Lukáš 24:13-31 ParaBible (BHČ)

Ještě toho dne se dva z nich vydali do vesnice jménem Úvaly, asi 10 kilometrů za Prahou. V neděli navečer už ale nic nejelo, a tak šli pěšky a cestou debatovali o všem, co se ve městě o Velikonocích stalo. A jak to tak probírali zprava zleva, najednou se k nim přidal Ježíš. Byli ale tak zabraní do diskuse, že se na něj ani pořádně nepodívali, a tak ho v tom šeru nepoznali.

„O čem se bavíte?” zeptal se jich Ježíš. „Vypadáte smutně, někdo snad umřel?“

„Spadl jsi z Marsu?” odpověděl mu jeden z těch dvou, Kája. „Nejsi na internetu, neposloucháš zprávy? Ty jsi asi jediný, kdo byl o víkendu v Praze, a neví, co se tam stalo!“

„Tak o co jde?“ vyptával se dál Ježíš.

„Přece o Ježíše!“ vyhrkli. „Byl to kazatel, ale úplně jinačí, než by sis myslel. Člověk z undergroundu, ne z hierarchie. Skvěle mluvil o nebeských i pozemských věcech a spoustě lidí pomohl – prostě Boží chlap! Jenže naše biskupská konference ho s poslaneckou sněmovnou vydala okupantům, aby s ním udělali krátký proces. Prostě ho popravili! A my jsme naivně doufali, že nás vytáhne ze srabu, že zařídí, aby pravda a láska konečně zvítězila nad lží a nenávistí… Teď už je to ale třetí den, co se ten sen zhroutil. A dneska nás ještě úplně rozhodily naše kamarádky. Ráno šly na hřbitov upravit mu hrob, ale představ si – byl prázdný! Když se k nám vrátily, říkaly, že snad cestou měly nějaké vidění nebo co. Tvrdily, že se jim ukázali andělé a řekli jim, že prý Ježíš žije, chápeš? Naši kluci to pak šli zkontrolovat, a opravdu, hrob byl prázdný, jak říkaly, ale jeho samozřejmě neviděli.“

To už se Ježíš neudržel: „Vám to fakt nesepnulo?! Nevidíte, že se o tom všem píše v Bibli? Mesiáš neměl dobýt svět, ale vzít jeho utrpení na sebe. Všechno se stalo, jak mělo. Jeho poprava není konec, ale začátek!“ A pak jim v celé Bibli, od první do poslední kapitoly, ukazoval, že je to celé o něm.

Cestou míjeli McDonald’s a Ježíš chtěl pokračovat dál. Oni ho ale přemlouvali: „Pojď se tam s námi na chvíli ohřát. Jsme utahaní a máme hlad.“ A tak šel s nimi. Než se stihli usadit, koupil velké menu, přinesl ke stolku, vzal, požehnal, a rozdával. Teprve tehdy se na něj pořádně podívali – a vtom ho poznali! On se ale zvedl a šel zas dál.