AP: Židé tiše mění status Chrámové hory a v rozporu s pravidly se tam modlí

Jeruzalém – Tři židovští muži chránění izraelskými policisty se s rukama před sebou začínají tiše modlit ve stínu Skalního dómu na jeruzalémské Chrámové hoře. Modlí se na nejcitlivějším místě města, které muslimové nazývají Harám aš-Šaríf, posvátný okrsek, ačkoli dosud platilo, že židé sem mohou chodit, ale ne se modlit. Podle jejich víry právě zde, kde jsou nyní dvě významné mešity, stával v minulosti židovský chrám, píše agentura AP.

Modlení na Chrámové hoře, kdysi nemyslitelné, se v tichosti stává zvykem. Rostou obavy, že to povede k novému násilí.

„Je to zjevné a nebezpečné porušení statu quo. Izraelská policie musí ty extremisty přestat chránit,“ řekl šajch Umar Kisvání, který je nejvýše postaveným mužem v islámské nadaci Vakf, jež zajišťuje provoz místa.

SOUVISEJÍCÍ – Izraelští archeologové tvrdí, že mají důkaz o biblickém zemětřesení

Židé se k Chrámové hoře 2000 let třikrát denně obracejí při modlitbách. Teď je to místo, kde stojí třetí nejposvátnější místo islámu, mešita Al-Aksá, a nedaleko od ní další mešita Skalní dóm.

Izrael horu stejně jako zbytek východního Jeruzaléma obsadil za války v roce 1967 a později východní Jeruzalém v rozporu s mezinárodním právem anektoval. Pro Palestince je to stále místo, které by se mohlo stát hlavním městem jejich budoucího státu.

Chrámová hora je často ohniskem izraelsko-palestinského konfliktu. Naposledy byla místem střetů v květnu, kdy izraelští policisté zakročili uvnitř mešity Al-Aksá proti Palestincům, kteří na ně házeli kamení. Začal kvůli tomu vojenský střet mezi palestinským Hamásem a Izraelem, který trval 11 dní a připravil o život přes 200 lidí. Od roku 1967 je Chrámová hora spravována na základě vágních pravidel a jakékoli porušení současného stavu znamená riziko nového násilí.

Židé se desetiletí modlení na místě vyhýbali. Rabíni včetně vrchního rabinátu po válce z roku 1967 rozhodli, že židé na místo vstupovat vůbec nemají. Protože může být rituálně nečisté a jelikož nepanuje jistota, kde přesně byla chrámová svatyně.

Teď se ale chování židů mění, zejména těch radikálních náležejících k náboženskému nacionalistickému křídlu.

Dosud okrajová záležitost židovských modliteb „se stala pro náboženské nacionalisty hlavním tématem“, řekl Amnon Ramon z jeruzalémského střediska pro politický výzkum. Většina členů této komunity nyní podle něj souhlasí s tím, aby se na Chrámové hoře židé modlili, a tento názor zastává stále víc ultraortodoxních židů.

Newsletter Křesťan dnes – týdenní přehled nejdůležitějších zpráv

Leave this field empty if you're human:

Premiér Naftali Bennett stojí v čele malé radikální náboženské strany a na začátku srpna, o postním dni tiša be-av, kdy si židé připomínají několik tragických událostí svých dějin, řekl, že chce Izrael židům zajistit „svobodu modlení se“ na Chrámové hoře. Jeho úřad pak ale rychle vydal vysvětlení, podle nějž nehrozí změna statu quo.

Rabín Eljahu Vebr vede náboženskou školu Chrámové hory a na místo chodí už rok denně. Většinou s deseti dalšími muži, aby se modlili společně. „Pokud se nechováte nápadně a nerušíte, policie to umožní,“ řekl. Palestinská média včetně těch, která se hlásí k radikálnímu Hamásu, zveřejňují téměř denně videa charakterizovaná slovy „židovští osadníci útočící na Al-Aksá“.

V doprovodu pohraniční policie přišlo nedávno ráno deset mužů a zamířilo do odlehlého místa ve východní části areálu. Modlili se tichými hlasy a hrstka strážců najatých nadací Vakf je zpovzdálí pozorovala.

Kisvání řekl, že muslimské úřady opakovaně proti těmto modlitbám protestovaly u izraelské policie i jordánské vlády, která nadaci Vakf zřídila. Podle šajcha izraelští policisté brání lidem z nadace přiblížit se k modlícím se židům, někdy je i zatknou nebo přinutí odejít. „Na to být zde mají právo výhradně muslimové, kromě nich se tu nikdo modlit nesmí,“ řekl Kisvání.

Izraelská policie trvá na tom, že koná v souladu s dohodou o zajištění „běžných návštěv místa“ a tak, aby byl udržen veřejný pořádek. Pravidla pro návštěvníky podle ní určuje vláda a soudy.

Akiva Ariel je mluvčí skupiny Bejadenu, která prosazuje právo židovských modliteb na Chrámové hoře. Podle něj se poměry začaly měnit za vlády minulého premiéra Benjamina Netanjahua, který byl do letoška u moci 12 let. „Policie přivírá oči“, pokud se lidé modlí nenápadně, řekl Ariel.

Nedávno jedna skupina při modlení prováděla starý modlitební rituál, muži zvedli ruce s rozevřenými prsty do tvaru písmene V, recitovali speciální požehnání, další při modlení vykonávali úklony. Neměli ale modlitební šály ani řemínky používané běžně při ranních modlitbách.

SOUVISEJÍCÍ – Izrael pustil po 20 dnech znovu na Chrámovou horu židovské věřící

„Je to naše nejposvátnější místo. Nežádáme vyhnání muslimů, chraň bůh,“ řekl Ariel. Podle něj chtějí aktivisté především otevřít místo židům k modlení.

Palestinci vyjadřují už dlouho obavy, že něco takového Izrael plánuje a že Chrámovou horu rozdělí na okrsky podobně jako posvátné místo v Hebronu, kde podle židů spočívají jejich patriarchové a jež muslimové označují za Ibráhímovu mešitu.

Podle Ramona se Palestinci bojí, že když ustoupí o krůček, postoupí Izrael vpřed o míli. „Těžko říct, kdy to vzplane, ale určitě se to stane,“ řekl Ramon.

Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin

Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.

Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi. 

Autor: ČTK Datum: 27. srpna 2021 Foto: Wikimedia Commons – ilustrační