl oblečen jako jedna z nich. 30Jestliže tedy Bůh tak obléká polní trávu, která dnes je a kterou zítra hodí do pece, nebude tím spíše oblékat vás, malověrní? 31Nepropadněte tedy starostem a neříkejte: ‚Co budeme jíst?‘ nebo: ‚Co budeme pít?‘ nebo: ‚Co si oblečeme?‘ 32Neboť o to všechno horlivě usilují pohané. Vždyť váš nebeský Otec ví, že to všechno potřebujete. 33Hledejte však nejprve Boží království a jeho spravedlnost, a to všechno vám bude přidáno. 34Nedělejte si tedy starost kvůli zítřku, neboť zítřek bude mít své vlastní starosti. Každý den má dost vlastního trápení.“

    14Z toho důvodu klekám na kolena před Otcem našeho Pána Ježíše Krista, 15po němž má své jméno každá rodina v nebesích i na zemi, 16aby vás podle bohatství své slávy posílil mocí skrze svého Ducha na vnitřním člověku, 17aby Kristus skrze víru přebýval ve vašich srdcích a abyste byli zakořeněni a založeni v lásce, 18a tak abyste byli se všemi svatými schopni pochopit, jaká to šíře a délka a výše a hloubka, 19a poznat Kristovu lásku, která převyšuje poznání, a tak byli naplněni až do vší plnosti Boží. 20Tomu pak, kdo je mocen podle síly, kterou působí v nás, učinit daleko více nade všechno, co žádáme nebo co si můžeme pomyslet, 21jemu buď sláva v církvi a v Kristu Ježíši po všecka pokolení věčnosti věků! Amen.

    Odpověď
    • V článku Život se suchem v dnešním DR autor radí sázet stromy (a pokud možno nekácet). Zvlášť břestovce prý jsou odolné vůči suchu. Odkazuje i na nějakou petici.

      Odpověď
  2. Debaty o „změnách klimatu“ zatěžují představy, že klimaskeptici popírají změny klimatu. Už to je manipulace i náznak demagogie – jde o předběžnou (předsudečnou :-)) diskvalifikaci „popíračů“. Skepsi ke klimatickému bláznění lze rozdělit do několika skupin – (1.) podíl člověka na klimatických změnách (2.) možnost ovlivnit změny klimatu (3.) závislost oteplování na CO2 (4.) smysl opatření které mají pomoci (5.) smysl osamoceného klimatického boje Evropy.
    (S kysličníkem uhličitým se mi vždy vybavuje vzpomínka na studentská léta, na polovinu osmdesátých let, kdy jsme řešili „celoplanetární“ problémy. Tehdy jsme se zabývali otázkou spravedlivého rozdělení přírodních zdrojů, nespravedlnosti ve spotřebě bohatého severu a chudého jihu, a poprvé jsem zaslechl myšlenku o zdanění emisí CO2. Jistě se na to upamatujete, utkvělo mi jedno jméno – Erazim Kohák. A o dvacet let později tuto myšlenku prosadili v klimatickém boji. Díky této vzpomínce jsem skeptik ke strašním CO2. A moc tomu nepřidá ani nezdůrazňovaná vlastnost molekuly CO2 – reaguje na teploty jen ve dvou úzkých pásmech okolo -10°C a +21°C (pokud mne paměť neklame).)
    Nejhorší a nejzbytečnější způsob ničení životního prostředí je plýtvání, snad se na tom shodneme. Bezúčelné mrhání zdroji i silami na „záchranu planety“ směřuje ke smrtící spirále zkázy – čím víc ji budeme takto chránit, tím hůř na tom bude. Proto je nutné poctivě odpovědět na otázky: „Co je příčinou?“ „Je vinen člověk?“ „Dokážeme klima ovlivnit?“ „Jsou naše opatření efektivní?“ „Je podíl Evropy na změnách klimatu podstatný?“ A další velmi důležitá otázka: „Jsou závěry této, dnes populární, vědy pravdivé?“ Vzpomínáte na mannovu hokejku? Totiž jediným viditelným výsledkem boje proti změnám klimatu je extrémní bohatnutí firem, které podnikají v ekologickém byznysu (povinné výkupy „obnovitelných“ energií, burza CO2, změny technologií, dotace…). Klimatu ani životnímu prostředí to neprospělo neulevilo, naopak. Ale jejich globálnímu obchodu to pomohlo (Pačaurí, Al Gore… babiš) A pomohlo to i nadnárodní moci.

    Odpověď
  3. Článek je o.k., až na přirovnávající řečnickou otázku .. proč “ jsme neměli panikařit, když do Německa přišlo během jednoho roku milion migrantů. “
    a) je to zde úplně mimo mísu
    b) pokud měl autor na mysli válečné uprchlíky ze Sýrie, tak za ty může Asad a Rusko, a to asi Gréta ani média ovlivnit nemohly
    c) pokud měl na mysli „ekonomické“ uprchlíky z oblastí postižených suchem, tak to sucho a jeho rozšiřování aspoň trochu boj za udržení životního prostředí ovlivnit může

    Odpověď
    • Neměl jsem na mysli nic z toho. Pouze mě zaujalo, že tatáž média v jednom případě panikaření doporučují a v druhém případě proti němu brojí.

      Odpověď
  4. Jestliže jste s Kristem zemřeli živlům světa, proč si dáváte předpisovat, jako byste žili ve světě: 21toho se nedotýkej, to neochutnávej, na to ani nesáhni? 22To se týká vesměs věcí, které jsou spotřebováním určeny k zániku — jsou to lidské příkazy a nauky.

    Odpověď
  5. Napíši jenom velmi stručně. Problém neekologického hospodaření je obrovský. Z ekonomického hlediska je důsledkem kultu zisku, mamonu. Myslím, že věřící člověk by býval neměl věřit v samoregulaci trhu.! Z vědeckého hlediska je důsledkem manipulací s nástroji smrti, jako je chemie v zemědělství, potravinách, genetické modifikace, obávám se, že to je chucpe. Věřím, že i největší snaha (bez modliteb a víry) nepomůže, ale povede k dalšímu propadu, dokud nedojde k obrácení lidstva, protože je asi jedním projevem „ran egyptských“ popsaných ve Zjevení. A myslím, že někde na konci Zjevení po mnoha strádáních k tomu dojde.

    Odpověď

Zanechej svou odpověď

Tvoje e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Děkujeme za váš komentář