Tom Holland mluvil na přednášce organizované Open Doors o hlubokém dopadu utrpení věřících na jeho osobní víru. Historik a autor knihy Dominion byl hostem známé neziskové organizace, která pomáhá trpícím křesťanům po celém světě.
Na otázku, jak by se křesťané na Západě mohli „odzápadnit“, řekl, že jedním ze způsobů je „přemýšlet o křesťanech v zemích mimo západní kulturu“ a „perspektivách křesťanství, které nám má co nabídnout“.
SOUVISEJÍCÍ – V Nigérii bylo zavražděno deset křesťanů, včetně tří dětí
Naopak na dotaz, jak by se lidé ze Západu mohli „znovu pokřesťanštit“, řekl, že platí totéž a že to sám zažil po návštěvě severního Iráku, kde viděl dopady pronásledování křesťanů a jezídů ze strany Islámského státu.
Holland poznamenal podle Christian Today, že návštěva těchto míst mu pomohla „přivést k životu všechny druhy křesťanského učení a křesťanský způsob života“, kterému dříve „rozuměl pouze abstraktně“.
„Témata křesťanské historie, cykly pronásledování, se zdály živé způsobem, jako nikdy předtím,“ pokračoval. Zejména jeho chápání ukřižování proměnila návštěva míst, kde Islámský stát ukřižoval jezídy.
Tyto dramatické scény ho přiměly ocenit novým způsobem „realitu světa, ve kterém kříž slouží jako symbol moci mučit a zabíjet bezmocné, když jsem vyrostl v zásadě křesťanské společnosti, kde kříž sloužil jako symbol pravého opaku.“
Newsletter Křesťan dnes – týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
„Kříž sloužil jako ujištění, že ve skutečnosti je to bezmocný, kdo vítězí nad mocnými, je to otrok, kdo vítězí nad pánem, je to muž odsouzený ke kříži, kdo vítězí nad státním aparátem, který ho odsoudil,“ řekl.
Holland pak navrhl, že dnešní církev by měla přijmout utrpení, ponížení a následovala příklad ukřižovaného Krista tak, jak to dělala raná církev. „Stali jsme se vůči tomu kulturně znecitlivěni,“ upozornil.
Také navrhl, aby církev se více zaměřila na duchovní a „nadpřirozený“ rozměr křesťanské víry, „než aby se za to trochu styděla a mluvila jen o věcech, které byste slyšeli v politickém vysílání liberálních demokratů.“
„Myslím, že církve si musí dělat nárok na všechno, co je nejpodivnější, nejkontrakulturnější, nejzvláštnější. Nevyhazujte všechny ty věci o andělech. Na tom skutečně záleží,“ uvedl podle Christian Today.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
-red- Datum: 9. prosince 2021 Foto: Open Doors – Tom Holland
2 Komentáře
Karel Krejčí
Někdy mám dojem, jako by se z křesťanského světa vytratila víra v Boží nadřazenost. Jako kdyby se v rozhodující zkoušce sesypala jak domeček z karet. V jakém kontrastu můžeme porovnat víru křesťanů v uvedených příkladech autora komentáře, kterou viděl na vlastní oči, v porovnáním s vírou evropského křesťanství? Položme si tedy otázku, zda je vůbec možné podle lidských schopností spravedlivě soudit „něco“, co vidíme a vnímáme jenom povrchně, ale to důležitější a pravdivější, je před námi hluboko skryto tak, aby to mohl znát a použít pouze náš Stvořitel. Zcela jistě to má své důvody. Použijme však také racionální myšlení a uvědomme si, že zkoušky víry, které Bůh klade před křesťany ve zcela jiných podmínkách a kultuře, nelze ty samé klást před křesťany v Evropě. Je nepochybné, že ti, kteří byli umučení pro víru v Krista jsou těmi, kteří mají zcela jistě zajištěn domov v nebi a jsou pro nás zářným příkladem víry. Ale před evropské křesťanství jsou kladeny jiné zkoušky, odpovídající době, času, kulturní i technické vyspělosti. A zde je veliký otazník. Ano, je možné, že současnou krizi (epidemickou) lze z pohledu věřícího posuzovat jako pouze něco z mnoha, čím se nenechat strhnout z nastoupené cesty k Bohu a reakce a jednání světa mu bude lhostejné a bez obav se všem opatřením podřídí. Ano, tento pohled, který v podstatě není v rozporu s Písmem, je možné do určité míry přijmout jako správný. Autor komentáře se však také zmiňuje o státním aparátu, který ve velké většině sehrává roli Kristova protivníka a evropská scéna samozřejmě není výjimkou – ač je paradoxně křesťanská. Čas však opět potvrzuje, že pyšný a sebevědomý svět vede s Bohem marný boj a jen slepý si tuto skutečnost nepřizná.
„Myslím, že církve si musí dělat nárok na všechno, co je nejpodivnější, nejkontrakulturnější, nejzvláštnější. Nevyhazujte všechny ty věci o andělech. Na tom skutečně záleží,“
Možná, že se církev až příliš podřídila a nechala ovládnout světem a i ona se stala slepou..
Karel Krejčí
Sekulární svět vede ve skutečnosti boj sám se sebou. Se svou slepotou, nepochopením a neznalostí v jakém otroctví se nachází. Ale je to přece logické, pokud nevěří v Boha, nemůže věřit ani v Jeho protivníka. Je s podivem, že je patrně i hodně věřících, kteří nevnímají v oficiálních prohlášeních různých vládnoucích činitelů skrytou bezmocnost a nevědomost, s kým vlastně ten „oficiální“ boj vedou. Ne, není to Čína ani Rusko ani EU ani vaxer nebo antivaxer, ale neviditelné duchovní mocnosti. Ale nechá si tento pyšný a sebestředný svět poradit nebo se poučit? Jistě že ne, dokonce ani z vlastní historie není schopen se sám poučit. Ne, rozhodně toho není schopen do té doby, dokud nepřijme Krista jako svého zachránce. To však zatím rozhodně není optimistická vyhlídka …