V současné době parlament projednává dva návrhy: Návrh na uzákonění stejnopohlavních párů a návrh na ústavní zakotvení manželství jako svazku jednoho muže a jedné ženy. Je nesporné, že mainstreamová média fandí prvnímu návrhu a odmítají návrh druhý.
Heslo „Manželství pro všechny“ je zavádějící, a obávám se, že záměrně. Nemyslí ho vážně ani ti, kteří toto heslo propagují. Jistě by nebyli – alespoň v současné situaci – například pro manželství osmdesátiletého starce se čtyřletou holčičkou. Nebyli by ani pro manželství dvou dvanáctiletých chlapců.
SOUVISEJÍCÍ – Co byl „hřích Sodomy“? aneb Jak interpretovat biblické texty o homosexuálním chování
Když homosexuální lobby před lety prosazovala registrované partnerství, její představitelé se dušovali, že o víc jim nejde, a že nelobbují například za právo na adopci. LGBTQ lobby postupuje obezřetně a důsledně salámovou metodou. Změny cílů se zdůvodňují tím, že „společnost se vyvíjí a dospěla“. Představitelé této lobby většinou horují pro „diversitu“, což jim ovšem nebrání útočit na Alianci pro rodinu, která se snahám této lobby staví do cesty. „Diversitu“ ano, ale jen pro schválené názory, že?
Tyto otázky se řeší po celém světě. A zabývají se jimi i církve. Současné štěpení nevede po denominačních liniích, ale přímo uvnitř jednotlivých denominací.
Do této situace vstoupilo nedávné prohlášení synodu Českobratrské církve evangelické, které schválilo žehnání homosexuálním párům. Prohlášení bylo doplněno poměrně podrobným a relativně přesným popisem otázky z hlediska medicíny, a pochopitelně rovněž zdůvodněním „biblickým“.
SOUVISEJÍCÍ – (Anketa) Manželství pro všechny?
Prohlášení se věnuje v podstatě všem místům Starého i Nového zákona, kde se homosexualita zmiňuje. Celkově ale vždy dochází k závěru, že ta homosexualita, která je zmíněna v Bibli, je nějaká speciální, a rozhodně to není ta homosexualita, o níž je v současné diskusi řeč.
Nepochybně jsou v Písmu místa, kterým laik těžko porozumí bez určitého odborného výkladu. Na druhé straně jich není tak moc a zpravidla se netýkají zásadních otázek. V našem případě je ale divné, že odborníci nějak „odvysvětlují“ všechna místa, na nichž je homosexualita zmíněna. Z onoho odborného pojednání člověk nabývá dojmu, že „naše“ homosexualita vlastně není v Písmu vůbec zmíněna. Sám jsem se touto otázkou zabýval dosti dlouhou dobu a mohu křesťany ujistit, že to, co je o této otázce v Bibli, mohou klidně chápat tak, jak se to chápalo vždy, a místa, na nichž je homosexualita zmíněna, mohou brát tak, jak na první pohled vypadají. (Podrobná zdůvodnění viz v mé knize Vztahy – sex – rodina.)
Proč se tento spor vůbec vede? Část církve chce „jít s dobou“. Vnitřně si to asi zdůvodňuje tím, že církev by měla vyjít lidem s homosexuální orientací vstříc. Jít v této věci proti proudu je nesnadné: I když se vůči homosexuálům chováte sebelaskavěji a sebevstřícněji, nezačnete-li aplaudovat homosexuální ideologii, budete zcela jistě označeni za nesnášenlivé bigotní homofoby.
Pokušení jít s dobou ohrožovalo církev vždycky. Někdy to není příliš škodlivé, jindy ano. Tak kupříkladu po první světové válce zachvátilo velkou část církve velké české vlastenčení. Mnozí lidé opouštěli katolickou církev, spjatou s vládou nenáviděných Habsburků, a vstupovali buď do Církve československé husitské, ale rovněž do Českobratrské církve evangelické. Vzniklo tak mnoho nových sborů zejména tam, kde jich před první světovou válkou bylo pomálu, zejména v západních Čechách. Těmto sborům se ovšem v dobách komunismu nedařilo, protože nebyly založeny na probuzení náboženském, ale na probuzení národním. Značná část církve tehdy „šla s dobou“ a vlastenčila. Propásla přitom příležitost zasazovat se o spravedlivější národnostní uspořádání, konkrétně o narovnání a smíření s Němci.
Zmínil jsem příklad postojů, které sice nepomohly, ale na druhé straně příliš neuškodily. Konec konců, vlastenectví samo o sobě je věc dobrá. Horší to bylo v Německu po nástupu Hitlera. Tehdy se část německé církve také snažila „jít s dobou“ a nějakým způsobem teologicky zdůvodňovat, proč se spřáhnout s Hitlerem, nebo proč mu alespoň neodporovat. Ti, kdo se nepoddali, to často zaplatili životem.
SOUVISEJÍCÍ – Prohlášení zástupců českých církví k manželství
A my máme konec konců nedávnou zkušenost s komunismem. Velká číst církví – týká se to jak církve katolické, tak církví protestantských – pociťovala také potřebu „jít s dobou“. Vždyť komunisté chtějí odstranit chudobu a komunistické myšlenky v mnohém vycházejí z evangelia. Opět – ti, kdo se nepoddali, sice platili životem jen velmi výjimečně, ale duchovní platili ztrátou „státního souhlasu k výkonu duchovenského povolání“, nebo jak se to přesně nazývalo. Laici platili tím, že jejich děti se často nedostaly na studia.
V každé době je církev v určitém pokušení, a ti, kdo „jdou s dobou“, jsou často hluboce přesvědčeni, že bojují za správnou věc, že jsou v tom nejlepším slova smyslu „pokrokoví“. Bible v tom někdy tak trochu překáží, a tak je třeba ji vyložit tak, aby nepřekážela.
Aby bylo jasno: Plně souhlasím s dekriminalizací homosexuality, podobně jako souhlasím s dekriminalizací manželské nevěry nebo předmanželského sexu. A budu třeba donekonečna opakovat, že homosexuální sklony nejsou hříchem, leč homosexuální jednání ano. S plným vědomím, že to za tyto své názory pěkně schytám.
Jsem už starší člověk a vidím společenský vývoj z určité perspektivy. A jsem přesvědčen, že po dekriminalizaci homosexuality se dál pokračovat nemělo. Homosexuální ideologie totiž někam směřuje, a na konci tohoto směřování vidím mrzačení mladých lidí, a dokonce i dětí, k němuž teď v mnoha zemích dochází. Ano, mluvím o „trans“. Tam to končí – během několika málo let. Do stavu, kdy je něco takového možné, se nedochází velkými skoky, ale právě již zmiňovanou salámovou metodou, tisíci drobnými krůčky. „Stejnopohlavní manželství“ vidím jako další malý krůček k onoho strašlivému konci.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor je teolog a publicista Datum: 12. července 2023 Foto: Pixabay – ilustrační
43 Komentáře
Honza Hučín
Dane, děkuji. Myslím, že některé církve nebo i jednotlivá společenství sice chtějí upřímně vyjádřit, že přijímají lidi s odlišnou sexualitou, ale zapomínají, že přikázání „Miluj bližního svého jako sám sebe“ je jen druhá polovina; a ta první zní „Miluj Hospodina, Boha svého, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí.“ Je nutné vyvážit obojí, a to je někdy těžké a zejména nepopulární.
Petr Kartouz
„A my máme konec konců nedávnou zkušenost s komunismem. Velká číst církví – týká se to jak církve katolické, tak církví protestantských – pociťovala také potřebu „jít s dobou“.“
I dnes jdou církve s dobou, a to nejen v oblasti LGBT. Viz touha po regulaci svobody projevu, ať už ve jménu LGBT, ekologismu, migrace, epidemiologie nebo války na Ukrajině. Případně se uskutečňuje ostrakizace voličů nesprávných kandidátů – v USA Trumpa, u nás např. dříve Klause a Zemana, dnes Okamury a Babiše. Vyhovují jen politické loutky, které ani nedojdou samotné na pódium a vše mají napsáno předem, včetně otázek novinářů. Vždy je pak přípustný pouze jediný názor a vše ostatní se označí za dezinformace. Na této vlně se, žel, veze i řada církevních představitelů.
Andy
Pane Drápale, napsal jste to velice dobře. Děkuji.
pavel v
Pane Drápale,
byl byste pro kamenování cizoložnic? Jistě odpovíte, že ne. V tom případě porušujete biblické přikázání. Vy namítnete, že Ježíš ono kamenování zrušil. Já se ptám, zda by se nemělo zrušit „kamenování“ za homosexualitu. Vy jistě namítnete, že Ježíš zrušil jen trest za cizoložství, ale nezrušil ustanovení, že cizoložství je hřích. To je pravda, ale sekulární stát to jako hřích (zločin) nechápe. Nejste-li pro kriminalizaci cizoložství, proč byste chtěl, obrazně řečeno, kriminalizovat homosexualitu?
Také se mi nelíbí mrzačeni pohlavních orgánů trans lidí. Avšak většina z nich to nechce. Dokonce ani zákon to nepožaduje. Je požadována jen sterilizace. Bojujme proti sterilizaci.
Honza B.
1. Když už v CČE (např. pan Pavel Pokorný a obdobně smýšlející a vykládající Písmo) žehnají homosexuálním párům, tak by mě zajímalo, jestli mohou či budou TAKÉ (ještě?) žehnat a pomáhat lidem, kteří přijdou, že chtějí být vysvobozeni z homosexuálního jednání?
2. Když zde čtu o velkém věkovém rozdílu ve vztahu mezi m/ž, tak jsem si vzpomněl na hadíthy, kde se mluví o Mohamedovi, prorokovi islámu, ke kterému „INSPIRACE (zjevení) NEPŘIŠLA, když byl v ženském oděvu, KROMĚ ODĚVU AIŠI“, což zároveň cosi odhaluje o duchovním ZDROJI A POZADÍ islámu.
Bible říká v Dt 22:5:
Ať není oblečení muže na ženě a muž nechť neobléká oděv ženy,v5 protože každý, kdo dělá takové věci, je ohavností pro Hospodina, tvého Boha.
v5 [může znamenat: ženský (který nosí ženy) i ženy (patřící konkrétní ženě) – jasné rozlišení pohlaví je ochranou před morální perverzí]
Arnošt Kobylka
Neporušuje.
SZ příkazy nejsou uloženy NZ křesťanům. To už určil první jeruzalémský synod zachycený v Bibli. Ale SZ vydal stejný zákonodárce Stvořitel a Otec, jako poslal Krista nás vyučovat a zachránit. Čili SZ příkazy mají smysl k poznání obecné Boží vůle.
Arnošt Kobylka
Obávám se, že tu vznikly paralelně církve, které budou žehnat homosexuálům a které ne.
A bude tu otázka vzájemných vztahů.
Je tam třeba kus pokory v tom, že si sice logicky myslíme, že náš výklad Písma je správně (jinak bychom ho nezastávali), ale druhá strana taky nějak došla ke svému závěru a ne nutně nepoctivě. Mají jiné porozumění inspiraci Písma.
pavel v
pro Honzu
Ve vámi zmíněné 22. kapitole Deuteronomia se píše:
„Jestliže si muž vezme ženu, vejde k ní, a pak ji začne nenávidět, vznese proti ní křivé obvinění, způsobí jí špatnou pověst a řekne: Vzal jsem si tuto ženu a když jsem se k ní přiblížil, nenašel jsem u ní známky panenství, potom otec dívky a její matka vezmou a přinesou důkazy panenství té dívky do brány ke starším města a otec dívky řekne starším: Dal jsem svou dceru tomuto muži za ženu a on ji začal nenávidět. Hle, vznesl křivé obvinění se slovy: Nenašel jsem u tvé dcery známky panenství. Zde je důkaz panenství mé dcery. A rozprostřou před staršími města roucho. Nato ať starší onoho města vezmou muže a pokárají ho. Budou ho pokutovat sto stříbrnými a dají je otci dívky, protože ten muž způsobil izraelské panně zlou pověst. Zůstane jeho ženou, po celý svůj život ji nesmí propustit.
Jestliže se však to obvinění ukázalo jako pravdivé a nenašel se důkaz panenství dívky, pak ať vyvedou dívku ke vchodu do domu jejího otce, muži jejího města ji ukamenují a zemře, protože spáchala hanebnost v Izraeli, když smilnila v domě svého otce. Tak vyhlaď zlo ze svého středu.“
Honzo, jste pro, aby takové dívky byly kamenovány, nebo pro anulování tohoto Božího přikázání?
Jiří Kouba
Pro Pavla v : jde přece o proplutí mezi Scyllou a Charybdou. Když si vezmeme za přílkad Ježíšovo chování k cizoložné ženě, tak nemáme kriminalizovat, jak ostatně autor článku píše, ale ani ne schvalovat. Království Boží není násilná, ale dobrovolná teokracie, kdy především já sám se Bohu a Jeho pravidlům poddávám, a ne druhé do poddanosti Jeho vůle tlačím. Což neznamená, že tu vůli Boží nesděluji.
P. Ašer
„Aby bylo jasno: Plně souhlasím s dekriminalizací homosexuality, podobně jako souhlasím s dekriminalizací manželské nevěry nebo předmanželského sexu.“
Svět ať si kriminalizuje a dekriminalizuje, co chce. To nás jako křesťany nemusí až tak zajímat. Ale čistě z hlediska vyváženosti či nějaké rovnosti před zákonem si musíme položit otázku, jak je možné, že je dekriminalizována sodomie („homosexualita“), ale přitom není dekriminalizován např. incest. To by byl podle našeho platného trestního zákoníku trestně stíhán i Abraham za soulož mezi příbuznými (Gn 20:12; Lv 18:9):
§ 188
Soulož mezi příbuznými
Kdo vykoná soulož s příbuzným v pokolení přímém nebo se sourozencem, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta.
pavel v
to Jiří Kouba
Naprosto souhlasím. Lidé by měli plnit Boží vůli dobrovolně. Ne proto, že jim to ukládá zákon. To neznamená, že by nějaký zákon nemohl být v souladu s Boží vůlí. Je to však vždy jen zákon lidský. To znamená nedokonalý. Život přináší dilemata, která se zákonem ošetřit nedají. Zákon by musel být nesmírně obsáhlý, aby dokázal pamatovat na všechny možné situace, které přicházejí v úvahu. Zákonodárci přijímají zákony, o nichž vědí, že ve speciálních případech budou nespravedlivé. Boží vůle však požaduje plnou spravedlnost a nejen to, požaduje milosrdenství.
Uvažme například podobenství „návrat ztraceného syna“. Toto podobenství muselo být pro tehdejší fundamentalisty (farizeje a zákoníky) silně iritující. Vždyť otec se zastal syna-lumpa proti hodnému synovi. Na první pohled se dopustil fatální nespravedlnosti. Podobenství nebylo o tom „floutkovi“, ale o tom zdánlivě dobrém. Dobrý ve skutečnosti nebyl, protože postrádal milosrdenství.
Lidský život se nedá „napěchovat“ do systému příkazů a zákazů. To platí i pro aktuální téma „manželství pro všechny“. My bychom neměli zkoumat Boží vůli tak, že z Bible vytrhneme nějakou pasáž, kterou prohlásíme za Boží vůli. Každé naše rozhodování by mělo být poměřováno láskou/milosrdenstvím. Pokud by se ukázalo, že stejnopohlavní páry zamýšlejí konat zlo proti jiným, měli bychom je považivat za nepřijatelné. Pokud však uznáme, že tito lidé svou zvláštností trpí, neměli bychom jim ztrpčovat život.
Mirek P.
Pane Ašere,
zase mimo. Mojžíšův zákon ( Lv 18,9 ) nemohl platit pro Abrahama ( Gn 20,12 ), který žil několik století před jeho vydáním. Pokud opravdu věříte doslovně v Písmo, musíte uznat, že lidská populace mohla vzniknout pouze vzájemnými sňatky potomků prvního páru Adama a Evy. Proč to Bůh takto dovolil ? Protože v dokonale stvořeném lidském genomu ještě nebyly nahromaděny škodlivé mutace, které by při blízkém příbuzenském křížení vedly k degeneraci .
Marie Frydrychová
Nedávno jsem nastoupila do vlaku s pŕijemně vyhlížející, copatou dívkou s velkým batohem. Zeptala jsem se jestli jede na tábor a ona mi v první větě oznámila, že jsou s manželkou názoru, že občas musí být každá sama, tak ona jede sama pod “šírák” do Moravského krasu. Chvilku jsme zůstaly u toho spaní venku a přišla další dívka, která se také na něco zeptala. Ta copatá hned zdůraznila názor své manželky a vyvolala tím velký údiv u mě i nové dívky a já se nahlas trochu podivila nad tou manželkou. Copatá mi na to odpověděla: “Ono je teď trendy a konečně jsou to taky lidi”. Neřekla : Jsme taky lidi, řekla oni jsou také lidi.
. O této odpovědi vážně přemýšlím.
Ano, homosexualita a hlavně lesbicismus je trendy.
Pravda, dnešní vzdělané, ambiciózní dívky dost těžko hledají mužské životní partnery. Nahrazují si tak vztahy s muži? Možná ano. A je to trendy . A sex je také trendy , sex v jakékoliv podobě. Žijeme ve smutné době.
Marie Frydrychová
Vcalav Muller
Hm. Clanek klame nadpisem. Rozhodne se nejedna o rozbor argumentu oponentu Bibli, jenom jeden odkaz na nejakou vydanou knihu. A pak – argumentacni faul, utok na motivaci oponentu. Vlastne jsem se pouze odzvedel, ze se zastavam homsexualu, protoze „chci jit s dobou.“ OK, beru na vedomi. Jenom je videt, ze zde nejde o nejake homosexualy, ale o cely zpusob, jakym br Danidel D. vnima lidi okolo: Stejnym skatulkovym myslenim, ketrym jsou souzeni homosexualove, on soudi sve nazorove oponenty.
P. Ašer
Ad Mirek P.
Já jsem někde tvrdil, že Mojžíšův zákon platil pro Abrahama? Co Vy mi všechno nepřipíšete? Jen opět vyjevujete svou podivuhodnou zaujatost vůči mně…
Kromě toho já souhlasím s tím, že lidstvo se rozmnožilo právě díky incestním vztahům. Tuto otázku však můj příspěvek nikterak neřešil. Jeho podstatou je nesoulad přetrvávající kriminalizace incestu s dekriminalizací sodomie. Buď je třeba obojí kriminalizovat, anebo obojí dekriminalizovat. Nelze používat dvojí metr, pokud se stát stát aspiruje alespoň na zdání jakési spravedlnosti. Přitom navíc různopohlavní incest není proti přírodě, jako proti ní je sodomie…
pavel v
pro paní Marii Frydrychovou
Je příčinou homosexuality to, že je trendy? Homosexualita je vrozená. Kdysi byla trestná. Homosexuálem byl Alan Turing, britský matematik, logik, kryptoanalytik a zakladatel moderní informatiky. Veřejně známý je pro své zásluhy o dešifrování nacistických tajných kódů během 2. světové války – Enigmy. V 50. letech byl odsouzen za homosexuální akt na základě zákona z roku 1885.
V lednu 1952 se Turing seznámil s devatenáctiletým nezaměstnaným Arnoldem Murrayem a pozval jej k sobě domů. Dne 23. ledna byl dům vykraden. Murray sdělil Turingovi, že zlodějem byl pravděpodobně jeho známý, a Turing nahlásil vloupání na policii. Během vyšetřování se přiznal, že s Murrayem měl sexuální vztah. Následně byl obviněn ze sexuálního deliktu (gross indecency) a čelil soudnímu procesu. V souvislosti s tím mu byl odepřen další přístup k utajovaným informacím a tedy i jeho účast na šifrování ve Vládním komunikačním centru. Přišel rovněž o možnost cestovat do USA. Alan Turing byl odsouzen a musel volit mezi (až dvouletým) vězením a probací – podmíněným prominutím trestu, které ovšem bylo vázáno na podstoupení hormonální „léčby“. Rozhodl se pro druhou možnost: po dobu jednoho roku dostával ke snížení libida dávky syntetického ženského hormonu estrogenu diethylstilbestrolu, který navíc běžně způsoboval gynekomastii (růst prsů): nevítaný příklad morfogeneze, jíž se zrovna zabýval. Dne 7. června 1954 Turing spáchal sebevraždu kyanidem draselným.
Turing byl posmrtně rehabilitován královnou v roce 2013. Dne 24. prosince 2013 udělila britská královna Alžběta II. Alanu Turingovi královskou posmrtnou milost. Britský ministr spravedlnosti Grayling k milosti uvedl: „Jeho genialita pomohla ukončit válku a zachránila tisíce životů. Jeho pozdější život byl zastíněn jeho odsouzením za homosexualitu. Tento rozsudek bychom nyní považovali za nespravedlivý a diskriminační, a proto byl rozsudek odvolán. Alan Turing si zaslouží být uznáván za jeho přínosy ve válečném tažení a ve vědě o počítačích. Milost od královny je adekvátní hold tomuto skvělému muži.“
Paní Frydrychová, zkuste vážně přemýšlet o tom, jak náboženští fundamentalisté ztrpčovali život tomu vynikajícímu člověku, který nikomu neuškodil, ale mnoha lidem zachránil život.
pavel v
ad Honza Hučín: „!Myslím, že některé církve nebo i jednotlivá společenství sice chtějí upřímně vyjádřit, že přijímají lidi s odlišnou sexualitou, ale zapomínají, že přikázání „Miluj bližního svého jako sám sebe“ je jen druhá polovina; a ta první zní „Miluj Hospodina, Boha svého, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí.“
———————————————————————————————————————————————-
V evangeliu o posledním soudu říká Ježíš: „…Byl jsem nahý a oblékli jste mě…“ V konečném důsledku to znamená, že pokud člověk projeví milosrdenství trpícímu člověku, projevuje tím lásku samotnému Bohu, protože Bůh se s tím trpícím člověkem ztotožňuje. Milovat bližního (trpícího) je tedy totéž jako milovat Boha. Obě vámi uvedená přikázání jsou tedy přikázáním jediným a nemohou být navzájem nikdy v rozporu.
Myslím, že hříchem sodomských mužů byla „zástupná homosexualita“, vyskytující se příležitostně ve věznicích či jiných stejnopohlavních společnostech. Takové, obvykle vynucené sexuální praktiky jsou jistou formou znásilnění, které je flagrantním hříchem proti lásce.
Petr Adamec
Církev vždy šla s dobou, protože je její součástí. Je to tak nezbytné, protože doba se mění a lidské problémy a otázky také. Třeba 1. křesťané řešili věci, které už pro nás nejsou zajímavé – košer předpisy, jídlo obětované modlám a pod. Jde o to, zda jde církev s dobou dobře, nebo špatně. Zda dává na otázky dobré nebo špatné odpovědi. Nebo zda řeší věci, které nikdo neřeší. V této oblasti, podle mne, církev působí dost nedobře. Pro většinu populace nejsou homosexuální sňatky problém. Zcela jistě to tak je u mladé a střední generace. To je realita. Mohou to podobné články změnit? Zcela jistě ne. Myslím, že naopak půdsobí spíše kontraproduktivně. Má cenu litovat, že se vývoj nezastavil u dekriminalizace? Vývoj prostě nějaký je. Nemáme ho pod kontrolou.
Je to trochu jako otázka mariánského sloupu na Staroměstském náměstí. Prostě docela hodně katolíků to strašně chtělo. Bylo jen otázkou času, kdy si to v nějaké politické konstelaci prosadí. A ta konstelace byla docela ošklivá, přesto to katolíky potěšilo. Bojovat proti tomu moc smysl nemělo. Podobně nemá moc smysl bojovat proti istambulské úmluvě a proti sňatkům homosexuálů. Církev tahá za slabší konec. A v politice bývá církev většinou velmi špatný vůdce. Jiná věc je církevní sňatek.
Petr Adamec
Docela mne mrzí odstranění článku o petici proti Aliance pro rodinu. Nebylo by lépe zde diskuzi ponechat? Nebo má křesťan dnes prostě nějaký politický názor, který prosazuje? Autory petice mám velmi nerad pro jejich pyšné odsuzování druhých křesťanů. Ovšem na činnosti spolku vidím mnoho kontroverzí a nedostatků a mrzí mne jejich bezvýhradná podpora v některých církevních kruzích. Žádný kritický názor zde nesmí zaznít?
P. Ašer
Oprava:
„Nelze používat dvojí metr, pokud stát aspiruje alespoň na zdání jakési spravedlnosti.“
P. Ašer
Ad pavel v
Napsal jste:
„Myslím, že hříchem sodomských mužů byla „zástupná homosexualita“, vyskytující se příležitostně ve věznicích či jiných stejnopohlavních společnostech.“
Takže činíte přesně to, o čem píše autor tohoto článku:
„V našem případě je ale divné, že odborníci nějak „odvysvětlují“ všechna místa, na nichž je homosexualita zmíněna. Z onoho odborného pojednání člověk nabývá dojmu, že „naše“ homosexualita vlastně není v Písmu vůbec zmíněna.“
Je jasné, že pro Vás musí být v té bibli míněna nějaká „jiná“ homosexualita, než pro kterou zde soustavně plédujete. Proto je třeba všechna místa, kde je tato deviace zavrhována, byť jakkoli krkolomně, vysvětlovat nějak jinak, než na první pohled vypadají. Takový přístup však lze nazvat spíše eisegezí než exegezí.
P. Ašer
Ad pavel v
Když už máte takový soucit s „homosexuálem“ (biblicky „samcoložníkem“) Turingem, potrestaným před 70 lety za styk s mladíkem místo vězení hormonální blokací androgenů, máte stejný soucit s pedofily, kteří bývají dodnes odsuzováni za styk s nezletilými k nepodmíněnému trestu a k tomu obvykle ještě k ochrannému léčení spočívajícím v chemické kastraci (blokaci androgenů)?
Eva Hájková
Pane Ašere,
styk s nezletilými (do 15 let) není totéž, co styk dvou dospělých (a tedy svéprávných) osob. Proč to pořád srovnáváte? Každý sexuální styk, k němuž jeden z účastníků nepřistupuje dobrovolně, je nezákonný. U dětí se předpokládá, že nejsou svéprávné, tudíž nemohou (!) dát k sexu právoplatný souhlas. Proto jsou děti do patnácti let automaticky chráněné a styk s nimi je v každém případě trestný. U dospělých je sexuální styk trestný jen, pokud některá z osob byla k němu přinucena (a to i v manželství). Dobrovolný styk (byť mezi osobami téhož pohlaví) nezákonný není. Pokud jde o incest, ten prý v mnoha zemích zakázaný už není. I u nás se o tom před několika lety mluvilo, že to bude ze zákona odstraněno jako zbytečnost, ale zatím nebylo, nikdo to asi neřešil, protože ten paragraf asi nikoho netrápí. Ani nevím, zda a jak často je za to někdo odsuzován. Předpokládá se, že drtivá většina lidí to ani nebude dělat.
Mirek P.
Petře, pár chybiček se vloudilo :
– istambul podle vzoru bambul 🙂 Tuto chybu dělají i hodně funkčně gramotní lidé. Dan to měl na svém webu několik let : )
– článek o petici proti alipro je zde stále, stačí rozkliknout rubriku Společnost.
– pokud je můj názor menšinový, o to více bych se měl snažit, aby ve veřejném prostoru zazněl. Samozřejmě v přiměřeném způsobu.
– otázku Mariánského sloupu jsem vnímal jako technickou banalitu. Témata Alipro jsou vysoce etická. Právě proto, že málokdo (bohužel ) je schopen domyslet, jak mohou poškodit tuto mladou a další budoucí generace.
S čím silně souhladím je to, že církev se musí připravit na odluku od státu i v tom smyslu, že církevní sňatek nebude být moci být nárokován každým jako sňatek úřední.
M. Pinkas
pavel v
Paní Evo,
díky. Chtěl jsem P. Ašerovi napsat něco podobného. Vy jste to však vyjádřila mnohem fundovaněji, než bych to dokázal já.
pavel v
Pane Ašere,
znalosti dnešního člověka jsou obrovské ve srovnání se znalostmi člověka, který žil přibližně před 3000 lety, kdy vznikal Starý zákon. Tehdy to byl víceméně divoch s velice omezeným rozhledem. Proto se nám řada událostí popsaných ve Starém zákoně dnes jeví téměř nepochopitelná. Například se dočteme, jak se mělo odehrávat dobývání Jericha:
”Když obcházeli po sedmé, zatroubili kněží na polnice a Jozue lidu nařídil: „Strhněte válečný pokřik, neboť vám Hospodin město vydal. Město se vším všudy je klaté před Hospodinem. Naživu zůstane jen nevěstka Rachab se všemi, kteří jsou u ní v domě, neboť skryla posly, které jsme vyslali” (Joz 6,16-17). ”Když kněží zatroubili na polnice, lid strhl válečný pokřik. Jakmile lid zaslechl zvuk polnice, strhl mohutný pokřik. Hradby se zhroutily a lid vstoupil do města, každý tam, kde právě byl. Tak dobyli město. Všechno, co bylo v městě, vyhubili ostřím meče jako klaté, muže i ženy, mladíky i starce, též skot a brav i osly” (Joz 6,20-21).“
To, co konal Jozue, nemůže být příkladem pro křesťana. Četl jsem veliké množství úvah, kde se jejich autor pokoušel kruté biblické násilí „odvysvětlovat“. Každý autor omlouval biblické násilí jiným způsobem. Ještě pro Jana Žižku byl Jozue příkladem, ale my se řídíme Ježíšovým: „Milujte své nepřátele…“.
Jestliže neakceptujeme Jozueho krutost, proč máme akceptovat starozákonní bezcitnost vůči homosexuálům?
pavel v
to Petr Adamec
jsem katolík, ale mariánský sloup mě nepotěšil. Církve jsou natolik oslabené, že považuji za chybu, když někdo vytáhne téma, které křesťany ještě rozděluje.
Jinak souhlasím, že křesťanská společenství by se neměla snažit vtělovat křesťanský fundamentalismus do zákonů. Považuji to za opakování starých chyb. Křesťané by měli získat na svou stranu veřejné mínění, nikoliv zákonodárce. Než začnou působit na veřejné mínění, měli by se nejprve sjednotit v názorech na aktuální svět. Věc nestojí tak, že stačí si přečíst Bibli a už vím vše, co potřebuji. Současná doba je tak komplikovaná, že na ni nevystačím s názorem starověkého člověka. Tato doba staví člověka před etické otázky, o nichž starověký člověk neměl ani tušení.
Web Křesťan dnes považuji za velmi cenný právě proto, že umožňuje výměnu názorů (tříbení pravdy).
Bárta
ad Alan Turing:
Pane Pavle V. Příběh, jak ho vyprávíte je poněkud deformovaný!
Podstatné je, že Alan Turing se svojí homosexualitou nikdy netajil – a neměl s tím problémy do chvíle, než byl jeho byt vykraden homosexuálním prostitutem. Přičemž byly odcizeny i některé tajné dokumnety.
Proto přišel, zcela logicky, o „bezpečnostní prověrku“ – a následovaly některé další kroky ze strany státu, podle tehdy daných pravidel. Jejich smyslem ale bylo Turinga ochránit a neztratit ho jako vynikajícího specialistu potřebného pro národní bezbečnost.
Podstatné je, že dokud nedošlo k onomu incidentu, tak Alan Turing žádné potíže pro svoji neskrývanou homosexualitu neměl!!!!
Bárta
Paní Evo:
Váš komentář má jednu vadu. Existuje tlak určité lobby na zrušení hranice 15 let pro SOUHLASNÝ pohlavní styk. Argumentace je stále stejná: doba se změnila, pokrok nelze zastavit, společnost se vyvíjí. Děti dospívají dříve, mají lepší přístup k informacím o sexu a mohou se samy lépe rozhodovat.
Kromě toho existuje i skupina pedofilů, kteří hovoří o tom, že by dítěti nikdy neublížili. Různé druhy a formy laskání, s výjimkou vaginálního styku, považují za projev náklonosti a OBOUSTRANNÉ lásky, kterou nelze kriminalizovat.
LÁSKOU A VÝVOJEM SPOLEČNOSTI se dá obhajovat cokoliv…!
Bárta
Pane PavleV.
… a co novozákonní „krutost“ vůči homosexuálům?
P. Ašer
Ad Eva Hájková
Napsala jste:
„Pane Ašere, styk s nezletilými (do 15 let) není totéž, co styk dvou dospělých (a tedy svéprávných) osob. Proč to pořád srovnáváte?“
Já něco srovnávám? Já se jen pana Pavla ptám, zda má stejný soucit s pedofily, když už nám zde opakovaně líčí onen obehraný dojemný příběh s Turingem, aby ve čtenářích vzbudil soucit se samcoložníky, jak to jejich propaganda podobnými příběhy, které zabírají především na emocionálně laděné ženy, již přes 50 let soustavně a vcelku úspěšně činí. Na jedné straně ze sebe dělají chudáky, kteří jsou jakoby postiženi něčím, co si nevybrali, s čím se narodili, na druhé straně pořádají pochody pýchy, jako by se chtěli chlubit způsobem života, který si zvolili. Pan Pavel ve svém příspěvku tvrdil, že „homosexualita“ je vrozená. Já si to nemyslím. Nicméně existuje jedna endokrinologická hypotéza, o níž jsem již na tomto webu psal, která předpokládá vznik „homosexuality“ během nitroděložního vývoje. Tato hypotéza ovšem předpokládá, že stejným mechanismem vzniká během nitroděložního vývoje také pedofilie, jen je jinak načasovaná. Jestliže tedy pan Pavel operuje vrozeností „homosexuality“ a dožaduje právě kvůli té hypotetické vrozenosti soucitu s „homosexuály“, ptám se, proč se na základě stejné hypotetické vrozenosti nedožaduje stejného soucitu s pedofily. Proč je jeho soucit tak selektivní? Proč preferuje jen svou oblíbenou skupinu a jiné skupiny jinak postižených jsou mu lhostejné?
Napsala jste:
„Každý sexuální styk, k němuž jeden z účastníků nepřistupuje dobrovolně, je nezákonný.“
Tak tomu v našem právním řádu ve všech případech není – viz:
§ 187 Pohlavní zneužití
(1) Kdo vykoná soulož s dítětem mladším patnácti let nebo kdo je jiným způsobem pohlavně zneužije, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až osm let.
Když bude chybět dívce do 15 let jeden jediný den a chlapec bude již mít 15 let (nebo naopak), pak přestože přistoupili ke styku zcela dobrovolně, bude ten z nich, kdo už má 15 let, trestně stíhán, přestože oba ke styku přistoupili se vzájemným souhlasem „z lásky“. Policie u nás řeší řadu takových případů ročně. V USA, kde mají v některých státech i jiné věkové hranice, je pak dokonce navíc onen konsensuální „pachatel“ zařazen do veřejného seznamu tzv. Sex Offender Registry, kde je uvedena jeho adresa, fotografie a další údaje, kde si ho může kdokoli z veřejnosti vylustrovat, takže ačkoli došlo ke konsensuálnímu styku, je pak ten dotyčný ostrakizován jako zločinec zveřejněním v tomto seznamu.
Jinak se ve Vašem příspěvku opět projevuje převaha světských kritérií nad biblickými. Bible rozhodně nedělá z nekonsensuálního sexu takovou vědu jako Vy, když se v biblických dobách nevěsty běžně kupovaly (Gn 34:12; Ex 22:15-16) či méně běžně unášely (Dt 21:10-14; Sd 21:16-23). Nekonsensuální sex (znásilnění), a to dokonce incestní (2 S 13:1-22), mohl být posvěcen v rozporu s Mojžíšovým zákonem (Lv 18:9) manželstvím evidentně i v Davidově domě (2 S 13:13). Zatímco ve Starém zákoně je trestem za sodomii (Lv 20:13) či zoofilii smrt (Lv 20:15-16), o nějakém trestání pedofilie tam nenajdete ani náznak. Když Šekem zprznil Dínu, která dle biblické chronologie nemohla mít více než 7 let, nestavěl Jákob ani jeho synové jako překážku sňatku její nízký věk, nýbrž jen neobřezanost Šekema a jeho kmene (Gn 34:14-17). V Novém zákoně se pak o zoofilii mlčí, sodomie je tam však uvedena opakovaně jako jedna z kontraindikací vstupu do Božího království (Ř 1:26-27; 1 K 6:9-10; 1 Tm 1:10)). O pedofilii však opět ani slovo. A jako to bylo v Římě? V Římě bylo možné sňatky uzavírat již od 7 let (Digesta 23.1.14). Tyto zvyky přetrvávaly běžně i ve středověku. Tažení proti pedofilii a je tak víceméně až novověkou záležitostí. Z biblického hlediska je tedy explicitně zavrženíhodná „homosexualita“, ne pedofilie. Z dnešního světského hlediska je tomu ovšem přesně naopak. Je tudíž otázkou, čemu dáte přednost? Budete se opět přizpůsobovat tomuto věku (Ř 12:2) jako v případě Vaší politické korektnosti? Nebo dáte přednost Písmu?
Napsala jste:
„Pokud jde o incest, ten prý v mnoha zemích zakázaný už není. I u nás se o tom před několika lety mluvilo, že to bude ze zákona odstraněno jako zbytečnost, ale zatím nebylo, nikdo to asi neřešil, protože ten paragraf asi nikoho netrápí.“
Ano, máte pravdu, že tento paragraf „asi nikoho netrápí“, poněvadž provozovatelů incestu nebude určitě srovnatelné množství jako provozovatelů stejnopohlavních styků. Jejich případná lobby proto nemá sílu, aby toto téma vůbec nadnesla a požádala o dekriminalizaci takového jednání. Je však zřejmé, že trestnost incestu i trestnost sodomie v novověkých západních právních systémech jsou relikty ustanovení Mojžíšova zákona (Lv 18:9; Lv 20:13). Sodomie však byla kvůli relativně vysokému počtu ji páchajících křiklounů, kteří požadovali její legalizaci, dekriminalizována, zatímco nepoměrně menší skupina pachatelů incestu, s daleko slabším hlasem, neměla to štěstí – a je stále kriminalizována. Takže klasický dvojí metr…
P. Ašer
Ad pavel v
Napsal jste:
„Jestliže neakceptujeme Jozueho krutost, proč máme akceptovat starozákonní bezcitnost vůči homosexuálům?“
Samozřejmě, že křesťan nebude zabíjet „homosexuály“ podle Lv 20:13, poněvadž Starý zákon je naplněn a překonán Ježíšovým učením („Slyšeli jste, že bylo řečeno starým… já však pravím vám…“ Mt 5:20-21) a protože nevedeme svůj boj proti „krvi a masu“ (Ef 6:12). Křesťan tedy proti bludu, který je ovládá, povede duchovní boj, jelikož zajatci bludu „homosexuality“ nemohou zdědit Boží království (1 K 6:9-10). Kdyby křesťan nevedl duchovní boj proti bludu „homosexuality“ a ponechal ty, kteří jím jsou ovládáni, v zajetí satanových lží, případně by dokonce přejal scestnou apologetickou rétoriku „homosexuálů“, pak by je nechal jít do zahynutí, čili by jim poskytnul medvědí službu. Myslíte si, že křesťanská láska se má projevovat tak, že pomáhá hříšníkovi na cestě do věčného zahynutí tím, že „citlivě“ a se „soucitem“ přistoupí na jeho zvrácené omlouvání jeho hříchu?
Petr Adamec
To Mirek P.: Omlouvám se, ten článek tady stále je. Děkuji za upozornění.
Ano, také myslím, že církev by se nemusela snažit řešit politiku, měla by se oddělit. Zvláště za situace, kdy většina mladší populace vůbec žádný sňatek neuzavíra, žije běžně na hromádce. A event. zájemců o homosexuální svatby bude vždycky minimum. Manželství jako instituce je menšinové. Nestačilo by se domluvit, že prostě jednotlivé církve to vyřeší po svém a mnohé to prostě nepovolí?
Mariánský sloup vyvolal mezi evangelikály poměrně silné emoce. Byl jsem také proti jeho znovuvztyčení, ale celkově mi to připadalo jako boj, který asi nemá cenu bojovat.
Témata Alipro… myslím, že moc nikdo nepřemýšlí, jak toto prosazování těchto témata poškodí církev. A společnost. Myslím, že církev by se neměla spojovat s extrémistickými proudy. Jako třeba v Polsku a Maďarsku. Část církve je ochotná se propojit třeba s čertem, aby si prosadili nějakou svou etickou agendou. Takto začala 2. svět. válka.
Eva Hájková
Pane Bárto, kdyby to bylo na mně, tak rozhodně hranici plnoletosti (ani způsobilosti k sexu) nesnižuji. Možná je pravda, že dnes většina dětí dospívá dříve po tělesné stránce. Ale duševní vývoj se nezrychluje, naopak se spíš prodlužuje. Je asi těžké nějak uhlídat to rozmezí, kdy je mezi tělem a duší taková nerovnováha. Je to úkol především pro rodiče. Je tu jistý problém, že mohou mít spolu sex dva pohlavně dospělí, ale nezletilí jedinci. Ty asi trestat nelze. Trestní odpovědnost dospělých za sex s nezletilou osobou podle mého názoru musí zůstat.
Já vím, ony existují i tlaky různých politických lobby na snížení věku, kdy je možné jít k volbám. Chtějí si tak asi „nahnat“ politické hlasy od mladých a nezkušených. Ani to není dobré.
Ale i přes případný nepříznivý politický vývoj nám pořád zůstává jedna možnost – být mládeži (a hlavně svým dětem) dobrým příkladem. Zákon nikdy nemůže řešit vše.
Pokud jde o „různé druhy a formy laskání“, které prý nejsou sex, tak tady mám pocit, že chápání je dnes naopak jiné. Za znásilnění se mnohdy považují i nevyžádané dotyky, nejen vaginální sex.
Petr Adamec
Věřím, že by církev neměla prosazovat do občanských zákonů hluboce etické normy, které ale jsou pro většinu společnosti zcela nesrozumitelné. A současně by církev měla být sama morální a etická. Jinak jsou její legislativní snahy nevěrohodné. Třeba zákaz antikoncepce a současně krytí pedofílie.
Například, proč Ježíš neprosazoval zrušení otroctví? Myslím, že evangelium je síla, která mění společnost. Ale ne změnami legislativy. Změnami srdcí. Změny legislativy jsou samozřejmě legitimní, ale až v době, kdy je to většinově přijatelné a srozumitelné. Už vůbec by se církev neměla ztotožňovat s extrémisty, kteří jí za to slíbí nějakou změnu zákonů směrem ke větší etice (zákaz potratů, propagace homosexuality…).
Hluboká etika, která působí kontroverzně a nepřijatelně pro většinu populace (třeba zákaz antikoncepce, absolutní zákaz potratů), by se neměla prosazovat politickou silou. Minimálně nikdy v demokracii.
P. Ašer
Ad pavel v
Napsal jste:
„Pane Drápale, byl byste pro kamenování cizoložnic? Jistě odpovíte, že ne. V tom případě porušujete biblické přikázání. Vy namítnete, že Ježíš ono kamenování zrušil. Já se ptám, zda by se nemělo zrušit „kamenování“ za homosexualitu. Vy jistě namítnete, že Ježíš zrušil jen trest za cizoložství, ale nezrušil ustanovení, že cizoložství je hřích.“
Ježíš ovšem v tom zřejmě pseudepigrafním příběhu žádné kamenování, resp. trest za cizoložství, nezrušil. Nevyslovil se proti zákonu (Lv 20:10) v tom smyslu, že by ji kamenovat neměli. To by přece popřel svá vlastní slova (Mt 5:17-19). Pouze vyzval zákoníky a farizeje (J 8:3), kteří ji přivedli, aby hodil kamenem první ten, kdo je bez hříchu. Ježíš tedy jen v tomto konkrétním v případě zmírnil tvrdost Tóry milosrdenstvím tak, že obžalobu proti cizoložnici obrátil proti žalujícím (Dt 17:5-7), kteří měli sami „máslo na hlavě“ a nakonec od exemplární exekuce sami upustili. Bylo to však jen ad hoc jednání, ne že by Ježíš přikázání „nezcizoložíš“ zrušil. Nijak nenaznačil, že by se tak napříště mělo přistupovat ke všem cizoložnicím. (V Ježíšově době se stejně ženy za cizoložství již obvykle nekamenovaly. Přivedení této ženy před Ježíše byla zase jen jednou z léček, které na něj zákoníci přichystali.)
Ježíš tudíž trest za cizoložství nejen nezrušil, ale naopak ho mnohem zpřísnil v eschatologické rovině. Trestem za cizoložství, a to i pouhým pohledem, dle Ježíše už není jen zabití těla ukamenováním, nýbrž věčný trest v gehenně (Mt 5:27-30; Mt 10:28).
V onom příběhu Ježíš rozhodně hřích té cizoložnice nijak neomlouval ani nezrušil tradiční trest za cizoložství. Žádným způsobem neakceptoval hřích cizoložství. Cizoložnici řekl: „Jdi a od nynějška již nehřeš.“ (J 8:11) Totéž by určitě řekl, i kdyby mu jeho pokušitelé přivedli přistiženého „homosexuála“, kterého měli dle Tóry rovněž povinnost zabít (Lv 20:13). Ani jemu by Ježíš, bereme-li příběh o cizoložnici jako jakýsi precedens, jeho hřích neschválil, ale řekl mu, aby už nehřešil, tedy aby upustil od páchání sodomie.
Nechápu proto, jak může někdo používat příběh o cizoložnici k ospravedlňování tolerance sodomského hříchu v církvi.
P. Ašer
Autor článku napsal:
„A budu třeba donekonečna opakovat, že homosexuální sklony nejsou hříchem, leč homosexuální jednání ano. S plným vědomím, že to za tyto své názory pěkně schytám.“
Nevím, z čeho autor vyvozuje, že „homosexuální“ sklony nejsou hříchem.
V NZ čteme např.:
„ Ti, kteří náležejí Kristu Ježíši, ukřižovali sami sebe se svými vášněmi a sklony (ἐπιθυμίαι).“ (Ga 5:24 ČEP)
Je sice otázkou, zda je správné překládat řecké substantivum ἐπιθυμία českým ekvivalentem “sklon”, ale za chybu bych to zrovna nepovažoval, když vezmeme v úvahu ekvivalenty nabízené v nejznámějších řecko-českých slovnících:
J. B. Souček: “žádost”, “touha”, “vášeň”
V. Prach: “žádost”, “přání”, “touha”, “pud”, “vášeň”
F. Lepař: “žádost”, “touha”, “prahnutí”, “náruživost”, “chtíč”
Mezi sklonem (ČEP) a pudem (V. Prach) nevidím prakticky žádný významový rozdíl (sklon mě k něčemu sklání, pud mě k něčemu pudí) ale samozřejmě mi není známo, co si pod pojmem “sklon” v dané souvislosti představuje autor článku. Podle NZ však ἐπιθυμία v drtivé většině výskytů hříchem je.
Konečně i Ježíš říká:
„Já však vám pravím, že každý, kdo hledí na ženu tak, aby po ní zatoužil (πρὸς τὸ ἐπιθυμῆσαι αὐτὴν),
již s ní zcizoložil ve svém srdci.“ (Mt 5:28)
Etymologická souvislost mezi ἐπιθυμία a ἐπιθυμῆσαι je nasnadě…
Člověk s „homosexuálními sklony“ se tedy vůbec nemusí dopouštět „homosexuálního jednání“ – a přesto hřeší.
Konečný Fr.
Pan Pavel dostal řádné školení a snad už to konečně pochopil.
pavel v
Pane Ašere,
myslím, že jste dobře vyložil příběh „Ježíš a cizoložnice“. Dal by se shrnout takto: Přestaňte soudit hříchy druhých, když máte sami máslo na hlavě. Já bych k tomu jen dodal: Když soudíme druhé, povyšujeme se tím nad ně a to je 100x větší hřích pýchy, s nímž bojoval Ježíš na prvém místě.
Ježíš řekl cizoložnici: Nikdo tě neodsoudil?…Ani já tě neodsuzuji… Když Ježíš cizolžnici neodsoudil, neodsuzujme ani my homosexuály. Tělesné hříchy jsou ty nejméně závažné. Zničující je hřích pýchy. To byl hřích, který se Ježíši tak hnusil, že dával přednost celníkům a prostitutkám, před nábožensky horlivými farizeji a zákoníky.
Pane Ašere, používáte pro peklo výraz gehenna jako svědkové Jehovovi? Jste jedním z nich? Vše tomu nasvědčuje. Oni se také staví „neutrálně ke sporům tohoto (zkaženého) světa“, což ve výsledku nese lhostejnost k útlaku člověka (neochotu se utlačovaných zastat – podpořit je).
pavel v
to Bárta
Napsal jste: „Proto přišel (Alan Turing), zcela logicky, o „bezpečnostní prověrku“ – a následovaly některé další kroky ze strany státu, podle tehdy daných pravidel. Jejich smyslem ale bylo Turinga ochránit a neztratit ho jako vynikajícího specialistu potřebného pro národní bezbečnost.“
——————————————————————————
Vaše slova jsou nelogická. Jak mohlo odsouzení za homosexualitu Turinga ochránit? Bylo mu dáno na výběr vězení nebo chemická kastrace. Vybral si to druhé. Kastrace měla být Turingovou ochranou?
Mohl byste uvést zdroj vašich podivných informací o Turingovi?
P. Ašer
Ad pavel v
Napsal jste:
„Když soudíme druhé, povyšujeme se tím nad ně a to je 100x větší hřích pýchy, s nímž bojoval Ježíš na prvém místě.“
Ap. Pavel vedl dle Vás křesťany k hříchu pýchy, když je vyzývá, aby soudili ty, kteří se nazývají bratry, ale přitom jsou smilníky, lupiči atd.?
„Napsal jsem vám však, abyste se nesměšovali s tím, kdo si říká bratr, a přitom je smilník nebo hrabivec nebo modlář nebo utrhač nebo opilec nebo lupič; s takovým ani nejezte. Proč bych měl SOUDIT i ty, kdo jsou mimo nás? NESOUDÍTE snad vy ty, kdo jsou uvnitř? Ty, kdo jsou mimo, bude soudit Bůh. Odstraňte TOHO ZLÉHO ze svého středu!“ (1 K 5:11-13)
Křesťané se tedy SOUZENÍM falešných bratří žádného hříchu pýchy nedopouštějí. Takové lidi mají dle apoštolova doporučení přímo odstranit ze svého středu. Taková kázeň je naprostou nutností, aby se z církve nestal svět. Proto je třeba odstraňovat onen KVAS ŠPATNOSTI A ZLOBY (1 K 5:8). A mezi ty, které je nutno jako kvas špatnosti odstranit z církve, patří pochopitelně i samcoložníci (1 K 6:9-10). Katalog neřestných, kteří nemají v církvi, a tedy v Božím království, co pohledávat, vyjmenovává 6 stejných typů hříchu jak v 1 K 5:11-13, tak 1 K 6:9-10: smilníci, lakomci, modláři, utrhači, opilci, lupiči. Vzhledem k tomu, že jde jen o demonstrativní výčet, nejsou v prvním katalogu těch, kteří mají být z církve odstraněni, zmíněni cizoložníci, změkčilci, samocoložníci a zloději, kteří jsou navíc uvedeni až v katalogu druhém (1 K 6:9-10). Ale kvůli tomu, že v prvním katalogu nejsou výslovně zmíněni zloději si asi nebudeme myslet, že zloději mají nějaký pardon a z církve odstraněni být nemají. Pokud si to ovšem nebudeme myslet o zlodějích, pak si stejně tak nemůžeme myslet, že samcoložníci mají nějakou výjimku a měli by být v církvi trpěni. Nic takového. Naším úkolem není soudit svět, ale ty kdo jsou v církvi a tváří se jako bratři, ačkoli jsou zloději, samcoložníci ap. Takové máme a musíme odstraňovat ze svého středu. V tom přece není žádná pýcha. Je to ochranné opatření, aby se Kristovy nevěsty nestala nevěstka. Samozřejmě, že pokud tito vyloučení hříšníci budou činit pokání a svých hříchů zanechají, mohou být přijati do církve zpět. Boží milost jim není uzavřena. Nesmí však v žádném případě ve svých hříších pokračovat.
Napsal jste:
„Když Ježíš cizolžnici neodsoudil, neodsuzujme ani my homosexuály. Tělesné hříchy jsou ty nejméně závažné.“
Pokud jsou tělesné hříchy podle Vás tak nezávažné, proč je pak Pavel vyjmenovává ve svých katalozích neřestí (1 K 5:11-13; 1 K 6:9-10), vyzývá k odstranění takových hříšníků z církve a říká, že takoví lidé Boží království nezdědí, přičemž třeba pýchu tam vůbec nezmiňuje?
Jestliže Ježíš neodsoudil cizoložnici, znamená to, že nad ní v tomto konkrétním případě svým zpochybněním morálního kreditu žalobců nenechal provést trest ukamenováním. Rozhodně to však neznamená, že by neodsoudil její hřích. Vždyť jí řekl jasně jasně: „Jdi a od nynějška už nehřeš“ (J 8:11) Totéž by patrně řekl i přistiženému samcoložníkovi. Ježíš cizoložnici neřekl, že pokud bude cizoložit z „lásky“, tak může v cizoložení pokračovat. Stejně by něco takového zajisté neřekl ani samocoložníkům, kteří se dnes snaží vzbuzovat soucit a dožadují se tolerance tím, že tvrdí, že svůj hřích páchají ze vzájemné „lásky“. Na nic takového Ježíš nehraje. Říká jasně „Jdi a od nynějška už nehřeš.“ To platí stejně pro cizoložnici jako pro samcoložníky. Kdyby Ježíšem omilostněná cizoložnice přes jeho výzvu v cizoložství pokračovala, mohla by se možná dočkat nakonec i toho ukamenování, každopádně by se však dočkala trestu v gehenně (Mt 5:27-30). Totéž by platilo i pro hypotetického samcoložníka. Příběhem o cizoložnici zkrátka toleranci samocoložníků v církvi nikdy nemůžete ospravedlnit…
Napsal jste:
„Pane Ašere, používáte pro peklo výraz gehenna jako svědkové Jehovovi? Jste jedním z nich? Vše tomu nasvědčuje“
Že jsem svědek Jehovův, jste se mi na tomto webu snažil přisoudit již před několika měsíci. Já jsem Vám tehdy jasně napsal, že střílíte vedle. To máte tak krátkou paměť? Co dělají svědkové Jehovovi, jakou mají theologii, mě nijak zvlášť nezajímá. Mě zajímá jen učení Nového zákona, jak se dochovalo v biblickém textu. Novým zákonem pak budu měřit, zda někdo káže v duchu Kristově nebo káže bludy, ať už to jsou SJ, Vy nebo kdokoli jiný.
A proč používám výraz gehenna? To je prosté – pouze proto, že je v mnou citovaném textu (Mt 5:29) v původním jazyce tento výraz uveden. I když přesnější by byla transkripce GÉENNA, jelikož v řečtině nelze souhlásku H vyjádřit uprostřed slova. Toto slovo přešlo do řečtiny jako hebraismus z hebr. toponyma gé ben Hinnom („údolí syna Hinnomova“), kde se dle SZ obětovaly děti Molechovi (2 Kr 23:10). Tímto přechodem ono H z propria Hinnom v řečtině nutně vypadlo. Ekumenická bible v Mt 5:29 používá ekvivalent „peklo“, avšak tentýž ekvivalent používá např. i v L 16:23, kde je však v řečtině termín hÁDES. To je ovšem matoucí, pokud se používá jeden český ekvivalent pro různé řecké podklady. Podobně činí asi na dvou místech i Kralická bible. Já jsem se chtěl jen vyhnout vnášení chaosu do teminologie, proto jsem se přidržel výrazu gehenna, který ostatně používá v Mt 5:29 i na jiných místech překlad KMS. Budete snad proto i autory překladu KMS podezírat z příslušnosti ke svědkům Jehovovým? 😊
pavel v
Milý pane Ašere,
Ježíš tak útlocitný jako apoštol Pavel nebyl a klidně oslovil Samařanku z města Sychar, o níž věděl, že žije s mužem „na psí knížku“ – viz Jan 4. Podle vaší terminologie žila ve smilstvu. Přesto se právě ona stala prostředkem obrácení městečka k Bohu.
Bylo by nešťastné považovat Boha za jakéhosi policajta, který si zapisuje každý náš hřích a „jednou nám to všechno spočítá“. O našem spasení nerozhodne to, co jsme udělali špatně, ale to, co jsme neudělali dobře. Ve známém podobenství přijde duše k nebeské bráně a prohlásí: Mám čisté ruce (neudělala jsem žádný hřích – umrtvovala jsem své tělo 🙂 . Bůh jí však řekne: Ale tvé ruce jsou zoufale prázdné. Celý život jsi sobecky myslila jen na své vlastní spasení a tak ti nezbyl čas, abys něco udělala pro druhé. V evangeliu o posledním soudu (Matouš 25:31-46) Ježíš nemluví o sčítání hříchů. Jasně říká, že bude soudit podle míry milosrdenství vůči trpícím, které jsme v životě projevili. O našem spasení rozhodne také naše schopnost odpouštět, jak to Ježíš řekl na konci své modlitby: „Odpustíte-li druhým jejich provinění, i váš nebeský Otec vám odpustí. Jestliže jim však neodpustíte, nemůžete ani vy počítat s Božím odpuštěním (Matouš 6,14-15). Já si myslím, že bychom se v životě měli řídit Ježíšovým: „Nepřišel jsem, abych svět soudil, ale abych svět zachránil.“
P. Ašer
Ad pavel v
Napsal jste:
„Ježíš tak útlocitný jako apoštol Pavel nebyl a klidně oslovil Samařanku z města Sychar, o níž věděl, že žije s mužem „na psí knížku“ – viz Jan 4. Podle vaší terminologie žila ve smilstvu. Přesto se právě ona stala prostředkem obrácení městečka k Bohu.“
Já snad něčím popírám, že žena žijící ve smilstvu se stala prostředkem mnoha Samařanů? Proč se však tímto prostředkem stala? Poněvadž poznala, že Ježíš je prorok, když jí svými slovy nenásilně usvědčil z jejího hříchu:
„Ježíš jí řekl: „Jdi, zavolej svého muže a přijď sem.“ Žena mu odpověděla: „Nemám muže.“ Ježíš jí řekl: „Dobře jsi řekla: ‚Nemám muže.‘ Vždyť jsi měla pět mužů, a ten, kterého máš nyní, není tvůj muž. To jsi řekla pravdu.“ Žena mu řekla: „Pane, vidím, že jsi prorok.“ (J 4:16-18)
Myslíte si snad, že ta Samařanka poté, co poznala, že Ježíš je Mesiáš (J 4:29.42), pokračovala ve svém hříchu nebo že jí ho dokonce Ježíš požehnal? Z textu je zřejmé, že ve svém hříchu („žití na psí knížku“) po Ježíšových prorockých slovech již nehodlala pokračovat:
„Pojďte se podívat na člověka, který mi řekl všechno, co jsem udělala (aorist). Není snad on ten Kristus?“ (J 4:29)
„Mnoho Samařanů z onoho města v něho uvěřilo pro slovo té ženy, která svědčila: „Řekl mi vše, co jsem udělala (aorist).“ (J 4:39)
Žena neřekla: „Řekl mi vše, co dělám“, nýbrž použila minulý čas „co jsem udělala“. To znamená, že se od svého hříchu distancovala a činila z něj pokání.
Usvědčujete i Vy tak nenásilně jako Ježíš tu ženu samcoložníky z jejich hříchu, aby ho sami zanechali? Anebo svými slovy je ve jménu falešného milosrdenství v jejich hříchu utvrzujete a schvalujete, aby v něm pokračovali?
Napsal jste:
„Bylo by nešťastné považovat Boha za jakéhosi policajta, který si zapisuje každý náš hřích a „jednou nám to všechno spočítá“.
Pokud si Bůh „nezapisuje“ naše hříchy, tak jak by je nám poté, co jsme po jeho odpuštění v našich hříších pokračovali, mohl spočítat se vším všudy, včetně již odpuštěných hříchů (Mt 18:34-35)?
Napsal jste:
„O našem spasení rozhodne také naše schopnost odpouštět, jak to Ježíš řekl na konci své modlitby…“
O tom není sporu. Předpokladem odpuštění je ovšem pokání, tj. zanechání hříchu. Bez pokání není odpuštění hříchu (L 17:3-4). Odpuštění neznamená toleranci pokračování v hříchu (J 8:11).