Svátky židovské a křesťanské: Pamatuj na všechno dobré

Co nás jako první napadne, když se zamyslíme nad židovskými svátky? Chanuka – svátek světel a smažených koblih? Nebo Purim – svátek plný veselí, při kterém se podává oblíbená cukrovinka zvaná Hamanovy uši? Nebo snad Roš Hašana – židovský Nový rok, při kterém zní zvuk beraních rohů a s radostí se namáčejí jablíčka do medu? Židovské svátky máme určitě spojené s dobrým jídlem, spoustou typických písní, ale také s ne úplně srozumitelnými předpisy. Měli bychom se jako kristovci o židovské svátky zajímat? Může to nám jako lidu Nové smlouvy přinést nějaký užitek?

Není mým cílem v tomto článku rozebrat všechny židovské svátky, jejich historii a členění do různých kategorií. K tomuto účelu může posloužit například kniha Jana Diveckého „Židovské svátky – kalendářem od Pesachu do Purimu“. Chci se zamyslet nad tím, zda mají židovské svátky, ať už biblické, poutní, historické, nebo moderní, něco společného. Najdeme nějaký společný jmenovatel, který bychom mohli prakticky aplikovat do svého křesťanského života? 

Napovím citací verše, který uvozuje svátek zachovávání soboty. „Pamatuj na sobotní den, abys ho posvětil.“ (2M 2,8)

Pamatuj! Pamatuj na všechno to dobré, co ti tvůj Bůh daroval, pamatuj na to, že bez něj bys tu dnes nebyl. Pamatuj, že on je ve svých zaslíbeních věrný. A abys to nezapomněl, připomínej to sobě i svým dětem. I všem, kteří bydlí ve tvém domě. Připomínej to zřetelně, jasně a srozumitelně. A pravidelně. Po všechny dny svého života ve všech svých sídlištích. Připomínej to tím, že budeš všechny tyto svátky slavit, a tím i zachovávat. Pro koho? Pro budoucí generace, které přijdou po tobě.

Jak je psáno v žalmu 105,5–8: „Pamatujte na divy, které vykonal, na jeho znamení, na rozsudky jeho úst, vy, símě Abrahama, jeho otroka, synové Jákobovi, jeho vyvolení. On je Hospodin, náš Bůh. Jeho soudy jsou nad celou zemí. Navěky pamatuje na svou smlouvu, na slovo, které přikázal tisíci pokolení.“

Zakusili jste ve svém životě Boží moc? Prožili jste ten okamžik, kdy jste byli přeneseni ze smrti do života? Zažívali jste předivnou a zcela nezaslouženou milost zaopatření v těch nejzákladnějších potřebách, kdy jste měli prázdnou peněženku, a přesto, když jste úpěli k Bohu, poslal vám pomoc, na účtu přistály prostředky na zaplacení nájmu, a ještě vám zbylo na dobrou večeři? Byli jste uzdraveni z nevyléčitelné nemoci nebo se ve vašem životě stal jiný zázrak? Byli jste znesvěceni hříchem, strženi proudem falešného učení, ale přišli bratři, modlili se s vámi a vy jste v slzách pokání přijali znovu jistotu svého spasení a obnovu svého povolání?

Tak vězte, že každý z těchto momentů byl svátek. Proto na něj pamatujte, připomínejte ho sobě i svým blízkým a zachovejte ho pro další generace.

Krásné svátky!

Zkrácená verze článku, který v plném znění najdete v prosincovém čísle časopisu Život víry, které se zaměřilo na téma tradic a svátků. Jsou pro nás přítěží, nebo bohatstvím? Umíme slavit, nebo si s tím nevíme moc rady? Dokážeme navázat na dobré tradice svých předchůdců a těžit z nich? Jak nepropásnout svaté okamžiky? Máme být kreativní, nebo opakovat, co se osvědčilo? Jak vnést do bohoslužby hloubku? Nad tématem se dále zamýšlejí a o svých zkušenostech píšou např. B. Wojnar, J. Unger a P. Černý. 

Vánoční atmosféru doplňují články o sedmi vánočních zázracích, které stojí za oslavu, apokryfní povídka Tři mudrcinebo narozeninový úvodník L. Ondráčka Vánoce, římská říše a dnešní Evropa.

V prosincovém Životě víry najdete také rozhovor se známým oxfordským profesorem matematiky a obhájcem křesťanství Johnem Lennoxem. Vzpomíná v něm na svou cestu k víře, jaké zkoušky ho formovaly nebo jakým strachům čelí. A prozrazuje například i to, proč jsou pro něj diskuse o umělé inteligenci skvělou příležitostí kázat evangelium.

V dalším rozhovoru se představuje ředitelka kurzů Alfa ve Velké Británii Chloe Swartová, která ve své doktorandské práci dokumentovala zázraky uzdravení ve Walesu. Třetí rozhovor, tentokrát virtuální, patří velšskému lékaři a kazateli D. M. Lloyd-Jonesovi.

Své dojmy z návštěvy Ukrajiny sdílí T. Coufal, čtenáři vyprávějí své zkušenosti s nedávnými povodněmi nebo očekáváním miminka. 

Nechybí knižní recenze (Drápalova Víra ve zkouškách), soutěžní křížovka o ceny, zprávy o církvi u nás i v zahraničí, oznámení o chystaných křesťanských akcích.

Život víry lze číst v papírové podobě, v digitální podobě na webu a/nebo ho poslouchat v audioverzi. Je možné si koupit jednotlivá čísla nebo si ho v různých variantách předplatit. V současnosti navíc probíhá soutěž pro předplatitele o hodnotné ceny.

Autor: Radek Hejret, foto archiv autora


Radek Hejret je místopředsedou ICEJ ČR, působí jako odborný lektor primární prevence antisemitismu, xenofobie a rasismu. Je členem Křesťanského sdružení Patmos Tursko.

Zanechej svou odpověď

Tvoje e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Děkujeme za váš komentář