V sobotu 2. listopadu bude mít v kostele sv. Vojtěcha Ben Drápal křest nového alba KATAKLYSMIE. V rozhovoru pro Křesťan dnes mluví o vzniku CD a plánech do budoucnosti.
Je to tvoje první CD? Kolik na něm bude písniček?
Je to první CD, ale není to mé první album. Písniček na něm bude dvanáct.
Jakou hlavní myšlenku jsi chtěl albem vyjádřit?
No… To je složitá otázka. Jednak musím říct, že album se vším kolem něj není jen mířeno na běžné posluchače, ale hlavně na ostatní křesťany-muzikanty v Česku. Zní to asi pyšně, ale rád bych nastavil nějakou laťku. V Česku obecně panuje takové nepsané pravidlo, že „pro křesťany to stačí.“ Vlastně to znamená, že křesťanští muzikanti tady nemusí nějak prolamovat zvyklosti. Nemusí přijít s něčím novým. Stačí, když vůbec budou kapela, která se dá aspoň trošilililinku poslouchat, a to je dost. Najednou křesťani mohou říct „Ha! My máme taky kapelu!“ A o nic moc víc nejde. Nikdo tu není nucen dělat fakt kvalitní, nápaditou a inovativní hudbu, protože tu není žádná konkurence, a křesťané si obecně připadají, že to možná ani o moc víc nejde.
Myslím, že málokdo z českých muzikantů si tu fakt dovede představit, že by na muzice musel fakt dřít, nespat, nedat si pokoje, a přezpívávat jeden track skoro dva roky, než s ním bude skutečně spokojen. Investovat do jednoho klipu třeba padesát tisíc je pro křesťany nepředstavitelné. Maximálně se pokusíme najít někoho z církve, kdo nám to udělá hodně levně, a ušetřit na tom, že je to přece na službu. A já tohle chci rozbít. Chci přestat být líný a skutečně do toho jít úplně se vším. I když to bude pro mě třeba hrozný, těžký, i když mě to bude stát stovky tisíc…
Nechci se nechat zastavit tím, že tu něco stačí, že si chyb v klipech lidi nevšimnou, že stejně nikdo neslyší ty houkavý basy, a že stejně nikdo nemá sluchátka, který to přehrajou. Chci dělat muziku, za kterou se nebudu muset stydět před světskými profíky. A chci, aby ostatní křesťanští muzikanti tady zvedli zadky, a začali se snažit. Nejsem zdaleka nejlepší hudebník tady, a když nebudou čeští křesťanští muzikanti líní, zvládnou to mnohonásobně lépe než já. Tak ale ať to už konečně lítá.
Jak dlouho to celé vznikalo?
Nejstarší začátky před cca osmi lety. Písničky více méně v dnešní podobě čtyři roky, a rekord sám tři roky. Klipy natáčíme poslední rok.
Na nahrávání klipů jsi jel až do Rakouska. Můžeš popsat, jak to celé probíhalo?
No, Rakousko byl jen takový menší výletík, původně na dotáčky, ale nakonec jsme tam ve volné chvíli natočili dva další klipy 🙂 (Vtip) Nejdál jsem při natáčení tohohle alba dojel až do Norska za polární kruh. Jelo nás sedm chlapů a jedna ženská v dodávce, a bylo to zhruba takové, jak to zní. Šílené, strašné, úžasné, a nezapomenutelné. První části videí jsme začínali točit v březnu, a dokončili jsme všechno teď v říjnu.
Co bys rád písněmi řekl svým posluchačům?
Rád bych poukázal na hluboký osobní vztah s Bohem jako na to, co je skutečně smysl života a jádro našeho putování a snažení. A zároveň se nechci omezovat na křesťanské fráze a nekonečně pozitivní sdělení, která ze svého principu nejsou „relatable“, nevystihují naše prožívání. Jde o dost surové zjevení osobního života s Bohem, bez nějakých servítků. Nesnažím se zasáhnout demografii 15-25 a „zapálit je“, nebo „je nadchnout“.
Nechci vypadat, že je pořád všechno růžové, a že „možná jsi ve špatné situaci, ale s Bohem se, bratře, přece všechno napraví“. Konstatuju, že někdy život stojí za hovno. I ten život s Bohem. A přesto jsem Bohem tolik fascinovanej, že bych neměnil. Přes všechnu bolest, co mi to přineslo. A ten kontrast chci předat. Realismus a fascinace jdou v mém životě ruku v ruce, a myslím si, že takhle můžeme teprve Boha obdivovat nejlépe. Nikdo není špatný křesťan, protože se mu nedaří, nebo proto že mu něco nejde, nebo že něco neprožívá, nebo že něco prožívá až moc. Cíl není lhát si a říkat, jak je všechno růžový, ale právě přes to všechno, co se v našem životě děje, hledat Boha, protože pak člověk pozná že… On je skutečně „milovatelný“. Pořádně ho nejde nemilovat, když ho člověk dobře zná.
Kdo ti při tvorbě alba pomáhal?
Milion lidí ze tří různých kontinentů. Ale „produkci“ ve smyslu vymýšlení, organizace, záměrů a tak, si dělám více méně sám, jinými slovy „nikdo nade mnou nestojí.“ Jednak jsem nechtěl pracovat s někým, kdo by omezoval kreativitu a tlačil mě do zpívání „biblických“ (rozuměj – křesťansky nudných) textů, a dělal by z toho něco, co bych si já nepřál. Ačkoliv bych hodně uvítal pomoc a vedení, nebo nějaké zaštítění, odborné rady a zpětnou vazbu, nebylo moc koho se zeptat.
Nicméně ohromný kus práce odvedli Gedeon Drapák a Tomáš Kozohorský, moji kameramani a střihači, a moji zvukoví producenti – Felis Mwambalo Mubibya, Clay Carmody a Daniel Motl, a ještě strašně moc dalších lidí, kteří mi byli ať už praktickou pomocí, nebo duševní a duchovní oporou. Vážně, pokud to mám odhadovat, tak bych řekl, že je v tom přes sto, možná sto padesát lidí, a všichni jsou nepostradatelní.
Budeš mít na křtu cd nějaké speciální hosty? Jaký program je připraven?
Ono předně jde spíš o premiéru, než o křest. Bude nám tam hrát dvě písně spřátelená (skvělá) kapela Marbles a pak dvě písně my. Zbytek času se stráví hlavně promítáním oněch videí. Je to v bývalém kinosále, nyní vysvěceném kostele, takže to bude na velkém plátně. Nicméně považuji to za večerní událost se vším, co k tomu patří, takže určitě je možno se těšit na spoustu různých malých vstupů a výstupů.
Jak se ti daří skloubit škola s produkováním hudby?
No… Musel jsem tři semestry dělat školu, abych se jí další dva nemusel zabývat, a měl poslední semestr volný na státnice. Není to jednoduché, ale Bůh mi vážně moc pomáhal.
Máš v plánu i nějaké koncerty?
Když mě někdo pozve, budu moc rád. Ale nemám už kapacitu cokoliv dalšího organizovat. V tuhle chvíli tedy. Mám už nějaké plány na léto (festival na Výšinách, atd.), ale po tom, co jsem vložil do tohoto projektu, si pořádně ani nemůžu dovolit zkušebnu, a hlava mi obecně teď stojí trochu jinde.
Prosadit se v showbyznysu jako křesťan, není vůbec jednoduché. Chtěl by ses hudbou i živit?
Určitě. Baví mě to, a vidím v tom smysl. Ale to je už vážně na Bohu. Já teď vnímám, že uzavírám nějakou kapitolu svého života, nějakou část toho, do čeho mě On povolal, a co bude dál, uvidím. Třeba ze mě udělá „hvězdu.“ (heh) Ale já nemám moc kapacitu se nějak prosazovat na sociálních sítích, vlastně dokonce s instagramem a s mojí stránkou na fb mi pomáhá blahořečená Ester Zajícová, protože to sám nemám šanci stíhat. A třeba mi řekne: Tak jdi a odstěhuj se do Stockholmu, běž dál studovat, začni business, nebo dělej učitele někde v Horní dolní. Nebo mě pošle někam dělat nějakou diplomacii, když už to studuju… Kdo ví.
Autor: Michal Nosál Datum: 30. října 2019 Foto: Ben Drápal
Tento článek by nevznikl bez Vaší podpory.Pokračovat ve čtení Přidejte se k podporovatelům
10 Komentáře
Mikul
konečně někdo,kdo se v hudbě nebojí přemýšlet jinak.Přeci lidé kteří o sobě prohlašují,že znají Boha,by měli být Ti co udávají trendy a je by měli všichni ostatní kopírovat.Pokud tomu tak není,tak je to otázka k zamyšlení. Posouzení současné hudby,která se nazývá “ křesťanská“ nechám na Vás.
Benjamin Drápal
Preach it, brother!!!
Jiří Kouba
Řešili jsme v kapele podobné dilema. Když jsme konečně posunuli interpretační laťku výš, naráželi jsme na amatérský marketing a organizaci pořadatelů. Kvůli němu jsme 2x hráli do skoro prázdného sálu.
Pes bude zakopán v tom, že jsme nepochopili, co je to život Duchem. Někdo si myslí, že to znamená zříci se každého úsilí, nebo vůbec nic neplánovat. Opačný extrém je zavádění managerských praktik na místo budování vztahu s Bohem a bližním.
Apoštolé plánovali, ale když jim Duch zabránil, poslechli.
Jiří Aron
Zajímal jsem se, kdo to napsal. Zjistil jsem, že se jedná o vedoucího chval (sbor KS – Praha Východ) a že má ve svém logu tento profil: https://www.facebook.com/chvaly.bd/photos/a.1600897270145214/2450278731873726/?type=3&theater.
Křesťanský vedoucí chval a v jeho vlastním logu vyje vlk.
To by mne zajímalo, co nám tímto symbolem chce autor o sobě říci. Může to nějak souviset s tím, že se „nechce omezovat na křesťanské fráze“, že nechce pracovat s někým, „kdo by omezoval kreativitu“ a že odmítá „zpívání biblických (rozuměj – křesťansky nudných) textů“?
Dan Drápal
Gn 49:27: Benjamín je dravý vlk. Ráno požírá kořist a k večeru dělí lup.
Jiří Aron
Děkuji za upozornění na toto spojení na Jákobovo proroctví. Toto však má i svou temnou stránku, viz biblické dějiny: téměř vyhynutí Benjamínovců pro jejich hříchy. Navíc Ezechiel, Pán Ježíš Kristus i apoštol Pavel varují před dravými vlky.
V podstatě jde o to, se kterým ze dvou Benjamínovců a Saulů, s bezbožným králem či se zbožným apoštolem, se BD ve svém budoucím životě názorově ztotožní.
Kéž by to nebyl ten první!
Kromě toho, co jsem z výroků BD o jeho názorech na kř. texty už vypíchl výše, tedy o křesťanských frázích a o biblicky nudných textech, i mne silně zamrzela a nahněvala myšlenka, že „i život s Bohem někdy stojí za hovno“. (Víme i radostně prožíváme, že přece „Den v Tvých nádvořích je lepší než tisíce jinde“ .) Viz názor pana Hladkého níže, se kterým souhlasím.
V křesťanském životě nejde přece o to, být „hvězdou“ a prosadit se třeba tím, že budeme vyrábět hudbu, za kterou se nemusíme stydět před světskými profíky.
Jiří Kouba
Vřele souhlasím s Vašim hodnocením hodnocení života s Bohem, i když autorovy myšlenka má svou cenu – z prostředí teologie prosperity se pravdivě vynořilo tvrzení, že je to prostě jinak.
Také se zamýšlím nad pozvolna otevíraným Overtonovým oknem ve věci pronikání výrazu „hovno“ do křesťanského, žel i mého slovníku. Musel jsem se z toho kát.
Co se vlka týče, víc než vlka bych se bál tendenci křesťanské kultury ulamovat hroty mužství a potahovat plyšem samotného Boha.
Rozepsal bych se ale nad Vašim posledním odstavcem. Autorovi ani kapele, kde hraju, ani těm dalším křesťanským asi opravdu nejde o to, „být hvězdou“. Vyrábět hudbu na profesionální úrovni nevnímáme – já už budu hovořit za většinu z nás – jako cestu ke slávě, spíše chceme-li předat evangelium tam, kde není, musíme to dělat kvalitně, aby poselství nebylo odmítnuto hned první vhodnou záminkou. Říkejme tomu klidně prosazení, ten pojem sám říká, že Vás vezmou vážně. Proč by nás měli brát vážně, vysvětlovat nemusím.
Já si taky kdysi myslel, že obsah nahradí nedostatek formy – opravdu má křesťanská taxislužba používat nespolehlivé vozy s tím, že řidičovo křesťanství směle nahradí výpadky motoru ? A tak v kapele pilujeme kvalitu. Na moje stará kolena, kdy jsem ve věku, kdy se člověk učí těžko. Ale Pánu Bohu nechci obětovat býka s ulámanými rohy.
Jiří Aron
Pro Jiřího Koubu: čtu moc rád, když o své vlastní tvorbě píšete, že chcete předávat evangelium. Ani po opakovaném čtení rozhovoru s p. Drápalem podobnou snahu v tomto textu nevidím. Evangelium je Boží poselství o Kristu Vykupiteli, který přišel padlé hříšné lidi usmířit s Otcem svou smrtí na kříži. Bůh potvrdil toto oběť jeho vzkříšením a kdo v Krista věří, má věčný život a odpuštěné hříchy. Evangelium nejde vysvětlit jinak, než používáním, citováním Bible. Těžko může BD předávat evangelium, pokud se nechce omezovat na křesťanské fráze a nechce se nechat tlačit do zpívání biblických textů, které chápe jako křesťansky nudné.
Je potřeba obojí, kvalitní obsah i kvalitní forma. Nejsem vůbec proti kvalitě formy.
P.S. Ten dravý vlk v proroctví Jákoba o Benjaminovi nemá znamenat pochvalu jeho mužství, ale je o jeho vzpouře vůči Bohu, viz poslední 3 kapitoly knihy Soudců. Boží soud nad B. hříchy obsahoval zničení všech jeho měst a vyhlazení téměř B. mužů. Z 25 tisíc bojovníků jich zůstalo jen šest set, další nespočítaní B. muži nebojovníci byli pobiti izraelskými muži v B. městech.
Mikul
proč je většina současné tzv.křesťanské hudby přijímána pouze křesťany? Pokud člověk něco tvoří tak proto ,že jeho srdce přetéká touhou se vyjádřit.Pokud je Vaše srdce plné Boha,ve Vaší tvorbě je se to automaticky odrazí a nemusíte používat v každém druhém verši slovo Ježíš.Každý i bez toho pozná z čeho Vaše hudba vychází.Pokud něco tvoříte,tak na prvním místě by to mělo přinášet radost Vám osobně a potom se Vám Bůh postará o posluchače.Opačně to nefunguje,i když si to mnozí myslí.
Petr Hladký
,,Konstatuju, že někdy život stojí za hovno. I ten život s Bohem“ Možná vím, jak to autor myslel, ale bolí mně to vyjádření, že život s Bohem stojí za h…. . Není to pravda.
Život je těžký a život s Bohem taky, to je pravda ale zároveň je to ten nejlepší smysluplný život, který můžeme zde na Zemi mít. Nechci být hnidopich ale radím autoru, aby volil slova když mluví o našem Bohu. Není to hezký a co teprve signál pro lidi, co neznají Boha. To jen tak pro zamyšlení. Jinak dobrý článek:)