Začnu tento článek banálním konstatováním: Naše země je stále rozdělenější. Žádným objevem není ani tvrzení, že v tom nejsme sami – platí to i o Slovensku, Spojeném království a dalších zemích, a zejména o Spojených státech. Napětí a různé směry se projevují ve všech státech, které nejsou jednoznačnými diktaturami a v nichž se tedy může relativně svobodně utvářet to, čemu říkáme veřejné mínění. Určité politické napětí je dokonce nezbytné – jeho protikladem by asi nebyla radostná jednota, nýbrž stagnace. Příliš velké napětí je ale nebezpečné a jeho obětí se může stát sama demokracie.
U nás se již vícekrát masivně demonstrovalo proti premiéru Babišovi, nicméně průzkumy veřejného mínění naznačují, že kdyby se konaly předčasné volby, Babišovo hnutí ANO byl patrně opět zvítězilo a možná i posílilo. Sám bych si přál, aby premiér Andrej Babiš rezignoval, nicméně zdá se mi, že samotné pořádání demonstrací proti němu ho rezignovat nepřinutí, ba naopak ho možná ještě posílí.
A proč bych si přál jeho rezignaci? Odpověď je jasná: Protože je ve střetu zájmů. Obecně soudím, že by se byznysmeni v politice takto přímočaře angažovat neměli. A pokud ano, pak jen pokud své podnikatelské angažmá ukončí skutečně, nikoli jen formálně. Pokud se budou miliardáři angažovat v politice podobným způsobem jako Andrej Babiš, budou s tím vždycky lapálie.
Pokud jde o Babišovu aféru s Čapím hnízdem, pak je zřejmé, že k podvodu došlo. To, co se dálo a děje kolem Andreje Babiše mladšího, je dosti otřesné. To jsou ovšem nechtěné důsledky toho, že se v politice angažují miliardáři. Pokud jde o Čapí hnízdo, nejde vlastně o velkou částku. A slyšel jsem z důvěryhodných zdrojů, že podobné věci by se „daly vytáhnout“ i na jiné politiky, a poněkud tomu věřím. Nic naplat, Babišovo setrvávání v úřadě otravuje politickou atmosféru v celé zemi.
Vrcholní politici by rovněž neměli vlastnit média. Odebírám Lidové noviny, Respekt a Listy, a pochopitelně občas rovněž brouzdám po internetu. Ano, komentáře v Lidových novinách byly premiéru Babišovi nakloněny velmi příznivě. Bylo znát, že je jejich majitelem, byť nikoli formálně.
Hospodářsky se nám daří skvěle. Demokracie má ještě stále hodně příznivců. Ale napětí ve společnosti přesto roste. Proč? Protože chybí demokraté.
Opozice má pravdu v tom, že premiér Babiš musí spoustu času a energie vynaložit na svou obranu místo na vládnutí. Kdyby bylo pravidlem, že miliardáři se v politice přímo neangažují a že vrcholní politici nevlastní média, dalo by se v zemi snáze vládnout a nebylo by tak dusno. Jsou lidé, kteří mají dojem, že situaci by mohlo zpřesnění zákonů či dokonce ústavy, ale jsem si jist, že tudy cesta nevede. Problém není ve špatně napsané ústavě – problém je v tom, že demokracie se těžko dělá bez demokratů. Na změně atmosféry by se museli podílet všichni relevantní lidé; politici, novináři i úspěšní podnikatelé.
Co tedy dělat? Situace se nějakým zásadním způsobem nezlepší, budou-li vyměněni někteří lidé, byť vrcholní politici. Jak jsem nedávno psal, je třeba drobné politické práce. Uvedu několik příkladů, co bychom mohli dělat:
– Trpělivě vysvětlovat těm, koho můžeme oslovit, proč nevolit člověka, který chce ovládnout média.
– Trpělivě vysvětlovat, proč je „přímá demokracie“ cestou do pekel.
– Trpělivě vysvětlovat, proč by se stát neměl plést do sexuální výchovy.
– Trpělivě vysvětlovat, proč nevracet čínské křesťany do země, kde jsou odpůrcům režimu za živa odebírány životně důležité orgány.
– Trpělivě vysvětlovat, proč není dobré mluvit negativně o novinářích v zemi, kde jsou novináři stříleni nebo zavíráni.
– Pilovat a uplatňovat argumenty je pracnější a zdlouhavější než dávat průchod rozhořčení a projevům nenávisti.
Netvrdím, že lidé smýšlející podobně jako já nakonec převáží a zvítězí. Jsem si ale jist, že zachováme-li zdravý rozum a osobní integritu, můžeme být pro tuto zemi požehnáním i v době temna, která – bohužel – může opět nastat. V jedné evangelické písni se zpívá: „…třeba sám dál pravdu hájit, i když právě prohrává…“
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novinAbychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Rádi byste nám pomohli pokračovat v této misi a měli tak možnost se na ní spolu s námi podílet?
Autor je teolog a publicista. Foto: YouTube. Andrej Babiš
7 Komentáře
Karel Krejčí
Tak mám pocit, že si autor komentáře poněkud přestává vidět na špičku nosu. Současné události tohoto světa, stále více potírají demokracii, ale nejen to, svět se jí právem bojí. Autor dokonce uvádí, že k zachování demokracie je nutné zbavit se „přímé demokracie“. Tak tedy nevím, jakou reálnou hodnotu a pro koho, by ta „nepřímá“ skutečně měla. Babiš dělá vrásky nejenom našim politikům, ale i těm bruselským. Prvořadým důvodem jistě není aféra s Čapím hnízdem a dotacemi, ale jeho zjevná nepřizpůsobivost k „poklidnému politikaření“, které opozici tak schází, ale začíná být nepohodlná i Bruselu. Stejně jako i tam pohrdají svými evropskými občany, tak v podstatě i autor nevěří, že skončila doba, kdy většina jeho spoluobčanů nestojí o to, stát se slepými, hluchými a poslušnými loutkami jak našich, tak v první řadě těch evropských politiků. Proto jsou Babišovy preference stále vysoké nebo naopak ještě stoupají.
Eva Hájková
Myslím si, že o demokracii není třeba se až tolik bát, protože, logicky vzato, není uskutečnitelné, aby tady byl natrvalo stav, kdy menšina společnosti ovládá většinu. Většina si to nedá líbit navždycky. Na čas ovšem diktatura přijít může. Ale skutečně jen na nějaký čas.
Jinak moc nevěřím, že „hlas lidu = hlas Boží“. Nicméně, chce-li národ Babiše a Zemana, prosím, ať je má. Jsem pro, aby lidi dostali to, co chtějí. Možná, že časem začnou víc přemýšlet o tom, co vlastně chtějí.
Petr Aadamec
Já ovšem nechci prožít velkou část života zase v diktatuře. To už jsem prožil 20 let a tehdy trvala 40 let…
Jakub Truschka
Přímá demokracie nikdy nikde nebyla běžným systémem vlády. Referenda existují, někde se používají i docela hodně, například ve Švýcarsku. Ale nikde nemůže všelidové referendum rozhodovat o všech politických otázkách. Nedává to smysl. Lidi nemají čas a často ani schopnosti, aby studovali například předlohy nových zákonů. Proto potřebují zastupitele, kteří se politice věnují na plný úvazek, zkoumají ty věci, diskutují o nich, uzavírají kompromisy. I když to s sebou nese riziko, že se pak ti politici problémům běžných lidí poněkud odcizí, nic lepšího zatím nebylo vymyšleno. Vypsat například referendum o podobě státního rozpočtu dává asi stejný smysl jako všelidové hlasování o tom, jak bude probíhat transplantace životně důležitého orgánu.
Konečný Fr.
Babiš odmítnutém migrační dohody projevil zdravý rozum a proto bych ho podpořil. Opozice svým jednáním odpuzuje.
Eva Hájková
Rozdělenost společnosti tady byla vždycky, ale spíš v jiné rovině (majetek, moc, vzdělání a pod.)
Nynější rozdělenost je způsobena tím, že lidé vidí tutéž skutečnost odlišně. Nevidí žádnou společnou pravdu, něco, na čem by se všichni shodli, že to tak je.
Já to někdy přirovnávám ke zmatení jazyků.
Pavel Kalaš
Ačkoliv nejsem Babišův stoupenec, dovolím si udělat pár poznámek k několika stručným tezím Dana Drápala na konci článku.
Pokud vytvoříme obecnou tezi, že bohatý člověk nemůže dělat politiku, pak si myslím, že opouštíme základní principy demokracie – každý může volit a každý může být volen. A kde je ta hranice, odkud bohatství začíná být bohatstvím? Ve skutečnosti každý politik se ocitá v pokušení zneužít svoji pozici pro osobní prospěch, nebo ve prospěch své rodiny, přátel, politické strany …. A v našich „demokratických“ stranách sedí celá řada bohatých lidí, kteří nepotřebují vrcholné funkce, stačí jim tahat za nitky zpoza scény. Takže jaký bude rozdíl?
Též s tezí, že politik nemůže vlastnit média, bych si dovolil nesouhlasit. Samozřejmě že Lidové noviny a Mladá fronta dnes jsou Babišovou hlásnou troubou, četl jsem je po řadu let a mohl si udělat obrázek o změnách v obsahu. Ovšem nevidím důvod proč by politik, nebo politická strana nemohla vlastnit média a psát si tam svoji propagandu. Za první republiky to bylo obvyklé a nikdo netvrdí, že jsme tehdy neměli demokracii. Nikdo není nucen Babišova média sledovat, já už to třeba nedělám…