Koronavirová pandemie je fenomén, na který se žádná vláda nemohla připravit. Jistě, vlády mohou (a měly by) mít určité plány pro případ pandemie, nicméně detailně připravena nemohla být žádná vláda, protože žádná vláda nikdy neměla s podobnou krizí zkušenost.
Co můžeme my, čeští křesťané, v dané situaci dělat?
Co kolem sebe pozorujeme?
Jakýmsi českým národním sportem je snaha obejít ústavu a zákony. A také to, čemu se říká „ústavní zvyklosti“ a co je v praxi snad stejně důležité jako ústava sama. Bohužel, tento sport provozují i nejvyšší představitelé našeho státu. Obyvatelstvo za svými představiteli nezůstává příliš pozadu (nebo je to možná naopak: vrcholní představitelé v této věci reprezentují postoje obyvatel), což vede k tomu, že různé předpisy a nařízení se obcházejí. Lidé zkoušejí, až kam ze zajít, aby se vlk nažral a koza zůstala celá.
Nicméně soudím, že v současné době uděláme dobře, když budeme vládu poslouchat.
Jako křesťané víme, že podle Písma, konkrétně podle 13. kapitoly Pavlova listu Římanům, máme vrchnost poslouchat. A podle téhož Pavla se máme za vrchnost modlit (viz 1. Tesalonickým 2).
Teď ale běžné chápání těchto míst Písma zdánlivě trochu zpochybním. Tvrdím, že „vrchností“ z 13. kapitoly Římanům jsou pro nás nikoli prezident a vláda, ale ústava a zákony. Písmo nezachycuje proměnu evropského (a díky Evropě nyní téměř celosvětového) způsobu vládnutí od absolutistických forem vlády (především tedy absolutistické monarchie) v podobu demokratickou, založenou na ústavě a zákonech, kterým se podřizují vrcholní představitelé státu (představitelé, nikoli samovládci). Věřím, že tato proměna odpovídala Božím záměrům a za možnosti demokratické vlády jsem vděčný. Naše loajalita tedy patří v první řadě ústavě a zákonům, nikoli prezidentovi, ústavě poddaným králům či královnám, ministrům a dalším představitelům. Proto se také v demokratických státech přísahá na ústavu, místo aby se přísahala věrnost králi nebo jinému panovníkovi, jak tomu bylo v předdemokratických časech. Toto je dobré mít na paměti, když vás nějaký nepříliš bystrý křesťan přesvědčuje, že máte bez reptání přijmout jakýkoli počin prezidenta, byť je tento počin třeba v evidentním rozporu s ústavou.
Přesto opakuji: Uděláme dobře, když budeme v současnosti vládu poslouchat.
Znamená to snad, že si myslím, že vláda dělá všechno nejlépe? Nikoli. Myslím si ale, že nikdo z nás v současné době neví, co je to „nejlépe“. Nařídit nošení roušek nebo ne? Zavřít školy, nebo ne? Omezit cestování, nebo ne? Na tyto a podobné otázky existuje bezpočet odpovědí, vyslovovaných s větší či menší vehemencí, podle temperamentu těch, kdo se k nim vyjadřují. Nějaké věci se mi mohou zdát či nezdát, stejně jako komukoli z vás.
Přesto opakuji: Uděláme dobře, kdy budeme v současnosti vládu poslouchat.
Vím, že ministři jsou podobně padlá stvoření jako všichni ostatní. Nemyslím si, že jsou stoprocentně vedeni naprosto nesobeckými motivy. I v tom jsou stejní, jako my. Ostatně, z nás vzešli, my jsme si je zvolili, jsou to opravdu naši „představitelé“. Nicméně věřím tomu, že když dělají různá rozhodnutí, snaží se danou situaci vyřešit co nejlépe. Z prohloubení této krize nebude mít nikdo z nich žádný zisk. Pokud se jimi přijatá opatření osvědčí, nikdo je za to moc chválit nebude. Pokud se neosvědčí, pořádně to schytají. Vždyť jsou v čele státu, jehož možná několik milionů občanů už teď ví, co měla vláda dělat jinak.
Vedla by si opozice podstatně lépe? Možná ano, ale rozhodně bych na to nevsázel. Opozice nemá s podobnou situací o nic víc zkušeností než vláda. Měli bychom se poučit od jiných zemí? Jsou dvě země, které si zřejmě s epidemií poradily, a v obou z nich shodou okolností žijí Číňané. Z jedné bych si rozhodně poučení nebral – jak tušíte, mám na mysli komunistickou Čínu. Z druhé bych si naopak poučení chtěl vzít – mám na mysli Taiwan, který je už přes 200 dní bez onoho hrozného koronaviru. „Výhodou“ komunistické Číny je, že se nemusí moc ohlížet na lidi. Předností Taiwanu je, že je to demokratická země, která na lidí hledí, ale kde si miliony obyvatel zřejmě o sobě nemyslí, že jsou všichni zdravotní experti, podobně jako si nemyslí, že jsou vlastí milionů fotbalových nebo hokejových trenérů. Rozpoznali, kdy je čas na poslušnost a kázeň. Asi se tam neděje to, o čem mám kusé zprávy: Vedoucí určitého podniku zakazuje zaměstnancům podstoupit testy, protože on na koronavirus nevěří a nehodilo by se mu, kdyby pár procent jeho zaměstnanců zůstalo doma v karanténě. O lidech, kteří vládní nařízení porušují, vám asi vyprávět nemusím – jsem si jist, že někoho takového znáte sami.
Setkal jsem se – jak asi jinak – s křesťany, kteří říkají: „Máme přece Ježíše, máme víru, nebojíme se!“ Ano, já také věřím, že Hospodin kraluje. Ale když vidí na domě nápis „pozor, padá omítka“, tak raději přejdu na druhou stranu, a vůbec si nemyslím, že jsem své vyznání, že Hospodin kraluje, nějak popřel.
Druhá věc, kterou bychom dle mého názoru dělat neměli, je šířit názor, že to všechno „někdo řídí“. Přitom je dle mého názoru jasně patrná jakási celosvětová bezradnost. Ano, Boží nepřítel, se patrně raduje. Rád by to řídil. Ale nemůže – pokud mu sami nedáme prostor. Dovol mi osobní otázku: Kdo řídí tebe? Ježíš, nebo Boží nepřítel? Pokud Ježíš, jak to, že šíříš neověřené poplašné zprávy? Ježíš klade velký důraz na pravdu a na osobní odpovědnost. Možná po tobě ani nechce, abys řešil otázku, „Kdo za to může?“ Abys byl v době koronaviru dobrým Ježíšovým svědkem, nemusíš vědět, kdo ten koronavirus pustil do světa.
Pamatujme na to, že ministři, kteří o něčem rozhodnou, nesou kůži na trh. Pokud se rozhodnou špatně, bude zle. A všichni budeme vědět, že se rozhodli špatně. Naproti tomu různá sdělení internetových vševědů o tom, jak „nám lžou“ a jak je všechno jinak, zůstanou nepostižitelná, protože jsou často anonymní, a pokud nikoli, stejně ne zpravidla autorů nedopídíte. Mluvím z vlastní zkušenosti.
Proto ještě jednou radím: Dbejme na vládní nařízení. A modleme se. Za vládu. Za to, aby Bůh vztáhl jsou mocnou ruku a učinil tomu koronaviru přítrž. Aby lékaři brzy přišli s účinnou vakcínou. A abychom nebyli lehkověrní.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor je teologa a publicista Datum: 4. října 2020 Foto: screenshot YouTube – ministr Blatný a premiér Babiš
24 Komentáře
Olga Nedbalová
Dobře napsaný komentář, který obsahuje mnoho praktických a užitečných rad do koronavirové doby. Navíc v souladu s naší vírou, také jsem názoru, že se nemá Bůh zbytečně pokoušet a nemáme se vrhat jen tak pro nic za nic ze skály, ať si mě Bůh chytí. Pro nás křesťany je to doba, kdy můžeme ukázat Ježíšovu lásku a milosrdenství. Ne proto, abychom si svými skutky připsali záslužné body, ale proto, abychom předali alespoň trochu z toho, co jsme z velké Boží milosti obdrželi. Děkuji a přeji nám všem, ať pozorně nasloucháme Božímu hlasu a nenecháme se uvrhnout do osidel nepřítele.
pavel v
Také bych souhlasil (dodržovat vládní nařízení) až na toto autorovo vyjádření: „Vedla by si opozice podstatně lépe? Možná ano, ale rozhodně bych na to nevsázel. Opozice nemá s podobnou situací o nic víc zkušeností než vláda.“ – konec citace. Při první vlně koronaviru se jednalo o velkou neznámou, ale během druhé vlny již bylo zkušeností dostatek. Navíc se od samého začátku vědělo, jak brilantně se s koronavirem vypořádal Tchaj-wan, aniž by utrpěla ekonomika. Jistě by se s námi rád o své zkušenosti podělil. Mohl Babiš požádat Tchaj-wan o spolupráci? Nemohl, protože by naštval Zemana, na němž je bytostně závislý. Nicméně Babiš dokonce ignoroval i doporučení tuzemských expertů vycházejících ze zkušeností s první vlnou:
19. srpna ministr zdravotnictví oznamuje, že od 1. září pod hrozbou až třímilionové pokuty nařizuje nosit roušky ve všech vnitřních prostorách v Česku. „Budou to všechny prodejny, obchodní centra, úřady, restaurace, pošty, kadeřnictví, pedikúra a manikúra. Také kostely, divadla, kina a MHD včetně taxislužby,“ oznámil Vojtěch. „Povinnost nošení roušek je naprostým standardem v zahraničí, Česká republika je v tomto směru anomálií,“ dodává Vojtěch. A přidává varování: „Podzim pravděpodobně nebude snadný. Nemoc se bude šířit kvůli sociální interakci mezi lidmi, riziko přenosu bude mnohem vyšší než přes léto,“ varoval ministr. Premiér Andrej Babiš ve stejný den oznamuje, že o tom nevěděl a povinnost nosit roušky uvnitř se mu nelíbí.
20. srpna ministr zdravotnictví na tiskové konferenci oznamuje, že v restauracích, nákupních centrech či školách se roušky nakonec nosit nebudou. Činí tak po schůzce s premiérem.
22. srpna Babiš označil rozhodnutí ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha znovu zavádějící nošení roušek v rozhovoru pro Právo za zbytečné. Za případné následky přijal osobní odpovědnost. V rozhovoru pro Mladou frontu Dnes ze svého svěřenského fondu Andrej Babiš zároveň prohlašuje, že virus slábne a opatření jsou více podřízena ekonomickému pohledu, a ne jen názorům epidemiologů.
24. srpna epidemiolog Rastislav Maďar na vlastní žádost skončil jako člen pracovní skupiny ministra zdravotnictví pro uvolňování karanténních opatření. Mluvil o podpásových útocích ze strany vlády.
31. srpna se Babiš při debatě na Bledském strategickém fóru ve Slovinsku chlubí, že je Česko “best in covid”.
10. září začíná platit nařízení, že ve všech vnitřních prostorech je nutné nosit roušky.
17. září Babiš dorazil na interpelace do sněmovny. Premiér opozici doporučuje, aby neřešila epidemii covidu-19, ale raději schválila zahrádkářský zákon.
Celá tato anabáze názorně ukazuje, kam to vede, když je v čele vlády populista – člověk, jehož legitimita stojí na průzkumech veřejného mínění. Aby nepřišel o preference, má strach udělat omezující opatření (nosit roušku je otravné). Kvůli Babišově zaváhání se opatření zpozdila o 10 dní – během nich se zasažení koronavirem zdvojnásobilo. Následkem toho ztratilo účinnost trasování – nakažených najednou bylo tolik, že je systém už nedokázal absorbovat. V současné době počty nakažených naštěstí klesají. Počty úmrtí na covid však stále rostou. Za včerejšek umřelo 259 lidí. Celkově již podlehlo 3913. Značná část z nich umřela Babišovou vinou.
Mirek P.
Pane Pavle, podle oficiálního webu https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19 za včerejšek zemřelo s covid 149 lidí. Jak jste dospěl k číslu o 110 lidí vyššímu ? I kdybyste měl přístup k nějaké aktualizaci ( údaj je ke 4. 11. čas 1.01 h ), zase by Vám nesedělo celkové číslo 3913.
pavel v
Zde je můj zdroj: https://www.seznam.cz/ Podle ČT 24 v úterý v Česku zemřelo rekordních 220 pacientů s covidem-19. Počet zemřelých činí 4089. Nejvyšší od začátku epidemie je také počet hospitalizovaných, kterých je zhruba 830. https://ct24.ceskatelevize.cz/specialy/3037207-koronavirus
Petr Adamec
Díky, potřebný článek.
Eva Hájková
Taky jsem dostala několik konspiračních videí (některá i od křesťanů) o tom, jak nás elity chtějí pomocí jehly očipovat a ovládat.
Mezitím jsem sama musela absolvovat test PCR. Není to vůbec příjemné, bodnutí do nosu jsem cítila ještě dva dny. Ale nařízení hygienické stanice se nelze nepodrobit. A já věřím, že tato státní instituce ví, co dělá.
Obdivuji lékaře i ostatní zdravotnický personál, jak epidemii zvládají.
Olga Nedbalová
Souhlasím s paní Hájkovou, všichni, kdo šíří konspirační teorie, by si měli sami vyzkoušet jít pracovat na JIP. Pravdou taky je, že v našem státě všichni rozumí všemu. A většinou bohužel ti, co tomu opravdu rozumí, se na různých internetových diskusích nedostanou ani ke slovu. Připomínám velmi důležitou výzvu z konce tohoto článku – modleme se. Vzpomínám si, jak mě na jaře vzaly zprávy z Itálie, rozkvetlé stromy a pod nimi kolony nákladních aut s rakvemi. Lidé tam umírali osamoceni v nemocnici a já jsem prosila pana Ježíše, ať je s nimi, ať je drží za ruku. A už je podobná situace i u nás. Sice nyní přírůstky nemocných nepatrně klesly, ale mrtvých stále přibývá. Někdy i bohužel kvůli bezohlednosti některých lidí, kteří nechtějí dodržovat hygienická opatření. Přitom ta zase taková oběť není, dát si roušku….Bohužel to odnesou ti nevinní, kteří už jsou starší nebo mají přidružené onemocnění.
pavel v
Ano, měli bychom se modlit. Ne ovšem za vládu, jak vybízí autor, pan Drápal. Modlit se za premiéra, který se nadýmá pýchou a prohlašuje o sobě, že je „best in covid“ nebo který opakuje stejnou chybu z první vlny i ve druhé vlně, totiž opožděné zřízení krizového štábu, je zbytečné. Měli bychom se modlit za své spoluobčany, aby se alespoň trošku zajímali, co se ve společnosti děje, aby už nikdy nevolili populistu, který má na svědomí krádež dotací a který je bývalým spolupracovníkem StB. Aby za prezidenta nevolili člověka, kterému byla soudně prokázána lež a který na své lži přesto trvá.
Hlavní příčinou tolika obětí koronaviru není „bezohlednost některých lidí, kteří nechtějí dodržovat hygienická opatření“. Hlavní příčinou je, že Babiš odmítl poslechnout epidemiology a zrušil již vyhlášená opatření. Kvůli následném prudkému nárůstu nakažených jsme prošvihli možnost zbrzdit koronavirus pomocí trasování. A to už vůbec nemluvím o tom, že komise vedená Babišem trasování kapacitně nezajistila. Chyba za chybou. V první vlně omluvitelná, ve druhé nikoliv.
Karel Konečný
Zásadní nepřijatelná záležitost je, že chování lídrů společnosti neodpovídá chování dospělých mužů, protože je ovládá strach, který nedokáží překonat, stejně jako různí odborní proroci. Pak nemají správné odborné zdroje poznatků.
Olga Nedbalová
Já jsem si uvědomila jednu závažnou věc a zároveň si jdu sypat popel na hlavu. Je důležité umět nést odpovědnost za své činy a za svá prohlášení. To bezesporu. A co jsem učinila já v diskusi O výročí reformace? Nejdříve vyvodím závěr, že naše víra stojí především na našem osobním vztahu s Ježíšem. My jsme ostatně ti, kdo stanou nakonec před Jeho tváří. A když se mě paní Hájková zeptá, zda si za svým názorem stojím, tak to honem chci přehodit na nějakou vyšší autoritu. Třeba kdyby to tak potvrdil nějaký kazatel nebo farář. Prostě, ženu to „vejš“. A když to náhodou nebude pravda, tak já přece za nic nemohu, to řekla ta vyšší autorita. Jak lehce se dá přehodit odpovědnost na někoho jiného. Na druhou stranu mi to evokuje obrovskou oběť Ježíše Krista. I když vůbec za nic nemohl, byl jediný bez hříchu, obětoval se za nás, hříšné. Ponížil se kvůli nám a šel na kříž. Aby vykoupil i takové ovce jako já.
Olga Nedbalová
Věc na zamyšlení pro všechny – pokud mám svobodu se rozhodnout, třeba i ve věcech víry, pak nutně musím nést odpovědnost i za svá rozhodnutí. To je základní princip. Tím, že Ježíš nás zbavil tíhy zákona a už jsme Jeho obětí vyvázáni ze zákona, máme daleko větší odpovědnost za své činy a prohlášení. Přijde mi, že my věřící někdy reagujeme na oprávněnou kritiku veřejnosti alibistickým – svět nám nerozumí. Proto nás kritizují. My jsme přece ti vykoupení, svatí a oddělení od tohoto hříšného světa. Nechce se nám vyndávat břevno z oka. Mohlo by to bolet. Tak se raději nabízíme nesvatým, že jim vytáhneme z jejich oka třísku.
Karel Krejčí
Možná paní Nedbalová, je skutečnost posunuta ještě jinam. Je spousta lidí, křesťanů i nevěřících, kteří stále doufají a věří, že je možné tento svět změnit, zjednodušeně řečeno, „někam“ k lepšímu. Je to jistě dobře, protože snažit se a jednat pozitivně ve víře v lepší výsledek, je nepochybně správnější, než věci nechat být tak jak jsou a neprosazovat dobro . Ale již zde začíná pochybnost, co je dobro? Je stejné dobro pro jednoho, stejné jako pro jiného? Tak to vůbec nemusí být. Ne, tento svět prostě nemá logiku, nemá žádná definitivní správná nebo dokonce bezchybná řešení. První apoštolové byli zcela jasně odděleni od světa, tvořili oddělenou komunitu. V dnešním světě toto pojetí však prakticky realizovat nelze. Ale ono to ani není podstatné, možná, že právě oni to měli lehčí než my, v tomto čase. Tento přetechnizovaný a přeteoretizovaný svět – včetně toho křesťanského, ten rozhodně nevyjímaje – je přesycen vším možným, jen ne vírou v lásku.
V Matoušově Kázání na hoře, Ježíš všem sděluje: Je psáno … Já ale pravím, že … Ježíš ještě zpřísňuje to, co předkládá Zákon. Jak je to možné, vždyť nejsme schopni naplnit psaný Zákon a Ježíš ještě staví laťku výše?
Protože jsme nepochopili, že bez lásky nejsme NIC. Jestliže v sobě necháme žít Krista, On je schopen všechno to, čeho my vůbec nejsme schopni, v nás naplnit. My se stále ubezpečujeme biblickými frázemi, že jdeme správnou cestou, ale tou je pouze láska – Kristovo vedení v nás.
Olga Nedbalová
Ano, pane Krejčí, to je hluboká pravda. Ukazovat bezpodmínečnou lásku, kterou nám předal Ježíš je velmi potřebné. Já se přiznám, že jsem přemýšlela o lidech, s kterými jsem se v poslední době setkala. Byli dojati a vděčni i za to málo, co jsem jim z Kristovy lásky ukázala. A opravdu jsem nečinila žádné velké skutky milosrdenství. Obyčejné, malé drobnosti. Ani za řeč to nestálo. Jen si říkám, jak je to možné, vždyť nás křesťanů je tolik, proč jim to neukázal některý jiný. Možná my křesťané umíme dobře jako Jan Křtitel hlásat, že přišla doba, kdy mají hříšníci činit pokání. A už tolik neumíme ukázat spásu v podobě Ježíše a Jeho obrovské lásky. K oddělení apoštolů, byl to od nich celkem logický krok, protože byli pronásledování. Křesťanům šlo tenkrát o život. Ježíš sám se nijak od světa neodděloval. Klidně chodil mezi hříšníky. Přísný byl jenom na farizeje, kteří si byli možná až příliš jistí svou dokonalostí a bezchybností.
pavel v
Pane Krejčí,
plně s vámi souhlasím, že nedokážeme definovat dobro. Mnoho filozofů se o to pokoušelo. Koncipovali různé utopické systémy s cílem zajistit nebe na zemi. Výsledkem byla prakticky vždy totalita provázená neuvěřitelnými zvrácenostmi. Jejich příčina je v tom, že vznešený cíl (nebe na zemi) jakoby opravňuje vládce k použití krutých metod. Těmito otázkami se sytematicky zabýval filozof Karl Popoper ve své knize Otevřená společnost a její nepřátelé. Zjistil, že utopické myšlenky se objevily již ve starověku u Platóna v díle Ústava. Popper demaskoval Platóna jako člověka, který si ve své bohorovnosti myslel, že mu bude nabídnuto řízení Athén. Naštěstí se tak nestalo. Proti utopiím Popper staví model „otevřené a pluralitní společnosti“, z které teprve může vzejít skutečný pokrok. Zastával i nezbytnost „sociální zodpovědnosti společnosti“. Tato zodpovědnost však nesmí vycházet ze snah o „co největší míru štěstí pro všechny“, nýbrž z jeho vlastní formule, kterou nazývá „minimalizace utrpení“, tj. snaha o mírnění konkrétních projevů chyb systému, čili „co nejmenší míru nepotřebného utrpení pro všechny“. Popper byl ateista. Proto udivuje, že jeho „minimalizace utrpení“ je ve své podstatě shodná s étosem obsaženým v evangeliu o posledním soudu. Duch Boží vane, kam chce a já věřím, že může „osvítit“ i ateistu.
https://is.muni.cz/th/dfslm/Otevrena_spolecnost_a_jeji_nepratele.pdf
Eva Hájková
Odpovědnost se dá chápat různým způsobem. Jako odpovědnost občanská, politická, profesionální, rodičovská atd.
Každý křesťan má odpovědnost především sám za sebe – má se naučit přeměnit bolest z utrpení tak, aby ji nepředával druhým lidem. A naopak, má na sebe, podle svých schopností, brát utrpení druhých.
Olga Nedbalová
Moc pěkně řečeno. Umět nést svůj kříž a ještě pomoci svému bližnímu nést jeho kříž. Vím, že tímto my křesťané současný svět nezměníme. Ale můžeme do něho alespoň vnést evangelium – radostnou zvěst.
pavel v
Ježíš Kristus byl jen dělník, tesař a přece změnil svět. Dalo by se říci: On byl Boží syn a byl tomu, aby změnil svět, disponován. Avšak tato možnost, stát se Božími dětmi, se nabízí každému z nás. Každý z nás má tedy stejnou možnost změnit svět, jakou měl Ježíš. Budeme-li o to stát, On nám dá mnohem větší moc, než mají vysoce postavení politikové. Podstatou té moci je pravda. Heslo pravda vítězí není jen marketingový žvást. Avšak co se tou pravdou myslí? Jsou to citáty z Písma? To také, ale všimněme si, jak svou misi pojal Ježíš. Učil tak, že jen opakoval, co si přečetl v Zákoně? Lidé říkali, že učí jako ten, kdo má moc. Jeho učení bylo navýsost praktické a týkalo se každodenního života lidí. Ježíš se nebál ani kritizovat politiky (farizeje, veleradu), že na lidi nakládají zbytečná břemena a sami se jich nedotknou ani prstem. Proto mu usilovali o život. Ano, každý může získat takovou moc, jakou disponoval například Ján Kuciak. Musí se však smířit i s tím křížem, který na sebe vzal.
pavel v
Lidé o Ježíši říkali, že učí jako ten, kdo má moc. Co tím bylo myšleno? Obvykle se jinak vyjadřuje člověk vysokého postavení než ten, kdo je někomu podřízen. Ten první může mluvit daleko svobodněji, zatímco druhý je ve svém vyjadřování mnohem opatrnější. Můžeme to pozorovat u politiků. Dostanou-li otázku, kroutí se všelijak, ale nedají přímou odpověď – vědí, že by někomu šlápli na kuří oko a bojí se, aby si ho neznepřátelili – nemají téměř žádnou moc. Naproti tomu Ježíš říkal věci na plná ústa, tedy svobodně – nebral si servítky. Například přední muže izraelského národa klidně nazval „plemenem zmijí“. Jinde se o nich vyjádřil, že jejich otec je ďábel. Velerada poslala do chrámu ozbrojenou stráž, aby ho zatkla. Vrátila se s nepořízenou. Na otázku, proč ho nepřivedli, odpověděli: Ještě nikdo takto nemluvil. Ježíš pravděpodobně v chrámu veřejně říkal to, co věděli všichni, ale ze strachu o tom mluvili jen tajně. Jistě si kladli otázku: Je to jen tesař, kdo mu dodal odvahu mluvit pravdu ( například o naší vrchnosti*)?¨
Ježíš měl opravdu obrovskou a reálnou moc. Ač se mu pod křížem posmívali, že prohrál, opak se stal pravdou. Ježíš založil církev a má dnes ve světě více než 2 miliardy stoupenců. Kolik stoupenců má ve své době mocný Gaius Julius Caesar? Asi žádného.
Chci uvést příklad člověka z naší doby, který také mluvil jako ten, kdo má moc. Byl to Václav Havel. Stejně jako Ježíš musel cosi obětovat (nést svůj kříž). Naštěstí musel obětovat jen 5 let života. Havel byl ateista a byl velmi nedokonalý. Navzdory tomu by mohl posloužit jako příklad snad většině křesťanů.
*Saduceové byla bohatá aristokratická vrstva ekonomicky spolupracující s Římany. Velekněze Kaifáše do úřadu jmenoval římský prokurátor Valerius Gratus.
Jan Křtitel
Takže negativní komentář svatého Dana Drapala se vám zřejmě nelíbí a hned jste ho smazali.
Svoboda křesťanského názoru že?😀
Olga Nedbalová
Jak my křesťané vlastně máme bojovat? Slovy, skutky nebo čím vlastně? A proč se máme vůbec snažit dělat dobré skutky, když jsme spaseni vírou? Myslím, že opravdu nemáme tento svět měnit tím, že si uděláme plán dobrých skutků. Tak v pondělí věnuji něco na charitu, v úterý budu dobrovolník v domově důchodců, ve středu……Ale co takto zkusit mít v běžném životě otevřené oči a pozorně naslouchat. Co když ten nerudný a protivný kolega/kolegyně v práci má problémy? Místo abych ho kritizovala, tak ho/ji vyslechnu. V dnešní době lidé většinou nemají až tak velký materiální nedostatek (například ve srovnání se středověkem), ale zato jim hodně chybí obyčejné pochopení. A hlavně jim chybí jistota, že nad námi je někdo, kdo to s námi myslí dobře. Že ještě není nic ztraceno, nic úplně prohrané, i když jsou vnitřně rozbití. Hodně lidí, co ubližuje (fyzicky i psychicky), bylo v minulosti od někoho zraněno. A nebo jsou to lidé, kteří najednou přišli o svoje jistoty – rozvedli se, onemocněli, měli vážný úraz. Najednou z úspěšného podnikatele je člověk bez nohy, manželka se s ním rozvedla, vyluxovala mu kartu a on neví, kudy kam. Je zatrpklý a rozzlobený. A najednou stačí, když ho někdo jen vyslechne. Řekne, že nic není ztraceno. Protože zná jednoho Rabbiho, jménem Ježíš, který má živou vodu. Ta dokáže všechno napravit. Jak rány na duši, tak i na těle. A nemusíme ani aktivně běhat a zvonit u domů jako Jehovisti. Stačí jen tak chodit, pozorně se dívat a naslouchat. Proč nevnést trochu světla a tepla do tohoto studeného světa. Jen tak, bez jakýkoliv důvodů.
Jiří Kouba
PavluV: Vy už máte zlo natolik personifikováno, že vybízíte k nemodlení za konkrétní osoby v moci. V souladu s autorem, který, ač evangelikál, Písmo „natáhl“ a přesměroval modlitby z konkrétních postav u moci na abstraktní principy. Tak to Pavel určitě nemyslel.
Není mi jasné, proč se vzpíráte myšlence, že by to opozice asi taky nezvládla. Ano, seznam Babišových populistických chyb Vám stvrzuji, je trefný, ale není jasné, jak by tento seznam dal bianco šek opozici k bezchybnému jednání. Zlá motivace jednoho neznamená ještě správný výkon strany protivné. Nota bene když jde o opozici, která v době, kdy byla u moci, brala nemohoucím příspěvky na asistenta. To už ten populista, když svým chováním dostal lidi do maléru, musí něo udělat, protože mu na nich záleží, i když pragmaticky, ale strany demobloku je měly vždycky u zadku. Ty nejslabší nejvíce.
Další perlou je, že víte, co je hlavní příčinou současného stavu. Bezohlednost některých lidí je bohatě dokumentovaná a kdyby Babiš epidemiology poslechl a opatření vyhlásil, zalekli by se jen ti beztak málo bezohlední. Pravá bezohlednost se nezastaví před ničím a je proto hlavní příčinou současného stavu.
Havel jako příklad křesťanům – snad jeho vytrvalost a relativní mírnost, která zabránila krvavosti revolučních událostí a je mu některými předhazována jako slabost. Ne tak již milenky a ztráta zájmu o osudy obyčejných lidí v pozdějších fázích jeho politického vývoje.
pavel v
Proč si myslím, že opozice by zvládla covid lépe? Protože nejsou takoví populisté jako Babiš. Populistický politik nemá žádné hodnotové ukotvení (zásady). Proto nemá ani žádné stoupence, kteří by s ním tyto zásady sdíleli. Když politik mění názory jako ponožky, žádné opravdové stoupence mít nemůže. Babiš není ani napravo, ani nalevo, ani konzervativec, ani liberál. Je naprosto závislý na lidech, kteří s ním sympatizují, protože jim poskytuje úplatky ze státní kasy. Například penzisté by se obešli bez slevy na dráze nebo jednorázového příplatku k důchodu. Opozice by se na rozdíl od Babiše vůbec nebála nařídit roušky tak, jak to udělaly vlády okolních demokratických zemí.
Nikde jsem nenapsal, že Babiš je ztělesněním zla. Je to jen trestně stíhaná osoba a je navíc ve střetu zájmů – z pozice premiéra ovlivňuje vyplácení státních dotací svým firmám. Například jeho pekárna Penam získala neprávem 100 milionů na technologii výroby toustového chleba. Když mu hoří koudel u zadku, je jeho manévrovací prostor silně omezen.
Máte pravdu, že někteří lidé vládou nařízená opatření nedodržují. Podle mého je to okrajová záležitost. Většina lidí je disciplinovaná. Podstatné je, že vládní nařízení byla z Babišovy iniciativy odložena na později.
Konečný Fr.
Poslouchat lidi je někdy nebezpečné a špatné. Zvláště je třeba zásadně neposlouchat ty lidi nebo vlády, které se chovají totalitně. A to platí pro EU.
Eva Hájková
Hospodin kraluje, ať už byl zvolen Biden nebo Trump.