Austrálie – We care – tento titul nese pastorační list, kterým biskupové čtyř australských diecézí odpovídají na případné pochybnosti věřících v souvislosti s možností asistované sebevraždy, kterou ve středu zavedl australský stát Victoria. Legalizaci tzv. „dobrovolné asistované smrti“ schválil parlament v Melbourne v listopadu předloňského roku, čímž se Victoria přiřadila k další desítce států, které eutanazii umožňují (Kanada, Nizozemsko, Belgie, Švýcarsko a šest států USA).
„Neopustíme ty, které milujeme, a věříme, že máme právo na lásku od začátku do konce života“, píší biskupové příslušných diecézí a překládají katolickému společenství trojici doporučení, jak uplatnit výhradu svědomí. V prvé řadě radí k modlitbě (především za lidi, kteří se domnívají, že jim zbyla poslední možnost, a sice vzít si život, a také za to, abychom na utrpení dokázali reagovat statečně a soucitně).
Za druhé biskupové naléhají na informovanost o tom, co církev učí o eutanazii a paliativní léčbě, a na obeznámenost s životními příběhy lidí, kteří se těmto zákrokům podrobili. A konečně třetím doporučením australských biskupů je výzva k akci, tedy péči o zranitelné osoby, které trpí samotou, ztratily životní smysl, anebo jednoduše nevědí, kam se obrátit, aby důstojně prožily poslední fázi života. V těchto případech je katolíci mají odkázat na hospicová či jiná střediska paliativní péče, která jsou v dokumentu konkrétně jmenována.
Biskupové z australského státu Victoria rovněž uvádějí dva vzory, jimiž se věřící mohou inspirovat – Franze Jägerstättera, popraveného v roce 1943, protože odmítl narukovat do Wehrmachtu, který se stal patronem institutu výhrady svědomí, a italskou lékařku Giannu Berettu Mollovou, která obětovala vlastní život za život své nenarozené dcery, když odmítla léčbu v těhotenství.
Zdroj: Vatiánský rozhlas Foto: Wikimedia Commons – ilustrační
