Priština – Kosovská vláda minulý týden uzavřela kompromisní dohodu s představiteli srbské menšiny v letitém sporu o stavbu silnice, která ohrožovala pravoslavný klášter zařazený na seznam světového dědictví UNESCO. Komunikace povede obchvatem, který patrně zaplatí Evropská unie, informovala agentura AP.
Činitelé srbské pravoslavné církve opakovaně protestovali proti rozšíření silnice vedoucí těsně kolem kláštera Visoki Dečani ze 14. století, který patří k nejvýznamnějším památkám srbského středověkého umění. Tvrdí, že stavba by porušila pravidla památkové ochrany a že by zvýšený provoz na silnici vedoucí k plánovanému lyžařskému středisku a dále do Černé Hory ničil budovy kláštera i okolní přírodu.
Dohoda, k níž významnou měrou přispěl italský velvyslanec Nicola Orlando a italský šéf mírové mise KFOR Michele Risi, umožní postavit ve složitém terénu obchvat. Dodatečné náklady dosud nebyly vyčísleny, pravděpodobně je však ze svých fondů uhradí Evropská unie.
Za války v Kosovu (1998-1999) čelil klášter řadě útoků ze strany kosovských Albánců, vojáci mírové mise vedené NATO jej proto od té doby nepřetržitě střeží. Velké množství srbských církevních památek bylo za války či při nepokojích v roce 2004 vyrabováno či vypáleno. Mnoho Srbů považuje Kosovo se stovkami jeho středověkých klášterů a kostelů za kulturní centrum srbského národa.
Kosovo v roce 2008 vyhlásilo jednostranně nezávislost na Srbsku. Stalo se tak necelých deset let poté, co Bělehrad ztratil nad touto autonomní oblastí kontrolu v důsledku náletů NATO. Válka mezi jednotkami srbské armády a kosovskoalbánskými povstalci si vyžádala přibližně 10.000 obětí, z většiny Albánců. Bělehrad, stejně jako Rusko, Čína a další země nezávislost své jižní provincie neuznal. Kosovo nyní z více než 90 procent obývají etničtí Albánci, přičemž Srbové jsou největší národnostní menšinou – ve zhruba dvoumilionové zemi jich podle odhadů žije méně než 100.000.
Klášter Visoki Dečani založil v první polovině 14. století srbský král Stefan Dečanski, který je zde také pohřben. Stavba unikátně spojuje východní i západní architektonické vlivy, interiéry jsou bohatě zdobeny freskami. V letech 1998 až 1999 se zde ukrývali srbští civilisté.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor: ČTK Datum: 16. listopadu 2020 Foto: Wikipedie Commons – ilustrační
