Dan Drápal / Lidovci a kulturní války

Je tomu již téměř dvacet let, kdy jsem vstoupil do KDU-ČSL. Motivů bylo více, ale zmíním dva nejdůležitější. Jedním byla touha pochopit, jak politické strany fungují, a nezůstat vězet ve všudypřítomném nadávání, jak to ten či onen politik dělá špatně. Druhým motivem byla snaha alespoň malým dílem přispět k obraně některých konzervativních principů, především k ochraně lidského života. V první dekádě tohoto století jsme ještě neznali takové termíny jako je cancel culture, woke ideologie, a v oné době byl i termín gender poměrně málo znám. O chirurgické změně pohlaví jsem tehdy ještě neslyšel, byť jsem se později dověděl, že tu a tam se o ni někdo pokoušel už tehdy. Byla to doba, kdy se vedly spory o registrované partnerství a podobná témata.

Co se týče prvního motivu, dospěl jsem k závěru, že má smysl vstupovat do politických stran. Není pravda, že jednotlivec nic nezmůže. Pocházím z rozvětvené rodiny a co se týče politických názorů, rozhodně nejsme homogenní. Některé mé děti vstoupily do jiných politických stran než já. Ale doporučuji všem, nejen svým dětem, aby práci v nějaké politické straně alespoň zkusili. Je to lepší než jen nadávat. Samozřejmě je potřeba vědět, na čem už se podílet nemůžeme a nesmíme. 

SOUVISEJÍCÍDan Drápal / K diskusi o svatosti

Byl jsem členem v místní organizaci v Praze 8, krátce pak na Praze 4, a teď jsem v Jeseníku. Každá z těchto místních organizací je trochu jiná, ale zejména na Praze 8 byly dva tábory, jeden pravicovější a druhý levicovější. Někdy jsem je musel pracně smiřovat. Tehdy, když vznikla TOPka, byla, zdá se, vnitrostranická debata vyostřenější než dnes, ale možná se mýlím. 

Na Praze 8 i v Jeseníku jsem se setkal u části členů s námitkami proti volebnímu programu strany. Strana prý ve svém programu málo zdůrazňuje rodinu a jiná tradičně lidovecká a konzervativní témata. Namítal jsem tehdy, že nemá cenu před každými volbami navrhovat zákaz potratů, protože jednoduše nemáme dost politické síly, abychom jej prosadili. Lidovecké stanovisko je obecně známé a nemá cenu každé čtyři roky zbytečně prohrávat hlasování. 

SOUVISEJÍCÍ – Dan Drápal / Pánové, na co čekáte?

Neznamená to, že bychom se měli s potraty smiřovat. Je ale důležité bojovat nejprve na jiných frontách, než je tato. Nyní řeknu něco, co je velmi nepopulární, a to i u nemalé části lidovců: V kulturní válce jsme, ať chceme nebo nechceme. A někteří přední lidovečtí politici deklarují výslovně, že nechtějí. 

            V této kulturní válce jde o masivní útok na klasickou rodinu. Začíná to zcela nevinně, registrovaným partnerstvím (které bych ale nerušil, i kdybychom v kulturní válce zvítězili) a končí to uříznutými ňadry a penisy u popletených mladých lidí, kteří podlehli klamu, že když si změní pohlaví, jejich problémy se vyřeší. 

Když to takto napíšu, připadá to někomu jako přitažené za vlasy. Ale to jen proto, že lidé neregistrují tisíce drobných krůčků, kterými tato ideologie postupuje; hezky česky se tomu říká salámová metoda. Mimochodem, nedávno parlament přijal zákon poněkud pozměňující registrované partnerství, a svazek tvou lidí stejného pohlaví se tedy – k lítosti woke aktivistů – stále nenazývá manželstvím. Myslíte, že boj skončil pro nás vítězně? Počkejme si na verdikt Ústavního soudu, který velmi pravděpodobně uzná tento institut za diskriminační a umete cestu k redefinici manželství. Ústavní soudy ve více zemích, počínaje Spojenými státy, začaly působit jako třetí komora parlamentu. Mohou zrušit legislativu připravenou přímo volenými poslanci. A tak těsná většina ústavních soudců může zásadním způsobem zvrátit směřování určitého státu. V těchto případech by měli lidovci zaujímat jasná stanoviska, případně bít na poplach. 

            Někdo namítne, že ony amputace zdravých orgánů, které zmiňuji, jsou jen excesy. Nu, já mohu těžko považovat za exces, když se tyto operace týkají dnes již tisíců mladých lidí, kteří k nim dali „informovaný souhlas“. I u nás již k těmto tragickým důsledkům dochází. V českém právním řádu neexistuje zákonná hranice pro možnost začít podstupovat hormonální léčbu, což je v zásadě chemická kastrace. Lékaři doporučují od 15 let. V případě chirurgického zákroku je zákonný limit 18 let.

My míváme určité zpoždění za „vyspělými“ zeměmi, jako je Spojené království, Kanada nebo Austrálie. Pokud ale nebudeme bdělí, budeme za několik let tyto problémy řešit také. Co je dnes exces, může být brzy mainstream.

K „informovanému souhlasu“ velmi zajímavě hovoří uniklé dokumenty z WPATH Files, organizace podporující afirmativní přístup k trans osobám. V interní komunikaci si tito profesionálové stýskají, že vlastně u mladistvých a jejich rodičů vážné pochybují o tom, že jsou schopni informovaný souhlas dát. Přitom WPATH veřejně propaguje afirmativní mainstream. Tuto interní komunikaci (WPATH Files) zveřejnil americký novinář Michael Schellenberger. 

 Nu, možná nastane optimističtější scénář. V posledním roce bylo vítězné tažení této genderové ideologie zpomaleno, když se stalo nad slunce jasnějším, že tito ideologové nemluvili pravdu, když tvrdili, že blokátory puberty lze nasadit a pak zase vysadit bez jakýchkoli trvalých následků. 

 V poslední době existují náznaky, že trend se obrací. Lidem dochází, že se společností není něco v pořádku, když si – mluvím teď o Spojených státech – osm tisíc nezletilých dívek nechalo amputovat ňadra (data o dospělých ženách nemám k dispozici) po tzv. „informovaném souhlasu“. Jak může čtrnáctiletá dívka k něčemu takovému dát „informovaný souhlas“? 

V poslední době jsme svědky ústupu konzervativců v celé řadě zemí. Mám na mysli drtivou porážku toryů ve Spojeném království, slábnutí CDU-CSU v sousedním Německu, vítězství tzv. „krajní pravice“ v Nizozemí nebo Rakousku, atd. „Umírněná pravice“ ztrácí, protože mluví nejasně a ožehavým tématům se vyhýbá. Naše lidová strana zůstává i po nedávném sjezdu „salonfähig“, tedy přijatelná pro mainstream. Bude usilovat například o zvýšení kapacity mateřských škol, ale nejsem si jist, zda se vůbec pokusí zabránit sexualizaci našich dětí, která má začínat už v mateřských školách. Jsou občané, kterým na takových věcech záleží, a pokud cítí, že lidovci tyto záležitosti nepovažují za důležité, odcházejí jednoduše jinam. Kam asi? 

Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin

Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.

Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi. 

Autor je teolog a publicista Datum: 24. října 2024 Foto: Facebook KDU ČSL

Tags: ,,

19 Komentáře

  1. Kam asi. No tak nejspíše k SPD, protože ta není ve spolku s komunisty. Komu nevadí být ve spolku s komunisty, má k dispozici politické hnutí Stačilo. Z komunistů strach nemám, když podporují normální rodinu.

    Odpověď
  2. Téma tranzice transsexuálů zde není probírána poprvé. A je smutné, že znovu velice jednostranně. Bylo zde jasně řečeno, že transsexuálové ve většině případů nestojí o chirurgickou změnu genitálií. Zákon, který ji požadoval, byl u nás přijat v roce 2012. Požadoval také sterilizaci. Požadavek na změnu genitálií a na sterilizaci zrušil Ústavní soud v roce 2022. Odůvodnil to tak, že dřívější požadavky jsou v rozporu s lidskými právy. Konzervativci odsuzovaný koncept lidských práv i ústavní soud zde přinesl dobré ovoce. Myslím, že mnou uvedená zjištění se v konzervativních médiích neobjevují, protože oslabují jejich pocit vlastní důležitosti.

    Ve většině civilizovaných zemí je tranzice legální a nevyžaduje operaci. Výjimkou jsou některé státy USA, Rusko, Čína, Maďarsko a další. Více zde:

    Je otázkou, zda by křesťané měli prosazovat křesťanské zásady politicky, zákonem. Podle mého by to byla obrovská chyba. Křesťan ve veřejném prostoru nikdy nesmí argumentovat Biblí. Jestli nechceme, aby v sekulárním (nenáboženském) státě někdo argumentoval koránem, nesmíme argumentovat ani Biblí. Většinová společnost uzákonila řadu věcí, které do ní vnesli křesťané. Ateisté se často řídí křesťanskými zásadami, aniž by o tom věděli. Stalo se tak proto, že je křesťané vedli svým dobrým příkladem. Křesťané nikdy nesmí prosazovat dobro mocensky. Bůh také nikoho nenenutí k dobru.

    Proto by křesťané neměli ani bojovat o zákaz umělých potratů. Měli by podpořit každou možnost, která potratovost sníží a je v parlamentu průchozí. Křesťanští demokraté řešili v Německu dilema, když byl předložen nový zákon, který potraty nezakazuje a obsahuje klauzuli, že na potrat jdoucí žena půjde před komisi, která by jí potrat rozmlouvala. Schválením zákona křesťan jakoby souhlasil s potratem, který se však konal i dříve. Neschválením zabije smysluplnou komisi, která předtím nebyla. Co byste udělali vy?

    Ježíš říká: Po ovoci poznáte je. Řada takzvaně woke zemí (Švédsko, Holandsko) má menší potratovost než ty bigotní (Argentina, Brazilie, Mexiko).

    Odpověď
  3. Lidovci jsou pro mě bohužel solí, která ztratila svou slanost. Až příliš se podle mého soudu snaží být přijatelní pro mainstream, takže se přizpůsobili tomuto světu. A protože mají pro nadcházející volby skoro jistotu, že se opět připojí do koalice SPOLU, upřednostňují vrabce v hrsti.
    Jak Dan už dříve napsal, strany nazvané „krajně pravicové“ chtějí problémy řešit, zatímco ty ostatní o nich v lepším případě jen mluví. Z čehož plyne, že tento svět už ani nechce řešit problémy, které si sám nadrobil.

    Odpověď
  4. V článku se píše:

    „Je tomu již téměř dvacet let, kdy jsem vstoupil do KDU-ČSL. Motivů bylo více, ale zmíním dva nejdůležitější. Jedním byla touha pochopit, jak politické strany fungují…“

    Proč by měl křesťan vstupovat do politických stran, aby zjistil, jak tyto strany fungují? Bude snad vstupovat do řad mafie kvůli tomu, aby poznal, jak funguje mafie? To přece nedává smysl. Dobře přece víme, jak funguje tento svět pod řízením satana. Jeho myšlení nám nejsou neznámá (2 K 2:11). Takže křesťané nemají žádný důvod mít nějaké speciální poznatky o tom, jak to satan řídí v oblasti politických stran.

    Dále se v článku píše:

    „Jedním byla touha pochopit, jak politické strany fungují, a nezůstat vězet ve všudypřítomném nadávání, jak to ten či onen politik dělá špatně… Ale doporučuji všem, nejen svým dětem, aby práci v nějaké politické straně alespoň zkusili. Je to lepší než jen nadávat.“

    Co to je za argument, že je lepší veřejně se politicky angažovat než nadávat na politické poměry? Takhle mohou argumentovat lidé ze světa, ale ne křesťané. Pro křesťany přece nepřipadá vůbec v úvahu alternativa nadávat na vládu či na politickou situaci ve světě. V Novém zákoně nenajdeme žádnou zmínku ani o nadávání na politické poměry ani o politické angažovanosti následovníků Ježíšových.

    Proč by měl křesťan nadávat? Křesťan přece ví, kam spěje tento svět a kdo ho vede. V Novém zákoně nečteme nic o tom, že by někdo nadával na tehdejší vládce a politické představitele. Tak proč by na ně měli nadávat křesťané dnes? A to tehdy měli kvůli tvrdosti tehdejších režimů určitě více důvodů k nadávání než dnes, protože tehdy nemohli mít ani tu dnešní iluzi o tom, že se nějakým způsobem na vládě a utváření politických poměrů podílejí. A přesto novozákonními pisateli nejsme nikde vyzýváni k nadávání na vládce a v moci postavené, nýbrž naopak k tomu, abychom se jim podřizovali (Ř 13:1; Tt 3:1), nevzpírali se proti nim (Ř 13:2) a modlili se za ně (1 Tm 2:1-2). Také nikde v Novém zákoně nejsme nabádáni k tomu, abychom se snažili něco měnit na politických poměrech tohoto světa tím, že budeme na světské politice jakkoli participovat. Takže pro křesťana nepřipadá v úvahu ani alternativa nadávání (Tt 3:2) na politické poměry ani alternativa politické angažovanosti (Kol 3:2) v nějaké straně apod.

    Odpověď
  5. Kdo zatahuje do církve politiku, je schismatik. Je totiž psáno:

    „Napomínám vás, bratři, skrze jméno Pána našeho Ježíše Krista, abyste to samé mluvili všichni a nebyly ve vás schismata, nýbrž abyste byli dokonale spojeni v té samé mysli a v tom samém mínění.” (1 K 1:10)

    „Neboť oznámeno mi bylo o vás, bratři moji, od těch od Chlóe, že sváry ve vás jsou.
    Mluvím o tom, že každý z vás říká: ‚Já jsem Pavlův‘, ‚Já zase Apollův‘, ‚Já zase Kéfův‘, ‚A já Kristův‘.” (1 K 1:11-12)

    Když bychom to aktualizovali a převedli do moderní řeči, mohlo by to znít třeba takto:

    “Mluvím o tom, že každý z vás říká: ‚Já se hlásím k ODS ‚, ‚Já zase k ANO ‚, ‚Já zase k SPD ‚, ‚A já ke KDU-ČSL‘.”

    Co by na to asi řekl apoštol Pavel, kdyby viděl to dnešní politické hašteření, často i politicky motivovanou nenávist mezi křesťany? Neřekl bych úplně totéž co napsal Korinťanům?

    „…neboť ještě tělesní jste. Neboť pokud je ve vás žárlivost a svár, zdali nejste tělesní a nechodíte podle člověka? Neboť když někdo říká: ‚Já jsem Pavlův‘ a jiný: ‚Já Apollův‘, nejste lidé?” (1 K 3:3-4)

    Parafrázováno do dneška:

    „…neboť ještě tělesní jste. Neboť pokud je ve vás žárlivost a svár, zdali nejste tělesní a nechodíte podle člověka? Neboť když někdo říká: ‚Já jsem pro ODS ‚ a jiný: ‚Já pro ANO ‚, nejste lidé?”

    Usilujme tedy o to uchovat se neposkvrněnými od světa (Jk 1:27) a nenechat do církve vnést politické války tohoto světa, jimiž chce satan církev zničit.

    Odpověď
  6. to Honza Hučín

    Každý si pod pojmem mainstream = většina představuje někoho jiného. Babiš s Okamurou si myslí, že většina stojí za nimi, tedy proti současné vládě, potažmo proti lidovcům. Zda jsou lidovci maistreamem je tedy otázkou.

    Křesťané na jakémkoliv místě by neměli nikoho soudit/moralizovat jako například Päivi Räsänenová. Měli by umět snášet skutečnost, že většinová společnost má jiný hodnotový systém než oni. Měli by působit svým příkladem. Například ve věci potratů by měli nabídnout ženám, že jim pomohou překonat tíživou životní situaci, aby si mohly dítě nechat. Nebo mohou nabídnout že nechtěnné dítě adoptují….

    Odpověď
  7. Církev by neměla být spolkem hodných naivních lidí, kteří žijí tak trochu mimo realitu. Realita našeho státu je, že jsme se stali kolonií Západu a jejich zájmů. Zeman byl ještě český prezident, ten dnešní je americkou loutkou. Orbán a Fico vypověděli poslušnost mocným a odmítají zatáhnout své země do cizí války. V tomto by měli mít křesťané u nás jasno a církve by měly odmítnout válečnou propagandu a šíření nenávisti proti jiným zemím. Proto by křesťané neměli podpořit žádnou stranu současné vlády, tedy ani tu křesťanskou, ve které jsou snad i nějací rozumní lidé – jako pan Čunek. Někteří věřící mohou připomínat nadšené fotbalisty, kteří ale omylem útočí na vlastní branku.

    Odpověď
  8. Pane Ašere,

    apoštol Pavel píše, že se každý má podřídit pozemské vládě, neboť vládní moc má svůj původ od Boha. Kdo se staví proti ní, staví se proti řádu, který Bůh ustanovil…

    Bohem ustanovený řád realizují politici. Není tedy žádný důvod, proč by se křesťané neměli na politice (správě veřejných záležitostí) podílet. Ježíš odmítl stát se politikem, aby dal jasně najevo, že jeho učení nesmí být prosazováno mocensky, že Bůh ctí svobodu rozhodování se člověka. Pokud křesťan dělá politiku sám za sebe, ne jménem církve, plní tím Boží vůli. Plní ji o to více, že může vnést do politického provozu křesťanský étos. Může realizovat například Ježíšův výrok z kázání na hoře: Šťastni jsou ti, kteří touží po tom, co je správné, jako žízniví po vodě, vždyť jejich žízeň bude utišena.

    Kritizujete hašteření politiků. Všimněte si, že Ježíš nazval farizeje plemenem zmijí a dětmi ďáblovými. Křesťan nemá být člověkem, který se vždy chová ke každému mile. Když je někdo zlý, je jeho povinností informovat o tom i za cenu, že se mu to nebude líbit.

    Křesťané by měli být jedné mysli ve věcech křesťanského učení. Nemusí však být jedné mysli v otázce, zda raději stavět dálnice nebo rychlostní vlaky.

    Pane Ašere, jste filosoficky vzdělaný a znáte Bibli. Přečtením Bible se však člověk křesťanem nestává stejně jako znalci Zákona byli pro Ježíše slepí vůdcové. Být křesťanem znamená pochopit význam lásky (agapé).

    Domnívám se, že vaším cílem je jakási apologetika ruského světa. Tvrdíte, že vás politika nezajímá, přesto ji často zmiňujete v tom smyslu, že zvrácenost východních totalit nebyla horší než lapsy euroamerické civilizace (vsjo ravnó).

    Odpověď
  9. Pane Františku Konečný,

    ruskou kolonií jsme byli za socialismu. Když vládl Klement Gottwald, byli v Československu sovětští poradci, kteří měli obrovskou moc. Jejich moc byla podmíněna atmosférou strachu, kterou kolem sebe šířil Stalin. Gottwald věděl, že Stalin neváhal zavraždit své nejbližší spolupracovníky, například v roce 1940 agenti NKVD zavraždili Trockého až v Mexiku. Během Stalinovy velké čistky podle odtajněných sovětských archivů NKVD během let 1937 a 1938 zatkla 1 548 367 osob, z nichž bylo pak 681 692 zastřeleno, což v průměru znamená asi 1000 poprav denně. Celkový počet obětí ježovštiny se někdy odhaduje na 950 tisíc až 1,2 milionu,[4] vzhledem k neúplné dokumentaci může být i podstatně vyšší.

    Když říkáte, že pan prezident Petr Pavel je americkou loutkou, vysvětlete, jakým způsobem ho USA ovládá. Já si myslím, že vaše obvinění je sprostá lež.

    Chcimíři Orbán a Fico připomínají chcimíry Chamberlaina a Daladiera, kteří uzavřeli s Hitlerem mnichovskou dohodu, kde jako představitelé Anglie a Francie odevzdali Hitlerovi část československého území, aby pak Hitler získal Československo celé. Jeho zbrojovky pak českýma rukama vyráběly pro Hitlera zbraně, které rozsévaly smrt po Evropě. Pokud by Putin získal část Ukrajiny, je jisté, že by ji ovládl celou a takto posílen o její zbrojní průmysl by šel společně s Maďarskem a Slovenskem na nás. Neměli bychom zapomínat, že Maďaři a Slováci byli za druhé světové války spojenci Hitlera.

    Odpověď
  10. Ad pavel v

    Napsal jste:

    „apoštol Pavel píše, že se každý má podřídit pozemské vládě, neboť vládní moc má svůj původ od Boha. Kdo se staví proti ní, staví se proti řádu, který Bůh ustanovil…
    Bohem ustanovený řád realizují politici. Není tedy žádný důvod, proč by se křesťané neměli na politice (správě veřejných záležitostí) podílet.“

    To podřizování se vrchnosti (Ř 13:1), které zmiňujete, neboť není vrchnosti, leč od Boha, ovšem je ryze pasivní. Není to podíl na vládě, protože je napsáno: „Proto také platíte daně…” (Ř 13:6). Není napsáno: “ Proto také vybíráte daně.” To znamená, že křesťané se nepodílejí na státní správě, nepodílejí se na vládě, neurčují, jak vysoké daně budou nějakým hlasováním a podobně. Že se na vládě nemají podílet ani kdyby jim k tomu nabízelo možnost společenské zřízení, vyplývá přece zcela jasně z Ježíšových slov:

    „Králové národů panují nad nimi, a kteříž moc mají nad nimi, dobrodincové slovou. Ale vy ne tak…” (L 22:25-26)

    Křesťané tudíž nemohou panovat nad ostatními ani prostřednictvím svého volebního lístku. Tím by se vzpouzeli proti těmto Ježíšovým slovům. Principy Božího království jsou neslučitelné s principy, na jejichž základě funguje tento svět.

    Napsal jste:

    „Ježíš odmítl stát se politikem, aby dal jasně najevo, že jeho učení nesmí být prosazováno mocensky, že Bůh ctí svobodu rozhodování se člověka.“

    Ježíš neodmítnul stát se politikem z důvodu, který uvádíte, nýbrž z toho prostého důvodu, že jeho království není z tohoto světa (J 18:36), stejně jako Ježíš nebyl z tohoto světa (J 17:14) a ani jeho učedníci nebyli a nejsou z tohoto světa (J 15:19). Proto se nepodíleli na politice tohoto světa a nemohou se na ní podílet ani dnes, nechtějí-li přestat být Ježíšovými učedníky a přijít tak o Boží království (L 13:23-25).

    Napsal jste:

    „Pokud křesťan dělá politiku sám za sebe, ne jménem církve, plní tím Boží vůli.“

    I když dělá politiku pouze sám za sebe, neplní tím Boží vůli, ale jedná tím proti Boží vůli, protože se zabývá pozemskými věcmi, ačkoli se má zabývat věcmi nebeskými:

    “Jestliže jste tedy s Kristem vstali, usilujte o to, co je nahoře, kde Kristus sedí na pravici Boží. Myslete na to, co je nahoře, ne na to, co je na zemi.” (Kol 3:1-2)

    Křesťané tedy nemají co myslet na stavění dálnic nebo na rychlostní vlaky a ostatní pozemské politické otázky. Křesťan jako dobrý Kristův voják se nemůže zaplétat do věcí běžného života, které ho odvádějí od jeho pravého poslání:

    „Snášej spolu se mnou útrapy jako dobrý voják Krista Ježíše. Žádný voják ve službě se nezaplétá do záležitostí každodenního života, aby se zalíbil tomu, kdo ho na vojnu najal.” (2 Tm 2:3-4)

    Napsal jste:

    „Plní ji o to více, že může vnést do politického provozu křesťanský étos.“

    Učedníci Kristovi tady nejsou proto, aby vnášeli do světa nějaký křesťanský étos, aby tím satanovo království (L 4:6; J 14:30) natírali na růžovo, ale proto, aby vyzývali lidi, aby se z tohoto křivého pokolení zachránili (Sk 2:40) v Ježíšově království, aby se do něj nechali přenést (Kol 1:13) tak, jako se nechali zachránit přeživší v Noemově arše (2 Pt 2:5).

    Napsal jste:

    “Může realizovat například Ježíšův výrok z kázání na hoře: Šťastni jsou ti, kteří touží po tom, co je správné, jako žízniví po vodě, vždyť jejich žízeň bude utišena.“

    Ten Ježíšův výrok je ovšem parafrázován téměř k nepoznání. Správně zní takto:

    „Blahoslavení ti, kdo hladovějí a žízní po spravedlnosti, neboť oni budou nasyceni.” (Mt 5:6)

    Samozřejmě zde jde o spravedlnost Božího království (Mt 6:33), nikoli o spravedlnost tohoto světa, kterou se Ježíš i apoštol Pavel odmítali zabývat:

    „Někdo ze zástupu mu řekl: „Učiteli, řekni mému bratru, ať se rozdělí se mnou o dědictví.“ On mu řekl: „Člověče, kdo mě ustanovil nad vámi soudcem nebo rozhodčím?“ (L 12:13-14)

    “Proč bych měl soudit i ty, kdo jsou mimo nás? Nesoudíte snad vy ty, kdo jsou uvnitř? Ty, kdo jsou mimo, bude soudit Bůh.” (1 K 5:12-13)

    Napsal jste:

    “Kritizujete hašteření politiků.“

    Já nekritizuji hašteření politiků. To je mi lhostejné, to je svět. Kritizuji však, když někdo světské politické sváry zatahuje do církve a působí tím mezi křesťany rozkol.

    Napsal jste:

    „Přečtením Bible se však člověk křesťanem nestává stejně jako znalci Zákona byli pro Ježíše slepí vůdcové. Být křesťanem znamená pochopit význam lásky (agapé).“

    Samozřejmě, že Ježíšovým učedníkem se nikdo nestává pouhým přečtením NZ. Ano, je třeba pochopit význam lásky, tzn. především lásky k nepřátelům (Mt 5:44), lásku k bližním totiž mají i celníci a pohané, na té není nic výjimečného (Mt 5:46-47). A pak je třeba rozloučit se se vším, čím člověk disponuje, chce-li být Ježíšovým učedníkem (L 14:33). To jsou pro svět extrémní maximalistické požadavky. Ale bez nich to nejde.

    Napsal jste:

    “Domnívám se, že vaším cílem je jakási apologetika ruského světa. Tvrdíte, že vás politika nezajímá, přesto ji často zmiňujete v tom smyslu, že zvrácenost východních totalit nebyla horší než lapsy euroamerické civilizace (vsjo ravnó).“

    Vaše domněnka je mylná. Mým cílem není apologetika ruského světa, nýbrž apologetika Božího království. Pokud uvádím, že zvrácenost „východních totalit“ není horší než zvrácenost „euroamerické civilizace“, pak tak činím jen proto, že je zde některými autory a přispěvateli jednostranně akcentována pouze zvrácenost oněch východních režimů, jako kdyby neležel ve Zlém celý svět (1 J 5:19), ale pouze jakási jeho východní část. A taková představa evidentně odporuje výrokům Nového zákona.

    Odpověď
  11. Pane Ašere,

    politika (správa věcí veřejných) je jen nástroj. Sama o sobě není ani dobrá ani zlá. Je to podobné jako s nožem. Lze s ním učinit mnoho dobrého, ale také zabít člověka. Je pak vrahem nůž nebo ten,kdo ho držel? Když se stane politikem zločinec, bude nutit občany ke zločinu. Poctivý člověk bude usilovat o spravedlnost.

    Když Ježíš v kázání na hoře mluví o spravedlnosti, má na mysli a jen jen spravedlnost. Spravedlnost, to není bezduché dodržování přikázání. Spravedlnost je opak křivdy. To je univerzální definice, která platí na zemi i v nebi. Bůh pohlíží na spravedlnost stejně jako člověk, kterého Bůh stvořil ke svému obrazu. Lidská spravedlnost je nedokonalá, ale to neznamená, že neexistuje. Bohu stačí, když člověk činí spravedlnost nedokonale, stejně jako otec neočekává, že jeho dítě bude ve všem dokonalé.

    Křesťan má v tomto světě dvojí občanství: jedno občanské, druhé v království Božím. Tato občanství se navzájem nevylučují. Je-li člověk občanem Božího království, nemusí žít odděleně v nějakém ghettu jako to mají některé sekty. Boží království není sekta.

    Jsou křesťané Boží vojáci? Ano, jsou. Proti čemu bojují? Proti satanovi. Čím bojují? Pravdou. Ježíš řekl, že satan je lhář a vrah. Dále řekl, že kdo lžou a vraždí, jsou jeho děti. Proč satan ústy svých dětí lže? Protože lež (dezinformace) je jeho zbraní k ovládání světa. Tou lží je obvykle pomluva. Naší povinností vojáků Božích je říci, jak to bylo ve skutečnosti. Naším úkolem v tomto boji není vymýšlet utopické uspořádání světa, jak se o to neúspěšně zakládáním komuny pokoušeli první křesťané. To měl asi na mysli apoštol Pavel, když varoval před zaplétáním se do civilních záležitostí.

    Odpověď
  12. Ad pavel v

    Napsal jste:

    „Když říkáte, že pan prezident Petr Pavel je americkou loutkou, vysvětlete, jakým způsobem ho USA ovládá. Já si myslím, že vaše obvinění je sprostá lež.“

    To se musíte zeptat jeho, jakým způsobem ho USA ovládají, že se stal tak ochotnou hlásnou troubou amerických zájmů, ačkoliv předtím byl hlásnou troubou zájmů sovětských. Myslím si, že to nynější jeho ovládání nebude příliš odlišné od toho, jak ho k minulosti ovládal CCCP. Akorát tehdy se zřejmě nechal ovládat ze značné části z přesvědčení (pochází z rodiny kovaných bolševiků), zatímco teď, když zestárnul, bude jeho servilní přístup k americkým zájmům motivován patrně více pragmaticky, o čemž svědčí také jeho značně nestoudná snaha získat stotisícovou měsíční odměnu i pro první politručku (už rozená je Zelená – nomen omen), pardon – „první dámu“…

    Napsal jste:

    „Pokud by Putin získal část Ukrajiny, je jisté, že by ji ovládl celou a takto posílen o její zbrojní průmysl by šel společně s Maďarskem a Slovenskem na nás.“

    Ano, zajisté je jisté, že by se Putin pustil do křížku se státy NATO, když ani po takřka třech letech nebyl schopen dobýt zaostalou a extrémně zkorumpovanou Ukrajinu. Nechcete přijmout angažmá komika?

    Odpověď
  13. to P. Ašer

    Nejste schopen vysvětlit, jakým způsobem dělají USA vámi proklamovaný nátlak na prezidenta Petra Pavla. Tím se potvrzuje, že lžete.

    Petr Pavel opravdu pochází z rodiny kovaných bolševiků, tak jako apoštol Pavel pocházel z okruhu vrahů rodící se křesťanské obce. Křesťané Pavlovi po prozření odpustili, vcy Petru Pavlovi odpustit nedokážete. Nemyslím si, že byste měl s křesťanstvím cokoliv společného. Považuji vás za ruského propagandistu.

    Odpověď
  14. Ad pavel v

    Napsal jste:

    „politika (správa věcí veřejných) je jen nástroj. Sama o sobě není ani dobrá ani zlá. Je to podobné jako s nožem. Lze s ním učinit mnoho dobrého, ale také zabít člověka.“

    Politika není nástroj stejného druhu jako nůž, jak se to snažíte falešně líčit. Politika je ze své podstaty bojem o moc v tomto světě oproti noži, k němuž se žádná ideologie z jeho podstaty neváže. Politika je o prosazování vlastní vůle proti vůli někoho jiného, nad nímž je třeba triumfovat.

    Napsal jste:

    „Když se stane politikem zločinec, bude nutit občany ke zločinu. Poctivý člověk bude usilovat o spravedlnost.“

    A poctivý člověk bude nutit občany ke spravedlnosti? To je správné? Jakási diktatura dobra či jak to nazvat? Dělal něco takového Ježíš, že by lidi ze světa nutil ke světské spravedlnosti?

    A podle Vás nebyl Ježíš poctivým, když neusiloval o světskou spravedlnost, ale jejímu nastolení se výslovně vyhnul s tím, že v otázkách světské spravedlnosti nebyl ustanoven soudcem ani rozhodčím?

    „Někdo ze zástupu mu řekl: „Učiteli, řekni mému bratru, ať se rozdělí se mnou o dědictví.“ On mu řekl: „Člověče, kdo mě ustanovil nad vámi soudcem nebo rozhodčím?“ (L 12:13-14)

    Když Ježíš nebyl ustanoven soudcem ani rozhodčím, jak by se pak mohl politicky angažovat? Politik se přece veřejně angažuje právě proto, aby prosadil, alespoň ze svého hlediska, nějakou správnou věc (pokud není jen prodejnou loutkou). Proto vstupuje do nejrůznějších sporů a snaží se řešit sporné otázky své polis. Ježíš se však naproti tomu zcela vyhnul vstupu do nějakých světských sporů, když je výslovně odmítnul řešit. To znamená, že ani Ježíšovi následovníci, mají-li se chovat tak jako on (1 J 2:6), nemohou do žádných světských sporů vstupovat. Jinými slovy, nemohou se politicky angažovat. Kdyby tak činili, stali by se samozvanými soudci a rozhodčími ve světských věcech, jimiž však ustanoveni nebyli, když ničím takovým nebyl ustanoven ani jejich Pán. Křesťané nemají proto řešit sporné otázky své polis, tzn. nemají se zabývat politikou, když Ježíšovo království není z tohoto světa (J 18:36), ale naopak spornými otázkami své ekklesie (církve Mt 23:2-3.13.23; 1 K 5:12; 1 K 6:2.5) se zabývat mají. Místo politikou se tedy mají zabývat ekklesiastikou čili theobasilikou. Zabývat se politikou náleží lidem tohoto světa, z něhož ovšem Ježíšovi následovníci nejsou (J 15:19). Proto jde politika zcela mimo ně.

    Napsal jste:

    „Když Ježíš v kázání na hoře mluví o spravedlnosti, má na mysli a jen jen spravedlnost. Spravedlnost, to není bezduché dodržování přikázání. Spravedlnost je opak křivdy. To je univerzální definice, která platí na zemi i v nebi.“

    Když Ježíš v Kázání na hoře mluví o spravedlnosti, má na mysli spravedlnost Božího království (viz Mt 6:33), nikoli spravedlnost tohoto světa, kterou Ježíš vzorově odmítl řešit (L 12:13-14) a kterou nemáme řešit ani podle apoštola Pavla (1 K 5:12-13). Ježíš zásadně odmítl řešit křivdu, kterou cítil ten, který se cítil okraden o dědictví svým bratrem. Byl proto Ježíš nespravedlivým, když se odmítl podílet na nápravě této křivdy? Určitě ne. Uvedl přece jasně, že k tomu neměl kompetenci. Stejně tak Ježíšovi následovníci nemají kompetenci ingerovat do (ne)spravedlnosti tohoto světa. Namísto toho mají hledat spravedlnost Božího království (Mt 6:33). A to je zajisté ta spravedlnost, kvůli níž jsou blahoslaveni ti, kdo po ní žízní (Mt 5:6). Ti, kdo žízní po pouhé světské spravedlnosti, sotva mohou být blahoslaveni. Ježíš totiž ani náznakem neřekl tomu, který žíznil po světské spravedlnosti (tj. po spravedlivém rozdělení dědictví mezi oba bratry L 12:13-14), že by byl kvůli tomu blahoslavený. Naopak, víceméně ho úsečně odbyl a usadil.

    Napsal jste:

    „Bůh pohlíží na spravedlnost stejně jako člověk, kterého Bůh stvořil ke svému obrazu.“

    Zase se fatálně mýlíte nebo záměrně lžete. Bůh rozhodně nepohlíží na spravedlnost stejně jako člověk:

    „Protože neznají Boží spravedlnost, a místo toho usilují postavit svou vlastní spravedlnost, nepodřídili se spravedlnosti Boží.” (Ř 10:3)

    Existují tudíž očividně dvě různé spravedlnosti: lidská a Boží.

    Napsal jste:

    „Bohu stačí, když člověk činí spravedlnost nedokonale, stejně jako otec neočekává, že jeho dítě bude ve všem dokonalé.“

    Bohu rozhodně nestačí, když člověk činí spravedlnost nedokonale. Kdyby mu to stačilo, akceptoval by i spravedlnost zákoníků a farizeů. Tato nedokonalá spravedlnost však Bohu v žádném případě nestačí, jak vyplývá z Ježíšových slov:

    „Neboť vám pravím: Nebude-li vaše spravedlnost o mnoho převyšovat spravedlnost zákoníků a farizeů, jistě nevejdete do království nebes.“ (Mt 5:20)

    Bůh se, zase podle Ježíšových slov v Kázání na hoře, nespokojuje s ničím nedokonalým, takže ani s nedokonalou spravedlností:

    “Buďte tedy dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský Otec.“ (Mt 5:48)

    Proč pořád dokola lžete proti Božímu slovu, když jsem Vám otázku spravedlnosti mnoha doklady z Písma už nejednou vysvětloval?

    Napsal jste:

    „Křesťan má v tomto světě dvojí občanství: jedno občanské, druhé v království Božím. Tato občanství se navzájem nevylučují. Je-li člověk občanem Božího království, nemusí žít odděleně v nějakém ghettu jako to mají některé sekty. Boží království není sekta.“

    Skutečný křesťan není z tohoto světa (J 15:19), takže občanství, které mu připisuje tento svět, který od něj kvůli tomu vymáhá třeba daně (Mk 12:17; Mt 17:24-27; Ř 13:6-7), není jeho vlastní volbou (Mt 17:26), je pro něj pouhou přítěží, které se podřizuje jen pasivně (Ř 13:1.5). Pro něj je podstatné pouze nebeské občanství (Fp 3:20). Proto se zabývá tím, co je nahoře, ne přízemními věcmi (Kol 3:1-2). Tedy musí žít nějakým způsobem odděleně od tohoto světa, pokud se má uchránit poskvrny od něj (Jk 1:27) a pokud ho nemá milovat (1 J 2:15). Jestli to nazýváte ghettem nebo sektou, je naprosto lhostejné, to jsou jen znevažující hodnocení tohoto světa. Svatost znamená vynětí z profánního užívání. A apoštol Petr nás vyzývá k tomu, abychom byli svatí:

    „…ale podle toho Svatého, který vás povolal, i vy se staňte svatými v celém svém způsobu života. Vždyť je napsáno: ‚Budete svatí, neboť já jsem svatý.” (1 Pt 1:15-16)

    Napsal jste:

    „Jsou křesťané Boží vojáci? Ano, jsou. Proti čemu bojují? Proti satanovi. Čím bojují? Pravdou. Ježíš řekl, že satan je lhář a vrah. Dále řekl, že kdo lžou a vraždí, jsou jeho děti. Proč satan ústy svých dětí lže? Protože lež (dezinformace) je jeho zbraní k ovládání světa. Tou lží je obvykle pomluva. Naší povinností vojáků Božích je říci, jak to bylo ve skutečnosti.“

    Ano, křesťané musí bojovat pravdou. Pokud jim ďábel tvrdí skrze své služebníky, že celý svět není špatný, že špatní jsou jen ti na Východě nebo jen ti na Západě, je to lež (dezinformace). Povinností vojáků Božích je říct, jak je to ve skutečnosti, tzn. podle Božího slova, které nás učí, že celý svět ve Zlém leží (1 J 5:19). Touto pravdou Božího slova mají usvědčovat ty, kteří proti těmto nekompromisním slovům lžou, že třeba špatné jsou jen „totality“ jako nacismus či komunismus, avšak ne „demokracie“ ap. Takovým lhářům ve službě satanově opravdu musí Boží vojáci zacpávat ústa…

    Napsal jste:

    „Naším úkolem v tomto boji není vymýšlet utopické uspořádání světa, jak se o to neúspěšně zakládáním komuny pokoušeli první křesťané. To měl asi na mysli apoštol Pavel, když varoval před zaplétáním se do civilních záležitostí.“

    Vy se odvažujete nazvat „nemístným“ čili „utopickým“ to, co režíroval sám Pán? Praxi prvotní církve považujete za utopické uspořádání světa, avšak byl to sám Pán, jenž toto uspořádání, které Vy označujete za utopické potvrzoval tím, že takto komunisticky (Sk 2:44-45) spravovanou církev potvrzoval mnoha znameními a zázraky (Sk 2:43) a denně do ní přidával lidi, kteří byli spaseni:

    „A Pán denně přidával k jejich společenství ty, kteří byli zachraňováni.” (Sk 2:47)

    Je-li pro Vás utopií komunistické zřízení prvotní církve, musí být pro Vás utopií i ten Pán, který skrze mnohá znamení a zázraky tuto komunistickou církev rozmnožoval. Nebo snad ne? A pokud ne, pak proč jedno ano, ale druhé ne, když to tvoří ve fungování prvotní církve nerozbornou jednotu?

    Napsal jste:

    „To měl asi na mysli apoštol Pavel, když varoval před zaplétáním se do civilních záležitostí.“

    Chcete snad vážně tvrdit, že apoštol Pavel varoval před něčím, co Pán mnoha znameními a zázraky, jakož i přidáváním nových a nových spasených lidí do církve dennodenně potvrzoval? To myslíte vážně?

    To zaplétání se týká evidentně něčeho úplně jiného. Ti, kteří měli všechno společné (Sk 2:44-45) a skrze něž se děly znamení a zázraky, tak právě oni byli těmi pravými vojáky Ježíše Krista, kteří se nezaplétali do záležitostí běžného života. Právě takto organizovaná Boží armáda tehdy mohla nejúčinněji bojovat proti ďáblovým lžím a zachraňovat ztracené ovce po tisících.

    Odpověď
  15. Ad pavel v

    Napsal jste:

    „Nejste schopen vysvětlit, jakým způsobem dělají USA vámi proklamovaný nátlak na prezidenta Petra Pavla. Tím se potvrzuje, že lžete.“

    To přece není na mně, abych to vysvětloval. To má vysvětlit prezident, proč je hlásnou troubou amerických zájmů. Zda za to bere nějaké peníze nebo zda na něj mají nějaké kompro z jeho komunistických rozvědčických časů, to ví jen on. Takže Vás musím znovu odkázat na něj, poněvadž já to nevím. To, že to nevím, však nijak nepotvrzuje, že lžu, jak lživě uvádíte. I Pavlův loutkovodič Kolář přece v jednom interview suverénně přiznal, ba jako by se tím přímo chlubil, že impuls k Pavlově kandidatuře na prezidenta vzešel z americké ambasády. A snad i Vy jste schopen pochopit, že Američané nebudou protežovat někoho, kdo by jim nešel na ruku.

    Napsal jste:

    „Petr Pavel opravdu pochází z rodiny kovaných bolševiků, tak jako apoštol Pavel pocházel z okruhu vrahů rodící se křesťanské obce. Křesťané Pavlovi po prozření odpustili, vcy Petru Pavlovi odpustit nedokážete.“

    Nečetl jsem nikde, že by PePa činil pokání tak jako Saul z Tarsu. Tak laskavě nevydávejte jeho kariéristické překabátění za pokání. Je to v podstatě rouhání, když pokání připisujete atheistovi. Kdyby nedošlo k té sametové frašce, tak by k jeho překabátění nedošlo a my bychom se možná dočkali stejné ódy na rozvědčíka Pávka, jako svého času pěl Laufer na rozvědčíka Minaříka:

    https://www.youtube.com/watch?v=pSRX1xBqg5U

    Napsal jste:

    „Nemyslím si, že byste měl s křesťanstvím cokoliv společného. Považuji vás za ruského propagandistu.“

    Považujte si mě, za co chcete, mně je to úplně jedno. Stejně bych mohl já Vás považovat za člověka postiženého antiruskou paranoiou. Tristní je pouze to, že nedokážete rozlišit propagandu Božího království od propagandy ruské. Pro mě v souladu s Božím slovem (1 J 5:19) leží Rusko úplně stejně ve Zlém jako třeba USA či kterýkoli jiný stát tohoto světa. Není rozdílu, všechny státy světa leží ve Zlém. Proč bych měl tedy nějaký stát propagovat? Právě proto, že jsem křesťan, propaguji pouze Boží království, jež není z tohoto světa (J 18:36). Na rozdíl od Vás, který nekřesťansky adorujete a propagujete západní demokracie, tedy tento svět.

    Odpověď

Zanechej svou odpověď

Tvoje e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Děkujeme za váš komentář