Praha – O potřebě připomínání holokaustu i rozvíjení kritického myšlení ve čtvrtek v Praze hovořili akademici, spisovatelé i bývalí politici. Setkání v rezidenci primátora se uskutečnilo u příležitosti 80. výročí konference ve Wannsee – porady, na níž příslušníci složek SS a zástupci říšskoněmeckých úřadů koordinovali postup vyhlazení evropských Židů. Setkání dnes uspořádaly organizace Památník ticha a pražský magistrát.
„Ona to vlastně žádná konference nebyla. Byla to standardní pracovní porada, kde se sešli běžní úředníci, kteří rozhodli o osudech 11 milionů,“ řekl v úvodu Tomáš Kraus z Federace židovských obcí. Na pražském setkání pak vystoupilo osm řečníků.
SOUVISEJÍCÍ – Historici identifikovali oběti holokaustu z řad absolventů Masarykovy univerzity
Jako první hovořil politolog a sociolog Fedor Gál, který se narodil v březnu 1945 v terezínském ghettu. Gál mluvil o tragických osudech svých příbuzných, snaze rekonstruovat jejich příběhy i vyrovnávání se s historií. Podotkl, že většina účastníků konference ve Wannsee měla vysokoškolské vzdělání a kultivované zájmy, přesto se zachovali zrůdně. „Vzdělání k narovnání charakterů deviantního člověka nestačí,“ poznamenal Gál. Gál také varoval před zhoubným nacionalismem, který označil za rakovinu, a zdůraznil, že ho využívá i řada současných politiků.
Novinář a spisovatel Jakub Szantó hovořil o kořenech antijudaismu a antisemitismu, připomněl také genocidu spáchanou na Arménech v někdejší Osmanské říši během první světové války. Szantó zdůraznil, že je třeba, aby holokaust a další genocidy nebyly připomínány jen jednou za čas. Poznamenal, že je třeba o nich přemýšlet, hledat a uvědomovat si, co se stalo, aby zůstala památka obětí naživu.
Historik Petr Koura mluvil o právníkovi Wilhelmu Stuckartovi, jednom z účastníků konference. Koura uvedl, že Stuckart mimo jiné spolupracoval na formulaci rasistických norimberských zákonů. Označil ho za vraha, který vraždil od stolu myšlenkami a zákony, které vytvářel, byť po válce dostal jen několikaletý test. Účastníky konference ve Wannsee pak Koura popsal jako výkonné úředníky, kteří vykonávali příkazy a přestali používat svůj mozek. „V tom vidím poselství i pro dnešní dobu – nenechme si žádnými vůdci rozkazovat, zachovejme si vlastní rozum, vlastní úsudek,“ zdůraznil Koura.
Filozof Petr Fischer pak za šílenou označil byrokratičnost procesu a záměr vybudovat systém vraždění, který měl vzbuzovat zdání legitimity. Spisovatel Pavel Kosatík mimo jiné podotkl, že účastníkům konference vyhovovalo, že zodpovídali jen za svou část, a nikoliv za celek. Vrchní zemský rabín Karol Sidon nabádal k ostražitosti před těmi, kteří i v současnosti mluví o „židovské otázce“. Dalšími řečníky byli bývalý premiér a disident Petr Pithart a historik Jakub Rákosník. Vizuální umělec Daniel Pešta zakončil sérii příspěvků videoartem s názvem Řetěz.
Konferenci 15 vysokých vůdců SS, státních úředníků a stranických funkcionářů svolal šéf Hlavního říšského bezpečnostního úřadu (RSHA) a pověřenec pro řešení židovské otázky Reinhard Heydrich. Deset účastníků bylo z řad akademiků, devět z 15 mělo právní vzdělání a osm mělo doktorský titul.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor: ČTK Datum: 20. ledna 2022 Foto: Wikimedia Commons – Petr Pithart
