Sázava – Archeologický výzkum v Sázavském klášteře v těsné blízkosti jeskyně sv. Prokopa objevil výjimečně dobře dochované pozůstatky středověkého domu. Měl nejméně dvě patra a zabíral plochu až 190 metrů čtverečních. Míra dochování zdiva je podle archeologů z Národního památkového ústavu (NPÚ) výjimečná, a to nejen pro toto poutní místo. Výzkum přinesl také množství archeologických nálezů, informovala dnes ČTK mluvčí NPÚ Blanka Černá.
Pozdně gotický dům vznikl na skalnatém ostrohu nad Sázavou zřejmě na přelomu 14. a 15. století. Zanikl zřejmě v raném novověku. O zástavbě archeologové věděli, rozsah a kvalita dochovaného zdiva jsou ale podle nich mimořádné. Dům byl vystavěný z místní ruly, ojediněle byly použity cihly a opuka. Měl až tři trakty a podzemními prostory byl propojený s jeskyní, část domu se nacházela přímo nad ní.
SOUVISEJÍCÍ – Sázavský klášter loni navštívilo 9900 lidí, meziročně o pět procent méně
Suterén byl na dobu středověku nezvykle vysoký, na výšku mohl měřit až čtyři metry. Nad ním byla dnes již jen částečně dochovaná valená klenba a podlaha vyššího podlaží, kterou tvořily nezdobené pálené dlaždice. „Tento objev je výjimečný stavem dochování. Takto dobře dochovaný suterén z období vrcholného, pozdního středověku se nachází výjimečně,“ uvedl archeolog Zdeněk Neustupný.
Terénní práce v prostoru svatoprokopské zahrady v areálu kláštera vyvolal záměr NPÚ a emauzských benediktinů zpřístupnit jeskyni svatého Prokopa návštěvníkům poutního místa. Dva a půl měsíce trvající výzkum v suterénu a přilehlém okolí domu odhalil početné množství úlomků středověkých kachlů a velké množství lidských kostí.
Celkově odborníci získali několik tisíc nálezů. Převážně jde o režnou keramiku a kachle, v menším množství o předměty ze železa či fragmenty omítek. Vzácnou kategorii nálezů představují výrobky ze skla a několik drobných mincí, například stříbrný parvus z počátku 14. století. Mezi netypickými artefakty stojí za zmínku umělé vejce pro slepici, takzvaný podkladek.
Kolekce pozdně gotických kachlů objevená v zásypu sklepa poukazuje na skutečnost, že v domě byla bohatě zdobená kachlová kamna. Mezi reliéfními vyobrazeními na čelních vyhřívacích plochách jednotlivých kachlů jsou mimo jiné patrné husitské symboly, jako kalich na korouhvi.
„Jsme v úvodní etapě zpracování výsledků výzkumu. Kromě revize a digitalizace terénní dokumentace pořizujeme kresebnou a fotografickou dokumentaci vybraných nálezů. Některé předměty budou podrobeny dalšímu konzervátorskému a restaurátorskému zásahu. V několika případech se budeme snažit o rekonstrukci vybraných artefaktů,“ uvedl archeolog Tomasz Cymbalak.
Odborníci vyhodnocují i kosterní pozůstatky dospělého muže z hrobu nalezeného v těsné blízkosti gotického domu. Pozůstatky lze spojit s 12. stoletím, podle předběžného antropologického posouzení patřily člověku navyklému namáhavé fyzické práci.
V dalších částech domu archeologové našli například hrot šipky do kuše, úlomek šestiboké románské dlaždice s perutí gryfa, gotickou dlaždici s otisky tlapy psa a kopyta srnce. Z 12. století, tedy z doby, která předcházela vzniku gotického domu, pocházejí i nalezená horkovzdušná topeniště a zbytky masivního zdiva o šířce až dva metry.
Sázavský klášter založil na začátku 11. století poustevník Prokop. Téměř tři čtvrtiny století v Sázavě žili slovanští mniši, představovala tehdy jedinečné středisko staroslověnského písemnictví a liturgie. V roce 1096 se v klášteře usídlili pražští latinští mniši, zůstal ale centrem duchovní i literární vzdělanosti a rozvoje uměleckých řemesel. Osud kláštera se uzavřel v roce 1785, kdy ho Josef II. zrušil.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor: ČTK Datum: 20. prosince 2023 Foto: Wikimedia Commons – Sázavský klášter
