Štrasburk – Několik desítek lidí včetně českých a slovenských europoslanců a Čechů a Slováků žijících ve Štrasburku a okolí se v pondělí večer sešlo v kryptě místní katedrály na mši připomínající vznik společného státu před 100 lety. Aktéři bohoslužby hovořili o odkaze otevřenosti vůči druhým, který zanechali „muži října 1918“, také zdůrazňovali víru jako jeden z prvků silného pouta mezi Čechy a Slováky.
Akci v podzemí gotické katedrály Notre-Dame organizovaly česká a slovenská delegace Evropské lidové strany (ELS), která je největší frakcí Evropského parlamentu. Během zhruba hodinové mše držela čestnou stráž trojice „vojáků“ v československých uniformách, zazněly projevy jak v češtině, tak slovenštině, a setkání zakončily hymny České a Slovenské republiky.
„Nechť nám Bůh požehná a nechť nám dá mnoho sil, abychom v jednom svazku kráčeli nadále,“ řekl slovenský kněz Ľubomír Fabčík, podle kterého jsou Češi i Slováci křesťanskými národy. Jeho český kolega Martin Holík zase řekl, že dnes se „docela těžko hledá odpověď na otázku, jaký byl vlastně důvod k vzniku“ samostatné ČR a SR.
Europoslankyně Michaela Šojdrová přiznala, že rozdělení společného státu na začátku 90. let ji mrzelo, současný stav vzájemných vztahů ji ale prý naplňuje optimismem. „Ukazuje se, že každý stát má trochu jiný vývoj, ale pozitivní je, že v rámci EU dobře spolupracujeme,“ řekla ČTK. Křesťanství podle Šojdrové představuje společné kořeny Čechů a Slováků. Česko a Slovensko jsou dnes tam, kde jsou, i díky tomu, že „část cesty ušly společně jako Československo“, uvedla.
Kněz Holík označil za nejvzácnější odkaz první čs. republiky otevřenost vůči druhým. Uzavírání se před ostatními naopak podle něj přispělo k největším neúspěchům společného státu. „Pozor na vlnu dnešního pseudovlastenectví. (…) Všichni jsme, prosím, jen dočasnými správci našich zemí. Naší zodpovědností vůči velkým dějinám je, jestli naše země zvelebíme i pro ty, kteří tu budou žít po nás,“ řekl během svého kázání.
