Bývalý expert UNICEF na práva dětí odsouzen za pohlavní zneužívání nezletilých

Londýn. Bývalý poradceUNICEFu Peter Newell, jeden ze dvou autorů tzv. prováděcí příručky Úmluvy o právech dítěte(Implementation Handbook for the Convention on the Rights), prosazující sexualizaci dětí, byl podle BBC ve Velké Británii odsouzen na 7 let a 8 měsíců vězení za pohlavní zneužívání nezletilých, kterého se dopustil v letech 1962-1968.

Bývalý ředitel Centra OSN pro krizové situace, prof. Andrew MacLeod uvedl pro deník The Sun, že v sektoru humanitární pomoci dětem se během posledních deseti let vyskytlo 60 tisíc případů sexuálního zneužití, kterých se dopustilo přibližně 3 300 funkcionářů neziskových organizací. „V tomto sektoru se po světě pohybují desítky tisíc pedofilů, říká MacLeod, a trpce dodává, že „kdo nosí tričko s logemUNICEFu nemusí bohužel ze své činnosti vydávat počet.“

Jak uvádí londýnskýThe Times, bylo jen v loňském roce obviněno ve Velké Británii 125 lidí pracujících v různých nevládních humanitárních organizacích. V souvislosti s nedávným skandálem v jedné z nich (Oxfam), kde jsou vyšetřovány desítky zaměstnanců také ze zločinů pohlavního zneužívání v zemích, kde tato NGO realizovala projekty humanitární pomoci, byli vyšetřováni kvůli 31 případům také zaměstnanciSave the ChildrenaMedicins sans frontieres.

Reklama

Po zatčení Petera Newella řekl mluvčíUNICEFu, že je hluboce šokován zprávou o uvěznění jejich bývalého poradce: „Neměli jsme o jeho zločinech tušení.“ Mluvčí zmíněné organizace zřejmě nic netuší ani o případu šéfa belgickéhoUNICEFu Gilberta Jaegera z roku 1987. Jak tehdy uvedl The New York Times , bylo v bruselském sídle této organizace objeveno pedopornografické studio, kde byly zneužívány děti hlavně z Afriky a mělo pedofilní kontakty do 15 evropských zemí.

Zmíněný dokumentUNICEFu, který prosazuje dětská práva na základě principu seberealizace, doporučuje např. „snížení zákonné věkové hranice pro homosexuální styk z 21 na 18 let“. Do 50. a 60. let minulého století, tedy před tzv. sexuální revolucí, se pokládalo za samozřejmé, že děti nejsou v této oblasti schopny přijmout svobodné rozhodnutí, a státní zákony vycházely z přirozeného práva čili z existence objektivního dobra a objektivního zla a odpovědnost za výchovu náležela primárně rodičům.

Dnes za pomoci obratné rétoriky mezinárodních úmluv o právech dětí vzniká situace, která pozvolna a nenápadně zbavuje děti rodičovské ochrany. Příkladem je Kanada, která schválila zákon o tzv. sexuálních právech dětí, čímž se výchovně-vzdělávací oblast stává legálním prostorem sexuálního obtěžování dětí. Zřejmě není náhoda, že Peter Newell, pachatel právě tohoto deliktu, je jedním z tvůrců této rétoriky, na jejíž etickou dvojakost a nepřípustnost upozorňoval Svatý stolec již v době jejího vzniku na půdě OSN v 90. letech.