Jak je to s druhým příchodem Kristovým? Jde o velmi aktuální téma hlavně v některých evangelikálních kruzích. Jak jsme již psali, pravdou je, že v celých dějinách křesťanství se objevily skupiny nebo jednotlivci, kteří žili v očekávání časů konce.
Může Kristus přijít kdykoliv? Sam Waldron argumentuje, že různé křesťanské skupiny, které v posledních 200 letech předpověděly Kristův návrat v jejich čase, zjevně selhaly, neboť se nenaplnila důležitá biblická proroctví.
Myšlenka návratu v „každém okamžiku“ stojí v napětí s tezí, že určité události musí předcházet Kristovu návratu. Americký profesor poukazuje na pasáže, které se musí naplnit. (Matouš 24,45-51; 25,5, 19; Lukáš 18,7; 19,11-27).
Jednou z povinností církve před návratem Kristovým je naplnění Velkého poslání ke světové evangelizaci a šíření zvěsti do posledních končin země (Matouš 24,14; 28, 18-20; Skutky 1,8; 22,21; 23,11; 27,24).
Waldron se domnívá, že ten nejjasnější důkaz je zapsán v 2. Tesalonickým 2,1-12, kde Pavel učí, že se musí objevit znaky odpadnutí a člověk nepravosti před Kristovým příchodem.
Sam Waldron dále tvrdí, že křesťané, kteří učí o návratu Krista v jakémkoliv čase, se často snaží vyložit tyto pasáže tak, že rozlišují dvě fáze Kristova návratu: tajné, vytržení církve před soužením, které by mohlo nastat v každém okamžiku; a veřejné, po soužení, ale toto tvrzení je podle něj nebiblické.
Newsletter Křesťan dnes – týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
Důležitou otázkou však podle Waldrona je, jak bychom měli chápat význam slova pro časový úsek Kristova návratu. Nový zákon učí, že Kristův návrat se přiblížil (Židům 10,25), je blízko (Zj 22,10) a je blíž, než když jsme uvěřili (Řím 13,11).
Blízký návrat není totéž jako návrat v každém okamžiku
„Ale jak zdravý rozum, tak biblické chápání nám říkají, že něco, co se má stát brzy, a něco co se má stát kdykoliv, jsou dvě různé věci,“ argumentuje Sam Waldron. Jako příklad používá židovské svátky, které jsou často označeny v Písmu, že mají být brzy, ale neuskutečnily se „v každém okamžiku“, ale připadly na stanovené dny v průběhu roku (Jan 2,13; 6,4; 7,2; 11,55).
Jazyk vyjadřující blízkou událost je také aplikován na roční období (Matouš 21,34; 24,32; Marek 12,38; Lukáš 21,30), ke kterým dochází v pravidelných intervalech.
Tato terminologie je používána hlavně pro návrat Kristův po soužení podle Lukáše 21,28 a 1 Petr 4,7.
„Zdravý rozum říká, že často čekáme na věci, o kterých víme, že nemohou nastat v každém okamžiku, například příchod jara. Každé řecké slovo, které vyjadřuje očekávání jako časovou délku, se používá při eschatologických událostech, se kterými každý souhlasí, že se nemohou nastat v každém okamžiku.“
„Zjevení slávy našeho velkého Boha“ (Titus 2,13)
„Zjevení synu Božích“ (Římanům 8,19)
„Zjevení Ježíše Krista“ (1 Kor 1,7)
„Příchod nového nebe a nové země, ve které přebývá spravedlnost“ (2 Pt 3,13)
Dokonce i křesťané, kteří potvrzují okamžik Kristova návratu, souhlasí s tím, že tyto události nastanou po posledním soužení. A přesto se používá terminologie očekávání všech z nich.
Dalším důležitým eschatologickým termínem je „bdělost.“ Tento výraz se často vyskytuje například v rozhovoru na Olivové hoře u tématu o posledních časech, které nastanou po době soužení (Matouš 24,29, 42-44; srov. 1Petr 1,13; 4,7) a podle Weldrona se tyto pasáže spojují s dobou po utrpení a proto nemohou nastat v „každém okamžiku.“
„Biblicky řečeno, můžete s bdělostí očekávat Kristův návrat, aniž byste věřili, že to může přijít kdykoliv, bez událostí, které mají příchodu předcházet.“
I když se někdy může zdát, že celá debata o eschatologii je hrou o slovíčka a na malé biblické detaily, profesor teologického semináře je přesvědčen, že správné chápání je důležité. Jako argument pro toto tvrzení používá, příklad věřících v Soluni, kteří si mylně mysleli, že žijí v posledních časech, což některé dovedlo ke ztrátě životní stability kvůli vzdání se práce. Jako správný příklad uvádí Pavla a varuje před chybami, které udělali věřící v Soluni.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novinAbychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Rádi byste nám pomohli pokračovat v této misi a měli tak možnost se na ní spolu s námi.
-red- Datum: 17. prosince 2021 Foto: Wikimedia Commons – ilustrační
4 Komentáře
Daniel Kutý
2P 3,3 Především vám chci říci, že ke konci dnů přijdou posměvači, kteří žijí, jak se jim zachce,
2P 3,4 a budou se posmívat: „Kde je ten jeho zaslíbený příchod? Od té doby, co zesnuli otcové, všecko zůstává tak, jak to bylo od počátku stvoření.“
Bolek
Z článku lze chápat, že paruzie může přijít až po „velkém soužení.“ To však nevyvrací myšlenku, že by vytržení nemohlo přijít právě dnes, kdy je pro svou víru v Krista pronásledováno tolik křesťanů jako nikdy před tím.
Naléhavost a aktuálnost výzvy k očekávají v každém okamžiku, se odvíjí od toho, jak vidíme právě „naplnění zmíněných znamení.“
Díky Bohu že „pravda/realita se ukáže/naplní“ a není závislá od názoru teologů.
Úkolem Kristovce je být připraven v každém okamžiku. Současném i budoucím.
Mnohem nebezpečnější je svádět k nepřipravenosti na vytržení, protože nepřipravenost může pusobit lhostejnost, netečnost a postoj „casu dost tak no a co“, než hlasat brzky příchod třeba i za cenu toho ,ze někdo prodá svůj majetek a rozdá ho chudym.
Lidé těla mysli na věci těla, lidé Ducha mysli na věci Ducha.
Jaroslav Rada
Už by bylo vhodné přestat se divit, proč si všichni apoštolové mysleli, že Pán přijde hned za sesláním Ducha svatého v pevném přesvědčení, že se toho dožijí. Petr o Letnicích celkem správně citoval proroka Joele, který napsal, že Bůh sešle svého Ducha na všechny lidi. (Sk 2:16-21 a Joel 3:1-4) Zdá se však, že Joel ve svém proroctví spojil dva Hospodinovy dny v jeden tím, že k vylití Ducha přihodil také slova z velkých proroků o Slunci a Měsíci (např. Izaj 13:10 a Ezech 32:7 a možná i jinde), která ukazují na jiný den Hospodinův, na druhý příchod Pána a tím to celé vzniklo.
Už bychom měli přestat pátrat, kolikrát se církev nestrefila ve svých odhadech, přestat brát těch 2000 let (a možná i více) jako omyl a začít se ptát, co během té doby dělal Duch svatý a proč na to potřeboval tolik času. Proč to muselo trvat 1500 let od Letnic do Luthera, aby církev konečně zjistila, že spasení je z milosti a co dělal Duch svatý posledních 500 let od Luthera do dneška. Pak možná zjistíme to, co říká také prorok Mark Hemans, že církev vidí odkvetlý sad a už volá: „Je konec světa!“ a nevidí, že to pravé ovoce je teprve před námi.
V Bibli je také jeden skrytý verš o těch, co pracují a o těch, co jen koukají z okna, jestli už je znamení na obloze:
V ten den se začnou třást strážcové domu a mužové zdatní se zkřiví a mlečky nechají práce a bude jich málo, a ty, kdo hledí z oken, obestře temnota. (Kaz 12:3)
Je to také slovo o velkém dni Božího navštívení. Proč by to nemohlo být o druhém příchodu? Těch, co mlely mlýnek ubylo, protože některé byly vytrženy (též Mat 24:41 a Luk 17:35), ale ti, co jen vyhlíží znamení z okna obestře mrákota. Asi proto, že hlas polnice nezaslechnou.
Možná, že Ježíš bude potřebovat sebou při svém druhém příchodu na zem schopné správce měst. (Luk 19:16-19) To by byla dost závažná okolnost, na kterou se církev vůbec nepřipravuje.
Karel Krejčí
Nemyslím si, že chápeme pod pojmem „vytržení“ to, co je myšleno a co se má „někdy“ prokázat jako realita. Když domyslíme všechny dopady, pokud by k němu došlo podle našich představ, pak by s největší pravděpodobností musel zde na zemi nastat obrovský zmatek a chaos, počínaje rozpadem rodin, ponechání nemocných, nemohoucích, nezletilých atd. na pospas „nespaseným“. Vždyť jaký chaos, omezení, narušení a stagnace všech činností a pod., přivedl covid a což teprve ono „vytržení“! Ne, že bych ani na chvilku pochyboval o Boží moci, ale z praktického hlediska a racionálního uvažování pochybuji o správnosti našeho chápání a rovněž i představách. Ale každý jistě má právo na svůj názor a to je podstatné.