Kdybyste byli v šestnáctém století v Německu ženou, o vašem životě by rozhodoval váš poručník. Stejně jako děti, měly i ženy své zákonem stanovené poručníky, kteří rozhodovali za ně. Nebyl-li po ruce otec, bratr nebo manžel, jmenovaly nějakého opatrovníka místní úřady, stejně jako to děláme dnes v případě sirotků my. Bez poručníkova svolení se ženy nemohly vdát, mít zaměstnání, vlastnit majetek, ba neměly ani zákonná práva vůči vlastním dětem.
Poohlédněme se trošku za životem Kateřiny von Bora! Právě ten činí tak úchvatným skutečnost, že nevlastnila ani haléře a přesto dokázala odmítnout nápadníka. Její život ukazuje, že víra křesťana se netýká toho, zda vstoupí do manželství nebo ne, nýbrž spočívá v pevném lpění na milosti a svobodě, jež jsou nám dány v Kristu.
Život v klášteře
Kateřina von Bora se narodila do rodiny, která náležela k nižší šlechtě. V pěti letech ji poslali do klášterní školy pro dívky. Bylo to místo, kde se dalo hezky žít, a měla tam dobrou péči. Když ale dosáhla věku deseti let, přišel její otec o všechny peníze a bylo rozhodnuto, že se má stát jeptiškou. Většina řádů dostávala od rodiny věno – „dar“, z nějž měla být žena zajištěna po zbytek života. Vzhledem k otcově insolvenci ji však poslali do charitního kláštera, který žádným věnem nedisponoval.
SOUVISEJÍCÍ – Proč ženy sledují pornografii a jak může církev pomoci
V šestnácti byla dostatečně zralá pro řeholní sliby. Co jiného jí zbývalo? Vdát se nemohla; získat zaměstnání také ne. Takto o jejím životě rozhodl otec; jiná zákonná možnost neexistovala. A navíc za útěk z řádu ve Svaté říše římské platil trest smrti.
V klášteře panovalo ticho. Mluvení a kamarádství bylo zapovězeno, styk s vnějším světem, ba i s rodinou taktéž. Hlasu se smělo užívat jen k modlitbě či uctívání. Byla to doba, kdy přísná sebekázeň byla znakem duchovní síly. Ženy v klášteře proto žily asi o tisíci kaloriích denně, maso žádné, jen příležitostně ryba. Kdekoli padly únavou, tam směly usnout, což byla navíc situace zralá pro zneužívání.
Únik do opravdové svobody
V roce 1520 reformátor Martin Luther napsal: „Křesťan je dokonale svobodným pánem všeho, nikomu není poddán. Křesťan je nejoddanějším služebníkem všech.“ Tento protiklad byl jádrem jeho vize křesťanské svobody. Nikomu se nemusíš vykazovat, protože tvá spása je z pouhé milosti. Musíš být svědomitým služebníkem svého bližního, protože máš identitu Krista.
V roce 1521 Luther pracoval na tom, co zahrnuje jeho učení o křesťanské svobodě. Učil, že je-li křesťanská identita zdarma, není přípustno s křesťany duchovně manipulovat, abys od nich podle své vůle něco získal. V pojednání „O mnišských slibech“ prohlásil, že každý a každá, kdo byl v řeholním řádu proti své vůli donucen ke slibům, je v Kristu svoboden a může řád opustit. Mniši začali záhy z klášterů odcházet a vracet se ke svým rodinám, nebo si hledali zaměstnání a sami zakládali rodiny. Jeptišky se v těch letech o to ještě nepokoušely. I kdyby se jim bývalo podařilo bezpečně uniknout do nějaké oblasti nakloněné protestantství, pořád ještě potřebovaly poručníky.
SOUVISEJÍCÍ – Proč odcházejí mladé ženy z církve a jak proti tomu mohou pastoři pomáhat
Katčin příběh je slavný: byla jednou z tuctu uprchlých jeptišek, které se objevily na Lutherově prahu – bez haléře, bez poručníků, jen s oděvem, který měly při útěku na sobě. Luther napsal všem jejich rodinám, většina z nich je však nechtěla (či nemohla) přijmout zpět. Situace závisela na Lutherovi. A tak se z tohoto neohrabaného univerzitního profesora, z tohoto šampióna pouhé milosti stal dohazovač.
Zbylá jeptiška se vznešenými představami
Luther Kateřině dohodil studenta jménem Jeroným Baumgartner. Rychle se do sebe zamilovali a začali plánovat manželství. To však rodiče Jeronýmovi, když se doma o svých plánech zmínil, nepovolili. Baumgartner se kolem Kateřiny asi rok motal jako duch. Luther mu v jejím zájmu několikrát napsal – a nakonec zjistil, že ho rodiče oženili s bohatou čtrnáctiletou nevěstou z vlivné rodiny. Čtyřiadvacetiletá Katka pro ně byla „stará panna“, navíc zběhlá řeholní sestra bez groše – a o takovou nestáli.
Mezitím už si všechny ostatní uprchlé jeptišky našly vhodné manžely a provdaly se. Takže když z Katčiných námluv nic nebylo, vydal se Luther hledat někoho jiného, koho by té „zbylé mnišce“ dohodil. A ona mu to neusnadňovala: byla už tehdy proslulá pevnými názory i silnou vůlí. Když konečně promluvila, říkala, co si myslí. Domov jí prozatím poskytla bohatá rodina malíře Cranacha, jednali s ní jako s dcerou. Denně tam byla ve styku s hosty rodiny, k nimž patřil třeba norský, dánský a švédský král Kristián, který ve Wittenbergu studoval reformační učení.
Jediným nápadníkem, kterého se Lutherovi pro Katku podařilo sehnat, byl protestantský duchovní Kašpar Glatz. Ten skrblil jak penězi, tak poklonami, navíc to byl nabručený mrzout – a když se s ním Kateřina setkala, okamžitě ho odmítla. Lutherovu příteli a kolegovi Mikuláši z Amsdorfu, který se jí snažil vysvětlit, že žebráci nemají na vybranou, řekla, že klidně zůstane bez manžela. Utekla koneckonců z vězení v klášteře a nemá zájem skončit v jiném – v manželství s mužem, kterého by si nemohla vážit. Když se jí Amsdorf zeptat, kdo by pro všechno na světě mohl vyhovět jejímu očekávání, řekla, že si ráda vezme buď jeho, nebo Luthera.
Jak milovat bližního a naštvat ďábla
Kateřina věděla, že křesťanská svoboda znamená být svobodný pro službu a lásku k bližním. Neznamená to, že se musíme bát lidí a dělat vše, co po nás naši bližní chtějí. A kvůli tomuto protikladu dala v sázku svůj život.
Amsdorf zašel za Lutherem a vyřídil mu, že Katka je ochotna provdat se jedině za něj, tedy za samotného Luthera – své vlastní jméno při tom vyřizování z jejího seznamu klidně vypustil. Nad Amsdorfovým návrhem se reformátor zamyslel. Řekl, že kdyby býval uvažoval o sňatku, byl by si vzal Evu, jednu z těch jeptišek, které už provdal. Ta že je hezká a sladká, kdežto Katka, inu … ta říká, co si myslí. Nebyla tou, kterou by si býval především vybral, byla tou, která zbyla. Luther se však modlil, a poté se rozhodl se s Katkou oženit. Uvědomil si, že sňatkem odstraní potíže, které s ním měl otec, a že tím dá světu najevo své politické a teologické stanovisko, podle nějž mají mniši a jeptišky svobodu uzavřít manželství. Nejdůležitější však podle Luthera bylo, že svým sňatkem „naštve ďábla“, který je proti veškeré křesťanské svobodě.
Když se Luther s Kateřinou brali, nebyli do sebe zamilovaní. Ani se k sobě příliš nehodili, protože to byli dva největší tvrdohlavci ve Svaté říši římské. Jejich zatvrzelost však ukazovala stejným směrem, a po pár týdnech začala do Lutherových dopisů přátelům prosakovat láska a vřelý cit k manželce. Nejenže Katka nebyla – jak se jeho přátelé obávali – pro Lutherovu službu přítěží, nýbrž umožnila mu vyučovat a kázat více, než stíhal předtím. Jejich manželství bylo založeno na úctě a na svobodě sloužit bližnímu – tedy i sobě navzájem.
Slovo nás osvobozuje
Čemu se můžeme od Katky naučit? Měla jasnou víru, že se křesťanská svoboda týká také jí, že je v Kristu „dokonalým pánem všeho“. Nikdo jí nemá co vykládat, koho si má vzít. Ani, že je vůbec třeba, aby se vdala. Později si jako manželka slavného Luthera opakovaně povšimla, jak mu lidé říkají, co „je třeba“ udělat, aby církev přežila. A co na to říkal Luther? „Já jsem nic neudělal; všechno učinilo Boží slovo.“ Umíme-li se správně držet toho, jenž má v rukou církev i svět, osvobozuje nás to od duchovně manipulativního donucování.
Chápeme-li však toto slovo o svobodě vírou, můžeme opravdově milovat bližního, jejž Bůh staví před nás. Sňatkem s Lutherem si Katka zvolila postavení, které jí umožnilo užívat svého domu jako nemocnice v době „černé smrti“, přijímat sirotky, být hostitelkou hodnostářů a učenců z celého světa a manželovi být tím nejhlubším povzbuzením. Její život byl životem služby – v opravdové svobodě.
[Více se lze o Kateřině von Bora dočíst v jejím životopise (viz https://www.databazeknih.cz/knihy/ruze-ve-snehu-343333) a v příslušných partiích životopisu Martina Luthera (viz https://www.databazeknih.cz/prehled-knihy/martin-luther-zde-stojim-a-nemohu-jinak-536745) – pozn. překl.]
Autor: Gretchen Ronneviková pracuje jako spisovatelka a mluvčí. Pomáhá serveru https://www.1517.org/podcasts/freelygiven vztahujícímu se k reformaci a je autorkou knih Ragged: Spiritual Disciplines for the Spiritually Exhausted (Když jste na cucky: duchovní praktiky pro duchovně vyčerpané) a The Story of Katie Luther: The Nun Who Escaped to True Freedom (Příběh Katky Lutherové: jeptiška, která unikla do pravé svobody). S manželem Knutem žije na rodinné farmě v Minnesotě. Její spisovatelské dílo lze nalézt na www.gretchenronnevik.com a sledovat ji je možno na síti X.
Překlad Ivana Kultová Zdroj: The Gospel Coalition Datum: 10. prosince 2024 Foto: Wikimedia Commons
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
