Jako pastor jsem přišel do styku s nejrůznějšími lidmi, kteří byli horliví zastánci a propagátoři buddhismu, jógy, teosofie, antroposofie apod. Setkal jsem se rovněž s křesťany, kteří podobné směry spatřovali všude, i tam, kde nebyly, a pro něž se zvěstování evangelia jaksi proměnilo v boj proti okultismu všeho druhu.
Co mohu s jistotou říci? Na základě evangelizačních rozhovorů s lidmi praktikujícími jógu konstatuji, že jóga (podobně jako jiné „spirituální“ praktiky bez Ježíše) člověka jaksi impregnuje proti slyšení a přijímání Božího slova. Tito lidé zpravidla „nejsou proti“, ale evangelium je nechává lhostejnými; prostě jim neproniká do srdce. Zakusil jsem případ, kdy byl muž takto otupělý na slyšení Slova, ačkoli chodil už dva roky do jednoho evangelikálního sboru, v němž o dva roky dříve uvěřila jeho manželka. On ji doprovázel, uvěřily i jejich dvě děti, ale on byl jaksi imunní. Když mě jako rodina navštívili, souhlasil s tím, že zruším vliv jógy. Modlil jsem se za něj a on ještě týž den vydal život Pánu Ježíši Kristu a nedlouho nato byl pokřtěn.
Ještě výraznější prožitek jsem měl v roce 1988. V 80. letech jsem se snažil pěstovat vztah s jedním starším člověkem, u kterého se dalo oprávněně předpokládat, že už se blíží závěr jeho života. Takové lidi jsem provázel až do jejich smrti.
Zmíněný muž bydlel v Praze-Holešovicích, pouhé dva bloky od našeho bytu. Pocházel z jižních Čech, z evangelické rodiny, ale nebyl, jak se říká, „praktikujícím“ evangelíkem. Bylo mu přes šedesát a prodělal těžký infarkt. Tu si vzpomněl, že je evangelík, a protože byl z maninské „farnosti“ (aniž tušil, co to Maniny jsou), zatelefonoval mi a požádal mě o návštěvu. Byl velmi otevřený pro evangelium, pravidelně jsme spolu četli Písmo a modlili se, a to ne na můj, ale na jeho podnět.
Dost jsme se sblížili a já jsem ho rád navštěvoval, zpravidla jednou týdně, výjimečně jednou za čtrnáct dní. Tento muž trávil většinu času na lůžku; po pár krocích se vždy silně zadýchal. Navštěvoval jsem ho takto asi půl roku.
Tvrdil, že je mu lépe, jenže…
Když jsem jednou přišel, sdělil mi, že se seznámil s nějakým lékařem, který se věnuje józe, akupunktuře, homeopatii a podobným záležitostem, a ten že mu nabídl léčbu akupunkturou. Nebyl jsem z toho nadšen a řekl jsem mu, že tyto věci souvisí s okultismem a že bych byl radši, kdyby to nezkoušel. On se mému postoji podivil a říkal, že to určitě s okultismem nijak nesouvisí. Když jsem přišel příště, překvapil mě: „Tak jsem mluvil s tím svým přítelem, a víte, že jste měl pravdu? Řekl mi, že to jsou okultní metody. Ale musím říci, že mi to pomáhá, ulevilo se mi.“
Zajímavé bylo, že od toho dne už nikdy sám nenavrhl, že se spolu pomodlíme. A když jsem to navrhl já, souhlasil sice, ale bez valného zájmu. Začali jsme se odcizovat, a nemyslím si, že by to bylo pro nějakou rezervovanost z mé strany. Tvrdil, že je mu lépe, jenže… zhruba po dvou měsících zemřel.
Nevím, jaké mechanismy jsou ve hře. Nejsem na tyto věci odborník, i když jsem na toto téma přečetl několik velmi zajímavých knížek. Ale pokud s někým hovořím a narážím na jakousi zeď, pídím se po tom, zda daný člověk nepěstuje nějakou formu okultismu. Popsal jsem dva výrazné případy, ale onu netečnost vůči evangeliu jsem zakusil mnohokrát.
Jsem vyznavačem Ježíše Krista a vím, že Ježíš je pro naši záchranu dostatečný. Mohu se modlit za uzdravení kohokoli – ať už jde o uzdravení tělesné, duševní či duchovní. Proto každému doporučuji, aby se podobným věcem vyhnul a spoléhal na Krista.
autor: Dan Drápal
foto: Pixabay
Zkrácená verze článku, který v plném znění vyšel v listopadovém čísle měsíčníku Život víry (2019/11).
Hlavním tématem tohoto vydání je okultismus. Články nejen varují před nelegitimním nahlížením za oponu duchovního světa, ale také ukazují na Boží vítězství nad mocí temnoty. Téma doplňují dva dramatické příběhy čtenářů.
Za pozornost stojí také rozhovor se slovenským misionářem Michalem Rišou. Ten se ve svých devatenácti sbalil a odjel do Londýna a posléze do Mosambiku na školu Heidi Bakerové, aby se naučil, co znamená být misionářem. Nyní již třetím rokem působí v Mexiku, a jak sám říká, viděl tam snad už všechny druhy zázraků.
Časopis přináší i další rozhovory, reportáže, zamyšlení a zprávy. Více se lze dozvědět na www.zivotviry.cz, kde si ho lze i předplatit – a to v papírové, digitální i audio verzi.
13 Komentáře
Konečný Fr.
Modlitba za zdravé i nemocné je normální. Někdo se ještě drží toho – mažíce ho olejem – a to z toho důvodu, že je to v Bibli napsáno, a také to vcelku nic nestojí. Když by mazání neproběhlo, mohlo by se řící, modlitba nepomohla, kdybychom se bývali drželi celého Písma, nemocný by na tom byl lépe. Dalo by se to srovnat s tím, že by se člověk pomodlil k Bohu a pak, aby se to ještě posílilo se pro jistotu ještě pomodlil k nějakému svatému. Joga je přirozená věc, která nějak funguje, stejně jako funguje, když si dám kafe. Pro křesťany pochopitelně platí – není jiného jména, ve kterém je spása.
Eva Hájková
To je úžasné, pane Drápale. Tento váš článek přišel jako na zavolanou. Dnes ráno jsem se totiž probudila s myšlenkou na pasáž v 1 Kor 8, kde se mluví o jedení masa obětovaného modlám. Na tomto mase také lpělo něco ze zlé duchovní moci, nicméně Pavel říká, že ten, kdo je pevně přesvědčen o tom, že modly pro něj vůbec nic neznamenají, může toto maso jíst: „Pokud tedy jde o to, zda se smí jíst maso obětované modlám, víme, že modly ani bohové tohoto světa nic nejsou a že jest jen jeden Bůh. I když jsou tak zvaní bohové na nebi či na zemi – jakože je mnoho takových bohů a pánů – My přece víme, že je jediný Bůh Otec, od něhož je všecko, a my jsme tu pro něho, a jediný Pán Ježíš Kristus, skrze něhož je všecko, i my jsme skrze něho. Ale všichni nemají toto poznání. Někteří jsou až podnes tak zvyklí na modly, že jedí toto maso jako oběti modlám; jejich svědomí je nejisté, a proto je poskvrněno.“
Řekla bych, že by to do jisté míry mohlo platit i pro jógu. V tom smyslu, že některý člověk ji může cvičit jako pouhý tělocvik, který patrně nějaký zdravotní význam má (ásany=protahování svalstva, kloubů), pokud ovšem nevěří v duchovní moc jógy. Pokud si tím ale člověk není jistý, měl by se jógy vyvarovat.
Sama jsem kdysi znala lékaře, který bral jógu právě takto „zdravotně“ (včetně vegetariánství) a poznala jsem i jiné lidi, kteří jí v duchovním smyslu úplně propadli.
Konečný Fr.
Joga není nutná. Přece máme Tyrše, který založil Sokola. Paže tuž – vlastní služ. Nazdar.
Jaroslav Rada
Omyl! Článek nic takového neumožňuje. Jedení masa je přirozené, ale jogínské asány nejsou přirozené tělesné pozice. Jogín ze svého těla dělá vlastně antény (vstupní brány) pro démony, kteří tyto pozice kdysi inspirovali. Ta impregnace proti Duchu svatému je zároveň falešným balzámem na různé bolesti a problémy, takže se reálně můžeme cítit lépe, ale ve skutečnosti tento balzám Božímu uzdravení brání. Ve hře jsou totiž cizí nadpřirozené síly, jejichž pravá podoba se projeví až po smrti. Pavel také vyhnal Boží mocí věšteckého ducha z čarodějnice, přestože tento oznamoval pravdu o Pavlovi. (Sk 16:17) Bůh nesnáší, když jeho pravdy (nebo uzdravení) přinášejí cizí duchové. Ve stejném čísle ŽV je článek „Něcisté a duchovní prostor mezi nebem a zemí“, který tento mechanismus blížeji vysvětluje.
Eva Hájková
I při protahování vazů se někdy používají pozice, které jsou rovněž pro člověka nepřirozené. Můj manžel je masér a fyzioterapeut, ačkoliv musím říct, že on se východními naukami nezabývá vůbec a na masáže pohlíží spíš z vědeckého stanoviska. Nicméně lidskému tělu celkem rozumí a lidé si ho chválí, neb jim jeho masáže pomáhají. Je to podle vás také špatné?
Analgetika vám také vadí?
Petra R. Kaprálová (PRK)
Jen na okraj, to jídlo obětovaného modlám. V Korintským je povoleno jíst maso, které se prodávalo na trhu bez označení, o jaké jde. Ale je tam zakázáno se účastnit obětního jídla v pohanském chrámu. A myslím, že i na návštěvě, pokud to jídlo hostitel označí jako jídlo obětované modle. Doslova se tohle u nás týká asi některých východně náboženských jídelen.
Eva Hájková
Myslím, že se zákaz není to správné slovo. Jde spíš o doporučení. Sám apoštol Pavel se přece v 1 Kor
10 vyslovuje ve smyslu, že „všecko je dovoleno, ale ne všecko prospívá ke společnému růstu.
Příslušný text v 1 Kor 8 zní takto: „Pokrm nás Bohu nepřiblíží; nejíme-li obětované maso, nic neztrácíme, jíme-li, nic nezískáme. Dejte si pozor, aby se tato vaše svoboda nestala kamenem úrazu pro slabé. Když někdo tebe, který máš poznání, uvidí za stolem v pohanském chrámě, zda tím nepřivedeš svědomí toho slabého bratra k tomu, aby také jedl maso obětované modlám?“
Nejde o zákaz, nýbrž doporučení přizpůsobit se slabšímu, který to „poznání“ nemá.
Vnímáte ten rozdíl mezi zákazem a doporučením (radou)?
Vím, že někteří lidé ho nevnímají.
Petra R. Kaprálová (PRK)
Rozdíl mezi zákazem a radou chápu. Nicméně toto obsahuje závaznou radu. 🙂
Já zakládám své pochopení na 1. Kor. 10:20. Tam tedy je napsáno, že pohanská modloslužba klasického typu (obětování modle v pohanském chrámu) vede ke společenství s démony. Realita tohoto je zdůrazněna kontrastem s realitou společenství s živým Bohem prostřednictvím Bohem ustanovených hostin, tj. u stolu Páně a ve SZ smlouvě při hodu Beránka (v. 15-18). Z toho vyvozuji, že jde o duchovní realitu, které není možné se v případě účasti vyhnout. Dovedu si představit, že se v Korintě konaly nějaké veřejné pohanské rituály, kde se sledovala účast také křesťanské komunity nebo jejích jednotlivých členů. Na to usuzuji z narážky na pokušení (v. 13). Podle mě tady Pavel řekl, „není možné se účastnit, aniž byste se poskvrnili s démony“ (v. 14 a 21 a 22).
Verše 23-32 jsou pak postaveny do kontrastu k veršům 1-22. Z praktického hlediska je pro sebe chápu tak, že máme svobodu nezkoumat „duchovní složení potravin“ (např. v současnosti, jestli nějaké maso neprošlo muslimskou rituální porážkou, kde se prý také cosi vyslovuje).
Karel Krejčí
Dobré téma, potřebné a také dobře napsané. Přesto si ale dovolím poznámku, že ona jóga je pouze „slabý odvar“. Jsou ještě daleko horší „disciplíny“.
Hana
Zajímalo by mě, co je špatného například na józe nebo homeopatii, pokud je bereme jako terapii (léčbu)….jsou snad chemické léky lepší? Souvisí opravdu tyto metody s vírou v Boha? Ač nejsem úplný vegetarián přijde mi daleko více nepřirozené zabíjet zvířata kvůli masu, maso se dá nahradit, stojí to příliš utrpení a je to neekologické.
Konečný Fr.
Homeopatie je podvod, léky jsou funkční. Chemie je v potravinách, takže v lécích může být také. Nejíst maso v mládí může ohrozit život a ve stáří je maso důležité, aby měl člověk sílu udržet se na nohou.
Eva Hájková
Ona ani ta akupunktura není žádná magie (tedy pokud za magii nepovažujeme veškerou medicínu). Akupunkturní dráhy jsou většinou pomyslné křivky sledující průběh důležitých nervů nebo cév apod. Staří Číňané neznali pořádně anatomii a fyziologii. Ale měli tisícileté praktické zkušenosti, vzniklé pozorováním, jak co spolu v těle souvisí a co ovlivňuje co. Takže jistý reálný význam to má. Jenomže podle mého názoru celkem slabý. Dost možná jsou výsledky založené především na placebo efektu. Proto to vědecká medicína neuznává. Přitom i vědecká medicína využívá placebo efektu, i když to de facto nepřiznává. Při farmakoterapii působí totiž na pacienta účinná látka, ale velký podíl na jeho vyléčení má taky jeho víra ve schopnosti a umění lékaře. Dokonce i jeho vlídný přístup při tom hraje roli.
Pokud je něco opravdovou magií, pak je to věštění, vykládání z karet a podobné disciplíny.
Lukáš K.
Drahé sestry, ale samozřejmě nejen vy. Je třeba si uvědomit, že pravý účel jógy není zdravotní cvičení k zdravému tělu, nýbrž se jedná řekněme o duchovní nástroj hluboce zakořeněný a i vzešlý z hinduismu. Jogín necvičí, aby měl pružné tělo, ale aby se více a více přibližoval božství, komunikoval s bohy, tedy démony.
Neexistuje nehinduistická jóga, to vám řekne každý upřímný hinduista.
Pan J.Rada to dobře napsal.
Kdysi i KS pořádalo seminář s jednou znovuzrozenou Indkou, na jméno si teď nevzpomenu, a také to celkem jasně pojmenovávala a vysvětlovala.
Pokud z duchovního cvičení vymažeme duchovní a nazveme to pouze cvičením, neznamená to, že se nepodáváme mocnosti za tím stojící.
Pokud jako křesťan budu chodit na místa, kde nemám co dělat, přesto, že to není v bibli zakázáno, pravděpodobně se nám hned něco nestane a stále budeme schopni fungovat naprosto stejně. Garantuji vám ale, že časem k určité „impregnaci“ opravdu dojde a jen u té impregnace to nezůstane.
Homeopatika? Zvláštní, že nejúčinnější homeopatika jsou právě ty, které v sobě neobsahují již ani stopové množství účinné látky. Co obsahuje? Řekněme, že residuální energii a vodu. Pro homeopatika není žádné vědecké vysvětlení´, určitě duchovní. Dá se dostat ke svědectvím velice zdatných exHomeopatů, nyní křesťanů, kteří toto vysvětlují. Jméno si teď nevybavím, ale asi bych sehnal.
Podobně se dá pokračovat s dalšími alternativními směry, pokud o tom chcete néco vědět, věnujte chvíli hledání kořenů daných praktik.
Určitě vám ale nechci něco vnucovat a už rozhodně nebudu nikoho soudit. Je to na zodpovědnosti každého z nás. Nic není zakázáno, ale ne vše prospívá, že. Taky se dá použít verš o tom, že cokoli děláme, dělejme ke slávě Pánu.