Druhé kolo jednání o celosvětovém zákazu jaderných zbraní, probíhající na půdě OSN od poloviny června do minulého pátku (7.7.), skončilo schválením smlouvy, která zamezuje jejich vlastnictví i užití. Členské státy OSN ji budou moci podepsat při zářijovém valném shromáždění. Pro smlouvu hlasovalo 122 zemí, avšak jaderné mocnosti jako Spojené státy americké a členské státy NATO, tedy včetně České republiky, jednání bojkotovaly, protože cíle dokumentu považují za naivní a nedosažitelné. Výsledky jednání pro naše mikrofony komentuje někdejší stálý pozorovatel Svatého stolce v New Yorku a současný sekretář Úřadu pro službu integrálnímu lidskému rozvoji, mons. Silvano Maria Tomasi:

“Toto velmi důležité hlasování je novým krokem v úsilí o mír. Již několik let některé státy, včetně Svatého stolce, pracovaly na úmluvě, která by zakazovala nejenom užívání, nýbrž také samotné vlastnictví jaderných zbraní. Toto úsilí zesílilo zejména od vídeňské Konference o humanitárním dopadu nukleárních zbraní, kam před třemi lety zaslal poselství také papež František. Podotkl v něm, že bezpečnost nezávisí na vlastnění jaderných zbraní, které je skutečně nepřijatelné a které již současná úmluva neumožňuje.“

Jak hodnotíte skutečnost, že devět jaderných mocností – USA, Rusko, Francie, Velká Británie, Čína, Indie, Pákistán, Izrael, Severní Korea – a spojenci některých z nich, členské státy NATO, smlouvu neschválily právě s ohledem na severokorejskou hrozbu…

“Pokud by se zmíněné země rozhodly hlasovat pro danou smlouvu, bylo by to z jejich strany samozřejmě idealistické gesto. Jestliže ale zvážíme, že chemické a biologické zbraně, protipěchotní miny nebo kazetová munice jsou typy zbraní, které mezinárodní úmluvy výslovně zakazují, v případě nukleárních zbraní, které jsou mnohem nebezpečnější, tu docházelo téměř k porušování mezinárodního práva. Utváří se tedy určitá mentalita, která by případně mohla dovést k vědomí, že bezpečnost jedné země a všech zemí nespočívá ve vlastnictví atomové bomby, nýbrž v tom, že žádná země tuto bombu nebude vlastnit.“

Proč Svatý stolec a také evropští či američtí biskupové nesouhlasí s principem jaderného odstrašování, kterým se dosud ospravedlňovalo držení atomových zbraní? Tento princip už není platný?

“Během studené války bylo jaderné odstrašování přijímáno jako řešení, kterým by se nastolila rovnováha, zabraňující praktickému užití atomových zbraní. Nyní se okolnosti změnily. Navzdory Smlouvě o nešíření jaderných zbraní z roku 1974 některé země rozšířily své arzenály o atomové zbraně – ať už to byl Pákistán, Indie, Izrael anebo Severní Korea. Musíme ale mít na zřeteli, že toto oboustranné vyhrožování smrtí není cesta, kterou by se lidstvo mělo ubírat. Pravou cestou by měla být spolupráce a hledání stálého dialogu prostřednictvím účinných mezinárodních institucí. Bezpečnost se zaručuje dialogem, a nikoli silou.“

Uzavírá arcibiskup Silvano Maria Tomasi.

Zdroj: Vatikánský rozhlas

Foto:   Silvano Maria Tomasi/ Wikimedia – ilustrační