Praha – Pražské arcibiskupství věnuje letošní slavnosti Těla a krve Páně, lidově Božího těla, připomínkám událostí před 70 lety, které předznamenaly internaci a perzekuci kněží v komunistickém režimu. Před 70 lety znemožnila komunistická policie důstojný průběh liturgické slavnosti Božího těla v katedrále sv. Víta, které předsedal kardinál Josef Beran. Letošní výročí proto připomene i několik bohoslužeb před samotnou slavností, uvádí na svém webu pražské arcibiskupství. Připomínat se bude také 50. výročí Beranova úmrtí v exilu.
Název programu je pojmenován po biskupském mottu, které si kardinál Beran zvolil při svém svěcení na biskupa – Eucharistia et labor. Arcidiecézní eucharistický kongres bude zahrnovat čtyři přípravná setkání, vždy se mší, přednáškou a eucharistickou adorací, tedy svátostí přijímání. Eucharistická adorace je jedním z projevů úcty ke Kristu, přítomnému v proměněné hostii. Dny, kdy se většinou konají adorace, jsou dny velikonočního tridua, tedy Zelený čtvrtek, Velký pátek a Bílá sobota.
Eucharistický kongres se bude konat po čtyři čtvrtky ve čtyřech pražských kostelích od 23. května do 13. června před hlavní slavností Těla a krve Páně 20. června. V ten den pak v katedrále sv. Víta bude v 17:00 sloužit mši pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka. Po mši následuje průvod do baziliky Nanebevzetí Panny Marie na Strahově se vzpomínkou na Josefa Berana.
Kardinál Beran, který byl v letech 1946 až 1969 arcibiskupem pražským a primasem českým, ve strahovském klášterním kostele pronesl veřejně 18. června 1949 jedno ze svých posledních kázání. V něm věřící vyzval k větší jednotě s biskupem, k vytrvalosti a lásce ke Kristu v těžké době. O den později, v neděli 19. června 1949, se o slavnosti Božího těla měl konat průvod. Katedrálu obsadili členové Lidových milicí a příslušníci StB. Arcibiskup se stal vězněm ve vlastním domě a tím začala jeho internace.
K 50. výročí úmrtí kardinála Berana se v Praze v květnu uskuteční i mezinárodní konference. Kardinál Beran se stal kvůli své dlouholeté internaci symbolem útlaku za náboženské přesvědčení a současně připomínal demokratickému světu těžký osud Československa. Od roku 1965 žil jako vyhnanec v Římě, kde také v roce 1969 zemřel a byl pochován.
Loni v dubnu byly z Vatikánu převezeny ostatky kardinála Berana podle jeho posledního přání do Česka. Uloženy byly v katedrále sv. Víta na Pražském hradě. V roce 1998 začal proces jeho beatifikace, intenzivnější práce na jeho dokončení ale začala až v roce 2015.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novinAbychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Rádi byste nám pomohli pokračovat v této misi a měli tak možnost se na ní spolu s námi.
Autor: ČTK Foto: CC Search – Josef Beran
