Při přečtení titulku si možná někdo řekne: „Cože? Snad si ten Drápal nemyslí, že Česká republika je skvělý stát?“
Myslí. A pokusím se to obhájit.
Jedním z mých nejoblíbenějších publicistů je Konstantin Kisin. Pochází z Ruska – narodil se v Moskvě v roce 1982 – ale rodiče tušili, že v Rusku ho mnoho dobrého nečeká, a tak díky možnostem svých rodičů vyrůstal v Anglii. Původně se živil jako satirik, ale nyní s kolegou Francisem Fosterem – původně rovněž satirikem – provozuje podcast Triggernometry. Neznám nikoho, kdo by dokázal kombinovat porozumění západní civilizaci a současně Rusku tak jako on. V jednom ze svých pořadů se setkal se studenty, z nichž jeden tvrdil, že v západní společnosti není svoboda slova. Konstantin Kisin se ho otázal zhruba takto (nejde o doslovný citát): „Ve srovnání s čím? Ve které společnosti je více svobody slova než v té západní?“ Vysvětluje, že vždy je nutné jasně říci, s čím daný stav srovnáváme. „Západní společnost je rasistická.“ Ve srovnání s kterou společností? Která společnost je méně rasistická? Z které si můžeme vzít příklad? Z Maroka? Nebo ze Srí Lanky? „Západní společnost je patriarchální.“ Ti, kdo toto tvrdí, někdy znají nějaký kmen v Amazonii nebo v Balúčistánu, který je údajně nepatriarchální. Nu, chcete-li se s nějakým takovým kmenem srovnávat…
SOYVISEJÍCÍ – Dan Drápal / Ohrožení demokracie
Česká republika je na tom fakt dobře. Přes všechny řeči o spálené zemi, rozkradené zemi apod.
Můj bratr mnohokrát přednášel na různých universitách v USA; snad nejčastěji byl v Denveru, kde má i řadu dobrých přátel. Do Denveru se vracel opakovaně. Při loňské (zatím poslední) návštěvě si všiml, že v Denveru byla drasticky omezena městská hromadná doprava. Trvalo mu delší dobu, než zjistil, proč. Důvodem rozhodně nebyl nezájem cestujících. Důvodem nebyly ani nízké platy. Platy řidičů neustále stoupaly. Důvodem byla obava o vlastní bezpečnost. Řidiči byli často násilně napadáni. Tak často, až to nikdo nechtěl dělat.
Ve srovnání s Denverem nebo Frankfurtem je Česká republika bezpečná. Žijí v Česku nebo v Maďarsku antisemité? Samozřejmě. Ale ve srovnání s naprostou většinou jiných zemí je jich tu málo. Jde o to, s čím se srovnáváme. Celkově je ale pro Židy Maďarsko nebo Česká republika bezpečnou zemí. Díky Bohu, říkám vděčně.
A co zdravotnictví? Nedostává se pediatrů, psychiatrů, stomatologů. Na některé operace musíte čekat i několik měsíců. Jistě, jsou země, které jsou v tomto ohledu na tom lépe než my. Rozhodně to ale není ani Spojené království (National Health Service, na kterou byli Britové tak pyšní, je ve stadiu kolapsu), ani ve Spojených státech.
Od koordinátora charitativní organizace ADRA jsem se dověděl, že Češi dávají na charitu a pomoc lidem v nouzi nesrovnatelně více (na osobu) než všechny okolní národy. Nepochybuji o tom, že to má i duchovní význam.
A klobouk dolů před tím, jak po ruském útoku na Ukrajinu Jurečkovo ministerstvo zvládlo příchod několika set tisíc ukrajinských běženců.
Pravda, v málokteré oblasti jsme jednička. Už ani ve spotřebě piva ne. Ale když se všechny parametry vezmou dohromady, stabilně se umísťujeme v nejvyšší pětině států, kde se dobře žije. Nevím, jestli jste to také zaregistrovali, ale já už vím o celé řadě lidí, kteří se natrvalo přestěhovali z Británie nebo Itálie do České republiky – právě proto, že se tu dobře žije.
Češi jsou zkrátka nespokojení lidé, kterým se dobře daří. Každá vláda je ta nejhorší na světě, v každých volbách jde úplně o všechno, Havlovi pohrobci pravdoláskaři všechno rozkradli, neziskovky jsou mor, který nás rozkládá, Fiala lže a neplní sliby, lezeme Bruselu někam… Vždyť to znáte.
Chybí nám velkorysost. Chybí nám vděčnost.
SOUVISEJÍCÍ – Dan Drápal / Spravedlnost a právo
Chybí nám transcendentní ukotvení. Chybí nám vědomí, že máme určité dary a určité poslání – vědomí, že v životě nejde jen o kariéru, peníze nebo úspěch.
Já vlastně nevím, proč mi tolik záleží na slušnosti a vstřícnosti. Říkal jsem si, že jsem v tom možná nějak ujetý. Vždyť i mezi křesťany se setkáváme často s napadáním, ironií, zpochybňováním motivů. A málokomu to připadá divné. Nu, modlil jsem se za to, jak říkáme my charismatici. A dospěl jsem k rozhodnutí, že v tom ještě přitvrdím. Posiluje mne vědomí, že tolik křesťanů se věnuje chvále. Chvále, která je projevem vděčnosti. Za věčný život, za poznání Boha, za spásu, za odpuštění, za smysl života…
Je mi jasné, že s tím, co hlásám, volby žádná strana nevyhraje. Budu ale i dále odmítat hovořit o svých oponentech jako o blbcích, užitečných idiotech, loutkách, rasistech, homofobech, transfobech atd. atd. Když někoho pořád urážíte, možná dosáhnete toho, že se s vámi už nebude chtít bavit.
Sleduji politiku a společenské dění poměrně pilně, a na ledacos mám svůj názor. Ale málokdy mám jistotu. Funguji jako publicista s názorem, nikoli jako zpravodaj. Vždycky kroutím hlavou, když někde čtu či slyším tvrdit něco, pro co sice existují indicie, ale nikoli důkazy. Nebo když se za důkaz vydává určitá nahodilost.
Ani jsme si nevšimli, jak rychle se svět změnil. Televize, jež byla ještě před patnácti lety zdaleka nejvlivnějším médiem, teď ztrácí na významu. Volby dnes vyhrávají či prohrávají různé podcasty a různí influenceři. Má to určité kladné stránky – byl rozbit monopol či oligopol mainstreamu – ale má to i své stinné stránky, které mohou vést ke katastrofám. „Milujete nicotu, vyhledáváte lež,“ žehrá žalmista (Ž 4,4).
I tato revoluce skončí a vše se zase postupně usadí. Obávám se, že než se tak stane, jsou určité katastrofy nevyhnutelné. Můžeme se modlit, aby nebyly fatální.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor je teolog a publicista Datum: 29. ledna 2025 Foto: Pixabay
86 Komentáře
Karel Krejčí
Pane Mirku P.,
Příběh o milosrdném Samařanovi má nepochybně v Písmu své místo a význam a je určitým výstražným a nepřehlédnutelným milníkem na cestě duchovního (nebo v onom případě spíše předuchovnělého) růstu člověka.
Ovšem stejně tak se zaměřme na současný a největší probíhající válečný konflikt optikou a informacemi z Písma a uveďme si příklad:
Ta šedesátitunová ocelová monstra, napěchovaná tou nejmodernější technikou pro zabíjení a ničení, jsou padlým andělům pro smích! Hmotný svět se jich nedotýká a ani jim nemůže ublížit. Jejich potravou a především jejich vládci, jsou neštěstí, zloba a mezilidská nenávist. Hmotný svět se jich nedotýká a ani jim nemůže ublížit. Jediným možným vítězem se může stát pouze ten, kdo veškerou tuto marnost a nesmyslnost prohlédne a pochopí – to je ta skutečná a mocná zbraň, které se vládce tohoto světa bojí. Jediným, Bohem ustanoveným a právoplatným vítězem je a může být, pouze Kristus.
Tak tedy ano, milosrdenství bez rozdílu je jistě Bohem vítaná kvalita.
Ovšem nebuďme pokrytci a na druhé straně nedělejme pravý opak.
Konečný Fr.
Šíření evangelia na prvním místě je dost obtížné a naráží na nezájem společnosti. Různé evangelizátory považují lidé za pomatence. Ale Noe stavěl archu, i když se mu ostatní posmívali. Z hlediska své víry by měl být křesťan schopen posoudit vše, co se ve světě děje. Sem patří i politika. Křesťané by měli mít především odolnost vůči manipulacím. V Německu se kdysi mnoho křesťanů nepostavilo proti Hitlerovi a plulo po proudu. Vyjímkou byli ti, kteří označili Hitlera za falešného proroka a pro svůj postoj byli pronásledováni. Hus se postavil proti praxi odpustků a nakonec to byl jeho konec. Křesťan musí říkat ano nebo ne – a již v tom je ta politika. A nebo žít v poustevně a nemít kontakty se světem.
Češi jsou solidární, ale vybírat peníze na drony nebo tanky, určené k zabíjení lidí, tak na to nedám ani korunu, stejně tak na Člověka v tísni ( Pánka v tísni). Doktoři bez hranic – pokud podporují migraci – nemám zájem.
Konečný Fr.
Třídění odpadů je naprosto správné. U naší aglomerace se plánuje spalovna, která bude svážet odpad ze širokého okolí. Tím nebude končit na skládce a vzniklé teplo bude sloužit k vytápění bytů.
pavel v
Pane Krejčí,
představujete mě jako člověka, kterého snad těší hrůzy, jež se dějí na Ukrajině. Nevím, jak jste na to přišel.
Představte si, že do vašeho domu vnikne terorista, zbije vás, vaši ženu i vaše děti. Vy jako správný křesťan mu nastavíte druhou tvář, ale on vás bije dál, ba dokonce si vybere někoho z vaší rodiny a popraví ho. Vy si kladete otázku, proč to dělá, když mu nikdo neklade ani ten nejmenší odpor. Jeho cílem je vyvolat hrůzu, abyste se na nějaký odpor ani neodvážili pomyslet.
To není fikce, to je realita. Když bolševici vyvraždili nebo poslali do Gulagu všechny šlechtice, buržuje, popy a učitele, Stalin pořád neměl dost. Dál dával kvóty, kolik lidí má být ještě popraveno. A tak tajná policie Čeka dělala zátahy po náměstích a tam úplně náhodně zatýkala jim neznámé lidi, aby kvóty naplnila. Jestli nevěříte, přečtěte si souostroví Gulag. Solženicyn tam popisuje neuvěřitelné krutosti, které Rusové páchali, aby vyvolali strach.
Komunisté v naší zemi po roce 1948 pod vedením ruských poradců dělali totéž. Například vyslali provokatéra mezi českou inteligenci, který sliboval, že jim umožní útěk na Západ. Často ti lidé útěk ani nezamýšleli, ale když jim kanula příležitost… Provokatér ty lidi převedl přes smyšlenou hranici, kde na ně jakoby čekali američtí agenti tajné služby – ve skutečnost převlečení StBáci. Cílem bylo získat kompromitující materiál, aby je mohli zavřít. Bylo arestováno 250 000 politických vězňů, z nichž 5000 až 7000 bylo ve vězení umučeno k smrti.
Kdyby Rusové obsadili celou Ukrajinu, udělali by to, na co jsou zvyklí. Kdyby se Ukrajina vzdala a zavládl klid zbraní, nebyl by to konec vraždění. Nevýslovnou krutost mají Rusové pravděpodobně ve svých genech – viz Katyň. V Rusku byla zavřena muzea Gulagu a v některých městech znovu staví Stalinovi sochy. https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-evropa-pred-prijezdem-putina-odhalili-ve-volgogradu-sochu-stalina-40421754
https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-evropa-pred-prijezdem-putina-odhalili-ve-volgogradu-sochu-stalina-40421754
Já bych vám to vniknutí teroristy do domu docela přál. Mohlo by to způsobit vaše obrácení a vy byste mohl uniknout zatracení. Peklo si představuji jako místo, kde jsou lidé jako Stalin, ale také všichni, jimž byly lhostejné jeho oběti. Není potřeba nic vymýšlet. Nic horšího snad ani vymyslet nelze.
Karel Krejčí
Pane Pavle v,
ti teroristé, kteří Vás straší ve dne v noci, se již dávno probojovali do Vašem myšlení a plně Vás ovládají. To je právě ten strach, který je opakem Boží lásky. Nebo si snad myslíte, že Bůh se bude s láskou dívat, jak Vás, naprosto nevinného, masakruje terorista? A nebo Bůh nechá všemu naprosto volný průběh a zakryje si oči?
Čemu vlastně věříte? V čem se lišíte od světa? Pouze tím, že „obratně“ manipulujete biblickými názvy a frázemi a zneužíváte je ke svému účelu.
Eva Hájková
Panu Konečnému
Ve Švýcarsku se odpad také spaluje – a moc se ani netřídí. Asi shoří skoro všechno. Zato se tam zamykají popelnice. Za odpady se totiž platí podle množství, které člověk vyprodukuje. Mají tam tedy lidé strach, aby jim nebyl podstrčen cizí odpad.
U nás se to často paušalizuje určitou částkou na osobu, právě proto, že lidé se chovají převážně celkem zodpovědně. Jenže bohužel asi ne všichni. Ve sběrných dvorech, kam se vozí větší množství odpadů, požadují pro kontrolu občanský průkaz, aby měli jistotu, že majitel odpadků je místní osoba. Města totiž odpad nemohou zlikvidovat zadarmo, tak nemají zájem o nějaký cizí navíc. To se jim prodražuje a kde na to mají brát? Jenže co lidi nevymysleli? Občanky se půjčují cizím osobám! Tak teď někdo vymyslel, že je potřeba větší kontroly. Obyvatelstvo dostane čipové karty, zavede se systém kontroly, kolík kdo vyprodukuje odpadků ročně, čímž se zamezí půjčování občanek cizím lidem.
K článku byla diskuse, kde někdo poznamenal, že dokonalejší systém kontroly a placení zase povede k tomu, že lidí je budou sypat do přírody. Jenže likvidace odpadů je práce (neděje se to samovolně). A tu někdo platit musí.
Konečný Fr.
Do ruského domu se chystal vniknout terorista a než k tomu došlo tak dostal jednu po papuli. Ale pořád je to málo. Nacistům také nestačil Stalingrad, ale zatvrzele se bránili až k Berlínu. Výsledkem nacistické ideologie byly plynové komory. Z dějin se má člověk poučit, skutečně se evropané poučili?
Josef Bong
https://pravyprostor.net/evropska-unie-chce-obcany-v-eu-pripravit-o-vlastnictvi-nemovitosti/
jsou to samozřejmě dezinformace, štvaní a rozvracení, tedy do doby než se to ukáže jako pravda
Realtoltek
Nedavno byla na seznamu …hlasne bruselske troube … Anketa a 15 procent lidi fandi Rusku … z cehoz logicky prameni ze skutecna podpora bude nasobne vetsi… kdyby bylo referendum tak bych tipl nad 50 procent.
pavel v
to Karel Krejčí
Opakem lásky není strach, ale lhostejnost. Bůh nemá v tomto světě jiné ruce než ty naše.
Během druhé světové války byla během náletů doslova smetena jedna malá vesnička. Mezi „obětmi“ byl i farní kostel. Socha Krista vedle kostela přišla o ruce i nohy. Po válce se lidé rozhodli, že kostel opraví, dohodli se ale, že sochu opravovat nebudou. Na patu kříže pak pověsili tabulku, na které stojí:
„Už nemám ruce ani nohy.
Od nynějška buďte vy
mýma rukama i nohama
a přinášejte úlevu a uzdravení
zraněnému světu.“
Bůh říká světu ústy svého Syna, aby se nemstil za učiněné zlo. Současně však po člověku žádá, aby usiloval o spravedlnost. Není tedy možné nezastat se toho, komu je činěna křivda nebo kdo je ohrožován na životě. Američtí vojáci, kteří osvobozovali nacistické koncentrační tábory, nebojovali zbraněmi v režii satana, ale Boha. Satan miluje vraždu a nepřál si tedy, aby vyvázl jediný žid.
Je naprosto správné nezastat se člověka, jemuž je činěna křivda, tehdy, když na to nemám dost sil a svým fanfarónstvím bych jen rozdráždil divoké zvíře v duši teroristy, takže bych tím situaci trpícího člověka jen zhoršil. Touha po spravedlnosti nesmí být v rozporu s rozumem.
Napsal jste: „Nebo si snad myslíte, že Bůh se bude s láskou dívat, jak Vás, naprosto nevinného, masakruje terorista? A nebo Bůh nechá všemu naprosto volný průběh a zakryje si oči?“ A já se vás ptám: nejsou snad na tomto světě denně masakrováni nevinní?
Strach je dobrá věc, která člověka chrání. Špatné je, když člověk na strach reaguje pasivitou.
pavel v
to Konečný Fr.
„Do ruského domu se chystal vniknout terorista a než k tomu došlo tak dostal jednu po papuli“
————–
Tím ruským domem myslíte Ukrajinu?
pavel v
to Realtoltek
Fandit Rusku jako agresorovi je hnus. To by bylo totéž, co fandění Německu, když obsazovalo Československo. Vy myslíte, že hnusných je více než 50% obyvatel ČR?
Karel Krejčí
Pane PAvle v.,
V něčem posuzujete svět velice zjednodušeně, pouze na základě informací, které jsou vidět pouze napovrch. Ovšem opakem tohoto posuzován „černé na bílém“ , je víra. Tedy víra v to, co nevidíme a přesto věříme, že to je. Je velkou chybou, že nevěříte v reinkarnaci, protože pokud jí rezolutně odmítáte, musíte různými „cestičkami“ buď zakrývat zákon setby a sklizně a to právě tam, kde chybí logické vysvětlení – „proč já a proč zrovna tohle a co já mám vůbec s tím společného?“ Už mnohokrát jsem napsal, že nejsme nepopsaný list, zrovna teď „vytržený z nebeského zápisníku“.
Pane Pavle , mě je ale úplně jedno, jakým způsobem si vysvětlujete „nespravedlivé“ děje a situace, které se dějí přímo Vám, ve Vašem okolí, nebo někde zcela jinde. Zda je do jednoho života zakódována spáse nebo zkáza, je to Vaše „VÍRA“.
Je mi též zcela jedno, zda jako za protiklad lásky, považujete lhostejnost.
Pokud byste totiž věřil v Boží, bezpodmínečnou lásku – pak jejím opakem není lhostejnost, ale strach, vyplývající ze skutečnosti, že tomu nevěříte.
P. Ašer
Ad pavel v
Napsal jste:
„Hoši, kde v tomto podobenství vidíte nějakou zbožnost? Není toto podobenství spíše návodem na vylepšování světa? Není toto podobenství oslavou obyčejného lidského soucitu, který je stejně cenný, když ho prokáže opovrhovaný pohan? Všimněte si, ten Samaritán poskytl milosrdenství ze své vlastní iniciativy a ne proto, aby u Boha získal nějaké kladné body. Všimněte si, že ke svému milosrdenství „nepřibalil“ žádmé přesvědčování o Bohu.“
Ne, toto podobenství není žádným návodem na vylepšování světa, je jen Ježíšovou ilustrací toho, kdo je to bližní. Zákoník se totiž pokoušel pojem bližního relativizovat (L 10:29), aby nemusel pomáhat třeba gójům. Proto Ježíš vyprávěl tento příběh, aby zákoník sám došel k poznání, že bližním potřebnému je ten, který mu projevil milosrdenství (L 10:37). Kdyby chtěl Ježíš tímto podobenstvím nabádat k vylepšování tohoto světa, pak by ten Samaritán z jeho příběhu šel a apeloval by na politickou správu, aby vymýtila lupiče operující na té cestě z Jeruzaléma do Jericha. Ale pokud Samaritán jenom projevil milosrdenství bez politického úsilí o nějakou nápravu bezpečnostní situace, tak se choval stejně jako Ježíš, který také uzdravoval lidi a vymítal démony bez toho, aby se snažil o nějaké vylepšení politické situace těchto trpících lidí, ale aby těmito svými milosrdnými činy naopak lidi z tohoto světa lákal do Božího království. A stejně mají postupovat i jeho učedníci (L 10:1.9).
Toto podobenství není ani oslavou „obyčejného lidského soucitu“, jelikož samotný „obyčejný lidský soucit“ nemůže přinést tomu, kdo ho projevuje, spasení. Je ošidné věřit, že do Božího království vede i nějaká zkratka mimo Ježíše – např. přes projev lidské solidarity, soucit a podobné věci. Kdyby tomu tak bylo, pak by byli spaseni i členové různých atheistických humanitárních organizací, kteří sytí hladové, léčí nemocné atd., byli by spaseni buddhisté, džinisté apod., aniž by k tomu potřebovali nějakého Ježíše.
Mimo Ježíše však žádná cesta ke spasení nevede. Ježíš přece jasně říká:
„Já jsem ta cesta, pravda i život. NIKDO nepřichází k Otci než skrze mne.” (J 14:6)
A Petr Ježíšova slova potvrzuje:
“A NENÍ V NIKOM JINÉM ZÁCHRANA; neboť není pod nebem jiného jména daného lidem, v němž bychom měli být zachráněni.” (Sk 4:12)
Samozřejmě není záchrana ani v žádném jakkoli velkém skutku milosrdenství.
Každý skutek, byť by byl sebesoucitnější, který nebyl připraven předem Bohem (Ef 2:10) pro ty, kteří byli znovu stvořeni v Kristu Ježíši, je skutkem mrtvým (Žd 6:1; 9:14), neboť ho vykonala ve své vlastní režii duchovní mrtvola (Ef 2:1.5).
Spasení není ze skutků zákona (Ř 3:20 – pro Židy), ale není ani ze skutků obecně (Ef 2:9), tedy z nějakých soucitných skutků pohanů a podobně. Spasení je pouze nezasloužený Boží dar (Ef 2:8). Vždycky je to Boží dar.
Napsal jste:
„Všimněte si, že podobenství má i svou politickou stránku. Kněží a levité považovali sami sebe v izraelském národě za vyšší kastu, která má v národě vedoucí postavení. Bylo to trošku podobné tomu, jak se za minulého režimu vtloukalo lidem do hlavy vedoucí postavení komunistické strany. Ježíš tyto pyšné lidi demaskoval. Ukázal, že jejich řeči o Bohu mají nulový význam ve srovnání s konkrétním činem lásky. Ježíš popřel nadřazenost kněží a levitů. To mělo i svou politickou stránku. Byli to totiž lidé lidé, kteří drželi u moci židovskou veleradu. V jejím čele stál velekněz, který byl jmenován římským prokurátorem. Velerada měla politickou moc – disponovala svými vojáky. Velerada nebyla jen náboženským, ale taky politickým orgánem.“
Jak už jsem uvedl výše, Ježíšovo podobenství není žádným návodem na vylepšování světa, nemá tedy ani svou politickou stránku, jak chybně tvrdíte. Pokud Ježíš demaskuje kněze a levitu v kontrastu se Samaritánem jako lidi nemilosrdné, neznamená to, že by tím usiloval o nějakou revoluci, která by je připravila o jejich vedoucí postavení. Jeho cílem je pouze objasnit tázajícímu se zákoníkovi, kdo je to bližní. Vkládáte tedy do toho podobenství něco, co tam není.
Ježíš nikde politicky neagituje, nenabádá své posluchače ke svržení náboženské elity nebo k občanské neposlušnosti vůči zákoníkům a farizeům. Naopak jejich vedoucí postavení akceptuje a potvrzuje, když říká, aby je lidé poslouchali a činili vše, co jim řeknou (Mt 23:2-3). Pouze nemají jednat podle jejich pokryteckých skutků. Jejich srdce má být čisté, a ne falešné jako srdce zákoníků a farizeů, kteří dělají všechno jenom na odiv (Mt 23:5; L 16:15), kteří před lidmi hrají divadlo (řec. ὑποκριτής = „herec“, takže Mt 23:13 by se dal přeložit takto: „Běda vám, zákoníci a farizeové, herci!”).
A ještě drobná poznámka. Jako se za minulého režimu vtloukalo lidem vedoucí postavení komunistické strany, tak se jim dnes vtlouká do hlavy vedoucí postavení demokracie.
Napsal jste:
„Vynechal jsem ji proto, že vyznění tohoto podobenství je takové, že Bůh oceňuje milosrdenství ne tehdy, je-li poskytnuto proto, že Bůh to nařídil, ale tehdy, jestliže milosrdenství vychází ze srdce člověka.“
Ježíš říká podobně jako Jeremjáš (Jr 17:9), copak to vychází ze srdce člověka, který je mrtvý ve svých vinách a hříších (Ef 2:1.5):
„Neboť ze srdce vystupují špatné myšlenky, vraždy, cizoložstva, smilstva, loupeže, lživá svědectví, urážky.” (Mt 15:19)
Milosrdenství, které se líbí Bohu (Žd 11:6), proto může vycházet jen ze srdce Bohem proměněného skrze víru v Ježíše:
“A naděje nezahanbuje, neboť láska Boží je vylita v našich srdcích skrze Ducha svatého, který nám byl dán.” (Ř 5:5)
“On nás také zapečetil a do našich srdcí dal Ducha jako závdavek.” (2 K 1:22)
“ …aby Kristus skrze víru přebýval ve vašich srdcích a abyste byli zakořeněni a založeni v lásce…” (Ef 3:17)
Bez Ježíše to zkrátka nejde. Bez něj ze srdce může vycházet pouze to, co zmiňuje Ježíš v citovaném verši z Matoušova evangelia.
P. Ašer
Ad pavel v
Napsal jste:
„Bůh říká světu ústy svého Syna, aby se nemstil za učiněné zlo.“
Bůh říká dokonce nejen, aby se jeho následovníci nemstili (Ř 12:17.19), ale aby zlému vůbec neodporovali (Mt 5:39).
Napsal jste:
„Současně však po člověku žádá, aby usiloval o spravedlnost.“
Můžete zde konkrétně uvést, kde v Novém zákoně Bůh po člověku žádá, aby usiloval o spravedlnost tohoto světa?
Ježíš nás totiž nabádá pouze k tomu, abychom hledali spravedlnost Božího království:
„Hledejte však nejprve Boží království a jeho spravedlnost, a to všechno vám bude přidáno.” (Mt 6:33)
Bylo by podivné, kdyby Bůh po člověku žádal, aby usiloval o spravedlnost tohoto světa, když samotný Ježíš o světskou spravedlnost usilovat výslovně odmítnul:
“Někdo ze zástupu mu řekl: „Učiteli, řekni mému bratru, ať se rozdělí se mnou o dědictví.“ On mu řekl: „Člověče, kdo mě ustanovil nad vámi soudcem nebo rozhodčím?“ (L 12:3-14)
A ani tak flagrantní světská nespravedlnost, jakou bylo povraždění Galilejců Pilátem, mu nestála ani za verbální odsouzení (L 13:1-3).
Takže mi laskavě sdělte, kde Bůh po Ježíšových následovnících žádá, aby se vměšovali do sporů a bojů tohoto světa a byli v nich samozvanými soudci či rozhodčími?
Napsal jste:
“Američtí vojáci, kteří osvobozovali nacistické koncentrační tábory, nebojovali zbraněmi v režii satana, ale Boha.“
Velmi se mýlíte. V režii Boha se totiž nebojuje proti krvi a masu a nebojuje se tělesnými zbraněmi, nýbrž zbraněmi duchovními:
„Oblečte si celou výzbroj Boží, abyste se mohli postavit proti ďáblovým nástrahám. Neboť náš zápas není proti krvi a tělu, ale proti vládám, proti autoritám, proti světovládcům této temnoty, proti duchovním mocnostem zla v nebeských oblastech. Proto vezměte na sebe celou Boží zbroj, abyste mohli odolat v den zlý, všechno vykonat a zůstat stát.” (Ef 6:11-13)
“Zbraně našeho boje nejsou tělesné, ale mají od Boha sílu bořit opevnění; boříme rozumování a každou povýšenost, která se pozvedá proti poznání Boha. Uvádíme do zajetí každou myšlenku, aby byla poslušna Krista…” (2 K 10:4-5)
Mimochodem, nacistické koncentrační tábory osvobozovali také sovětští vojáci. Ti tedy dle Vaší „logiky“ také museli bojovat v režii Boha. Nebo snad ne? Použijete na ně jiný metr?
P. Ašer
Ad Konečný Fr.
Třídění odpadů může být správné z hlediska tohoto světa, sub specie regni Dei je však irelevantní, ne-li přímo škodlivé, jak jsem vysvětlil již paní Hájkové.
P. Ašer
Ad Jiří Aron
Napsal jste:
„I když tady částečně má v něčem pravdu protože příspěvky pana Ašera už taky moc nedávám. Rozjetý biblický těžkotonážný nemilosrdný obrněný bojový transportér.“
Nemilosrdný? V čem? Nepletete si adjektiva nemilosrdný a nekompromisní?
Josef Bong
„Skvělý stát“ pracuje na štestí „nespokojených“ podaných. Ať chějí nebo spíš nechtějí, budou chránit planetu proti zlýmu jedovatýmu kysličníku :
https://pravyprostor.net/sok-cena-1-litru-benzinu-nebo-nafty-se-pry-musi-povinne-zvysit-o-9-53-czk-naridil-brusel/
Samozřejmě mudrcové štvou a popírají na internetech ale to jsou závadový narativy, a na to má stát nástroje…..
Konečný Fr.
Třídění odpadů je správné, co s tím udělá stát, je věc druhá. Člověk dostal přírodu ke správě a ne aby ji drancoval a ničil. Na Mostecku se úspěšně rekultivuje krajina zničená těžbou – jezero Milada s rybami a ptactvem, v okolí vzniká ptačí rezervace.
Eva Hájková
Taky nechápu, co by mohlo být na třídění odpadů škodlivého, jak výše nadhodil pan Ašer. Někdy mám pocit, že jeho postoj je – čím hůře, tím lépe, aspoň už brzy přijde Ježíš a skoncuje se světem.
Eva Hájková
Pane Ašere, odpusťte, jestli se vás to dotklo.
Na druhé straně, z vašich příspěvků se dalo získat i leccos užitečného.
pavel v
to P. Ašer
„Bez Ježíše to zkrátka nejde“. Ano, v tom máte pravdu. Ježíš totiž proměnil myšlení celého světa. Před Ježíšem existoval jen „tento svět“, což byl svět, v němž platilo právo silnějšího. Ježíš přišel s myšlenkou, že Bůh miluje každého člověka, který je dobrý. Dobrý je takový člověk, který je schopen projevit milosrdenství. U takového člověka je zcela lhostejné, k jakému náboženství se hlásí. Je zcela lhostejné, zda se řídí Ježíšovým učením vědomě či nevědomě. Jen farizeové a zákoníci si mysleli, že mají monopol na Boha. Ježíšovo vítězství nad tímto světem není ještě dobojováno. Stále jsou v něm lidé hlásající nacionalismus, tedy sobectví. Tak, jako jejich předkové odmítli pomoci židům, tak jejich následovníci hlásají dnes nenávist k migrantům.
Když si přečteme text prohlášení Charty 77, zjistíme, že jeho signatáři kritizují, že není dodržován Mezinárodní pakt o občanských a politických právech“ a „Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech“, které byly jménem naší republiky podepsány v roce 1968, stvrzeny v Helsinkách roku 1975 a vstoupily u nás v platnost dnem 23. 3. 1976. Není tam ani jediné slovo o protiprávní ruské okupaci Československa. Dá se z toho usuzovat, že ruská okupace byla Havlovi lhostejná? Havel chtěl nápravu po Češích, ne po Rusech. Stejně tak chtěl Ježíš nápravu po izraelské politicko-náboženské smetánce. Jinak to ani nejde. Chcete-li prosadit pravdu, musíte nejprve dosáhnout, aby se za ni postavil celý národ. To se ostatně stalo v roce 1989. Když tehdy Rusové ztratili v ČSR své spojence, museli odtáhnout! Tak ani Ježíši nebyla lhostejná okupace Izraele Římany.
pavel v
to P. Ašer
Trump a Putin reprezentují „tento svět“, protože prosazují velmocenské právo silnějšího.
Spravedlnost je opak křivdy. Křivda je křivdou „tam nahoře“ i zde dole na světě. Stejně tak je Boží spravedlnost v nebesích stejná jako spravedlnost v Božím království na zemi. Ježíš 2x volá po spravedlnosti v kázání na hoře. Volá taky po tvoření pokoje. Není to pokoj v hrobě. I když se v koncentráku právě nevraždilo (při exkurzi Červeného kříže) pokoj tam nebyl. Pokoj je tam, kde nejsou křivdy. Pokoj je tam, kde je milosrdenství a spravedlnost. Tvořit pokoj znamená poskytovat milosrdenství a bojovat proti křivdě.
Důsledný pacifismus by znamenal odebrat policistům zbraně. Protože zločinci by si své utajené zbraně ponechali, policisté by před nimi byli jako nazí. Kdo si myslí, že Ježíš hlásal pacifismus, je pomatenec.
Lidé, kteří žádají jednostranné odzbrojení jsou ničemové. Naší odpovědností je chránit životy našich žen a dětí. Kdo toto popírá, stává se tak spojencem různých Stalinů, Hitlerů, Mao Ce-tungů a Putinů. Osobně si myslím, že jediným cílem zdejších Ašerů je demoralizace Putinových odpůrců, aby se vzdali Putinovi bez odporu. Proč si to myslím? Protože Putina nikdy nekritizují.
Karel Krejčí
Pane Pavle v,
ten Váš typicky prosazovaný soucit a u Vašich odpůrců kritizovaný ne-soucit, je ve skutečnosti „berličkou“, jak se přenést přes propast nevěry a strachu. Klamete sebe a své okolí. Ta Vaše napovrch tvářící se „bohulibá“ aktivita, není zase až tak bohulibá jak působí a především, jak si myslíte. Kdyby totiž takto chápal to, co se děje ve světě (a je jedno kdy a kde) ateista, tak je to součástí dějů světa a zapadá do jeho jednoduchého funkčního principu – oko za oko, zub za zub nebo co zaseješ, to také sklidíš.
Ale Vy jste snad věřící, či ne?
Já věřím v láskyplného Boha, který tuto vlastnost nemůže zapřít.
Tak a kde je tedy chyba, že zde na zemi je pravý opak?
Příčina je v nás a spočívá v nevěře a z ní vyplývajícího strachu. Soucit je nepochybně potřebný, ale ve Vašem chápání je onou „berličkou“, jak zakrýt naši zmíněnou nedokonalost. Pokud totiž soudíte své diskutující protivníky z nedostatku soucitu, tak jak to, že v první řadě nezačnete od shora, tedy v první řadě přímo od Boha? Jak to, že Bůh se může – a to dokonce hezky shora – na vše klidně a nečinně dívat?
Nebuďme totiž pokrytci, protože z nedostatečné víry v neměnné boží vlastnosti, pramení různé „dobročinné a všenapravující“ aktivity, jenž v konečném důsledku zakrývající náš nedostatek víry a z ní pramenící strach.
Josef Bong
https://neviditelnypes.lidovky.cz/politika/migrace-mel-tam-byt-blondak-v-kroji.A250213_171931_p_politika_nef
„Skvělý stát“, brzo ještě skvělejší. Je to jako nastoupit na Titanik, a pak už je pozdě.
Josef Bong
https://rairfoundation.com/germanys-imported-destruction-migrants-rape-animals-gang-rape/
Že by tohle chystal „skvělý stát“ na „nespokojené lidi“ ? Těšte se ovečky na „migrační pakt“.
Josef Bong
https://www.epochtimes.cz/2025/02/12/zavedeni-novych-emisnich-povolenek-na-phm-a-topeni-zdevastuje-ekonomiku-a-vyhroti-inflaci/
hurá hurá, skvělý stát zachraňuje planetu … jen ty „odvážný mudrcové“*) štvou na inernetech
*) o tom tady už taky bylo: „Země… spálená či kvetoucí?“
Jiří Aron
Panu Ašerovi. Slovo nemilosrdný v souvislosti s Vámi mi samo naskočilo v reakci na příspěvky pana Pavla V., kde se on dovolával milosrdenství. Psal jsem, že dovolával pokrytecky: ve stejných textech sám nemilosrdně obviňoval jiné, na základě svých domněnek.
Myslím, že píšete nemilosrdně. Zejména Pavlovi V. to především, ale i paní Hájkové. Zejména ona v tom byla nevinně; psala, že chtěla jen uvést nějaké pozitivum. Přišlo mi to od ní milé. A Vy jste ji nato za to hned několikrát setřel.
Celkově s Vašimi názory souhlasím, i když ne ve všech. Prvně že nominální křesťané se až moc zaplétají do světských válek. V čemž vyniká právě Pavel V.
Na druhou stranu je nemilosrdné takhle puntičkářsky tapetovat diskuse (netvrdím že Pavel V. to nedělá taky) a detailně a důsledně řešit každý jeho výrok. Přijdete mi takto jako dva zrcadlově obrácené příklady nesmiřitelného fanatismu.
pavel v
to Karel Krejčí
Cituji vás: Pokud totiž soudíte své diskutující protivníky z nedostatku soucitu, tak jak to, že v první řadě nezačnete od shora, tedy v první řadě přímo od Boha? Jak to, že Bůh se může – a to dokonce hezky shora – na vše klidně a nečinně dívat?
———————–
„Chce Bůh předejít zlu, ale nemůže? Pak je bezmocný. Může, ale nechce? Pak je zlovolný. Pokud může a chce, kde se bere zlo?“ Tato formule se stala zdrojem ateismu Davida Hume.
Je rodič povinnen celý život dohlížet na své děti, aby nepáchaly zlo? To asi ne, když dospějí, musí jim dát svobodu. Kdyby to neudělal, zůstaly by ty děti celý život loutkami, které nenesou odpovědnost. Tak i Bůh dal člověku svobodu s rizikem, že člověk ji zneužije. Bůh se na to musí dívat a trpí při tom – Ježíš o tom podal zprávu v kázání o posledním soudu. Ale nakonec bude spravedlnosti učiněno zadost. Proto Ježíš zdánlivě nelogicky říká v horském kázání: Blaze plačícím…
Někdo se narodí krásný do bohatství, jiný nemocný do bídy. Z krátkodobého hlediska je na tom dobře ten první, z dlouhodobého je ve výhodě ten druhý.
Svět je plný nebezpečí, hrozí přírodní katastrofy, nehody… Proč ho tak Bůh stvořil? Protože ani Bůh nedokáže udělat kulatý čtvereček. Bůh dal světu přírodní zákony a k nim patří, že když někdo skočí do propasti, tak se zabije. Bůh nemůže ty zákony neustále měnit, podle momentální potřeby.
P. Ašer
Ad pavel v
Napsal jste:
„Ježíš přišel s myšlenkou, že Bůh miluje každého člověka, který je dobrý.“
To je naprosto scestné překroucení evangelia. Ježíš naopak přišel s myšlenkou, že Bůh miluje ne každého dobrého (to by nemohl milovat nikoho z lidí), nýbrž každého hříšníka, přičemž si přeje, aby každý dospěl k pokání (srov. 2 Pt 3:9). Kdyby byl někdo dobrý, nemusel by za něj Ježíš umírat. Nikdo však dobrým není, jak napsal apoštol Pavel:
„všichni zhřešili a postrádají Boží slávu” (Ř 3:21)
Kde tedy máte ty Vaše dobré lidi?
Ostatně ze lži Vás usvědčuje již sám Ježíš, který jasně říká:
„Proč mne nazýváš dobrým? Nikdo není dobrý, jen jeden: Bůh.” (Mk 10:18)
Napsal jste:
„Dobrý je takový člověk, který je schopen projevit milosrdenství.“
Tím, že je někdo schopen projevit milosrdenství, se před Bohem nestává dobrým. To přece dělají i hříšníci (L 6:32-34). A přesto zůstávají hříšníky, kteří postrádají Boží slávu (Ř 3:21) a zůstávají tak mimo Boží království.
Napsal jste:
„U takového člověka je zcela lhostejné, k jakému náboženství se hlásí. Je zcela lhostejné, zda se řídí Ježíšovým učením vědomě či nevědomě. Jen farizeové a zákoníci si mysleli, že mají monopol na Boha.“
Rozhodně není jedno, zda se člověk k Ježíši vědomě hlásí či nehlásí. Kdyby to bylo jedno, pak by, jak už jsem Vám v předchozím příspěvku napsal, byli spaseni i milosrdní atheisté, což je zcela absurdní. Navíc to výslovně odporuje Písmu:
„Bez víry však není možné se mu zalíbit, protože ten, kdo přichází k Bohu, MUSÍ UVĚŘIT, ŽE BŮH JE A ŽE ODPLÁCÍ těm, kdo ho usilovně hledají.” (Žd 11:6)
A stejně tak Ježíš odkazuje na nutnou víru v něj, když se jej ptají, co mají činit, aby činili skutky Boží:
„Řekli mu: „Co máme dělat, abychom konali Boží skutky?“ Ježíš jim odpověděl: „Toto je ten Boží skutek: abyste věřili v toho, kterého on poslal.“ (J 6:28-29)
Takže opět lidem nabízíte falešnou cestu bez Ježíše, která do Božího království nevede. Zavíráte tak lidem Boží království stejně jako jim ho svým scestným výkladem zavírali zákoníci a farizeové (Mt 23:13), kterým vytýkáte to, co jen poněkud jiným způsobem děláte i Vy sám.
Napsal jste:
„Ježíšovo vítězství nad tímto světem není ještě dobojováno. Stále jsou v něm lidé hlásající nacionalismus, tedy sobectví. Tak, jako jejich předkové odmítli pomoci židům, tak jejich následovníci hlásají dnes nenávist k migrantům.“
Stále jsou a stále budou, poněvadž stále jsou v něm hříšníci. To není nic překvapivého. A budou v něm až do své záhuby v plameni ohně při Ježíšově návratu (2 Te 1:8-9). Pouze ti, kdo učiní pokání a narodí se znovu z Boha (J 1:13; 3:3.5) takovému konci uniknou. Avšak těmi hříšníky nejsou jen nacionalisté či odmítači migrantů, ale také cizoložníci, samcoložníci a mnozí další, kteří jsou však nějak mimo Vaše zorné pole. Vypadá to, jako by Vám nevadil hřích obecně, ale jen některé hříchy, na něž se speciálně zaměřujete…
Napsal jste:
„Když si přečteme text prohlášení Charty 77, zjistíme, že jeho signatáři kritizují, že není dodržován Mezinárodní pakt o občanských a politických právech“ a „Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech“, které byly jménem naší republiky podepsány v roce 1968, stvrzeny v Helsinkách roku 1975 a vstoupily u nás v platnost dnem 23. 3. 1976. Není tam ani jediné slovo o protiprávní ruské okupaci Československa. Dá se z toho usuzovat, že ruská okupace byla Havlovi lhostejná? Havel chtěl nápravu po Češích, ne po Rusech. Stejně tak chtěl Ježíš nápravu po izraelské politicko-náboženské smetánce.“
Jak můžete srovnávat Havla s Ježíšem? Na to je třeba už vskutku silný žaludek… Ježíš nekritizoval zákoníky a farizeje za jejich politické postoje nebo za to, že nerespektují něčí „lidská práva“, nýbrž výhradně za jejich postoje náboženské, za to, že jimi zavírají lidem Boží království (Mt 23:13).
Ježíš samozřejmě nikde ani náznakem neříká, že bychom se měli dovolávat nějakých „lidských práv“ svých nebo někoho jiného. Naopak říká, že máme snášet porušování svých práv. Říká, že se máme nechat okrádat (L 6:29), zotročovat (Mt 5:41), máme se nechat bít (Mt 5:39). A samozřejmě se nemáme vměšovat ani do porušování „lidských práv“ jiných lidí, jak ukazuje Ježíš, když se výslovně odmítá stát rozhodčím a soudcem ve sporu dvou bratří o dědictví, z nichž jeden cítí, že mu byla učiněna křivda, a proto se domnívá se, že jeho právo bylo porušeno. Takže spravedlnost Božího království zosobněná v Ježíši neřeší křivdy tohoto světa, nesnaží se nastolit světskou spravedlnost, nestará se o „lidská práva“. Ježíš svým příkladem i příkazy naopak ukazuje, že na svá „lidská práva“ máme rezignovat. Takže úplný opak prohlášení Charty 77, které se dodržování „lidských práv“ dovolává.
Napsal jste:
„Chcete-li prosadit pravdu, musíte nejprve dosáhnout, aby se za ni postavil celý národ. To se ostatně stalo v roce 1989. Když tehdy Rusové ztratili v ČSR své spojence, museli odtáhnout!“
Jednak to nebyli jen Rusové, ale třeba i Ukrajinci a jiní příslušníci Sovětského svazu, kteří odtáhli, jednak odsud neodtáhli proto, že by se proti nim postavil celý náš národ a oni proto museli, ale proto, že moc sovětského impéria se Gorbačovovým přičiněním zhroutila. Jinak by si z nás sotva něco dělali.
Napsal jste:
„Tak ani Ježíši nebyla lhostejná okupace Izraele Římany.“
Uveďte jediné Ježíšovo slovo, z něhož by vyplývalo, že mu okupace jeho pozemské vlasti Římany nebyla lhostejná. Pokud nic takového z Nového zákona uvést nemůžete, pak se budete muset smířit s tím, že Vaše jalové spekulace o nějaké Ježíšově skryté politické angažovanosti mohou u čtenářů budit jen politováníhodný úsměv nad Vaší fanatickou zaslepeností způsobenou politickými brýlemi současnosti, které stále nedokážete odložit, pročež se neštítíte Ježíši přisuzovat motivy, které vzhledem ke svému poslání neměl a ani nemohl mít.
P. Ašer
Ad pavel v
Napsal jste:
„Trump a Putin reprezentují „tento svět“, protože prosazují velmocenské právo silnějšího.“
Nejen Putin a Trump reprezentují tento svět, neboť prosazují právo silnějšího, ale i každá demokracie reprezentuje tento svět, poněvadž prosazuje vládnutí na základě práva silnějšího (tj. většiny hlasů). Avšak to, co charakterizuje tento svět, nelze zredukovat pouze na prosazování práva silnějšího. Těch charakteristik je více.
Napsal jste:
„Spravedlnost je opak křivdy. Křivda je křivdou „tam nahoře“ i zde dole na světě. Stejně tak je Boží spravedlnost v nebesích stejná jako spravedlnost v Božím království na zemi.“
Není tomu tak. Neplatí tu jak na nebi, tak na zemi. To, co je považováno za křivdu v tomto světě, může být považováno za spravedlivé v Božím království, jak vyplývá třeba z podobenství o dělnících na vinici:
„Neboť království Nebes je podobné člověku hospodáři, který časně zrána vyšel najmout dělníky na svou vinici.” (Mt 20:1)
“ a řekl jim: ‚Jděte i vy na vinici a dám vám, CO BUDE SPRAVEDLIVÉ.’” (Mt 20:4)
Když dělníci, kteří dělali celý den, dostali stejnou mzdu jako ti, kteří dělali pouze hodinu, pociťovali to jako křivdu čili nespravedlnost a reptali kvůli tomu (Mt 20:10-12)
Pán jim však odpověděl, že jim žádnou křivdu neučinil:
“PŘÍTELI, NEKŘIVDÍM TI! Nesmluvil jsi se mnou denár za den? Vezmi, co ti patří, a odejdi! Chci dát i tomu poslednímu jako tobě. Nemám snad právo udělat si ve svých záležitostech, co chci? Anebo je proto tvé oko zlé, že já jsem dobrý?’” (Mt 20:13-14)
Spravedlnost Božího království je založena na milosti (Ř 3:21-24.26.28), jak je zřejmé i z citovaného podobenství (Mt 20:4.1.15). Není založena na výkonech, na tom jak se člověk namáhá (délka práce na vinici), jak je dobrý, jak je soucitný atd.
Spravedlnost tohoto světa spočívá v tom, že se člověk bere za svá práva. A když byla porušena, tak se jich domáhá před soudem. Spravedlnost Božího království (Mt 6:33) však spočívá v tom, že člověk na svá práva rezignuje, že raději trpí křivdu a škodu:
„A kdo se chce s tebou soudit a vzít ti košili, tomu nech i plášť.” (Mt 5:40)
“A kdokoli tě bude nutit k službě na jednu míli, jdi s ním dvě.” (Mt 5:41)
“Vůbec už to je vaše porážka, že se mezi sebou soudíte. Proč raději nesnášíte křivdu? Proč raději netrpíte škodu?” (1 K 5:7)
Napsal jste:
“Ježíš 2x volá po spravedlnosti v kázání na hoře. Volá taky po tvoření pokoje. Není to pokoj v hrobě. I když se v koncentráku právě nevraždilo (při exkurzi Červeného kříže) pokoj tam nebyl. Pokoj je tam, kde nejsou křivdy. Pokoj je tam, kde je milosrdenství a spravedlnost.“
Opět se mýlíte, ačkoli jak se to má se spravedlností Božího království a s Ježíšovým pokojem jsem Vám už nejednou v minulosti vysvětloval. (Asi máte krátkou paměť nebo jste ignorant, že toto již dávno odbyté téma stále znovu nadhazujete.) A samozřejmě, že to není pokoj v hrobě. Skutečný Ježíšův pokoj ovšem není nejen v koncentráku, ale ani v žádné sebedokonalejší humanrightistické demokracii. Jestliže však v koncentráku byli zavřeni Ježíšovi následovníci, pak tam v nich pokoj byl, přestože se tam vraždilo. Pokoj, který dává Ježíš totiž není závislý na vnějších okolnostech. Kdyby tomu tak bylo, pak by Ježíšovi následovníci nikdy nemohli pokoj mít, když byli okrádáni (L 6:29), zotročováni (Mt 5:41), biti (Mt 5:39; 2 K 11:24-25) a zabíjeni (J 16:2).
Ježíš však říká:
„Pokoj vám zanechávám, svůj pokoj vám dávám; ne jako svět dává, já vám dávám. Ať se vaše srdce neznepokojuje a není bázlivé.” (J 14:27)
Naproti tomu pokoj, který dává byť sebelépe nakašírovaný tento svět, je jen pokojem zdánlivým:
„Když lidé budou říkat: ‚Pokoj a bezpečnost‘, tehdy na ně znenadání přijde zkáza jako porodní bolesti na těhotnou ženu, a jistě neuniknou.” (1 Te 5:3)
Ježíšovi následovníci tedy mohou mít pokoj i při vcházení do plynové komory, zatímco lidé ve světě nemají skutečný pokoj, ani když si žijí poměrně bezstarostně v blahobytném demokratickém právním státě s rozvinutým justičním systémem:
„Svévolní budou jak vzedmuté moře, které se nemůže uklidnit, jehož vody vyvrhují špínu a kal. Nemají pokoj svévolníci,“ praví můj Bůh.” (Iz 57:20-21)
Měl byste se opravdu už konečně naučit rozlišovat mezi těmito různými typy spravedlnosti a pokoje a nemíchat je konfusně dohromady.
Napsal jste:
„Důsledný pacifismus by znamenal odebrat policistům zbraně. Protože zločinci by si své utajené zbraně ponechali, policisté by před nimi byli jako nazí. Kdo si myslí, že Ježíš hlásal pacifismus, je pomatenec.“
Ježíš se vůbec nezabýval tím, zda policisté či vojáci mají či nemají mít zbraně, poněvadž to byly záležitosti tohoto světa, a ne Božího království, které hlásal on (Mt 4:23; 9:35; J 18:36). Je věcí tohoto světa, zda a jaké bude používat zbraně. I apoštol Pavel byl přece srozuměn s tím, že svět železné zbraně používá (Ř 13:4). Každopádně Ježíšův následovník zbraně používat nemůže, a to ani k obraně (Mt 26:52), poněvadž Boží království se neprosazuje žádnými tělesnými zbraněmi (J 18:36; 2 K 10:4). Z toho také vyplývá, že Ježíšův následovník nemůže být policistou nebo vojákem, poněvadž by tím byl nucen sloužit dvěma pánům, což dle Ježíšových slov nelze (Mt 6:24). Takže Ježíš pacifismus v tom smyslu, že by vyžadoval, aby se svět odzbrojil, určitě nehlásal, hlásal však pacifismus v tom smyslu, že jeho následovníci, kteří už nejsou z tohoto světa (J 15:19) a kteří budou uznáni za hodné vstoupit do Božího království (L 20:35), zbraně používat nemohou. Jako je pro tento svět přirozené používat zbraně k zabíjení, tak je něco takového pro Ježíšovy následovníky vyloučeno. Svět se řídí podle svého vládce ďábla (J 14:30; Ef 2:2), ale Boží království vedle něj se řídí podle svého vládce Ježíše (Kol 1:13).
Napsal jste:
„Lidé, kteří žádají jednostranné odzbrojení jsou ničemové. Naší odpovědností je chránit životy našich žen a dětí. Kdo toto popírá, stává se tak spojencem různých Stalinů, Hitlerů, Mao Ce-tungů a Putinů.“
Chránit násilím životy svých žen a dětí mohou za svou odpovědnost považovat lidé tohoto světa, případně zvířata, ne však následovníci Ježíšovi.
Proč by měl učedník Ježíšův bránit životy svých blízkých, když je má mít stejně jako svou vlastní duši v nenávisti?
„Přichází-li někdo ke mně a nemá v nenávisti svého otce a matku, manželku a děti, bratry a sestry, ano i vlastní duši, nemůže být mým učedníkem.” (L 14:26)
Pokud Ježíšův následovník nemá bránit sám sebe (Mt 5:39), pak nemá bránit ani své blízké, které má přece nenávidět úplně stejně jako sám sebe. Tudíž ten, kdo brání sám sebe nebo své blízké, nemůže být Ježíšovým učedníkem, neboť tím dokazuje, že je ve skutečnosti nemá v nenávisti, že se od nich neoprostil (L 14:33). Bránění sebe a svých blízkých, to je jen pud sebezáchovy a rodozáchovy vlastní pohanům (Mt 5:46-47; L 6:32-33) a dokonce i zvířatům, to není výjimečného, to není nic navíc, co požaduje od svých učedníků Ježíš (Mt 5:47). Kdyby Ježíšovi následovníci se zbraní v ruce bránili svou rodinu, jak by se lišili od pohanů? Co by činili oproti nim navíc (Mt 5:47)?
Na svých blízkých (rodině) nemá člověk lpět úplně stejně, jako nemá lpět na své duši. Takže pokud má Ježíšův následovník nechat zahubit svou duši pro Ježíše a evangelium (Mk 8:35), má mít stejný postoj i ke svým nejbližším. To znamená, že když nebrání se zbraní v ruce svůj život, ale raději se nechá zabít, nemá se zbraní bránit ani životy svých blízkých, přestože tato rezignace na obranu znamená jejich smrt.
Kdo tyto konsekvence Ježíšových výroků popírá a chce mermomocí dštít oheň a síru na své nepřátele, stává se spojencem ďáblovým: „Obrátil se a pokáral je: „Nevíte, jakého jste ducha.” (L 9:55)
Napsal jste:
„Osobně si myslím, že jediným cílem zdejších Ašerů je demoralizace Putinových odpůrců, aby se vzdali Putinovi bez odporu. Proč si to myslím? Protože Putina nikdy nekritizují.“
A proč bych měl kritizovat Putina, když kritizuji celý svět en bloc? Vždyť celý svět ve Zlém leží (1 J 5:19), nejen ta jeho část, které vládne Putin či jiní Vaši neoblíbení politikové, do nichž se zde po léta naprosto jednostranně strefujete. Není třeba vypichovat jednotlivé ďáblovy nástroje a jiné chválit tak, jak to děláte Vy, když neustále plivete na jedny režimy, ale jiné vynášíte do nebes. Ježíš také nikdy nekritizoval Tiberia ani Piláta. Podle Vaší převrácené logiky tedy musela být jeho jediným cílem demoralizace judských Tiberiových a Pilátových odpůrců. Kdybyste žil v Ježíšově době, pak byste patrně jakožto zélota za toto jednání Ježíše nenáviděl stejně, jako nenávidíte ty, kteří se po vzoru Ježíšově v současnosti zdržují kritiky či chvály jednotlivých světských vládců.
P. Ašer
Ad Jiří Aron
Napsal jste:
„Myslím, že píšete nemilosrdně. Zejména Pavlovi V. to především, ale i paní Hájkové. Zejména ona v tom byla nevinně; psala, že chtěla jen uvést nějaké pozitivum. Přišlo mi to od ní milé. A Vy jste ji nato za to hned několikrát setřel.“
Nechápu, co by na mém psaní mělo být nemilosrdného. Pokud zde někdo jako Pavel V. po celá léta soustavně politizuje křesťanství a zamořuje tento web svou politickou nenávistí, nelze to ignorovat mlčením. Kdybych tak činil, pak právě bych byl naopak nemilosrdný k ostatním čtenářům, kteří mohou být jeho scestnými interpretacemi svedeni. Proto se snažím systematicky na základě Písma jeho bludné ideje vyvracet. Nevyvracel snad Ježíš také citacemi Písma scestné satanovy interpretace Starého zákona? A byl snad proto nemilosrdným?
A pokud jde o paní Hájkovou, pak ani vůči ní jsem nepostupoval nijak nemilosrdně, když uvážíte kontext. Autor totiž v tom článku zcela nepokrytě vychvaluje tento svět, konkrétně náš „skvělý stát“. A paní Hájková, místo toho, aby mu jakožto křesťanka oponovala tím, že máme hledat především Boží království a jeho spravedlnost (Mt 6:33), a ne opěvovat „skvělost“ tohoto světa, tak ho v jeho světském uvažování ještě podpořila nějakým „malým pozitivem“, jak jsou Češi dobří v třídění odpadů. Tedy úplnou světskou banalitou vzhledem k tomu, jak moc jsou Češi oproti odpadům zavaleni hříchem. Čili autorovu adoraci tohoto světa ještě podpořila. Jakpak by v tom tedy mohla být nevinně? To je přece tragédie, pokud se takto prezentují křesťané. To jsem měl nechat bez odezvy? Nebo jsem jí měl, obrazně řečeno, poplácat po ramenou a společně s ní a s autorem článku zajásat, jaký to zde my nevděčníci vlastně máme Brave New World?
Ježíš přece také svým posluchačům nehlásal, že by měli být vděčni za to, v jak skvělém státě si to žijí ve srovnání třeba s Kelty, kde se praktikovaly hromadné lidské oběti (např. Gaius Julius Caesar: Zápisky o válce galské VI,16). Soustředil se pouze na kázání Božího království, které není z tohoto světa (Mt 4:23; 9:35; Mk 1:15; L 10:9; J 18:36). Jakékoli oceňování tohoto světa mu bylo na hony vzdáleno. Kdyby tak činil, vzbuzoval by ve svých posluchačích falešný dojem, že to s tímto světem není až tak zlé, aby z něj museli hledat záchranu v nějakém těžko uchopitelném Božím království. Vychvalováním pozemského státu by tak dělal evangeliu pouze medvědí službu.
Napsal jste:
„Na druhou stranu je nemilosrdné takhle puntičkářsky tapetovat diskuse (netvrdím že Pavel V. to nedělá taky) a detailně a důsledně řešit každý jeho výrok. Přijdete mi takto jako dva zrcadlově obrácené příklady nesmiřitelného fanatismu.“
Jak už jsem napsal výše, považoval byste za milosrdnější, kdybych nechal ostatní čtenáře tohoto webu na pospas svodům četných politických výlevů pana Pavla V.? A není lepší důsledně krok po kroku vyvracet jednotlivé zavádějící výroky, aby bylo jasno, v čem odporují Písmu, než je jen celkově nekonkrétně odmítnout bez podrobného zdůvodnění? A bylo by milosrdnější i vůči němu samotnému, kdybych ho bez kritického komentáře ponechal lhostejně v zajetí jeho tělesného smýšlení (1 K 3:3).
Je milosrdnější jasně varovat toho, kdo je na scestí, anebo ho taktně ponechat jeho osudu? Myslím si, že odpověď Písma na tu tuto otázku je zřejmá:
“Řeknu-li o svévolníkovi: »Svévolníku, zemřeš,« a ty bys nepromluvil a nevaroval ho před jeho cestou, ten svévolník zemře za svou nepravost, ale za jeho krev budu volat k odpovědnosti tebe. Jestliže budeš svévolníka varovat před jeho cestou, aby se od ní odvrátil, ale on se od své cesty neodvrátí, zemře pro svou nepravost, ale ty jsi svou duši vysvobodil.“ (Ez 33:8-9)
A k nějakému fanatismu mohu pouze podotknout, že když Ježíš bez milosti vyhodil z chrámu kšeftaře se zvířaty a veksláky (J 2:14/16), jeho učedníci si vzpomněli na biblické odůvodnění tohoto v očích světa fanatismu: ‚Horlivost pro tvůj dům mne stráví.‘ (J 2:17) Mám za to, že se stejnou horlivostí je třeba i dnes vymýtit z chrámu Božího, to znamená z církve (1 K 3:16-17), kšeftaře s politickou propagandou, kteří jí církev znečišťují a vnášejí do ní rozkol.
Eva Hájková
Vidím, že s tou omluvou jsem přestřelila. Vy o ni nestojíte, pane Ašere.
Já jsem pochválila to třídění odpadů právě proto, že je lidé provádějí dobrovolně a ne z donucení. (Netřídění by totiž bylo těžko postižitelné). Dělají to dobrovolně, protože většina už seznala, že jde o dobrou věc. Možná je to banalita, stejně jako ty dobrovolné příspěvky na charitu. Ale je to součástí nějakého širšího směřování, byť pomalého.
Domnívám se, že jde o to, aby se člověk posunul od „říše nutnosti“ k „říši svobody“, řečeno filosoficky. O tohle šlo, podle mého názoru, i Ježíšovi. Šlo mu o to, aby člověk nejednal správně ze strachu a z donucení ani z touhy po odměně, nýbrž sám od sebe, ze svobodné vůle.
P. Ašer
Ad pavel v
Napsal jste:
„Svět je plný nebezpečí, hrozí přírodní katastrofy, nehody… Proč ho tak Bůh stvořil? Protože ani Bůh nedokáže udělat kulatý čtvereček. Bůh dal světu přírodní zákony a k nim patří, že když někdo skočí do propasti, tak se zabije. Bůh nemůže ty zákony neustále měnit, podle momentální potřeby.“
Zase omyl. Bůh totiž svět jako nebezpečné místo nestvořil, jeho stvoření bylo velmi dobré:
„Bůh viděl, že všechno, co učinil, je velmi dobré. Byl večer a bylo jitro, den šestý.” (Gn 1:31)
To až pádem do hříchu všechno tvorstvo pokazilo svou cestu:
“Adamovi řekl: „Uposlechl jsi hlasu své ženy a jedl jsi ze stromu, z něhož jsem ti zakázal jíst. Kvůli tobě nechť je země prokleta; po celý svůj život z ní budeš jíst v trápení. Vydá ti jenom trní a hloží a budeš jíst polní byliny. V potu své tváře budeš jíst chléb, dokud se nenavrátíš do země, z níž jsi byl vzat. Prach jsi a v prach se navrátíš.“ (Gn 3:17-19)
“ Bůh pohleděl na zemi; byla zcela zkažená, protože všechno tvorstvo pokazilo na zemi svou cestu.” (Gn 6:12)
P. Ašer
Ad Eva Hájková
Napsala jste:
„Taky nechápu, co by mohlo být na třídění odpadů škodlivého, jak výše nadhodil pan Ašer.“
Co by mohlo být na třídění odpadů škodlivého, jsem Vám zodpověděl již ve svém příspěvku pod tímto článkem dne 5. 2. 2025:
„Ale to je malé pozitivum pouze z hlediska tohoto světa. Z hlediska Božího království je to irelevantní nebo dokonce škodlivé, neboť to může odvádět pozornost od daleko hlubšího problému, jímž je otroctví hříchu. Z hříchu koneckonců povstal i ten problém s odpady. Proto řešit odpady, ale neřešit otroctví hříchu, pro něž má řešení jedině Ježíš (J 8:32.34.36), je marnost nad marnost.“
Eva Hájková
Má být křesťan nekompromisní? Asi jak v čem. Spíš asi ne.
Co jsou to kompromisy? Slovník cizích slov nám říká, že to znamená řešení sporů a konfliktů vzájemnými ústupky.
Nejsou ústupky křesťanské? Nehlásal Ježíš ústupnost, když řekl: „Tomu, kdo by se s tebou chtěl soudit o košili, nech i svůj plášť“?
Nepraktikoval ústupky (z jediné správné teologie) Pavel, když psal: „Židům jsem byl židem, abych získal židy. Těm, kteří jsou pod zákonem, byl jsem pod zákonem, abych získal ty, kteří jsou pod zákonem – i když sám pod zákonem nejsem. Těm, kteří jsou bez zákona, byl jsem bez zákona, abych získal ty, kteří jsou bez zákona – i když před Bohem nejsem bez zákona, neboť mým zákonem je Kristus.“
Někdo si možná řekne: No jo, ale ústupky nejsou možné, pokud jde o víru.
Není však ústupkem ve víře Pavlovo: „Bratra ve víře slabšího přijímejte mezi sebe, ale nepřete se s ním o jeho názorech?“ (Ř 14, 1)
Možná, že to „nepřete se s ním o jeho názorech“ znamená „nediskutujte s ním“, ale ponechte mu jeho víru.