V poslední době se vede živá diskuse o tom, zda a jak se může Izrael bránit útokům Hamásu. Netrvalo dlouho a tato otázka se stala dalším šiboletem, tedy něčím, co téměř automaticky rozděluje křesťany.
Pokusím se tuto otázku pojednat nejprve v jistém smyslu obecně. Odmysleme si teď na chvíli Izrael a Hamás. Může se křesťan vůbec podílet na činnosti policie a armády, nebo je mu jakákoli činnost v rámci silových složek zakázána? Jak souvisí Ježíšovo slovo o nastavení druhé tváře s praktickými konflikty ať už jednotlivců nebo celých národů? Má být křesťan za všech okolností pacifista, nebo se musí zlu postavit i za použití násilí?
SOUVISEJÍCÍ – Dan Drápal / Církev vyhlíží probuzení
Některé biblické texty – zejména Římanům 13 – předpokládají. že vrchnost (vláda) je od Boha. Má zde určité poslání. Tím posláním je zabránit tomu, aby zavládla anarchie a násilí. Písmo ovšem ví i o tom, že vláda tento svůj mandát někdy přestane plnit, a pak se křesťan (ostatně nejen on) může vládě vzepřít.
Pokud je ovšem vláda od Boha (a na poněkud jinou diskusi by bylo, co to vlastně znamená), pak si nedovedu představit, že by se křesťan na ní nesměl podílet. Z toho mi vyplývá, že křesťan může být policistou nebo vojákem. Ostatně Jan Křtitel na otázku vojáků, „co máme dělat“, neodpovídá „opusťte armádu“, ale „nikoho neutiskujte“.
Vyhrocený křesťanský pacifismus se odvolává na Ježíšovo slovo z Matouše 5,39: „Já však vám pravím, abyste neodporovali zlému člověku, ale když tě někdo udeří do tvé pravé tváře, nastav mu i druhou tvář.“
Dle mého chápání nutno respektovat, že toto slovo míří na situaci, kdy jsou v konfliktu dva jednotlivci. Nelze je automaticky aplikovat na mezinárodní konflikty. Právě to ovšem vyhrocení pacifisté činí. Představme si určitou krajní situaci, která ovšem, jak nám dokazuje postup Hamásu 7. října t. r., nemusí být vůbec hypotetická. Vrah podřezal jedno dítě a chystá se podříznout druhé. Já jsem nablízku a mám samopal, který bych mohl použít a mohl bych tak zachránit život dalších dětí.
SOUVISEJÍCÍ – Dan Drápal / Žehnejte!
Vyhrocený pacifista řekne, že násilí nesmím použít a zmíněného vraha mám milovat.
Mé svědomí mi říká, že pokud mám možnost zasáhnout a nezasáhnu, stávám se spolupachatelem a nesu vinu na smrti dalších zabitých dětí.
V diskusi pacifisté často argumentují Ježíšovým příkazem, že máme milovat své nepřátele. Přitom zřejmě vycházejí z nevyslovené premisy, že pokud proti někomu bojuji, nutně ho musím nenávidět.
Zde nám příliš nepomáhá nadužívání slova nenávist, zejména v jeho anglické formě hate, často v jeho počeštěné formě hejt, případně hejtovat. Například v diskusi o genderové ideologii se předpokládá, že pokud máte na sexualitu jiný názor, znamená to, že nenávidíte homosexuály nebo lesby, případně nějakou další podskupinu. Tento trik bychom si neměli nechat líbit a měli bychom se proti němu ohradit. To, že s někým nesouhlasím, neznamená, že ho nenávidím. Proč to vaši odpůrci dělají? Protože nechtějí slyšet vaše argumenty, ale chtějí vás vylíčit jako zlého a nenávistného člověka.
Vraťme se ale na počátek. Tvrdím, že k tomu, abyste se rozhodli zneškodnit vraha, ho nemusíte nenávidět. A jste-li křesťan, tak byste ho ani neměli nenávidět.
Nenávist škodí především nám samotným. A tak i ve spravedlivých bojích je třeba, abychom se vystříhali nenávisti. Naše jednání by nemělo být motivováno touhou po pomstě. I ve vyhrocených situacích, kdy můžeme a máme zasáhnout, platí Ježíšovo slovo: „Mně pomsta, já odplatím“ (Ř 12,19). Toto slovo můžeme ovšem číst s různými důrazy. Pokusím se ten rozdíl vyjádřit typografickými prostředky: Mně pomsta! Já odplatím! Tak toto bylo to špatné čtení. Správné je toto: Mně pomsta. Já odplatím. (Zkuste si tu větu vyslovit – jednou s důrazem na slova pomsta a odplatím, podruhé na slova mně a já. Snad pochopíte, co tím chci říci.)
Když se rozhodnu zneškodnit vraha, pak to neznamená, že nad ním vynáším definitivní soud. Jsem si vědom, že ho bude soudit Bůh, ostatně mě také. Samozřejmě tento můj přístup není totožný s postojem některých velitelů k nepřátelům v náboženských válkách: „Zabijte je všechny. On si je Pán Bůh přebere.“ Můj postoj má jediný motiv: Zabránit vrahovi v páchání další vražd. Pokud je vrah zajat, nebudu ho mučit. Jde o to, ho zneškodnit, ne mu ublížit. Věřím, že takový přístup je možný a správný.
Nyní se krátce vrátím ke konfliktu v Gaze. Teroristé si natáčeli svá zvěrstva, která byla záměrná, a ještě se jimi chlubili. Jejich jednoznačně a opakovaně deklarovaným cílem je totální zničení Izraele. Proto s nimi nelze uzavřít mír – kdyby souhlasili s mírem, popřeli by smysl své existence. Lze s nimi ovšem uzavřít příměří. K tomu na nátlak světového veřejného mínění – a především na nátlak USA – patrně nakonec dojde. Jenže to bude znamenat další krveprolití po několika dalších letech. Ovšem srovnávání záměrně podřezaných izraelských dětí s nezamýšlenou smrtí palestinských dětí je skutečně nechutné. Takový přístup je morálně neudržitelný.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor je teolog a publicista Datum: 13. prosince 2023 Foto: Pixabay – ilustrační
140 Komentáře
P. Ašer
Ad pavel v
Napsal jste:
„Líbil se mi váš argument, že kdyby křesťané byli fanatiky, bylo by hodně z nich bez očí a rukou. Fanatik neumí pochopit nadsázku. Přitom používání nasázky je naprosto obvyklé. Ježíš například říká… Když tedy Ježíš mluví o farizejích, používá myšlenkovou zkratku – nadsázku. My dnes říkáme, že Němci a Rusové vyvolali druhou světovou válku, ale je to také nadsázka. Mnozí Němci s tou válkou velmi nesouhlasili.“
To není nadsázka, nýbrž paušalizace, která není v NZ neobvyklá (srov. 1 Te 2:1-16; Tt 1:12-13). A paušalizaci umím pochopit i já coby fanatik. 😊
Napsal jste:
„K jaké skupině lidí typově patří P. Ašer a Karel Krejčí? Dokázali by v Ježíši rozeznat Mesiáše? Dokázali by skousnout, že se zastal prostitutek?“
Samozřejmě, že to dokáži skousnout. Vždyť Ježíš řekl velekněžím, starším a farizeům:
„Amen, pravím vám, že celníci a prodejné ženy vás předcházejí do Božího království.“ (Mt 21:31)
Co však nedokáži skousnout, je to, když někdo tvrdí, že by nějaká prostitutka po Ježíšově odpuštění mohla jakožto jeho kající se následovnice pokračovat ve svém řemesle.
Karel Krejčí
Pro pana P. Ašera.
Ano, ono to s tím teologickým studiem není zase až tak slavné, jak se navenek může jevit a je chápáno. Studovat vědy a získávat co nejvyšší kvalifikace a znalosti v různých oborech a odvětvích lidské činnosti je nepochybně nevyhnutelný předpoklad nebo dokonce základ pro chod a vývoj společnosti. Ovšem stále je zde skutečnost, že vlastnictví titulu-lů automaticky také neznamená schopnost, dokázat je také v praxi úspěšně uplatnit. Ovšem to samé nelze přenést na duchovní studium tedy studium teologie neboť je zde zcela zásadní předěl: „co se narodilo z těla je tělo a co se narodilo z Ducha, je duch. Z toho jasně vyplývá, že v duchovní rovině vůbec nemusí platit to, co můžeme dokázat diplomy a tituly v mentální, tedy – rovině duševní. A je nepochybné, že duše patří tělu. To je Alfou a Omegou celého křesťanství a na tomto základu je postaveno. Co se narodilo z těla je tělo a co se narodilo z Ducha, je duch. To jeho úhelným kamenem, protože jestliže neuvěříme, že jsme v Kristu zemřeli i my, celé Stvoření, pak je nám veškeré teologické studium na nic. Proto ani teologické vědomosti nebyly pro apoštoly vůbec podmínkou, ale podstatná byla víra a její praktické naplnění – že v Kristu zemřeli tomuto hmotnému světu a zrodili se jako nové stvoření. Tím jsme opět u onoho zásadního předělu, který nás touto transformací dělí od smyslu náprav tohoto světa neboť nelze změnit nic na skutečnosti, že co se narodilo z těla, stále zůstane tělem. Sebelepší a sebevětší lidské úsilí na této skutečnosti nemůže nic změnit. Nic není třeba, ony teologické tituly, znalosti, zásady, nařízení, předpisy, půsty atd, za nás dokonale naplnil Kristus na kříži. Věříme tomu? Oslavujeme při Večeři Páně skutečně Krista nebo svou nevěru a je nám dobře, tam kde jsme?
Karel Krejčí
Pane Pavle v,
místo abyste byl učitelem, tak jste stále propadajícím žákem a znovu a znovu křižujete Krista. To je právě to smutné na tom, co ve skutečnosti činíte a jak jednáte.
Lída A. R.
To pan Pavel
Ráda bych se vrátila k Vaší reakci, jak jsem při svém posledním vstupu zde uvedla. Budu Vás tentokrát citovat, aby bylo jasné, na co reaguji. Komentáře zde jsou již hodně rozvětvené a nějakou dobu jsem zde nepřispívala, proto vidím citaci za vhodnou:
Píšete:
„Líbil se mi váš argument, že kdyby křesťané byli fanatiky, bylo by hodně z nich bez očí a rukou. Fanatik neumí pochopit nadsázku. Přitom používání nasázky je naprosto obvyklé. Ježíš například říká: „Ale běda vám, znalci Písma a farizeové! Pokrytci, zavíráte nebeské království před lidmi! Sami tam nevcházíte a těm, kdo chtějí vejít, bráníte!“ Znamenalo to, že takoví byli všichni? To sotva. Vždyť mezi nimi byl například i Nikodém. Ježíš je dokonce označuje jako plemeno zmijí, ale podle mého nemá na mysli konkrétní skupinu lidí, nýbrž jejich učení, které by se dalo stručně nazvat jako „zákonictví“ – lpění na liteře Písma (která podle Pavla zabíjí). Když tedy Ježíš mluví o farizejích, používá myšlenkovou zkratku – nadsázku. My dnes říkáme, že Němci a Rusové vyvolali druhou světovou válku, ale je to také nadsázka. Mnozí Němci s tou válkou velmi nesouhlasili.
Často přemýšlím, jak to Ježíš myslel, když řekl, mé jho netlačí a mé břemeno netíží (být křesťanem je snadné) a proč se raději stýkal s hříšníky a ne s lidmi dokonalými, fanaticky realizujícími Zákon.
K jaké skupině lidí typově patří P. Ašer a Karel Krejčí? Dokázali by v Ježíši rozeznat Mesiáše? Dokázali by skousnout, že se zastal prostitutek?“
Ano, text o usekávání rukou a nohou je literární žánr zvaný nadsázka a hyperbola. Těchto věcí je v bibli celá řada. Např. i výrok, že je lépe svůdcům maličkých uvázat mlýnský kámen na krk a hodit ho do vody. Anebo by tento výrok považovali vyhranění pacifisté za výzvu k násilí? Vzal by si Ježíš na triko neuvážená slova? V současné době se jich chytil poslanec Marek Venuta, který citoval tuto biblickou pasáž ve vztahu k prezidentce Čaputové:
https://denikn.cz/94455/hodte-caputovou-s-mlynskym-kamenem-na-krku-do-vody-napsal-lidovec-v-diskusi-o-potratech-strana-chce-omluvu-jureckovi-vyrok-nevadi/#:~:text=Venuta%20t%C3%ADm%20odkazuje%20na%20Matou%C5%A1ovo,%2C%20kter%C3%A9%20podstoup%C3%AD%20interrupci%2C%20vra%C5%BEedkyn%C4%9B.
Pokud je třeba brát bibli ve všem doslovně, křesťané mají problém, protože při vší snaze soustředit se na doslovné plnění jednoho textu přehlédnou text jiný. A jak říkáte, ďábel je soustředěn v detailu. Problematičnost těchto situací je v tom, že se tito lidé soustředí na nějaký detail, ale unikne jim to, co daná perikopa, list, myšlenka sděluje. Lidé takto smýšlející nemusí být fanatiky ze své vůle, jsou různé příčiny. Mohou být takto vychováni v rodině, jejich církevní obec je takto formuje, nemají dostatečný kontakt s druhými, protože se izolují ve své komunitě, nebo jsou to křesťané zcela izolovaní od církve, atd. Každý člověk je však za sebe zodpovědný, a i tito lidé mají šanci se z tohoto způsobu myšlení vymanit díky Boží milosti, která je přístupná všem bez výmluvy.
Když má moje video úspěch a lidé na to opravdu koukají (interpretace videa je jiná věc), dovolím si přidat další dobré odkazy:
https://element.cx/podcast/
Na stránce jsou různé podcasty, ale jelikož nemají samostatný odkaz, je třeba dávat takto. Vyhledejte si sérii Element Essentials Co by měl každý (nejen) křesťan vědět o Bibli a rozklikněte. Najdete tam 5 přednášek, ve kterých řečník vypráví svou zkušenost se čtením bible, proč křesťanství není náboženstvím knihy, co mu při čtení pomohlo, proč žádný křesťan neplní v bibli úplně všechno doslovně, poukazuje na to, že lidem se nechce přemýšlet nad složitými texty atd. Řečník však nezůstává jen u toho, co je špatně, ale dává srozumitelné rady, jak to dělat jinak a lépe – tedy přejít od dětského čtení bible k dospělému. Přednáška je koncipována i pro ateisty, takže tomu mohou porozumět všichni. Jako velmi zajímavou část doporučuji přednášku č. 4 Příběh neomylnosti – vážně není vždy doslovně, kde řečník probíhá moderní spor o neomylnosti bible, kterou první křesťané neřešili. Zmiňuje asi nejvlivnější prohlášení, které vyznává neomylnost bible, tj. The Chicago Statement on Biblical Inerrancy a proč má s hnutím neomylnosti velký problém a proč takový způsob přemýšlení vede ke ztrátě víry, a to zcela zbytečně.
Autor ukazuje fakt, jak toto hnutí velmi prospělo moderním ateistům (dle mého přesněji antiteistům) k zpochybnění křesťanství. Zmiňuje příklad Markióna a jeho heretického názoru, že Bůh SZ je jiným bohem než bůh NZ. Markión připodobňoval Boha SZ k démonu, který si na Boha jen hraje. Origen se k tomu vyjádřil, že problém Markióna nebyl ten, že by si bible nevážil, ale v tom, že ji četl doslovně. Nechtěl Boha, který nařizuje války. K tomu musím dodat, že pokud bychom četli bibli ve všem doslovně, tak největším válečníkem je sám Bůh, který nařizoval svaté války a za pomoci svých služebníků vyhlazoval okolní národy. Dnes však víme, jak chápal svět starověký člověk, že vše připisoval nadpřirozeným silám. Také je známa obhajoba křesťanů, že okolní národy páchaly zlo, a proto je Bůh musel vyhladit, ač je to obhajoba nedostatečná. Lépe je říct, že nevíme.
Pokud to bude někdo poslouchat, doporučuji poslouchat přednášky jednu po druhé, aby byl znám kontext řečeného. Přednášky mohou být dobrou prevencí náboženského, v tomto případě křesťanského, fanatismu.
Na Vaši otázku, kam patří typologicky pan Ašer a pan Krejčí neznám odpověď, protože jen Bůh vidí do srdce. Za sebe mohu říct, že prezentace Boha v podání pana Ašera mne odpuzuje z důvodu četných argumentačních faulů i jeho prezentace Boha jako schvalujícího tyranské vlády a považujícího kontext v bibli za posedlost a z důvodu mnoha dalších věcí. Pan Ašer Vás také soustavně dehonestuje a nepřipustí, že někdo jiný vidí Vaše působení jinak. Píše toto:
„Pan Pavel je zde asi takovým osvěžením, jako jím bývaly nenávistné tirády politruků proti Západu při politických školeních mužstva na vojně za minulého režimu. Myslím, že vůbec nepotřebujeme donekonečna opakované školení v nenávisti na tomto webu, dnes ovšem proti Východu. Jako by bylo málo toho nenávistného štvaní ve světském mainstreamu…“
Panu Krejčímu dlouhodobě nerozumím. Co se týče rozpoznání Mesiáše, jsme na tom lépe než byli bibličtí lidé. Jsem přesvědčena, že pokud bychom byli na jejich místě, také bychom si kladli otázky po Mesiáši, kdo to je. My to dnes už víme.
Připomínám, že hodnotím projevy těchto mužů, nikoliv je samotné. Jejich osobnosti neznám, projevy však posuzovat můžu.
Také jsem si kladla otázku, co k Ježíši přitahovaly zástupy hříšníků (mezi nimi jsme i my). Domnívám se, že to byla moc, která se v něm projevovala. Byl jiný, byl jako ten, kdo má moc. Lidé v něm cítili, že by u něj mohli nalézt pomoct na rozdíl od zbožných mužů znalých Písma, kteří však neznali smysl Písma. Ani neučení učedníci dlouho nechápali, o co Ježíšovi jde. Na jedné straně byl neúprosný zákon, na druhé milosrdenství. Dalším důvodem mohly být zázraky, biblicky spíš znamení. A domnívám se, že dalším důvodem bylo i to, že podporoval v lidech kritické myšlení a nedával jednoduché odpovědi. Vypravoval jim podobenství, nad nimiž museli učedníci přemýšlet, místo házení kamenem psal do písku, ženu neizraelského původu nazývá psem, místo přijetí farizeů „do církve“ jim nadává, odpovídá otázkami…atd. Těch důvodů může být samozřejmě více, toto je jen výčet, co mě napadlo. Ježíš má schopnost skrze Ducha svatého napomenout hříšníka, ale dělá to s otcovskou láskou, což ne každý křesťan umí.
Lída A. R.
To pan Krejčí
Píšete o magii, ale bohužel neumím čarovat. Nebo bohudík?
Lída A. R.
To pan Krejčí
K titulům: Tituly (ani teologické) z nás lepší lidi neudělají samy o sobě. Nemají tu moc ani schopnost a není dobré tituly přeceňovat. Lepšího člověka z nás však neudělá ani nevzdělanost. Vzdělaný člověk není automaticky lepší než nevzdělaný a nevzdělaný není automaticky lepší než vzdělaný. Vše se pojí s osobností člověka, co si z toho vezme.
Pokládám však teologické studium za nezbytnou součást přípravy na kazatelskou činnost. Tak jako se vzdělávají automechanici, kadeřnice, právníci, soudci, lékaři, sestry, pracovníci v sociálních službách atd., musí se vzdělávat kazatelé. Pokud nabyté vědomosti přenesou do praxe, budou předcházet nebo zmírňovat škody na duchovním životě svých oveček.
Teologicky vzdělaný člověk se nevylučuje s působením Božího ducha. Apoštol Pavel by mohl vyprávět.
P. Ašer
K tomu nesmrtelnému evergreenu pana Pavla o znásilňování či vraždění rodinných příslušníků před očima křesťana, jak to trefně nazval pan Krejčí, mohu jen dodat, že pan Pavel patrně nečetl nebo alespoň nebere na vědomí Ježíšova slova:
„A nebojte se těch, kdo zabíjejí tělo, ale duši zabít nemohou. Raději se bojte toho, kdo může i duši i tělo zahubit v gehenně.“ (Mt 10:28)
Proč by se měl tudíž křesťan bát takových situací a proč by kvůli nim měl porušit zabitím takových násilníků Ježíšův příkaz neodpírat zlému (Mt 5:39)? Kvůli své nevíře v to, co říká Ježíš?
Pan Pavel by zřejmě namítnul, že Ježíšova slova se týkají jen daného Ježíšova následovníka, jehož tělo je zabíjeno, ne však jeho bližních, kteří jsou zabíjeni, jež je povinen zachránit, i kdyby měl útočníky kvůli tomu zabít a porušit tak Ježíšův příkaz v Mt 5:39.
Ale copak Ježíš neříkal, že tak jako máme nenávidět sebe v tomto světě (J 12:25), máme nenávidět i své blízké, chceme-li vůbec být jeho učedníky. Bez toho nikdo Ježíšovým učedníkem ani být nemůže:
„Jestliže někdo přichází ke mně a nenenávidí otce svého i matku i ženu i děti i bratry i sestry, ještě i duši svou, nemůže být mým učedníkem.“ (L 14:28)
Takže si každý musí vybrat, zda bude poslouchat Ježíše, díky čemuž bude jeho učedníkem, anebo bude poslouchat přirozenost starého člověka, která mu velí útočníka zabít, ale pak učedníkem Ježíšovým rozhodně nebude. Útočníka v obraně svých blízkých zabíjejí zvířata nebo pohané, kteří toto zabíjení ještě považují za jednu z největších ctností. V evangeliu však nenalezneme ani náznak toho, že bychom se takto zvířecky či pohansky v určitých situacích mohli chovat. Zato je tam jasně řečeno, jak naprosto rozdílně oproti přirozeným pudům se máme chovat vůči zlým, kteří se na nás dopouštějí bezpráví.
Lída A. R.
To pan Aron
Jsem přesvědčena, že i pan kaplan dobře ví, že se jednou postaví před Boha. Vždyť s tím je také v armádě a přišel tam Bohu sloužit. Neobracím pozornost k ošetřování, pouze konstatuji, že i křesťan může být v armádě nejen jako zdravotník. Vojenští kaplani nejsou v pozici žoldáků ani ideologů. Vojenské kaplany dává k dispozici 11 církví v ČR.
https://proboha.cz/magazin/rozhovory/brana-cb-cz/2022/04/rozhovor-bolesti-vojaku-je-nejistota-rika-vojensky-kaplan/
https://www.idnes.cz/ostrava/zpravy/rozhovor-vojensky-kaplan-kamil-vicha-armada.A210609_612190_ostrava-zpravy_jog
https://www.czdefence.cz/clanek/jaroslav-knichal-vojensky-kaplan-je-v-blizkosti-vojaku-vsude-tam-kam-je-jejich-sluzba-zavane
Jiří Aron
Pavlovi V. 4. ledna 2024 13:29
Jsem rád, že Bůh takový není a ani my takoví nemáme být. Myslím tím napsat „Nebylo to cílem, ale jinak nebylo možné nacisty porazit. Velmi mnoho německých civilistů nacisty podporovalo – dostali, co zasloužili.“
Schvalování zbytečného zabíjení civilistů? Drážďany, Hamburk a další města, především v Koreji, by mohla vyprávět o spojeneckých zápalných bombách.
Píšete že se zastávám hrdlořezů, což je faul. Dvojnásobný – jednak mi něco podsouváte a jednak prosazujete, opět, princip kolektivní viny. Ne každý civilista, koho američtí a spojenečtí vojáci zabili, byl nacista, komunista (Korea) nebo talibanec.
Karel Krejčí
Paní Lído A.R.
Ano, apoštol Pavel by opravdu mohl vyprávět a jeden z jeho výroků vyčnívající nade všechny zní takto: „Ale cokoliv mi bylo ziskem, to jsem pro Krista odepsal jako ztrátu“. Jeho prvořadou charakteristikou byla výborná znalost SZ a vědomosti, které takto získal ještě doplnil tím, co mu přímo předal Kristus. A přesto nakonec toto vše odhodil jako odpad, pro přítomnost živého Krista v něm. Co na to říci? K jakému poznání došel? Snad k takovému, že hledající křesťan může studovat od rána do večera, může být účastníkem nekonečných množství bohoslužeb, zúčastnit se různých mega akcí s duchovním zaměřením, být nadšeným organizátorem, ale pak se možná unaveně a zklamaně zastaví a uvědomí si, že marně hledá něco mimo sebe nebo prostřednictvím někoho, místo aby hledal sám v sobě.
Co se týče zmíněné magie, tak ano, pokud křesťanství použijeme pro naplnění svých zájmů nebo skupinových zájmů, pak jeho „vliv a moc“ působí jako kouzelný proutek. Viz například politika a tolik diskutovaná pozice vojenského kaplana. V těchto a podobných případech má křesťanství dveře otevřené a je vřele vítáno.
Ježíše však svět neoslavoval – svět Ho nenáviděl.
Jiří Aron
Paní Lído, pokud někdo na argumenty (popsal jsem bojovného pana kaplana v podstatě jeho vlastními slovy a vysvětlil na jeho slovech, proč je ideologem) napíše dogmaticky to, že je o něčem opačném „přesvědčen“ jen tak, bez vysvětlení, končí můj zájem dál diskutovat.
Podobně další dogmatické tvrzení, že ten muž přišel do armády sloužit Bohu. Zdroj? Zde končí diskuse.
Podobně co má říci k tématu, jak se slučují slova konkrétního kaplana s důstojnickou hodností (velitel bojové jednotky) Váš fakt, že jej dala k dispozici jedna z 11 církví.
Odkazy na 3 další rozhovory s dalšími kaplany vnímám zase jako úhybný manévr. Protože to zase přímo neodpovídá na otázky, co a proč pán řekl nebo neřekl, jen otevírá další možná témata o dalších lidech. Co člověk, to příběh a jiné vnitřní nastavení nemá cenu současné kaplany paušalizovat. Ano napsal jsem, že tento z Vašeho vynikajícího videa mluví podobně, jako ti někdejší politruci – běž vojáku válčit, já ti ukážu tvého nepřítele a povzbudím tvého bojového ducha! Když bude potřeba, budeme je zabíjet společně. Vaši tři další kaplani přinášejí 3 další témata.
Píšete výše panu Krejčímu o trollech, kteří neodpovídají na každý komentář, který je osobně napadá. Pokud nepojmenujeme to, v čem konkrétně trolling u druhých spočívá, je to v důsledku jen další naše házení slov v diskusi naprázdno, zase trolling.
Osobní napadání do diskuse jistě nepatří a je naopak výrazem gentlemanství, nepouštět se do marných sporů a na osobní napadání neodpovídat dalším napadáním. Napadače to snad na chvíli přestane bavit.
Lída A. R.
To pan Krejčí
Výrok apoštola Pavla je známý, znám ho i já. Ve skutečnosti je expresivní ve výrazivu. V kontextu je výrok zasazen do situace, kdy se apoštol slovy „my“ uvádí, že oni jsou ta pravá obřízka. Vyzdvihuje chlubení se Kristem Ježíšem a nespoléhání do sebe, což je důležité pro další vývoj textu. Apoštol vyjmenovává věci, na které by měl být hrdý, ale pro Krista je „odhodil“. „Odhodil“ je z důvodu, že nelze spoléhat na vlastní spravedlnost ze Zákona, ale je třeba žít z víry v Krista. Dále uvažuje nad dokonalostí. Apoštol ukazuje, že vnější věci člověku nepomůžou, nicméně se nezdráhal odvolávat na své římské občanství a v listech jím psaným dále rozvíjí svou teologii za pomoci svého vzdělání, které dosáhl. Byl znalcem SZ, byl mistrem v rétorice (to byl učební obor) a za přispění svého vzdělání dále polemizuje jak se Židy, tak s pohany. Jenom už na tyto věci nespoléhá jako na spásonosné. Nepřestal být farizejem, ani obřezaným, izraelský rod se mu nezrušil. Jeho transformace z náboženského fanatika v horlitele pro Ježíše je podivuhodná.
Politika a vojenské kaplanství nejsou samy o sobě magií. Křesťan nemá zavřené dveře, ale pokud byste si přečetl diskuse např. na Seznamu, tak lidé rozhodně křesťany v politice nevítají. Každý křesťanský politik si musí probojovat vlastní cestu, a to někdy i ve vlastní církvi, a stejně tak vojenský kaplan. Má můj obdiv každý, kdo do toho jde a kdo to myslí vážně a pracuje poctivě.
P. Ašer
Ad Lída A. R.
Napsala jste:
„Pokládám však teologické studium za nezbytnou součást přípravy na kazatelskou činnost. Tak jako se vzdělávají automechanici, kadeřnice, právníci, soudci, lékaři, sestry, pracovníci v sociálních službách atd., musí se vzdělávat kazatelé. “
Vaše názory jsou irelevantní. Prosím alespoň o jediný doklad z Nového zákona, že by křesťan měl činit to, co tvrdíte.
P. Ašer
Ad Lída A. R.
Jedině ďábel může podporovat „bojového ducha“, neboť jen on je vrahem od počátku. (J 8:44). Jedině ďábel může podporovat výrobu útočných nožů. Jedině ďábel může podporovat ďábla, který podporuje toho, který podporuje „bojového ducha“ a výrobu útočných nožů. Jedině ďábel může odporovat Ježíšovým slovům v Mt 5:39 n. Co k tomu více dodat?
P. Ašer
Ad Lída A. R.
Napsala jste:
„Origen se k tomu vyjádřil, že problém Markióna nebyl ten, že by si bible nevážil, ale v tom, že ji četl doslovně. Nechtěl Boha, který nařizuje války. K tomu musím dodat, že pokud bychom četli bibli ve všem doslovně, tak největším válečníkem je sám Bůh, který nařizoval svaté války a za pomoci svých služebníků vyhlazoval okolní národy. “
Četla jste vůbec Nový zákon? Pokud ano, tak nechápu, jak jste něco takového mohla vůbec napsat. Bůh Ježíšův je válečníkem, který vyhlazuje národy? Z Vaších příspěvků jsem nabyl dojmu, že je to právě váš „bůh“, který skrze vojenské kaplany, které nám představujete jako vzor, chtějí vyvražďovat národy, s nimiž nemají nic společného…
Karel Krejčí
Smutné je, že sami vojenští kaplani by potřebovali ještě někoho nad sebou, kdo by jim sdělil, kdo je zde na zemi skutečný žalobce-nepřítel …
Karel Krejčí
Paní Lído A.R.,
děkuji za odpověď. Dovolím si malou opravu, ale přesto zcela zásadní. Apoštol Pavel se naopak vyhýbal nadměrným a obsáhlým diskusím, aby se nevzdálil od smyslu a významu Kristova kříže. Ne, naopak se vyhýbal být dobrým rétorikem, v protikladu těch mnohých v každé době a v té současné obzvlášť. I tato „maličkost“ nás od sebe odděluje.
pavel v
to P. Ašer
Vy otevřeně obhajujete fanatismus. Na světě je mnoho fanatických sekt a mnohé z nich se hlásí ke Kristu. Opravdu si myslíte, že je jejich fanatismus správný? Ty sekty se navzájem liší ve svém učení, ale každá z nich je přesvědčená, že její učení je to jediné správné.
Fanatik je člověk, který vychází z doslovného výkladu své svaté knihy. Vemi brzy však narazí na skutečnost, že jeho svatá kniha je vnitřně rozporná, což je zcela přirozené. Život je plný dilemat, kdy nelze snadno rozhodnout, co je správné.
Ani fanatik nemůže vždy použít doslovný výklad. Porovnejme například dva Ježíšovy výroky:
1. „Nemyslete si, že jsem přišel, abych na zem přinesl pokoj. Nepřišel jsem přinést pokoj, ale meč.“ 2. „Vrať svůj meč na jeho místo; všichni, kdo se chápou meče, mečem zajdou.“
První větu fanatik chápe tak, že za víru je nutné bojovat násilím. Jiný fanatik si vybere druhou větu a ta se mu stane důkazem pro zavržení násilí jako takového. Nyní je snad jasné, že doslovný výklad nikam nevede, protože Ježíš se vyjadřoval jako básník. Proč, to vysvětluje následující epizoda:
Učedníci k němu přistoupili a řekli: „Proč k nim mluvíš v podobenstvích?“ On jim odpověděl: „Protože vám je dáno znáti tajemství království nebeského, jim však není dáno. Kdo má, tomu bude dáno a bude mít ještě víc; ale kdo nemá, tomu bude odňato i to, co má. Proto k nim mluvím v podobenstvích, že hledíce nevidí a slyšíce neslyší ani nechápou. Plní se na nich proroctví Izaiášovo: ‚Budete stále poslouchat, a nepochopíte, ustavičně budete hledět, a neuvidíte. Neboť obrostlo tukem srdce tohoto lidu, ušima nedoslýchají a oči zavřeli, takže neuvidí očima a ušima neuslyší, srdcem nepochopí a neobrátí se – a já je neuzdravím.‘
Je jasné, že kdo má tvrdé (bezcitné) srdce, tedy srdce obrostlé tukem, nemůže Ježíšovo učení pochopit. Není totiž možné brát všechny výhody.
„Blahoslavení, vy chudí, neboť vaše je Boží království. Blahoslavení, kdo nyní hladovíte, neboť budete nasyceni. Blahoslavení, kdo nyní pláčete, neboť se budete smát… Ale běda vám, boháči, neboť (už) máte své potěšení. Běda vám, kdo jste nyní nasycení, neboť budete hladovět. Běda vám, kdo se nyní smějete, neboť budete naříkat a plakat. …
Lída A. R.
To pan Aron
Považuji za Vaši věc, co si o vojenských kaplanech myslíte a co o nich píšete. Vaše právo je se vyjádřit a moje odpovídat tomu, komu chci. Mým cílem nebylo dohadovat se o poslání vojenských kaplanů, ale umístit sem video. Je to z toho důvodu, že předpokládám, že v této diskusi nejsme sami (ti, co se vyjadřují), ale čtou to i ostatní. Předpokládám, že v této fázi to čte již jen nějaká osamělá dušička, ale i ona se může nad posláním vojenských kaplanů zamyslet. Tento článek patří k nejčtenějším, avšak myslím si, že jsme si to tam naklikali sami svými vstupy zde. Vaše vyjádření beru na vědomí a nemám nic proti tomu, že jste se vyjádřil. Nesouzním s ním však, protože i mise je součástí služby vojenského kaplana. Když opustili vojáci Afgánistán, podmínky se tam velice zhoršily zejména pro ženy. Pokud diskutovat nechcete, já Vám to určitě nevyčítám.
Vyjádřila jsem své osobní přesvědčení, nikomu jsem ho nenutila, ani Vám. Je to na základě literatury přečtené k tématu, na základě rozhovorů s kaplany a také na základě znalosti některých lidí, kteří se jako křesťané postavili do vojenské služby. Jako dogmatická prohlášení jste to pojal Vy. A také je třeba připomenout, že video asi není celé, je to jen výtažek. Kde se nachází zbytek, nevím.
Ve videu se kaplan vyjadřoval srozumitelně a měl to v hlavě srovnané. Hezky tam i ukázal na základě „vstupu před nebeskou bránu“, že nemá právo tam vstupovat jako první jen proto, že nezabil. Na tomto příkladě ukázal absurditu absolutního pacifismu a jeho nereálnost v životní praxi. Kaplan může být velitelem bojové jednotky, to není zakázáno.
Že je 11 církví, které kaplany poskytují, beru pouze jako informaci pro čtenáře.
Odkazy na další rozhovory nejsou úhybným manévrem, ale pouhou informací, kde se tyto články dají nalézt z důvodu, aby se čtenář něco dozvěděl o jejich životě. Myslím si, že čtenáři si umějí udělat úsudek sami a alespoň část se nad tím zamyslí.
Úplně nevím, co píšu výše panu Krejčímu o trollech, kteří neodpovídají na každý komentář, který je napadá – Vaše slova. Pokud vím, tak s panem Krejčím jsme si vyjasnili pozice a on se omluvil všem, které jeho příspěvky pobouřily, když se pouštěl do pana Drápala a Nováka. Já jsem ocenila jeho sebereflexi, která mi u Vás v naší poslední konverzaci třeba chyběla. Jestli pan Krejčí svou omluvu mínil vážně, uvidíme v dalších komentářích a já věřím, že byla upřímná, nemám důvod tomu nevěřit. Já jsem ze své strany tuto záležitost ukončila, i když s panem Krejčím se nadále neshodneme, každý žijeme v jiném světě.
V souvislosti s trollingem mluvím o panu Ašerovi a uvedla jsem, v čem tento trolling vidím. Osobní napadání jistě do diskusí nepatří, jak píšete, a také souhlasím s tím, že nejlepší je neodpovídat. Z tohoto důvodu již panu Ašerovi neodpovídám, protože mi to přijde jako ztráta času. Jeho osobních výpadů je zde celá řada, vždyť i v komentáři panu Pavlovi jsem jeden uváděla. Ale klidně uvedu další, bude za všechny:
„Fanatický boj s vlastním hříchem je tedy pro křesťana žádoucí. Otázkou však je, kam vede cesta fanatické nenávisti ke komunistům, nacistům, Trumpovi, Orbánovi, Okamurovi atd., kterou zde, jsa poplatný světskému mainstreamu, neustále ventilujete“ (22.12. v 14:47).
Pokud budete požadovat další, není problém dodat, ale moc se mi nechce v dlouhých příspěvcích hrabat. Já takové příspěvky jinde přeskakuji a je taky pravdou, že žena potřebuje trochu větší prostor. Je pravdou, že pan Ašer mi také vyčítá dlouhé příspěvky, ale pokud on je dlouhý a odpovídala jsem mu, nemohla jsem být kratší :-).
Představila jsem zde koncept Ř 13, pan Ašer podobný ucelený pohled nepředstavil. Na otázku, jestli budu považovat autory komentářů též za vršení veršů, jsem mu již dříve odpovídala, že nikoli. Dokonce jsem představila, co za veršíkování pokládám a co ne, ale jako kdyby to nereflektoval. O přirovnávání k Hitlerovi ani nemluvě… V posledním příspěvku se pan Ašer pozastavil nad Božím vyhlazováním národů, to je ale v Bibli, která je v podstatě dost násilnou knihou. A já vůbec neříkám, že takový názor zastávám, to je jen zrcadlo pro ty, kteří chápou bibli doslovně, že i takové texty tam najdou, stačí si přečíst SZ, který taktéž patří do kánonu bible. Pokud se někdo, a to může být kdokoliv, odvolává na to, že je potřeba brát vše doslovně, protože je to tak napsáno v bibli a nebere v úvahu kontext, ale je třeba dle něj plnit vše tak, jak je v bibli napsáno, nebudu mu to věřit, pokud neprodal svůj dům, auto, má stále PC, na kterém může psát a nemá useknutou ruku :-).
Snad jsem Vám vysvětlila věci ohledně trollingu, jak to chápu a co jsem skutečně psala.
K vojenským kaplanům jen tolik, že každý kaplan, každá církev má své etické principy, které odvozuje od učení bible. Mnoho nedorozumění mezi křesťany způsobuje to, že některá církev má ve svém učení povolenou obrannou válku, a jiná je úplně pacifistická – taková zřejmě nebude ani posílat kaplany anebo budou tito kaplani beze zbraně. Je to však zátěž pro vojsko, protože takový musí mít svého „bodyho“. A také si myslím, že není na místě morálně kaplany posuzovat, protože oni jsou v nebezpečí a my jen dřepíme u klávesnice. To ale neznamená, že není možné o těchto věcech se bavit.
pavel v
to Lída A. R.
Vaše odkazy prostuduju a ozvu se.
Lída A. R.
To pan Krejčí
Hlavní kaplan.
https://acr.army.cz/struktura/gs/osobni-stab/hlavni-kaplan-8011/
Přidám rozhovor:
https://www.novinky.cz/clanek/domaci-na-fronte-je-hranice-mezi-clovekem-a-zviretem-tenka-upozornuje-kaplan-ceske-armady-40438695
Lída A. R.
A kdo by se pohoršil nad „zvířecími pudy“, nechť si vzpomene na na to, jak se cítil, když ho někdo naštval – jestli se nejprve modlil nebo nadával :-). A taky na nejrůznější experimenty v dějinách, kdy se ukázalo, že i ten, kdo by si myslel, že by neublížil, tak ublížil. Nemějme o sobě vyšší mínění, než je nutné. Proto je i ve válce velmi potřebná činnost vojenských kaplanů.
Lída A. R.
To pan Aron
Upřesňuji, že naší poslední konverzací jsem myslela dobu před časem, kde jsme se potkali, nikoli Vaše příspěvky v této konverzaci.
Lída A. R.
To pan Aron
Pokud budete odpovídat a já neodpovím, neberte to osobně. Nějakou dobu tu nebudu, budu trávit čas užitečněji. Pak se vrátím.
Karel Krejčí
Paní Lído A.R.
I vojenští kaplani, stejně jako politici a celkově všichni bez rozdílu, jednou dojdou do místa, ve kterém pochopí marnost a iluzi svého boje a v čí zájmu vlastně bojují a zda je vůbec podstatné, na které straně vlastně jsou. Že tím jediným opravdovým nepřítelem jsou sami sobě – komu přenechali vládu nad sebou. Že boj o ten skutečný návrat domů, po kterém všichni bez rozdílu toužíme, doposud prohrávali. Nepochybně, někteří se vrátí domů dříve a někteří později, ale vrátí se – Bůh je spravedlivý.
pavel v
Milá paní Lído,
musím říci, že vámi doporučené podkasty Element mě přímo oslnily. Oceňuji, že Lukáš Targosz se vyjadřuje velmi srozumitelně. To, co říká má logiku a není to povrchní.
Mě docela zajímá takzvané biblické násilí. Vyhledal jsem si na internetu různé názory na toto téma, ale neuspokojily mě, protože každý kazatel to vysvětloval jinak a nešlo to nijak sloučit. Vidím, že se vyznáte. Mohla byste mi ještě poslat nějaký odkaz?
Lída A. R.
To pan Krejčí
Děkuji za odpověď. Co se týče rétoriky, mám za to, že se nejedná především o diskuse krátké nebo dlouhé, ale o „učební obor“ té doby. Apoštol Pavel měl Ježíše na prvním místě, nakonec se kvůli němu všeho vzdal, ale to mu nebránilo přesvědčovat lidi i Židy, se kterými vedl četné a možná někdy i dlouhé polemiky. Využitím rétorických obratů v listech apoštola Pavla, jeho znalostí antických pisatelů apoštol Pavel nesnižuje význam Ježíšova kříže. Je to jen dědictví, kterému se naučil, a které nově využívá právě pro Ježíše.
Co se týče vojenských kaplanů, tak se jistě jednou postaví před Boží soud jako každý z nás. Hodnocení však tomu nebudete dělat Vy ani já, ale Bůh – ten má konečné slovo.
Lída A. R.
To pan Pavel
Děkuji za reakci. Také považuji tento podcast Elementu za vynikající a jeho srozumitelnost překračuje běžné meze křesťanského étosu. Mně se také moc líbí, že řečník jinak smýšlejícím lidem nepodsouvá špatné pohnutky, jen vysvětluje, odkud se toto myšlení bere, jaký má zdroj. Máme již mnoho let ekumenickou biblickou skupinku a vždy probíráme texty z Bible. Tuto sobotu však budeme probírat první přednášku Elementu z této série o bibli, protože jak řečník říká, je třeba to čas od času zopakovat. Jsem ráda, že Vám podcast posloužil.
Co se týče biblického násilí, o toto téma jsem se nikdy intenzivně nezajímala. Teď jsem hledala nějaká vyjádření na internetu, ale jak píšete, každý kazatel si to nějak vykládá. Protichůdné výklady mi nevadí, ale já jsem se zaměřila na výklad, který mně osobně dává smysl, protože nechce být pouhou křesťanskou obhajobou, ale dává i kritický pohled do vlastních řad, zastává stanovisko, ale přitom není autoritativní. Takový jsem našla např. zde:
https://www.mujrozhlas.cz/spirituala/ke-korenum-nasili-v-bibli
Dobré výklady všeobecně lze někdy nalézt na stránce https://temata.rozhlas.cz/nabozenstvi/bible/stary-zakon a https://temata.rozhlas.cz/nabozenstvi/bible/novy-zakon. Jedinou nevýhodou je fakt, že tam nejsou všechny biblické kapitoly, ale jen některé.
Jinak dobré výklady také bývají i právě některého biblického násilí v knihách Obtížné oddíly knih Mojžíšových od J. Hellera.
K biblickému násilí bych podotkla tolik, že nikdy nemůžeme vykládat text pohledem dnešní doby, to je až aplikace. Tehdejší doba byla surová, ale dnes se to tolik neliší, když se podíváme na Ukrajinu a do Gazy. Rovněž však nemůžeme zavírat oči před některými otázkami, které lidi přirozeně napadají – co vlastně Bůh schvaluje. Jednou jsem slyšela jednoho kazatele, jak říká, že humanismus je ďábelský, protože se točí okolo člověka, ale my se máme točit kolem Boha. S tím točením bych souhlasila, ale je to hodně zjednodušená zkratka. Bůh je jistě láska a každý člověk to na základě vlastní zkušenosti může prožít. Nezavírejme však oči před vnitřním napětím v bibli, to je v pořádku. A racionálnímu člověku nemůžeme naši zkušenost přenést. Líbí se mi, že toto neděláte, a jak Vás sleduji, poctivě se s nelehkými otázkami snažíte vypořádat.
Karel Krejčí
Paní Lído A.R.,
pravdou je, že „nechodím v botách“ žádného vojenského kaplana, ale i tak si za sebe si snad mohu být jist, že to, na čem bych se spolupodílel na jedné straně, na druhé straně by znamenalo to samé, ovšem s opačným znaménkem. Na jedné straně vítězství a na druhé smrt a bolest a samozřejmě i obráceně. To je zákonitost, kterou nelze obejít nebo před ní zavírat oči. Je otázkou, na co je kdo hrdý, jak si to kdo zdůvodní nebo snad platí, že není smrt jako smrt, není člověk jako člověk? Že tak uvažuje svět, ano, takový je svět, taková je realita, ale jak a čím se potom od něho liší křesťan? V čí službách vlastně je?
Lída A.R.
To pan Krejčí
V současnosti jsem dala návrh jednomu křesťanskému médiu, aby udělalo pořad s vojenskými kaplany, přiblížilo povahu jejich práce a způsob jejich přemýšlení. Uvidíme, jak se médium k tomuto tématu postaví a zda se jím bude zabývat. Mám za to, že je to zajímavé a stále nedořešené téma v církvi, možná i pro to, že se o něm málo mluví a existují o něm zkreslené představy. Vnímání vojenských kaplanů záleží na více faktorech, jako je osobnost člověka, vnímání války, pacifismu, vnímání učení církve a celkové vnímání smyslu křesťanství i obyčejné zodpovědnosti za své činy před světem. Něco podobného jsem už ale psala.
Karel Krejčí
Paní Lído A.R.,
už samotnou diskusi na toto téma považuji za prohru. Je to prohra samotné podstaty křesťanství. Ano, kdo chce válčit ať si válčí, ať si to zdůvodní jakkoli, ale ať do toho NEZATAHUJE křesťanství.
Karel Krejčí
Ještě dodám, že rozhodně nejste jediná, které nevadí obraz Kristovy nevěsty s rukama potřísněnýma od krve, ať již přímo nebo nepřímo. Nebo si udělat výjimku a v tomto případě se nepovažovat jako součást Kristovy nevěsty a nebo mít dokonce své vlastní morální zásady a měřítka. Pak by to šlo ….. ne?
Lída A. R.
To pan Krejčí
Diskuse o vojenských kaplanech sama o sobě rozhodně prohrou není. Naopak by se o tomto tématu mělo diskutovat na odborné úrovni, nikoliv na úrovni emocí.
To, že mi nevadí obraz Kristovy nevěsty s rukama potřísněnýma od krve, je Vaše irelevantní výpověď, mne se netýká. Je to Vaše vyjádřená představa. Takto vedená konverzace mi přijde zbytečná.
Jiří Aron
Pane Krejčí, mám zato, že na Vás paní Lída zkouší trolling.
Cílem trollingu je mj., vyprovokovat ostatní uživatele k negativní odezvě. Provokovat.
Čtu např. včera ráno, že nereaguje na to, co píšete, jak se liší křesťan od světa, když se přidá k jedné válčící straně. Odpovídá tak, že stáčí téma jinam, že dala „podnět jistému křesťanskému médiu na pořad s vojenskými kaplany“. Vy s ní řešíte jiné téma. Zda má křesťan podporovat válku a proč by to měl dělat. Paní Lída na to téma mlží, což Vás vytáčí.
Doporučuje se diskusní komunitě trolling ignorovat a jeho činnost jej přestane bavit – DNFTT. – Do not feed the trolls.
Myslím, že každý tu napsal už dost na to, abychom si udělali názor, kdo kde stojí.
Karel Krejčí
Pane Arone,
nemyslím si, že mě paní Lída nějak nekontrolovatelně vytáčí, to spíše pozoruji u ní, ale Vy jste samozřejmě v roli nestranného pozorovatele. S panem Pavlem zde neskrývají souznění v jejich pohledech a názorech. To jistě není samo o sobě proti ničemu, oni to samé by mohli vztáhnout na někoho z nás. Podstatná však je skutečnost, že tím, co a jak kdo mluvíme nebo vůbec sdělujeme, prozrazujeme zároveň o sobě i skryté informace, které nelze napořád skrývat. Něco lze do jisté míry předstírat nebo hrát, ale má to své meze a je otázkou času, kdy vyplave na povrch to, co je skutečná pravda. Ano, paní Lída obratně lavíruje podle situací, do kterých se dostala nebo si na ně dokonce sama „nahrála“ a pokouší se z nich vyplout bez ztráty morálního kreditu. Ale ani to nepovažuji za prvořadé, na co bych měl reagovat stejným způsobem. Já se držím samotné podstaty a smyslu křesťanství a to jediné zde prosazuji, o nic jiného mi nejde. Já chápu křesťanství jako boj s tímto falešným světem, oproti mnohým křesťanům, kteří se s ním naopak cíleně spojují. Chápou a vidí svět takovým způsobem, že oni jsou ti dobří a ti, co mají jiný názor, jsou ti zlí. To je ovšem věčný a nekonečný boj, protože jazýčky těchto vah budou střídavě jednou nahoře a pak zase dole. Pravé křesťanství proto nespočívá v rozdělování na „dobré a zlé“, ale v samotném odhalení falešnosti této hry a vysvobození z její závislosti. A moralizování, včetně toho křesťanského je kolem nás dost ….
Karel Krejčí
Život v této realitě je něco jako hrací automat. Je naprogramován tak, že nad ním nelze vyhrát. Jeho záludnost spočívá ve svůdných dílčích výhrách, ale v konečném výsledku nezbyde nic více než prázdná kapsa, tedy prohra a někdy dokonce bolestivý pád až na samé dno, Někdo iluzi této hry pochopí dříve a někdo později, ale jsem přesvědčen, že všichni jednou budou vítězi.
Lída A. R.
To pan Krejčí
Pár slov na závěr naší konverzace:
Domnívám se, že pan Aron není nestranným pozorovatelem, ale že straní Vám. Usuzuji z toho, že přešel Vaše hodnocení motivů a charakterových vlastností u druhé osoby. To není samozřejmě hřích, každý člověk má blíže k nějakému názorovému spektru nebo člověku. To není podstatné.
Za podstatné pokládám, že dle Vašich slov zde prosazujete samotnou podstatu křesťanství. Křesťanství chápete jako boj s tímto falešným světem, oproti mnohým křesťanům, kteří se s ním cíleně spojují. Tito křesťané vidí svět takovým způsobem, že oni jsou ti dobří a ti, co mají jiný názor, zlí. Já křesťanství chápu především jako boj se sebou samým. Křesťanství chápu jako rozmanitou množinu širokého názorového spektra a ti, co mají jiný názor, se také o něco opírají. Křesťany v politice chápu jako ty, kteří slouží společnosti i Bohu.
Domnívám se, že Vaše pojetí křesťanství nemůžete prosadit vyjadřováním, které křesťanskému hodnotovému rámci nesekunduje. Jak můžete vědět, co komu vadí, nebo nevadí? Proč podsouvat? Mně osobně to nepřekvapuje, ale píšu v naději, že až budete v konverzaci s někým jiným ať už zde nebo v jiné diskusi, budete mít na paměti, že tímto vyjadřováním si nezískáte člověka, který bude vůči Vám v opozici ani nezabodujete. Pokud jsou dvě názorová spektra, tj. že někdo uznává vojenské kaplany a jiný ne, ničemu to nevadí. Nebo že někdo vyznává pacifismus a druhý ne nebo cokoliv jiného. To tak v životě chodí. Problém nastává, když si vyprofilujete v druhém obraz domněnek (např. že něco skrývá) a tyto domněnky pak přenesete do konverzace v podobě různých nařčení. Je to přesně to, co píšete – MY a ONI.
Mnozí křesťané odmítají fyzický boj, ale slovně klidně zabijí. Nedrží se Ježíšových slov, který hlásal, že i pouhý hněv stačí na vydání soudu. Vojenští kaplani působí také jako poradci etiky svému veliteli jednotky. Válka je extrémní zkušeností a žel, ve velké části světa je to realita. V těchto extrémních zkušenostech budete řešit etická dilemata a je bláhové domnívat se, že vojenští kaplani je neřeší. Pan Pavel zde uvedl příklad znásilnění. Toto není „evergreen“, ale reálný život, a reakce na tuto situaci nebyla zatím uspokojivě zodpovězena. Jak se má zachovat křesťan, když něco takového vidí nebo tomu může předejít? Je správně útočníka zneškodnit, nebo stát opodál a modlit se, aby to Bůh zařídil? Co je víc křesťanské? Je víc křesťanský člověk, který přihlíží znásilňování, ale má moc to zastavit, nebo ten, kdo ochrání slabšího? Na koho se bude Bůh více zlobit? Toto jsou etická dilemata, ale ta nastávají i v běžném životě.
Jak jsem již uvedla, Vašim úvahám nerozumím a není snadné se v nich vyznat, alespoň pro mě. Jsem ale vděčna za to, že jste zde uvedl, jak vnímáte křesťanství – jako BOJ. Je Vaše válka svatější než ta se zbraní v ruce? Odpovídat mi samozřejmě nemusíte, jsou to řečnické otázky a je jich hodně.
Karel Krejčí
Paní Lído A.R.,
v tomto světě je člověk neustále stavěn před dilemata, jak se zachovat, aby byl spravedlivý a bezúhonný jak vůči sobě, tak vůči společností a před samotným Bohem. Ale to je prakticky neproveditené z jednoduchého důvodu – známe Boží vůli pro tu kterou situaci? A i kdybychom ji znali, jsme si jisti, že ji budeme také akceptovat my a že ji dokonce bude akceptovat svět? A jestliže však Písmo potvrzuje, že celý svět leží ve Zlém, tak jakou můžeme očekávat vůči Boží vůli odezvu? Spojujeme a kombinujeme něco, co je jak z principu, tak i v reálu nespojitelné. Snaha vojenských kaplanů pomáhat vojákům psychicky se vyrovnat a zvládnout extrémně náročné podmínky je snad chválihodná, ale stejně tak je nepřehlédnutelnou skutečností, že „někdo“ musel nejdříve zavdat příčinu k tomu kterému konfliktu, aby jej záměrně vyeskaloval až do té nejextrémnější formy. Někdo, někde a nějakým způsobem musel nejprve záměrně vychýlit jazýčky vah z rovnovážné polohy do té míry, aby vznikl potenciál k samotnému konfliktu. Někdo, někde ve světě dostal „nápad“, že i víra v Boží moc by se dala využít pro své záměry. V pozadí tohoto nápadu jistě nestojí Kristus, ale vládce tohoto světa. A pokud budeme tak troufalí a připustíme si stejnou snahu na obou stranách, tak k jakému dojdeme výsledku? Kdo se ve skutečnosti stal vítězem? Je to pravdivé potvrzení skutečnosti: Když se dva perou, třetí se směje.
Ne paní Lído, veškeré dění zde na zemi má smysl pouze ten, abychom dříve, či později pochopili a došli k poznání, že to vlastně žádný smysl nemá. To je pravé poznání cesty domů. To je to pravé evangelium.
Co se týče evergreenu pana Pavla, o kterém se zmiňujete a svět, stejně jako věřící si nad ním lámou hlavu, tak je možná prospěšnější a nepochybně aktuálnější znovu oprášit tento evergreen: https://youtu.be/5rvP8_or4P4
Řekni, kde ty kytky jsou (Where Have All The Flowers Gone)
Karel Krejčí
Pokud nedojdeme sami k pochopení a závěru, že bojovat jeden proti druhému nemá žádný smysl, pak všechny ctnostné a morální poučky budou jen prázdné a bezmocné fráze a především to, že Bůh je láska.
Lída A. R.
To pan Krejčí
Teprve teď se dostávám k Vašemu vyjádření. Ve většině mu nerozumím, tedy omezím se jen na pár posledních postřehů z mé strany. Potom se již vyjadřovat nebudu, tento komentář píši jen kvůli rozloučení, abych Vás neopustila bez něj.
V běžném životě jistě nastávají dilemata, to také píšu na konci svého předchozího komentáře.
Boží vůli musí člověk hledat, a i to patří někdy k těm dilematům.
Konflikty, i ty válečné, zde budou. Člověk si zde zavařil mnoho věcí sám, to však pro Boha není důvod, aby v tom člověka nechal. A i proto za ním jde právě tam, kde ten člověk v tom bahně je.
Nesdílím názor, že svět ve zlém leží, a proto se má křesťan přestat o tento svět starat. Ježíš přináší Boží království a nečeká s ním až na nebe. To je již zde pro toho, kdo do něj vstoupí, byť hřích a smrt budou poraženy až později. Takže i v pekle války je možné toto království zahlédnout, a to i díky přítomnosti vojenských kaplanů. Jistě je příjemnější poslouchat Martu Kubišovou, než zprávy z TV. Mimochodem, má krásný hlas. A někdy je dokonce nutné se zaměřit na něco jiného. Jenže když si nasadíme sluchátka na uši, problémy nezmizí a evergreeny, které nejsou příjemné, se budou dít dál a odpovědi na ně budeme hledat.
Láska je zprofanované slovo. Nicméně bible svědčí o Bohu, že láskou je. Toto však nelze druhým nanutit, to se musí prožít. Domnívám se, že v případě těžkých událostí je lepší plakat s plačícími než používat fráze, byť biblické. A také je důležité neodsuzovat lidi, když se na Boha zlobí, on se s tím vypořádá. O Boha se nebojím.
Tímto se s Vámi loučím. Není mou ambicí Vás o čemkoli přesvědčovat. Jak již bylo napsáno, každý už zde napsal dost a mně osobně to pomohlo dotvořit názory a stanovit priority co se týče internetových diskusí.
Přeji vše dobré do dalších dní.