Ve dnech 11. a 12. února se bude konat „Celoběloruský národní sjezd“. Je to sjezd představitelů vlády, nomenklatury, šéfů podniků, zástupců kultury a vědy, loajálních Lukašenkovi, který většinou schválí Lukašenkův politický kurz a přijme plán rozvoje země na příští pětiletku. Nemá ale ústavní pravomoci, takže jeho ustanovení nemají právní moc. Hlavním cílem sjezdů je demonstrace „celonárodní podpory“ A. Lukašenkovi.
Předchozí sjezdy se konaly před významnými politickými událostmi: v r. 1996 před „referendem“ o změně ústavy, tři následující před prezidentskými volbami. Letošní sjezd není věnován žádné důležité politické události, koná se kvůli situací v zemi. Má být demonstrací toho, že Luka jde vstříc národu, je připraven vést dialog a provádět změny. Během sjezdu se možná budou projednávat změny ústavy, ale není to jisté, v poslední době Luka o tom již nemluví, teď říká, že se bude projednávat program na pětiletku. Proces nominace delegátů byl vždy velmi neprůhledný, což úřadům umožňovalo pustit na sjezd pouze Lukašenkovy příznivce. Všechny snahy oponentů tam proniknout byly neúspěšné.
Podle zákona mohou na sjezd poslat své delegáty pracovní kolektivy, odborové svazy, politické strany, náboženské organizace apod. Letos ale jsou delegáti vybíráni pouze místními zastupitelstvy a provládními občanskými sdruženími. Delegáti sjezdu, kteří údajně vyjadřují názor občanů, plně schvalují Lukašenkovu politiku. Opozice považuje sjezd v současných podmínkách za absolutně nezákonný a nazývá ho „nejvyšší formou podvodu národa“ a „výsměchem demokracii“. Účast na sjezdu považuje za ideologickou podporu represí a Lukašenkovy politiky. Ovšem už se objevila svědectví lidí, kteří říkají, že jsou zaměstnavatelem nuceni se sjezdu zúčastnit pod hrozbou propuštění z práce. Opozice ohlásila vlastní digitální „Sjezd“ – do 13. února mohou lidé z jednotlivých regionů vybírat zástupce, kterým důvěřují. Poté vybraní zástupci začnou svou práci – všechna jejich zasedání budou prozatím probíhat on-line; budou se jménem občanů věnovat řešení naléhavých otázek v mezích svého mandátu a účastnit se případného dialogu se stávajícími orgány.
Lidé plánují v době sjezdu demonstrace pod heslem „Národ, to jsme my!“ Mají být ale veliké mrazy, tak uvidíme, jak to dopadne.
V úterý se konalo první přelíčení v procesu s novinářkami televize Belsat Kaciarynou Andrejevou (27) a Darjou Čulcovou (23). Obě byly zadrženy v den, kdy na náměstí Změn OMONovci bourali památník Ramanu Bandarenkovi. Holky vedly vysílání z jednoho z okolních bytů. Již tři měsíce jsou ve vězení, jsou obviněny z nanesení škody ministerstvu dopravy, protože prý kvůli nim se zastavily autobusy, tramvaje…, také prý vyzývaly k nepokojům. Hrozí jim vězení až 3 roky. Proces s nimi je chápán jako zástupný boj s běloruskou nezávislou žurnalistikou. Ve vězení čeká na soudy ještě několik dalších novinářů, jiní už byli odsouzeni na několik dnů vězení. K soudu přišlo dívky podpořit velmi mnoho lidí, ale do sálu jich bylo vpuštěno jen několik (pochopitelně kvůli koronaviru). Jednání bude pokračovat příští týden.
Muž, který držel suchou hladovku (bez pití), byl po 4 dnech propuštěn a začal pít, jíst – víc o něm nevím. Ten, který začal hladovět na protest proti 15 dnům vězení, byl po těch 15 dnech odsouzen k dalším 15 dnům a hladoví již 17 den! Nic ale o něm nepíšou.
Lidé stále vycházejí do ulic, i když jsou mrazy pod -25 °C, dokonce jsou některé průvody početnější než před časem. V úterý i ve středu vyšli důchodci.
V listopadu litevská prokuratura zahájila stíhání příslušníků běloruských silových jednotek ve věci mučení a násilí na demonstrantech podle univerzální jurisdikce. V ČR se rámci českého lékařského a humanitárního programu léčí více než 50 Bělorusů, kteří utrpěli těžká zranění na ulicích či ve věznicích. Jeden z nich nyní podal prostřednictvím svého advokáta další takovou žalobu k české Národní centrále proti organizovanému zločinu. Podle něho se na jeho mučení přímo podílel náčelník hrodenského OMON Viktar Kraucevič. Český trestní zákon stanoví možnost trestního stíhání na základě zásady univerzálnosti těchto trestných činů v České republice bez ohledu na to, v jaké zemi byly spáchány. V ČR se jedná o první podané oznámení o násilném chování běloruských bezpečnostních složek, na jehož základě může být zahájeno trestní řízení. Již dříve se objevila informace, že v ČR je již připraveno k podání podle univerzální jurisdikce 10 oznámení.
V úterý to bylo půl roku, co Bělorusové protestují. Jedno z hesel, které se k půlročnímu výročí objevilo, říká: „My sražajemsja pol goda, my chočem ubrat uroda!“ – „Bojujeme půl roku, chceme odstranit zrůdu!“ Naše revoluce trvala měsíc… Stůjme při nich, ať se dočkají, ať to vybojují!
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Olga (běloruská křesťanka, která chce zůstat v anonymitě) Datum: 11. února 2021 Foto: Olga – protesty v Bělorusku