Občas se v rozhovoru tážu, občas rozhovor poskytuji. Mám ráda chytré a provokativní otázky. Pomáhají mi zamyslet se a nahlédnout věci z jiného úhlu pohledu. Přiznám se, odpovídat v rozhovoru Martinu Veselovskému, uznávanému moderátorovi DVTV, bych se trochu bála. Většinou se tváří přísně, vrací se k nepříjemným otázkám. Není vůbec snadné mu uklouznout k jinému tématu a na to, aby se dal oblafnout, toho moc ví. Tomáš Holub se nebál.
Otevřeně odpovídal na všechny otázky, nechal se vracet, když se od tématu vzdálil, ničemu se nevyhnul. A že položené otázky stály za to! V dotazech se připomene celá dosavadní životní historie Tomáše Holuba od chlapce z katolické rodiny, přes nadšeného bohoslovce, hlavního kaplana české armády, přes generálního sekretáře České biskupské konference až po pozici plzeňského biskupa. Tématické okruhy zahrnují témata osobní i obecná asi tak, jak se v životě nového plzeňského biskupa prolínají. Vzpomíná na své dětství, rozhodnutí pro kněžství a práci v armádě. Armádním kaplanem se stal pro misi v Bosně. Tam prožil ve své kněžské službě největší boj s pochybnostmi, nejvážnější zápas o osobní víru. Tváří v tvář zlu, jaké do té doby nepoznal, musel volat k Hospodinu o milost, aby obstál. Otázky osobní víry, osobního vztahu k Bohu a spoléhání na Boží milosrdenství patří k nejsilnějším. Oč působivější je takové vyznání od muže, který svou fyzickou i intelektuální zdatností dokázal získat uznání od profesionálních vojáků na misi. Pak zcela ladí jeho přitakání spiritualitě v mužském pojetí, v obrazu Boha nejvyššího, respekt budícího válečníka, soudce a vládce, před nímž žádný chlap neváhá pokleknout, protože takový Bůh si to zaslouží. Mužská spiritualita v Holubově podání je zajímavou otázkou praktického života.
Pro mne asi nejpřiléhavěji vystihl rozdíl mezi duchovním a okultním. Stručně a prostě popisuje, jak rozumí problematice duchovního světa ve srovnání disciplíny vymítání zlých duchů ve srovnání například s fungováním homeopatik. S veškerou pokorou k nevěřícímu tazateli postihuje rozdíly duchovních světů.
Reklama
Poučná je také část o vyjednávání církevních restitucí. Při vrcholných jednáních byl jedním z hlavních aktérů a člověka potěší střízlivý pohled a cílevědomost, jakou při vyjednáváních projevil. Myslím, že vyloženě potěší ty pasáže textu, v nichž oceňuje své kolegy jak katolíky tak i Židy a protestanty jako dobré a konstruktivní partnery při diskuzi. Tomáš Holub se tak trochu kaje za své mediální vystupování, zejména za účast v kotli M. Jílkové, což ani žádná diskuze není. Vyprovokovalo jej její prohlášení, že žádný zástupce katolické církve do Kotle nechce, že se patrně bojí. To si nemohl nechat líbit, protože má rád boj. Nechtěl se schovávat, protože věřil, že bojuje za správnou a spravedlivou věc.
Pro toho, kdo trochu sleduje vyhlášení papeže Františka, bude zajímavé, jak jeho službu chápe a hodnotí náš plzeňský biskup. Imponující je jeho pohled na střet řádu, zákona a pravidel s životem, milostí a milosrdenstvím Božím. Střety v zákulisí církve římskokatolické náhle vypadají jako boj, který má velmi důležitý smysl. V souvislosti se službou konkrétním lidem s konkrétními slabostmi, zápasy a otázkami vyvstává celá teologická problematika jako něco životně důležitého, protože životu slouží.
Kniha rozhovorů Tomáše Holuba, biskupa plzeňského a Martina Veselovského, obávaného a respektovaného novináře, je motivující výzvou každému čtenáři, jehož zajímají záležitosti soukromé duchovní i věci společenské. Je naléhavým apelem pro každého, kdo se nespokojí s životem na povrchu.
Martin Veselovský, Tomáš Holub: Biskup na snowboardu, Vyšehrad 2017
Autor: Hana Pinknerová Foto: ivyšehrad.cz
