Právě čtu tlustou knihu Yuvala Noaha Harariho Sapiens – A Brief History of Humankind (Sapiens – Stručné dějiny lidstva). Je to rozhodně pozoruhodná a úspěšná kniha. Předpokládám, že její úspěch motivoval autora k sepsání dalších knih, které jsem ještě nečetl, ale patrně si je koupím. Tituly jsou výmluvné: Homo Deus: A Brief History of Tumorrow (Člověk Bohem – Stručné dějiny zítřka) a 21 Lessons for the 21st Century (21 lekcí pro 21. století).
Ne proto, že bych s Hararim souhlasil. Naopak, srdečně s ním nesouhlasím. Nicméně považuji jeho knihu za důležitou, protože nabízí svým způsobem ucelený pohled na svět. V mém mládí se nepoužívalo slovo narativ, ale v tuto chvíli se mi hodí: Harariho kniha nabízí ucelený narativ, jak je tomu s lidstvem. Řečeno česky: Vypráví nám příběh lidstva, jak mu Harari rozumí, a já se domnívám, že řada lidí mu bude vděčných, protože v jistém smyslu udělal práci za ně: Oni sami by ten příběh patrně vyprávěli takto nebo velmi podobně také, kdyby měli čas a schopnosti jej sepsat.
SOUVISEJÍCÍ – Dan Drápal / Snažit se, když stejně bude konec?
Tento článek není ani recenze, ani sumář Harariho knihy. Chci upozornit na jednu myšlenku, která má dalekosáhlé důsledky.
Harari je přesvědčen, že člověk brzy dosáhne nesmrtelnosti. Zmiňuje, jak obrovské pokroky udělala medicína v posledních padesáti letech. Schopnost číst genom člověka a zasahovat do něj je klíčovým krokem, jímž se lidstvo přiblížilo k nesmrtelnosti. (I když nesmrtelnost není to správné slovo: Člověka bude možno zabít, tudíž zůstane v tomto smyslu smrtelný. Nebude ale umírat na nemoci, protože jeho tělesnou schránku bude možno libovolně upgradovat.) Předpokládám, že jeho další knihy rozvíjejí tuto myšlenku – proto se s nimi chci seznámit.
Newsletter Křesťan dnes – týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
Křesťanství má rovněž svůj narativ. Podobně ho mají různé kosmologické mýty, ať už blízkovýchodní, nebo třeba australských domorodců. Svůj narativ mělo i osvícenství a jeho odnože, jako třeba marxismus.
Různé narativy mohou být více nebo méně pravdivé. Podle některých se dá žít, podle některých ne. Domnívám se například, že podle narativu australských domorodců se žít dalo. To ještě neznamená, že tento narativ je pravdivý. Podle některých narativů – a sem počítám osvícenství, a tedy i marxismus – se žít nedá. Principiálně vede k tak hlubokým rozporům, že podle něj nelze organizovat společnost, a v řadě případů vede ke smrti, doslova k potokům krve, a to už od jeho prvního pokusu společnost organizovat, tedy od Francouzské revoluce 1789-1793. Křesťanský narativ byl tehdy prohlášen za nepravdivý, nicméně podle všeho se podle něj žít dalo – a také nadále žilo.
SOUVISEJÍCÍ – Dan Drápal / Zkouška víry i charakteru
V jedné věci má Harari pravdu: Zatímco dřívější narativy včetně křesťanského řešily otázku věčnosti, dnes už prý věčný život nikoho nezajímá. Nemyslím, že by v tom měl Harari pravdu, nicméně něco na tom přece jenom je. Když dnes zvěstujeme evangelium, tak věčný život nebývá na prvním místě toho, co lidem nabízíme. Mnohdy křesťané nabízejí spíše naději pro život časný než pro život věčný. Lidský věk se v posledních sto padesáti letech zdvojnásobil, a lidé skutečně o osobní věčnosti moc nepřemýšlejí. Je v tom nějaká souvislost?
Když jsem dospěl k pasáži, v níž Harari předpovídá, že lidstvo brzy dosáhne nesmrtelnosti, zatrnulo ve mně. Napadlo mě, že by se tím křesťanství mohlo stát irelevantním, ale když jsem podrobněji zkoumal, proč ve mně tolik zatrnulo, dospěl jsem k závěru, že to mělo důvod jiný, než irelevantnost křesťanství. Domnívám se, že celá řada lidí by o nesmrtelnost nestála, a někteří by smrt odkládali spíš jen ze strachu. (Téma nesmrtelnosti pozoruhodným způsobem rozpracoval Karel Čapek ve svém známém dramatu Věc Makropulos.)
Domnívám se, že velká část lidí, kteří opouštějí tento život cestou eutanázie, ve skutečnost zemřít nechtějí, ale to je na jiný článek. Určitá část lidí skutečně zemřít chce; proto tito lidé páchají sebevraždu.
Jelikož sdílím „křesťanský narativ“, jsem přesvědčen, že Bůh do každého člověka vložil touhu po věčnosti. A že lidé, kteří přijali Ježíše Krista jako svého Spasitele a Pána, budou žít věčně. Nicméně tento věčný život není protažením úsečky našeho života na jednom konci, tedy do budoucnosti, do nekonečna. Jinak řečeno, věčný život není prosté pokračování tohoto života. Život věčný je život jiné kvality.
SOUVISEJÍCÍ – Dan Drápal / Vstoupili jsme do dějin
Ke křesťanskému narativu patří učení o posledním soudu. Nevím, jestli se nepletu, ale domnívám se, že po posledním soudu vlastně toužíme, a že po něm svým způsobem touží i ti, kteří se ho bojí. Učení o posledním soudu totiž nepřímo říká, že lidský život má nějaký smysl, že existuje dobro a zlo, a že nad námi rozhoduje nějaká autorita, která se v této věci nemýlí. A učení o posledním soudu rovněž říká, že tento svět, jak jej známe, nebude trvat věčně, ale jednou skončí, a přijde nový svět.
Co by znamenalo, že by člověk mohl žít věčně v tomto světě, se všemi jeho nedostatky, s lidským sobectvím, s pomstychtivostí a tak podobně? Protože protažení lidského života do nekonečna by neznamenalo, že se „polepšíme“. Chtěli bychom v takovém světě žít? Za sebe říkám, že já ne. Proto ve mně tak zatrnulo.
Ke křesťanskému narativu patří také víra v druhý příchod Pána Ježíše Krista. Vím, že v něj věří málokdo. Možná v něj nevěří ani někteří čtenáři mých článků. Těm chci ale říci něco důležitého: Podle křesťanského narativu se dá žít.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor je teolog a publicista Datum: 6. července 2022 Foto: Pixabay – ilustrační
4 Komentáře
Mirek P.
Harariho jednoduchý pohled na dějiny v rámci evolučního narativu jistě okouzlí řadu čtenářů. Knížku jsem nečetl ( to raději dopřeji neteřím nějakou prázdninovou radost ), tak jsem si ho alespoň pustil na yutube. Zaujala mne jedna jeho věta : nemusím se trápit, že jsem gay ; protože vše, co existuje v přírodě, je přirozené.
Laciná víra v pokrok a šťastnou budoucnost lidstva zde byla před 1. světovou válkou, před 2. svět. válkou, po pádu železné opony a …houby s voctem, slavný soude. Věřím, že transhumanismus, kdy člověk bude editovat lidský genom a propojovat ho s nástroji kybernetiky, Bůh nedopustí. Ono to ani není tak jednoduché. Už představa, že 2 – 3% genomu jsou funkční a ostatní balast je lichá. Ten „balast“ se zřejmě podílí na regulaci vzájemných vztahů genů a ty mi neznáme. Víme jen o 3 dětech v Číně, jimž byl upraven genom tak, že do nich nemůže vstoupi vir HIV. Toto odstranění pár sekvencí ovšem těm jedincům může v dospělosti přinést zdravotní problémy. Teď nemluvím o genetické léčbě, to je jiná – vnést do organismu látky, které přinutí poškozený gen správně pracovat viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Onasemnogen_abeparvovek – a i zde vidíme úskalí.
P. S. Částečně jsem vzal na milost J. Petersona. Jeho článek : Doctors and psychoterapeutics : butchers and liars je přímočarý a odvážný https://www.youtube.com/watch?v=ayWyzvo9SNY
P.S.S. Konečně jsem přišel na to, jak autor došel k tvrzení, že do konce století roztají grónské ledovce. Jak jsem již dokázal, tady nebezpečí nehrozí, grónský pevninský ledovec tak brzy neroztaje. Možná roztaje většina ledu v arktickém oceánu, jenže to k zvýšení mořské hladiny nepovede, jak nás učí zákon Archimedův. Větší nebezpečí vidím v tom, že Nizozemí nařídilo akutně snížit stavy hovězího o 30%, prý kvůli koloběhu dusíku. Jediné serioznější české noviny, které o tom informovali, jsem zaregistroval echo24
Mirek P.
Ještě k Hararimu, je to zajímavá osoba. Na jednu stranu až přecitlivělý – theravádový budhista ( datovou schránku při 30 denní meditaci asi otvírá manžel ), velmi citlivý na klima, na welfare hospodářských zvířat ( proto vegan ).
Na druhou stranu jeho technokratické vize o společnosti s tolika daty, že ji bude muset řídit umělá inteligence. A ta vám nakonec i řekne, jaké máte zvolit povolání, koho si vzít za manžela atd. Nekecám, stačí zadat do vyhledávače společně jména yuval noah harari a klaus schwab ( ten si ho totiž zvolil za poradce ) Jsou Harariho knihy opravdu tak hodnotné ( story, jak se opice naučila chodit po dvou a pak i pěstovat pšenici, již byly napsány mnohokrát ) nebo jde o masivní propagaci, v jejímž pozadí je Musk, Gates, Zuckerberg. Začínám věřit konspiračním teoriím 🙁
Přitom je to protimluv – čím více bude svět digitalizovaný 1. tím více poroste spotřeba elektřiny, těžba drahých hornin a náročnost infrastruktury 2. poroste i množství depresí a dalších diagnoz z této přetechnizované společnosti .
Dane, co nám to provádíš , sotva se smířím s J. Petersonem, už sem na web uvádíš dalšího výtečníka 🙂
Ještě, že Hospodin pevně vládne na své hoře, na Sionu, maří úmysly synů Adamových a zachraňuje ty, kteří přijali podobu jeho jednorozeného syna Ježíše Krista. Kéž mezi ně nakonec bude patřit i Harari a další zde zmínění.
Konečný Fr.
Je skutečně úžasné čeho člověk a věda dosáhli. To je vše jasně viditelné a hmatatelné a proto se stala věda bohem dnešních lidí. Zároveň pozorujeme jak na světě přibývá chaos a problémy, které člověk nedokáže řešit. Švejkovo heslo – To chce klid, – má něco do sebe. Žádný strom neroste do nebe. Všeho do času, Pán Bůh na věky.
Mirek P.
Ještě si neodpustím uvést citaci z článku Current Affairs Nebezpečný vědecký populismus Y. N. Harariho :
We have been seduced by Harari because of the power not of his truth or scholarship but of his storytelling. As a scientist, I know how difficult it is to spin complex issues into appealing and accurate storytelling. I also know when science is being sacrificed to sensationalism. Yuval Harari is what I call a “science populist.” (Canadian clinical psychologist and YouTube guru Jordan Peterson is another example.) Science populists are gifted storytellers who weave sensationalist yarns around scientific “facts” in simple, emotionally persuasive language. Their narratives are largely scrubbed clean of nuance or doubt, giving them a false air of authority—and making their message even more convincing. Like their political counterparts, science populists are sources of misinformation. They promote false crises, while presenting themselves as having the answers. They understand the seduction of a story well told—relentlessly seeking to expand their audience—never mind that the underlying science is warped in the pursuit of fame and influence.
Všimněte si, že druhým příkladem vědeckého populisty je uveden J. Peterson. I když se někdy trefí do černého, celkově je nebezpečný vědecký populismus převracením složitých faktů do jednoduchých příběhů a falešného zdáním autority a odbornosti v různých oborech. Již oponent Harariho odborných historických prací o renesančních válkách si všiml jeho mistrné schopnosti vyhnout se fact-chekingu.