Zapojte se společně s Mons. Václavem Malým, pomocným biskupem pražským, do iniciativy Červená středa letos 25. listopadu: „Během Červené středy si připomeneme všechny věřící, kteří nemohou svobodně projevovat svou víru jako u nás. Iniciativa nám připomíná, že všichni na této planetě jsou si rovni.”
Červená středa, připomínka pronásledovaných pro víru, se letos uskuteční 25. listopadu již potřetí. Program začne konferencí, které se zúčastní mimo jiné i ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček nebo Lord David Alton, člen Parlamentu Spojeného království. K akci patří nasvícení významných budov na červeno. V Praze to bude třeba Rudolfinum, Národní galerie nebo Černínský palác. Tuto připomínku organizuje v ČR Česká biskupská konference společně s Ekumenickou radou církví v ČR, Federací židovských obcí v ČR a Institutem pro křesťansko-demokratickou politiku. Akci podpořilo i Ministerstvo zahraničních věcí ČR.
„Právě v tomto je Červená středa jedinečná. Jsme dobře sehraný tým, ve kterém spolupracují židé společně s křesťanskými církvemi a náboženskými společnostmi všech denominací. Máme jeden cíl, a to je dodržování náboženské svobody na celém světě,“ vysvětluje Tomáš Kraus, tajemník Federace židovských obcí v ČR.
Jako obvykle akci zahájí konference o pronásledování pro víru ve světě, která se bude konat 25. listopadu od 13.00 hodin ve Vlasteneckém sále pražského Karolina. „Jsme nadšeni, že pozvání na konferenci přijal také Lord David Alton, duchovní otec Červené středy a člen Parlamentu Spojeného království, dále účast přislíbil i Yohanna Petros Mouche, arcibiskup z Mosulu nebo Falah Hasan, zástupce náboženské komunity jezídů,“ představuje hosty předseda správní rady IKDP Pavel Svoboda, který myšlenku Červené středy přinesl i do České republiky.
„Účastníci Červené středy se pak mohou připojit na další části pražského programu. V 18.00 hodin se bude ve Velké aule Karolina konat židovsko-křesťanská modlitba, po které bude následovat průvod kolem červeně nasvícených budov v Praze,“ vysvětluje generální sekretář ERC Petr Jan Vinš. Červeně se rozsvítí například Černínský palác, Národní galerie, Rudolfinum, nebo také sv. Mikuláš na Staroměstském nám. a Staronová synagoga.
Kromě Prahy si Červenou středu připomenou i v jiných městech v ČR, například v Ostravě, Brně nebo v Plzni: „Zveme všechny farnosti, sbory a modlitebny a další instituce po celé republice, aby se do této aktivity zapojili a v rámci svých možností nasvítili budovy červeným světlem nebo jen zapálili svíčku jako vzpomínku na ty, kteří za své náboženské vyznání trpí “ dodává P. Stanislav Přibyl, generální sekretář České biskupské konference.
Červená středa (#RedWednesday) je akce, jejímž smyslem je veřejně si připomenout všechny, kdo jsou ve světě pronásledováni pro své náboženské přesvědčení. Znakem této iniciativy je rozsvícené červené světlo symbolizující krev trpících pro víru – lidé proto v tento den zapalují svíčky nebo dokonce nasvěcují významné budovy červeným světlem (kostely, sloupy, sochy aj.). S touto aktivitou přišla poprvé britská pobočka křesťanské organizace Aid to the Church in Need, v České republice ji organizuje Česká biskupská konference společně s Ekumenickou radou církví v ČR a Federací židovských obcí v ČR. V minulém roce se k Červené středě připojilo na osmdesát subjektů po celé ČR.Akce se v tentýž den koná na dalších místech ve světě, mj. v Londýně, Bratislavě, Vídni, Budapešti, na Filipínách.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
-red- cirkev.cz Datum: 13. listopadu 2020 Foto: Wikimedia Commons – biskup Malý
1 Komentář
pavel v
Jezídové (také Jazídové, kurdsky ئێزیدی nebo Êzidî) jsou etnicko-náboženská komunita, jejímiž příslušníky jsou především Kurdové ze severního Iráku. Často jsou považováni za tajnou islámskou sektu, ale ve skutečnosti se v jezídismu mísí řada prvků hinduismu, mazdaismu (zoroastrismus), manicheismu, šamanismu, judaismu, křesťanství (nestorianismu – např. lámání chleba, křest) a již zmíněného islámu (především súfismu – např. obřízka, pouť, oběť, půst). Jezídové věří v Boha jakožto stvořitele světa a v sedm andělů, z nichž nejvýznamnější je Melek Táús (Anděl Páv).
Někteří ateisté považují náboženství za příčinu všech válek. Jsem rád, že akce Červená středa nebo mezináboženská modlitební setkání v Assisi dokazují pravý opak. https://cs.wikipedia.org/wiki/Mezin%C3%A1bo%C5%BEensk%C3%A1_setk%C3%A1n%C3%AD_v_Assisi Tradicionalisté jejich pořádání papeži vytýkají, protože je považují za projev náboženského synkretismu a podpory pohanství.