Poslanecká sněmovna schválila novou vládu Andreje Babiše a ČSSD s tichou podporou komunistů. Ptali jsme se křesťanských osobností, co si o této vládě myslí.
Pavel Černý – kazatel CB a bývalý předseda Ekumenické rady církví v ČR
Většina vlád bývá výsledkem kompromisu. Tato je výjimečná mnoha kauzami, které její vznik provázely a velkou nesourodostí. Kapitalista se svým hnutím, levicoví socialisté a tradiční komunisté, kteří mají třídní boj v popisu práce, vytvořili vládu, která nemá stejné hodnoty a směřování. Při neochotě pravicových stran vstoupit do vlády, byl vytvořen podivný slepenec, který u nás i v zahraničí budí obavy. Jde o vládu, která není předvídatelná. Možná, že udělá některá prospěšná rozhodnutí, možná, že tři frakce se navzájem budu vydírat a hádat tak, že spolu dlouho nevydrží. Zatím naše zákony a instituce zaručují demokracii, ale je třeba být na stráži a dávat na politický vývoj naší země velký pozor. Když jsem naslouchal politikům z opozičních stran, dával jsem jejich kritice v mnohém za pravdu. Vláda s podporou komunistů je opravdu skandál! Zároveň jsem ale také vzpomínal na minulá léta a ptal se, co strany, které tak tvrdě kritizují a ve vládě již byly, předvedly dobrého? Jsou z nich pryč už všichni kmotři, korupčníci a lháři? Kolik i v jejich řadách bylo bývalých komunistů? Nemusí nová hnutí a nové strany vznikat kvůli jejich selhání? Situace je zatím velmi nepřehledná, a proto je třeba bedlivě střežit demokracii, svobodu médií a směřování nové vlády.
Jiří Unger – tajemník České evangelikální aiance
Nová česká vláda je dalším dokladem toho, že se stává normálním to, co bylo dříve morálně i politicky nemyslitelné. Jmenování vlády s podporou komunistů, o jejíž skutečné ceně zatím můžeme jen spekulovat, navíc v den výročí brutální vraždy Milady Horákové, je urážkou statisíců lidí, kteří trpěli za minulého režimu včetně lidí věčících, mezi než Milada Horáková patřila. Trestně stíhaný premiér, který byl podle dostupných informací také vědomým spolupracovníkem STB, ukazuje jak malou váhu jako společnost připisujeme etické integritě našich představitelů a jaké hodnoty většině společnosti imponují. Nová vláda také zatím ukazuje, že vnímá církve spíše jako své nepřátele, než jako společenství lidí, kteří v mnohém suplují roli státu v péči o potřebné a slabé. Jako pozitivní vidím, že se aktivizuje ta část společnosti, které není stav současné společnosti a politické kultury lhostejný. Pro církev je současný politický vývoj výzvou, aby dokázala spojovat i v tak silně rozdělené společnosti, jasně se stavěla proti všem formám populismu, hájila nezávislá média a povzbuzovala jednotlivé věřící k odvážné občanské angažovanosi a službě.
Tomáš Samiec – muzikant a kreativec
Tak nám druhá vláda Andreje Babiše nakonec důvěru získala, hmm… Otázka zní, za jakou cenu? Kolik si řekli komunisté za to, že podpořili vládu svého třídního nepřítele? To se pořád neví. Vlastně tady máme opoziční smlouvu nr. 2. Ta první nepřinesla nic dobrého.
Ukázalo se, že už nejsme, co jsme byli. Bývaly doby, kdy jen podezření z trestného činu znamenalo konec politické kariéry. Například Petr Nečas musel odstoupit z důvodu méně závažného obvinění a dodnes nebyl odsouzen. Babiš je vyšetřován pro okrádání EU a je premiérem. O tom, jak asi bude probíhat vyšetřování jeho kauz nemá cenu spekulovat po tom divadle kolem obsazení pozice ministra spravedlnosti. Že to ale ani komunistům nepřijde jako střelivo k odstranění vykořisťovatele dělníků? Ani soudruzi už nejsou, co byli. Co teprve Sociální demokraté? Slíbili vládu podržet výměnou za ministerská křesla pro své kandidáty. Kde je pan Poche dnes? Kdyby měli nějakou čest, nenechali by si to líbit.
Na druhou stranu to nevidím jen černě. Pravicová vláda s podporu levice vypadá méně celistvě než opozice, takže bych řekl, že se to rozpadne samo. Naopak v opozici vkládám určitou naději, že svoji roli zvládne a nedovolí, aby Andrejovi prošlo všechno. Časem zase přijdou volby, a jak už to u nás bývá, ono se to pravděpodobně zhoupne zase na druhou stranu. Vzpomeňme na střídání vlád ODS a ČSSD na přelomu století… i když pozor, už nejsme, co jsme byli 🙂
František Schildberger – publicista a vysokoškolský pedagog
Abych parafrázoval slova předsedy poslaneckého klubu Starostů a nezávislých Jana Farského: Dobrá zpráva je, že máme vládu s důvěrou; tím dobré zprávy končí.
Tím, že máme vládu s důvěrou Poslanecké sněmovny, jsme se po dlouhých měsících vrátili ke standardní evropské politice – premiér Andrej Babiš by, kdyby to bylo na něm, klidně vládl jen na základě prezidentského jmenování a bez důvěry sněmovny by se obešel; ale to by se s ním v demokratické části Evropy skutečně nikdo nebavil.
Ale dál už jsou skutečně jen samé špatné zprávy: důvěru získala vláda v čele s osobou, trestně stíhanou kvůli závažnému hospodářskému deliktu; což je patrně jen vrcholek ledovce zlodějského, podrazáckého způsobu podnikání pana premiéra, člověka, který prokazatelně veřejně lhal a zapřísahal se při tom „na zdraví svých dětí“; máme vládu, která je závislá na hlasech komunistů, takových komunistů, kteří se klaní směrem ke Kimově Koreji a silně zasahují do vládní agendy, zejména v zahraniční politice; máme vládu, ve které není plnohodnotně obsazeno křeslo ministra zahraničí; máme vládu, jejíž složení, totiž obsazení dalšího důležitého postu, ministerstva spravedlnosti, se tragikomicky měnilo ještě v den, kdy vláda předstupovala před sněmovnu se žádostí o důvěru…
Jsem rád, že si poslanci ODS, pirátů, KDU-ČSL, TOP 09 a Starostů a nezávislých dali tu „zbytečnou práci“ a podrobili vládu a okolnosti jejího vzniku důkladné kritice; právě v tom spočívá parlamentní demokracie. Byla to ovšem práce disidentská, bez viditelné možnosti něco teď, bezprostředně změnit – avšak práce o to důležitější: důležitá pro budoucnost, důležitá pro atmosféru ve společnosti; a bylo důležité i to, že další disidenti protestovali venku před sněmovnou a jejich hlasy doléhaly do jednacího sálu.
Jak říkám: krátkodobá vize zlepšení se pro příštích několik let nerýsuje. Ale to neznamená, že nenastane.
Dan Drápal – teolog a publicista
Můj úsudek o nové vládě je více méně stejný jako úsudek politiků KDU-ČSL, TOP 09, STAN a ODS. Mohu snad jen dodat, že Bůh se tentokrát nesmiloval a dal nám přesně takovou vládu, jaká odpovídá našemu hlasování v parlamentních volbách a jakou si zasloužíme.
David Floryk – politik, publicista
Programové prohlášení vlády samo o sobě nezní nijak hrůzně, obsahuje i řadu rozumně znějících návrhů, je zde však celá řada otázek. Především, lze Babišovi v čele vlády vůbec cokoli věřit? Jsou předkládané plány vůbec realizovatelné s ohledem na ideovou nesourodost koalice ANO-ČSSD-KSČM, nejde jen o reklamní zástěrku? A nebude cena příliš vysoká? V mých očích je vysoká už nyní, zahrnuje-li podíl na moci pro KSČM…
Pan Babiš jako trestně stíhaná osoba by vůbec neměl být premiérem. To, že mu to schválila většina poslanců, je alarmující. Jaké ústupky učinil komunistům, z části víme, z části ale asi ještě budeme překvapeni. Jsou to právě komunisté, kterých se vládnoucí ANO a ČSSD budou muset doprošovat, kdykoli budou potřebovat prosadit nějaký zákon. To je katastrofa, protože to je strana, která se nedistancovala od zločinů, které komunisté u nás napáchali a protože je to jediná parlamentní strana s programově protibiblickými ideovými východisky.
Průběh jednání poslanecké sněmovny odpovídal naznačeným souřadnicím: byla to rozvleklá tragikomedie s předem známým trapným koncem.Pan Babiš je tvrdý podnikatel, který se v minulosti pohyboval na hraně zákonů, někdy i za ní. Práh legitimity překračuje zcela běžně (viz razatní personální změny na ministerstvech učiněné jeho předchozí vládou bez mandátu sněmovny aj.). Očekávám, že vláda bude bez skrupulí prosazovat jeho zájmy. Doufejme, že pan Babiš má i některé dobré zájmy, i když určitě ne všechny. Na prosazení nebezpečné změny ústavy, kterou před volbami deklaroval jako svůj záměr, naštěstí nemá v současném volebním období dost hlasů. Modleme se, aby je neměl ani později.
3 Komentáře
KAREL II.
Souhlasím s názory výše uvedených bratří. Navrhuji tedy opakovat volby tak dlouho, dokud nezvítězí ti správní kandidáti. Říká se tomu hlasování poučené většiny a používá se například v Norsku, když neuvědomělí a nevzdělaní lidé z venkova odmítají vstup do EU. Také se uvažuje ho použít v Anglii, kdy většina nevzdělaných obyvatel z venkova odmítla dobrodiní EU a rozhodla se vystoupit. Naštěstí něco podobného u nás naši moudří politici zatrhli.
Jenomže jak to udělat, když většina národa má jiný názor, než křesťanští intelektuálové a opět bude volit jinak? Jediné, co by snad šlo, nějak se ozbrojit, založit křesťanské akční výbory a opakovat volby s jednotnou kandidátkou v čele s Miroslavem Kalouskem. Ten už si pak poradí! Případně požádat Brusel o internacionální pomoc. Jenže EU zatím nemá armádu a NATO má to proklaté právo veta. A možná ani Trump, majitel NATO, neoplývá těmi správnými názory.
Vím, je to ironie a také nejsem z vlády nadšen. Ale pokud máte nějaký smysluplný a realizovatelný nápad, jak prosadit tu správnou volbu proti většině národa, která nám nepřeje ani ty naše spravedlivé restituce, napište ho do komentářů.
Karel Krejčí
Pokud se tato situace někomu nelíbí, chápu to. Ale ona je právě pravdivým zrcadlem a vysvědčením těch politiků a politických stran, kteří se svým politikařením a ignorací zpronevěřili svým voličům a občanům. To jen tak na okraj – jinak to ani fungovat nemůže.
Pavel Figa
Tomáš Dittrich-„Své současníky-politiky proto nevybíravě kritizoval Jan Křtitel i Ježíš, o starozákonních prorocích ani nemluvě.“
Kdyby Jan Křtitel a Ježíš kritizovali své politické současníky podobně jako dnešní představitelé církví,tak v Nové smlouvě nebudeme číst o ničem jiném (lehká nadsázka). A starozákonní proroci kritizovali židovské vládce kvůli jejich neposlušnosti Boha. O neposlušnost politiků vůči Bohu od dnešních církevních „proroků“ neslyším.