Praha – Žili jsme v iluzi, že po druhé světové válce antisemitismus ustupuje, ale nikam nezmizel, jen nebyl vidět, řekl ČTK předseda Federace židovských obcí v ČR (FŽO) Petr Papoušek. Uvedl, že se už v prvních dnech po teroristickém útoku Hamásu na Izrael 7. října 2023, při kterém zemřelo téměř 1200 lidí, zvedla největší vlna protižidovské nenávisti od konce druhé světové války.
Izraelská vojenská ofenziva v pásmu Gazy si od října podle aktuální bilance ministerstva zdravotnictví ovládaného teroristickým hnutím Hamás vyžádala životy nejméně 38.000 Palestinců. Podle průzkumu Agentury EU pro základní práva (FRA) mezi židovskou populací Židé v Evropě stále čelí vysoké míře antisemitismu, 80 procent dotazovaných uvedlo, že antisemitismus za posledních pět let vzrostl, v Česku si to myslí 43 procent respondentů.
SOUVISEJÍCÍ – Izraelský ministr obrany schválil plán na zahájení odvodů ultraortodoxních židů
Situace v Česku je podle Papouška lepší než v západní Evropě, avšak po událostech 7. října i v ČR antisemitismus více proniká do veřejného prostoru. „Novým trendem jsou projevy protižidovské nenávisti z levicového spektra a z islamistických pozic. Členové židovské komunity se oprávněně mnohem více obávají o svou bezpečnost, což samozřejmě může vést ke snaze skrývat veřejnosti židovskou identitu,“ dodal Papoušek. V ČR se podle průzkumu 54 procent dotazovaných alespoň příležitostně vyhýbá nošení židovských symbolů na veřejnosti.
I tak jsou podle průzkumu FRA, který byl zveřejněn ve čtvrtek, obavy o bezpečnost u českých zástupců židovské obce menší než v ostatních zemích. Jedenáct procent uvedlo, že má velké obavy z obtěžování a pět procent, že má obavy z napadení, což bylo podle průzkumu nejnižší číslo z 13 zkoumaných zemí. Průměrně se obávalo obtěžování 53 procent dotazovaných a 44 procent mělo obavy z napadení.
Za nárůstem antisemitismu v Evropě vidí Papoušek změnu ve společnosti, ještě před několika lety byl podle něj v evropském kulturním prostoru antisemitismus společensky nepřijatelný. „Antisemitismus nikam nezmizel, pouze nebyl vidět. Včerejší extrém je dnes tolerovaná norma,“ řekl. Dodal, že antisemitismus vzrůstá zejména v dobách krizí. „Současný kontinuální a dramatický nárůst antisemitismu zrychlil během pandemie nemoci covid-19, pak v souvislosti s ruskou agresí proti Ukrajině a následnou energetickou a surovinovou krizí. Nyní se vše přelévá do aktuální situace na Blízkém východě,“ uvedl Papoušek.
Průzkum FRA byl proveden před teroristickými útoky Hamásu na Izrael, zpráva unijní agentury obsahuje i informace o antisemitismu od dvanácti židovských organizací po říjnových útocích. Některé z organizací ukázaly nárůst antisemitských incidentů o více než 400 procent. Podle Papouška se situace Židů po útoku Hamásu změnila radikálně. Uvedl, že podle institucí, které se monitoringem antisemitismu zabývají, po 7. říjnu začala největší vlna protižidovské nenávisti od konce druhé světové války, navíc se podle Papoušky rozšířila do regionů, kde se předtím nevyskytovala, například do Číny.
Vzestup antisemitismu Papoušek nespojuje s humanitární krizí, která v pásmu Gazy po pozemních útocích Izraele podle OSN hraničí s hladomorem. „Extrémní a explozivní vlna antisemitismu začala hned po událostech 7. října. Například v Německu hořela synagoga, ve Spojeném království docházelo k útokům na Židy, podobných incidentů byly desítky na mnoha místech. To vše dávno předtím než izraelská armáda vstoupila do Gazy,“ uvedl Papoušek. Podle něj jsou za humanitární krizi v Gaze zodpovědné pouze palestinské teroristické organizace a jejich spojenci. Uvedl, že Hamásu nezáleží na palestinských civilistech a usiluje pouze o zničení Izraele.
Papoušek se rovněž vyjádřil kriticky k izraelskému historikovi Ilanu Pappém, který koncem června navštívil Prahu, vystoupil na besedě k českému překladu své knihy Etnické čištění Palestiny (2006) a poskytl rozhovor několika médiím, včetně ČTK. „Ilan Pappé je představitelem historického revizionismu, který zpochybňuje právo Izraele na existenci. V tomto kontextu je přívlastek „kontroverzní“ naprosto nepřiléhavý. Pappé je sice profesí historik, ale svou reálnou činností je mnohem spíše radikálním ideologem a aktivistou extrémní levice,“ uvedl předseda federace českých židovských obcí. Pappé je profesorem na britské Exeterské univerzitě a patří mezi takzvané izraelské nové historiky, kteří přistupují kriticky k zavedenému výkladu izraelských dějin, zejména k období kolem vzniku státu Izrael v roce 1948. Za své postoje je v Izraeli velmi ostře kritizován.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor: ČTK Datum: 12. července 2024 Foto: Wikimedia Commons
