Kroměříž – Olomoucké arcibiskupství připravuje na zámku v Kroměříži, který je jeho majetkem, restaurování historicky cenných sal terren a grott. Předcházet mu bude jejich odborný průzkum. Podílet se na něm bude Univerzita Palackého v Olomouci. Zástupci obou stran dnes na zámku podepsali memorandum o spolupráci. Saly terreny v přízemí tvoří přechod mezi interiérem zámku a Podzámeckou zahradou, památkami UNESCO. V minulosti sloužily k odpočinku, občerstvení, banketům nebo koncertům. Přilehlé grotty jsou umělé jeskyně.
Bádání zřejmě potrvá několik let. „Souběžně s tím budeme zahajovat optické průzkumy, už ve spolupráci s restaurátory, hlavně v prostorách obou grott. V návaznosti na to budou probíhat i materiálové a technologické průzkumy, abychom byli schopni říct si, jaké materiály tam jsou, v jakém jsou stavu a i na základě toho potom sloučit umělecko-historické bádání s technologickými poznatky a určit koncepci zásahu, ať už konzervátorského nebo restaurátorského,“ řekla dnes novinářům vedoucí památkového oddělení arcibiskupství Alena Tobolková.
SOUVISEJÍCÍ – V Kroměříži po šesti letech skončila nákladná obnova zámku a Podzámecké zahrady
Trojice sal terren a dvě grotty pocházejí z druhé poloviny 17. století, z období biskupa Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu, který se po třicetileté válce zasloužil o vybudování zámku v jeho dnešní podobě. Jsou jedněmi z nejcennějších interiérů památky. „Patří k naprosto špičkovým dílům, velmi dobře dochovaným. Je třeba vyzdvihnout kvalitu štukové výzdoby, ta je naprosto unikátní,“ řekla vedoucí katedry dějin umění Filozofické fakulty Univerzity Palackého Jana Zapletalová.
V některých místech je však výzdoba poškozená, vyžaduje proto odborný zásah. „Abychom mohli konstatovat, v jakém je štuková výzdoba stavu, bude zapotřebí poměrně rozsáhlých bádání a poznání, například pomocí rentgenu zjišťovat, v jakém stavu jsou kovové prvky uvnitř štukových dekorací, kam běžnýma očima nejsme schopni vidět,“ uvedla Zapletalová.
Saly terreny jsou návštěvníkům zámku přístupné, grotty nikoliv. Při odborném průzkumu a následném restaurování by lidé měli mít možnost nahlédnout také do nich, a to přes chystané konstrukce s plexisklem. Prostory v přízemí v roce 1752 odolaly požáru, který zachvátil podstatnou část zámku. „Zůstaly dochovány v původní podobě, jenom s určitými dílčími menšími zásahy dalších biskupů a arcibiskupů v průběhu staletí,“ doplnila Zapletalová.
Memorandum podepsali arcibiskup Josef Nuzík a rektor univerzity Martin Procházka. „Jsem přesvědčen, že toto bádání, do kterého se společně s univerzitou pouštíme, přinese mnoho nových a zajímavých poznatků,“ uvedl Nuzík. „Akademici a studenti z katedry dějin umění se na studiu uměleckých děl olomoucké arcidiecéze podílejí dlouhodobě,“ doplnil Procházka.
Po šesti letech letos skončila nákladná obnova zámku a Podzámecké zahrady. Práce zahrnovaly rekonstrukci střechy zámku a restaurování historických místností. Jejich součástí byla také oprava Mlýnské brány nebo obnova vodního systému v zahradě. Náklady činily téměř 245,7 milionu korun bez DPH.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor: ČTK Datum: 13. srpna 2024 Foto: Wikimedia Commons
