Dan Drápal / Evangelikální reakce na zkázu

Už devatenáct let se živím překládáním knih. Je to pro mě řemeslo, které mám rád, a měl jsem to štěstí, že ze zhruba 130 knih, které jsem přeložil, mi naprostá většina dávala smysl. Některé knihy mi ale mimořádným způsobem „sedly“ do mé situace. Jedna z prvních knih, kterou jsem překládal, byly Rozbité sny od Larryho Crabba. Dostal jsem ji k překladu nedlouho poté, co se nějaké mé sny rozbily, a kniha mi velmi pomohla. Z trochu jiného soudku byla kniha Proč nejsem muslim, jediná kniha, kterou jsem překládal pro „světské“ nakladatelství (Votobia). Bylo to dlouho před velkou migrační vlnou a před tragickými událostmi v islámském světě. Tato čtyřsetstránková kniha mi dala určitý vhled do islámské problematiky, což se mi o několik let později velmi hodilo. 

A nyní…

Nyní překládám knihu Francise Frangipana Moc jednoho kristovského života (Nakladatel možná zvolí trochu jiný název.) Mám za to, že se mi tato kniha dostala do rukou nejen z vůle nakladatelovy, ale přímo Božím řízením.

SOUVISEJÍCÍ Dan Drápal / K diskusi o homosexualitě

Autor dal knize definitivní podobu v roce 2011. Uznává, že evangelikálové a konzervativci mají pravdu, konstatují-li, že Amerika je v hlubokém morálním úpadku. (Od roku 2011 se tento úpadek ještě více prohloubil a společnost je rozdělená víc než kdy jindy v dějinách, možná ještě více než za občanské války severu proti Jihu, byť se nebojuje střelnými zbraněmi.) Nicméně duchovní reakce na tento úpadek je zcela nesprávná.

Newsletter Křesťan dnes – týdenní přehled nejdůležitějších zpráv

Mnozí evangelikálové jsou pohoršení a naštvaní, a dávají to hlasitě najevo. U nás to není tak vyhrocené jako ve Spojených státech, nicméně je to podobné. 

Frangipane ukazuje na několika biblických případech, jaká reakce by byla správnější. 

Nejprve mluví o Abrahamovi. Abraham nepochybně věděl o morálním úpadku v Sodomě. Věděl, že Bůh se chystá Sodomu soudit. Mohl by zvolit reakci „dobře jim tak, vždyť jsou naprosto zvrácení“. Ano, byli naprosto zvrácení, a Boží soud byl na obzoru. Jak ale reaguje Abraham?

Přimlouvá se. Smlouvá s Bohem. Prosí Boha o milosrdenství. 

Abraham s Bohem usmlouval, že Bůh Sodomu ušetří, nalezne-li v tomto městě alespoň deset spravedlivých.

SOUVISEJÍCÍ – Dan Drápal / Roboti a sexuální život

Mnozí komentátoři položili otázku, jak by to asi dopadlo, kdyby Abraham smlouval ještě o trochu déle. V Sodomě byl jeho synovec Lot. Byla tam Lotova žena a jejich dvě dcery a jejich muži. To už je šest lidí… Nezískal tam Lot pro zbožný život alespoň hrstku přátel?

Jsou to otázky, na něž na této straně nebes nenajdeme odpověď, jakkoli by nás zajímaly. Jedním si ale můžeme být jisti: Abraham volal po milosrdenství, ne po soudu. Můžeme oprávněně říci, že v jeho srdci „milosrdenství vítězilo nad soudem“ (Jakub 2,13).

Druhým příkladem je Mojžíš. Když Izrael upadl do modlářství, Bůh Mojžíšovi řekl, že Izrael zničí, ale Mojžíše zachová a učiní z něj velký národ, jakýsi náhradní, ale lepší Izrael. Mojžíš navenek jedná s Izraelem velice přísně, ale v soukromí padá na kolena před Bohem a volá: „Odvrať se od svého planoucího hněvu a lituj zla vůči svému lidu“ (Exodus 32,12). Opět – podobně jako Abraham – jedná podle Jakubova slova, jež bylo napsáno až o více než tisíc let později: „Milosrdenství přemáhá soud“, jak stojí v jiném překladu.

Jak budeme reagovat na úpadek v naší zemi a na nadcházející soud? Padneme na kolena a budeme prosit o milosrdenství pro náš národ, nebo zareagujeme tak nějak jako Jonáš, který si připravil pěknou vyhlídku, z níž by mohl pozorovat zkázu Ninive, kterou prorokoval?

Na mé články někdy reagují lidé, kteří si podle všeho myslí, že Boží soudy jsou neodvratné. Možná ano. Nicméně domnívám se, že Bohu budou tak jako tak nejmilejší lidé, kteří budou volat k Bohu a prosit o milosrdenství.

SOUVISEJÍCÍ – Dan Drápal / Dopis na druhou stranu

Ano, Bůh někdy posílá proroky, aby zvěstovali soud. A Bůh skutečně má za co soudit – i v našem národě. Současně ale hledá člověka, který by se „postavil do trhliny“ před Boží tvář: „I hledal jsem mezi nimi muže, který by stavěl zeď a postavil se za tu zemi před mou tvář do trhliny, abych ji nezničil, ale nenalezl jsem“ (Ezechiel 22,30). 

I v našem srdci může milosrdenství vítězit nad soudem. To bychom ale z něj museli vymést všechny pocity nadřazenosti. Ne, Bůh si nepřeje, abychom přestali zvrácenosti považovat za zvrácenosti, nicméně člověk může být pravdivý a milosrdný současně. Je čas přímluvy. Je čas horlivých modliteb.

Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin

Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.

Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi. 

Autor je teolog a publicista Datum: 12. dubna 2023 Foto: Pixabay – ilustrační

Tags: ,,,,,,

60 Komentáře

  1. to Mirek P.

    Já chápu dialog jako cestu k pravdě. Pravda je podle mého shoda se skutečností. Smyslem mých replik není vyhrát – pokořit svého oponenta. Hledání pravdy pomocí dialogu „vynalezl“ Sokrates. Křesťanský filozof Soren Kierkegaard psal svá pojednání stylem Sokratových dialogů, jak je zaznamenal Platón. Legrační bylo, že Kierkegaard ani nenapsal, která z diskutujících postav má pravdu. To mělo být úkolem čtenáře.

    Hledání pravdy dialogem kupodivu může v praxi fungovat – mezi vědci. Vědec který vědomě lže, sám sebe znemožní. A tak mu nezbývá než vypořádat se s námitkami svých oponentú. Prostí lidé chápou dialog (i politiku) jako sport – touží po vítězství svých barev, a to i za cenu faulu (argumentačního).

    Ježíš nepěstoval smířlivou politiku. Dokonce řekl svým oponentům, že jejich otec je ďábel – otec lži a vrah. Ježíš řekl: Přinesl jsem na zem oheň a jak si přeji, aby už vzplanul.

    Odpověď
  2. to Mirek P.

    Ještě k demokracii. Masaryk říkal, demokracie je diskuze. Tím chtěl asi říci: v demokracii by měly rozhodovat argumenty, ne to, že má někdo více hlasů. Když každý řekne svůj názor, nikdo mu neoponuje a hned se hlasuje, je to prohra demokracie. Já bych ŕekl, že my, křesťané bychom měli ve společnosti prosazovat, aby menšina nebyla válcována většinou, aby diskuze byla kultivovaná – bez urážek. Když Aron napíše, že se mnou není možná rozumná diskuze, měl by ho někdo napomenout. Tento web může číst ateista – co si o nás pomyslí? A už vúbec nechápu, že se zde Konečný Fr. zastává Putina. To je těžká urážka jeho obětí.

    Odpověď
  3. Ad pavel v

    Napsal jste:

    „Populista je člověk, který lidi utvrzuje ve víře, že stát je od toho, aby se o lidi staral (jako o malé děti). Infantilní jedinec proto rád populistovi uvěří.“

    Mýlíte se. Populistou je v demokracii každý politik, který se obrací na populus (lid) a láká ho na nějaký program, aby byl díky němu zvolen. Lat. populus je totiž ekvivalentem řeckého δῆμος (viz Sk 12:22; 17:5; 19:33: δῆμος/populus). Populismus je tak samotným základem demokracie. Mohli bychom klidně místo tohoto termínu vytvořit z řečtiny odvozený ekvivalent démotismus. Populistou je jak politik lákající populus programem slibujícím paternalistický stát, tak politik lákající populus programem slibujícím minimální stát a více svobody jednotlivcům. Každý z nich se se svou vějičkou (programem) obrací pouze na jinou frakci populu. Populisty jsou však oba naprosto stejnými. Povyšování se nad ty, kteří skočili na populistickou vějičku paternalistického státu, je trapné, když ti, kdo se nad ně takto povyšují, skočili zase jen na jinou populistickou vějičku – totiž na vějičku minimálního státu.

    Napsal jste:

    „Lidí, kteří budou cítit svou odpovědnost za svět a kteří budou ochotni něco obětovat, aby odstranili alespoň část utrpení, kterého je svět plný.“

    My nejsme povolání k tomu, abychom vylepšovali v hříchu se potápějící svět, ale k tomu, abychom vyzývali lidi, aby se z něj zachránili v Božím království:

    „A ještě mnoha jinými slovy je Petr zapřísahal a napomínal: „Zachraňte se z tohoto zvráceného pokolení!“ (Sk 2:40)

    Petr nehlásá: „Napravte toto křivé pokolení.“

    Odpověď
  4. Ad pavel v

    Napsal jste:

    „Nevím, co přesně považuje autor za úpadek v USA nebo v naší zemi. Zkusím hádat.“

    Úpadek USA je stejný jako úpadek Sodomy. Právě v USA byla „homosexualita“ Americkou psychiatrickou asociací poprvé vyňata z DSM II (Diagnostic and Statistical Manual) v roce 1973, v čemž ji pak později poslušně následovala WHO, když vyňala egosystonní „homosexualitu“ i z ICD-10 (International Statistical Classification of Diseases) v roce 1990, čímž byla tato perverze formálně normalizována. Tato formální normalizace však začala v USA.

    Napsal jste:

    „V USA je cca 80% křesťanů. Tím více šokuje vysoká podpora Donalda Trumpa.“

    Prý 80 % křesťanů! Co to je ovšem za křesťany, když ze své země nechali udělat novou Sodomu, která šíří své sodomitské pseudonáboženství do celého světa?

    Ministryně zahraničí Hillary Clintonová v Ženevě dne 6. 12. 2011 jasně nastínila globální americkou politiku prohomosexuální propagandy:

    „Obamova administrativa hájí lidská práva LGBT lidí jako součást naší komplexní politiky lidských práv a JAKO PRIORITU NAŠÍ ZAHRANIČNÍ POLITIKY. Na našich ambasádách naši diplomaté upozorňují na konkrétní případy a zákony a spolupracují s řadou partnerů na posílení ochrany lidských práv pro všechny. Ve Washingtonu jsme na ministerstvu zahraničí vytvořili pracovní skupinu na podporu a koordinaci této práce. A v nadcházejících měsících poskytneme každé ambasádě sadu nástrojů, která pomůže zlepšit jejich úsilí. A vytvořili jsme program, který nabízí mimořádnou podporu ochráncům lidských práv pro LGBT lidi.“

    Co to je za křesťany, když zaměnili evangelium Božího království za falešné evangelium lidských práv?

    A co jsou proti této sodomií a genderem po desítky let systémově pervertované americké společnosti nějaké Trumpovy excesy?

    Chcete-li vidět, jak daleko již sodomizace Ameriky zašla, můžete si na YouTube pustit aktuální dokument „Chtějí vaše děti“:

    https://www.youtube.com/watch?v=SWCIHkE-ydQ

    Napsal jste:

    „V naší zemi je pravděpodobně tím úpadkem, že část občanů je odhodlána zradit ubožáky, jejichž vlast byla napadena primitivními hordami, které se vyžívají v demonstraci síly vraždami civilistů a znásilňováním jejich žen.“

    Ukrajina by nebyla napadena těmi Vašimi „primitivními hordami“, kdyby napřed majdanské „primitivní hordy“ neprovedly puč a nevyštvaly legitimního prezidenta.

    Odpověď
  5. Napsal jste:

    „Ještě k demokracii. Masaryk říkal, demokracie je diskuze. Tím chtěl asi říci: v demokracii by měly rozhodovat argumenty, ne to, že má někdo více hlasů.“

    Zrovna od Masaryka to byla jen taková jalová pokrytecká proklamace. Skutečný Masaryk totiž oproti jeho mediálně vytvořené idealistické ikoně neměl žádné skrupule ze svých bohatých tajných fondů korumpovat jak své protivníky, tak své příznivce. Nakonec tedy nesázel na diskusi a argumenty, ale na osvědčenou špinavou reálpolitiku spočívající v intrikách a korupci.

    Odpověď
  6. Ad pavel v

    Napsal jste:

    „Největším hříchem, vedle něhož jsou ostatní hříchy pouhé banality, je válka.“

    Ne, největší hřích světa spočívá v tom, že svět nevěří v Ježíše:

    „A onť přijda, obviňovati bude svět z hříchu, a z spravedlnosti, a z soudu. Z hříchu zajisté, že nevěří ve mne; a z spravedlnosti, že jdu k Otci, a již více neuzříte mne; z soudu pak, že Kníže tohoto světa již jest odsouzeno.“ (J 16:8-11)

    Vedle tohoto základního hříchu jsou ostatní hříchy, včetně válek, pouhými banalitami. Tento hřích je totiž kořenem i těch nejhroznějších válek. Ty jsou jen důsledkem oné nevíry.

    Odpověď
  7. Ad pavel v

    Napsal jste:

    „…a také ti, kdo neudělali nic, aby Hitlerovi zabránili v jeho mocenském vzestupu. Všichni věděli, že je to bývalý zločinec, odsouzený za vzpouru proti legální vládě při které vyhrožoval zastřelením rukojmí.“

    Zajímavé je, že u zločince Hitlera Vám vadí jeho vzpoura proti legální vládě, avšak u majdanistických zločinců Vám jejich vzpoura proti legálnímu prezidentovi, kterého se jim na rozdíl od Hitlera skutečně podařilo svrhnout, jaksi nevadí…

    Napsal jste:

    „Církve by měly být svědomím světa. Měly by jako první rozeznat klíčící zlo a bít na poplach, než zlo zesílí a způsobí řeky nenávisti, které každá válka přináší.“

    To zní podobně jako svého času heslo „komunismus je mládí světa“. Kde v bibli čtete, že by církev měla být svědomím světa? Církev není součástí světa (J 15:19). Jak by tedy mohla být jeho svědomím?

    Bil snad Ježíš na poplach před zlem přicházejícím od Tiberia, resp. Piláta? Bil snad Pavel či jiní apoštolové na poplach zlem přicházejícím od Caliguly či Nerona? Úkolem církve je vyzývat lidi k záchraně z tohoto křivého pokolení (Sk 2:40), z tohoto světa (J 12:25), přenesením do království Božího syna (Kol 1:13). Svět zkrátka pomíjí (1 K 7:31; 1 J 2:17) a úkolem církve není ho napravovat, nýbrž vyzývat ty, kdo v něm žijí k záchraně v Ježíši. Ani Ježíš přece svého Otce neprosí za ochranu či nápravu světa (J 17:9).

    Odpověď
  8. Ad pavel v

    Napsal jste:

    „Žádný občan nemá právo rozbít stát, ledaže by byl v tom státě utiskován.“

    A o tom právu rozbít stát, cítí-li se někdo utiskován Vás učí kdo? Ježíš (J 19:11) ani ap. Pavel rozhodně ne (Ř 13:1-6). Kdyby měl každý, kdo se cítí utiskován, právo rozbít stát, pak by nikde žádné státy nemohly existovat a všude by probíhala ta Trockým kýžená permanentní revoluce.

    Napsal jste:

    „Jsem přesvědčen, že modlit se máme jen za to, co nemůžeme udělat sami. V opačném případě to není modlitba, ale lenost.“

    Vaše přesvědčení opět není zakotveno v Ježíši, který učil, že se máme modlit:

    „Náš denní chléb dej nám dnes.“ (Mt 6:11)

    Vždyť náš denní chléb si dle Vašeho přesvědčení můžeme vydobýt sami, tak proč se za něj ještě modlit? Nechcete to náhodou Ježíši vysvětlit, že prosby takového druhu nejsou zapotřebí, že naopak vedou lidi k lenosti?

    Napsal jste:

    „Na světě je 2,5 miliardy křesťanů. Kdyby všichni řekli pravdu o ruské zvrácenosti na Ukrajině, Rusové by se ocitli v mezinárodní izolaci.“

    Jenže úkolem křesťanů není ingerovat do politiky, nýbrž kázat záchranu v Ježíši. Pokud by měli křesťané říkat pravdu o zvrácenostech ve světě, pak proč jen o těch ruských? Proč ne také o amerických a mnoha mnoha dalších? Pak by se však ničím jiným nezabývali a nezbyl by jim čas na to podstatné – na kázaní evangelia.

    Odpověď
  9. Ad pavel v

    Napsal jste:

    „Stejným způsobem zřejmě uvažovali němečtí křesťané před druhou světovou válkou a nepodnikli nic, aby zabránili vzestupu Hitlera. Byl to veliký hřích, z něhož se budou odpovídat před soudnou stolicí.“

    Zdá se, že Vy už jste ty německé křesťany odsoudil, takže jste Bohu ulehčil práci… Asi Vám nic neříkají Pavlova slova:

    „Proto nic nesuďte předčasně, dokud nepřijde Pán, který osvítí i věci skryté ve tmě a zjeví úmysly srdcí.“ (1 K 4:5)

    Napsal jste:

    „Někteří křesťané mentálně žijí ve starověku, kdy prostý člověk nemohl ovlivnit rozhodnutí despoticky vládnoucích panovníků. Dnes však vládneme my, prostí lidé a jednou budeme ze svého vládnutí vydávat počet.“

    Jinými slovy zde jen potvrzujete to, co jsem Vám již opakovaně vysvětloval, že v demokracii je každý volič malým diktátorem, který se svým volebním lístkem snaží vnutit svou vůli ostatním a tak jim vládnout. To je však v příkrém rozporu s Ježíšovými slovy, že nemáme usilovat o vládu nad ostatními, nýbrž máme jim sloužit, v čemž nám dal ten nejkrásnější příklad (L 22:25-27). Kdyby se křesťané v demokratických režimech řídili Ježíšovými slovy a nesnažili se ve volbách vnutit svou vůli jiným, nevydávali by pak žádný počet ze svého vládnutí.

    Odpověď
  10. Ad pavel v

    Napsal jste:

    „Žádný stát v dosahu Ruska není před touto primitivní despocií v bezpečí.“

    Nějak si libujete v adjektivu „primitivní“, když jen po tímto článkem píšete o (ruských) „primitivních hordách“ a nyní o „primitivní despocii“. Mám z toho vyvodit, že sofistikovaná despocie Vám až tolik nevadí? Např. despocie USA, před níž není v bezpečí žádný stát na světě?

    Odpověď

Zanechej svou odpověď

Tvoje e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Děkujeme za váš komentář